9 Ca 9/2009- 87

pokračování 2 9 Ca 9/2009

V od ůvod ně ní napadeného rozhodnutí žalo vaný ko ns tato va l, že Úřad městské části
Praha 22, odboru výsta vb y (dá le tíž jen „sta veb ní úřad “) na zák ladě žádosti společnosti Let
Interna tio na l spo l. s r.o., o vydání územního ro zhod nutí ved l správní říze ní o umístění sta vb y
na zva né „Obytný so ubo r Uhř íně ves – c ihe lna. “ Provedeným ř íze ním stavební úř ad navázal na
předchozí změnu umístění stavby ze dne 9.1.2007 a schválil navrho vano u změnu sta vb y,
vyc há ze je z § 94 stavebního záko na a § 79 a § 92 stavebního záko na. Pro umístění
a projektovou přípravu sta vb y sta no vil sta veb ní úřad celkem 41 podmínek. Změ na stavby b yla
zčá sti vyvo lá na výškovým uspořádáním rychlodráhy S trá nč ice – Pra ha a podje zd e m pod to uto
draho u. v Důsledku to ho budou objekty zalo ženy o cca 1,5 m níže, b ude zvýš e na pod la žno st
něk terýc h sekcí b yto vých do mů, čímž dojde k navýšení počtu bytů a gará žo výc h stá ní.
Původní typy zastřešení budou na hra ze ny usto upe ným pod la žím. Část terénních úpra v
a sa mos tatný objekt garáží G 48 neb udo u rea lizo vá ny, všechny gará že budou umístěny pod
terénem. Rea lizo vá n b ude naopak celý blok A. Pod le p latného územního plánu s íde lního
útvaru hl. m. Prahy se na vrho va né objekty nac há zejí zčásti v polyfunkčním územní všeobecně
obytném (OV-E), zčásti ve všeobecně smíše né m úze mí (S V-E) a stavby technické
infrastruktury zčásti v ploše izo lač ní ze le ně (IZ), kde jsou doplňkovými s ta vba mi. Pro da né
úze mí sta no vil územní plán re gula tivy míry využití kódem E; na vrho vate l sp lně ní koeficientů
daných tímto kódem do lo žil. Pok ud jde o soulad s vyhláškou č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy,
o obecných tec hnick ýc h po žada vc íc h na výstavbu v hl. m. Praze, ve zně ní po zdějšíc h
předp is ů (dále jen „vyhláška O TPP “), je dle správního orgánu nut no vyc há ze t ze s ta vu, kdy
jednotlivé bloky budov již byly předchozími ro zhod nutími umístěny. Vyhlášk a OTPP ne ní
porušena ani nepodstatným na výše ním jednotlivých bloků b udo v. Příslušnou dok ume ntac í byl
dolo že n výpočet dopravy v k lid u, který ro vně ž prokazuje so ulad s uved eno u vyhláškou.
Umístění sta vb y je ro vně ž v souladu s vyhlá ško u č. 369/2001 Sb., obecných technických
požada vc íc h zabe zpeč ujíc íc h užívání s ta veb osobami s omezenou schop no stí po hyb u
a or ie ntace.

Spole če nství vlastníků jed no tek domu č.p. 1370, No vé ná městí Uhř íně ves (dá le též jen
„první ža lobce “) v od vo lání podaném proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 20.5.2008
č.j. P22 3973/2008 OV 04, sp. zn. MC22 1304/2007 OV 04 pouká za lo na to, že vznik lo až
17.3.2008, a tud íž ne mo hlo up la tnit svá práva účastníka řízení při veřejné m ústním jed nání
kona né m v p řed mětné věc i dne 26.11.2007. Zá měr žada te le dle ná zoru prvního žalobce
podstatným způsobem mě ní ob jemo vé uka za te le stavby oproti původnímu návrhu ze dne
18.5.1999. V období let 1999 – 2007 se na víc podstatným způsobem změnily poměry
v dotčeném úze mí. Žádost žad ate le mě la být stavebním úřadem poso uze na jako no vý záměr,
vycházející ze záko na č. 100/2001 Sb., o po suzo vání vlivů na životní prostředí a o změ ně
něk terýc h so uvise jíc íc h záko nů, ve zně ní po zdějších p ředp isů (dá le jen „zákon č. 100/2001
Sb.“) s tím, že mě lo být vede no zjišťovací říze ní ve smyslu § 7 to ho to záko na a zá měr měl být
veřejně o známen a pro jed ná n. Zástupce žada te le JUDr. Jan Mareček ve vyjádření k od vo lání
prvního žalobce zpoc hyb nil opodstatněnost je ho účastenství v řízení s tím, že v řízení je
projed ná vá na změ na již dříve umístěné stavb y, a proto ne ní mo žné, aby první žalobce
oprávněně po žado va l úča ste ns tví v tomto říze ní podle § 85 odst. 2 p ísm. d/ záko na
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební záko n“). Zástupce
žada te le o znač il za absurdní zá vě r, že jakékoliv společenství vla stník ů jednotek by mo hlo být
účas tníke m jakéhokoliv územního říze ní. Má dá le za to, že správní orgá n ne muse l při
posuzo vá ní žádosti o změnu územního rozhodnutí ze dne 5.4.2007 postupovat pod le záko na
č. 100/2001 Sb., pro to že změ no u záměru se dosahuje zvýšení kapacity nebo rozsahu pod
úro ve ň 25 %. Zástupce žada te le hájí na vrže né loká lní řešení dopravy s tím, že ko mp lexní
řešení dopravy v da né loka litě ne ní so učá stí předmětné změ ny územního rozhodnutí ob ytné ho

