30A 10/2012 -15
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: S. K., zastoupeného Mgr. Kamilem Tvarůžkou, advokátem se sídlem Českobratrská 2227/7, Ostrava, proti žalovanému: soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika, LL.M., Exekutorský úřad Klatovy, se sídlem Za Beránkem 836, Klatovy, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.2.2012, čj. 120 EX 1224/12-11,
t a k t o :
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žalobci s e z účtu Krajského soudu v Plzni v r a c í zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 1.000,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení.
III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou předanou k poštovní přepravě dne 6.3.2012 se žalobce domáhal zrušení exekučního příkazu vydaného JUDr. Dalimilem Mikou, LL.M., Exekutorským úřadem Klatovy dne 10.2.2012 pod čj. 120 EX 1224/12-11.
Dne 10.2.2012 pod čj. 120 EX 1224/12-11 JUDr. Dalimil Mika, LL.M., Exekutorský úřad Klatovy, vydal exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva na v něm specifikované nemovitosti žalobce.
Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“ nebo „s.ř.s.“).
V daném případě se soud prioritně zabýval tím, zda o žalobě proti exekučnímu příkazu vydanému soudním exekutorem je v řízení před správním soudem možné rozhodnout věcně nebo je nutno ji vyřídit jen procesně.
Podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Mezi podmínky řízení patří také podmínky týkající se soudu, tj. pravomoc a příslušnost. Nedostatek pravomoci soudu přitom představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.
Pravomoc soudů ve správním soudnictví je upravena v § 4 s.ř.s.
Podle § 4 odst. 1 s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách.
Soudy ve správním soudnictví tedy poskytují ochranu proti jednání správních orgánů.
K tomu, zda soudní exekutor správním orgánem je či není, zaujal Nejvyšší správní soud tento názor: „Soudní exekutor je soukromá osoba vykonávající z pověření soudu veřejnou moc v oboru justice; podle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, se úkony exekutora považují za úkony soudu. Uvedené ustanovení tudíž zakládá veřejnoprávní povahu postavení soudního exekutora a jeho oprávnění rozhodovat o právech a povinnostech soukromých subjektů. Exekutor však není správním orgánem, nelze tedy v jakékoli jeho činnosti, ať zákonné nebo nezákonné, spatřovat zásah správního orgánu, který by bylo lze přezkoumávat ve správním soudnictví podle § 82 a násl. s.ř.s.“ (viz rozsudek ze dne 16.11.2011, čj. 5 Aps 6/2011-85, publikovaný pod č. 2482/2012 Sb. NSS).
Ve správním soudnictví tedy lze přezkoumávat jednání správních orgánů, soudní exekutor však správním orgánem není; z řečeného tak plyne, že do pravomoci soudů ve správním soudnictví nebyla svěřena kontrola jednání (rozhodnutí, nečinnosti či zásahů) soudních exekutorů.
Jelikož v daném případě nejsou splněny jiné podmínky řízení než neexistence překážky rei iudicatae či překážky litispendence a tento nedostatek je neodstranitelný, a nelze proto v řízení pokračovat, soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. žalobu usnesením odmítl.
Soud si je vědom jisté oscilace podané žaloby: název a petit směřují k žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kdežto podtitul a výše zaplaceného soudního poplatku k žalobě proti jeho nezákonnému zásahu. Jelikož však soudy ve správním soudnictví nemají pravomoc ke kontrole ani rozhodnutí soudních exekutorů, ani jejich zásahů, nepovažoval soud za nezbytné odstraňovat v tomto smyslu vady podané žaloby.
Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1 věta prvá s.ř.s. a contrario).
Vzhledem k tomu, že řízení o žalobě bylo skončeno procesním rozhodnutím, soud se nezabýval věcnými argumenty obsaženými v žalobě.
Jelikož žalobu proti exekučnímu příkazu soudního exekutora nelze projednat věcně, soud nevyzýval žalovaného k předložení jeho vyjádření k podané žalobě.
Žaloba byla před prvním jednáním odmítnuta, a proto soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 1.000,- Kč (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty prvé s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Plzni dne 13. března 2012
JUDr. PhDr. Petr KUCHYNKA, Ph.D.
předseda senátu