pokračování 3 9 Ca 9/2009

soubo r u. Za zásadní považuje skutečnost, že dopravní řešení původního územního rozhodnutí
zůs tá vá ne změ ně no, ne ní do tče no ro zhod nutím stavebního úřadu, neboť nebylo před mětem
říze ní o změ ně územního ro zhod nutí. Obdobně je to mu i pok ud jde o řešení stávající
infras tr uk tur y. První žalobce v doplnění od vo lání rea go va l na argumentaci obsaženo u ve
vyjádření zástup ce žadat e le. Uved l, že na vrho va no u sta vbo u b ude přímo dotčen ve svých
právech. Na rozd íl od žada te le za stá vá ná zo r, že projed ná va ná změ na mě la být pos uzo vá na
podle § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., a mě lo být pro vede no zjišťo vac í ř íze ní. První
žalobce trvá na ko mp le xně jším řešení dopravní situa ce a požaduje, aby neb yla za há je na další
výs ta vba bez vyřešení celkové dopravní situace v Uhříně vs i.

Ža lo va ný po přezkoumání záko nnos ti rozhodnutí s ta veb ního úřad u a řízení jemu
předc há zejíc ího zjistil, že postup stavebního úřad u probíhal v inte nc íc h platných právních
předp is ů, zejména s ta veb ního záko na a správního řád u. Výjimkou b ylo pochybení v poučení
o odvo lá ní, které bylo na základě podnětu prvního ža lob ce odstraněno opravným usnesením
ze dne 26.6.2008 č.j. p22 4928/2008 OV 04. K otázce účastenství prvního ža lobce v řízení
ža lo va ný v od ůvod ně ní napade né ho rozhodnutí ko nsta to va l, že stavební úř ad zařadil prvního
žalobce do okruhu účastníků územního říze ní, i když podle ná zoru ža lo va né ho je přímé
dotčení to hoto subjektu na vrho va no u změ no u stavby z hled isk a vzdálenosti a polohy domu
č.p. 1370 sporné. Odvolatelé, tvořící vlastník y b yto vých jed no tek domu č.p. 1370, ne jso u
vlastníky sousední nemovitosti ani po zemk u. Dům č.p. 1370 na Novém náměstí je od
projed ná va né sta vb y oddě le n že le znič ní tratí, ob ytno u zás ta vbou a frek ve nto va nými
komunikacemi. Dle ža lo va né ho lze pouze připustit, že odvolatelé, kteří byli v tomto případě
za řa ze ni do okruhu účastníků řízení, by mohli být nepřímo dotčeni na vrho va no u změ no u
sta vb y pouze v souvislosti s mo žno u zvýše no u intenzitou dopravy v dané lokalitě a s ní
související hluč nos tí nebo prašností. Přes uved e né skutečnosti ža lo va ný respektoval, že
odvolatelé byli zařazeni do okruhu účastníků říze ní, a proto považoval jejich od vo lání za
př íp ustná. Dod a l, že jestliže stavební úř ad zařad il prvního žalobce do okruhu účas tník ů říze ní,
měl nepoc hyb ně na mysli, že se v to mto případ ě jed ná o účastníka řízení v kate go rii tzv.
dalších do tče nýc h účas tník ů podle § 85 odst. 2 p ísm. d/ stavebního záko na v ná va znosti na
§ 27 odst. 3 správního řád u. Žalo vaný jako od vo lací orgá n se proto touto otázkou již dále
ne zab ýva l a okruh účastníků sta no ve ný stavebním úřadem vzal v celém ro zsa hu na vědomí.

V další části od ůvod ně ní napade né ho ro zhod nutí se ža lo va ný zab ýva l jednotlivými odvolacími ná mitk a mi , jimiž první žalobce brojil proti:

- chyb né mu po uče ní v ro zhod nutí sta veb ního úřad u,

- chyb né mu doručo vá ní v územním ř íze ní,

- zmatečnosti územního řízení probíhajícího od roku 1999,
- nárůstu počtu obyvatel, b ytů, obchodních p loc h, odstavných a parkovacích stání
v pod ze mníc h garážích a zmenšení počtu ve nko vníc h parkovacích stání v po ro vná ní
s výc ho zím sta ve m,

- nerespektování koe fic ie ntů pod la žníc h ploch určených územně plánovací

dokumentací,

- to mu, že v řízení neb ylo postupo vá no podle záko na č. 100/2001 Sb.,
- to mu, že neb yl rea lizo vá n p ůvod ní zá měr propojení ob ytné ho souboru s připra vo va no u
sběrnou komunikací „Horácká stezka“; rozhodnutí stavebního úřad u ukládá napojit
obytný soubor po uze na komunikaci Ke Kříži a v severní části propojit se stávající
komunikací Františka Diviše,

- nepořízení protipo vod ňo vé stud ie, která by vyloučila o hro žení ro zvod ně ním

Říča nské ho potoka,

pokračování 4 9 Ca 9/2009

- ne ulo že ní povinnosti žada te li pro vé st výsadbu sta no ve né ze le ně jako podmínky pro

vydání stavebního po vo le ní,

- to mu, že ro zhod nutí stavebního úřadu odk ládá do říze ní o vydání s ta veb ního po vo lení

otá zk y, které mě ly být vypořádány v územním ř íze ní,

- přehlížení sk uteč nos ti, že v da né lo ka litě bylo v posled níc h letech doko nče no několik
velk ých residenčních projektů, aniž doš lo k posílení infras tr uk tur y,

- ne vypořádání námitek účas tník ů řízení a jejich požadavku nepo vo lit zahájení další

výsta vb y před vyřešením ce lko vé dopravní situace v Uhříně vs i,

- rozpo ru ro zhod nutí s ta veb ního úřad u s § 3 správního řád u, který spočívá v to m, že

správní úřad ne zjistil úplný stav věc i, o které bylo ro zhodo vá no v průběhu téměř 10

let,

- to mu, že zá měr žada te le ze dne 5.4.2007 podstatným zp ůsobe m mění obje mo vé

uka za te le sta vb y oproti původnímu návrhu ze dne 18.5.1999,

- ne zo hled ně ní podstatné změ ny poměrů v do tče né m úze mí, k níž došlo v období let

1999 – 2007,

- rozpo ru rozhodnutí stavebního úřadu s Ústa vo u, pro to že ná vrh žadate le měl být

posouzen jako no vý,

- vstup u no vé ho s ub jektu, a sice Společnosti di5 architekti inženýři s.r.o., do říze ní.

Ža lo va ný nás led ně zrekap itulo va l obsah odvo lání P., L., J. a T. P. (dá le též jen „druhý
ža lobce “) ve svém od vo lání před ně po ukázal na nesp rá vné poučení v rozhodnutí sta veb ního
úřad u ze dne 20.5.2008 a dále namítl, že dojde ke zhoršení životního prostředí v okolí
komunikace Ke Kř íži, která be zpros třed ně p řilé há k byto vé mu domu č.p. 1370 dotč e né mu
navrho vano u sta vbo u. Proti da lš ímu zhoršení životního prostředí v so uvislosti s realizací
před mětné ho ob ytné ho souboru nebyla ze strany Městské části Pra ha 22 přijata žád ná
opatření. Druhý ža lob ce zmínil dále škodlivost pro no vě vyb udo va né dětské hřiš tě a v zá věru
odvolání vyjádřil nesouhlas s výstavbou předmětného ob ytné ho so ubor u. Žalo vaný
kons tato va l, že ná mitk y uved e né v od vo láních jmeno vaných subjektů jsou před mětem
odůvodnění napade né ho ro zhod nutí. V daném řízení se jed na lo po uze o změnu p latné ho
územního ro zhod nutí, kterým byla sta vb a již umístěna. Napojení na ko munik ač ní síť se
nezměnilo, po uze došlo k jejímu upřesnění, a proto dle ža lo va né ho ne ní na místě se dále
vyjadřovat k ná mitká m, které jsou up latňovány ve vztahu k pravo mocnému ro zhod nutí.

Zá věre m ža lo va ný uved l, že k na vrho va né změ ně umístění stavby se k lad ně vyjádřily
dotčené orgány státní správy a bez zá sad níc h p řipo mínek se vyjádřili také vlas tníc i a správci
dopravní a technické infrastruktury. S vůj so uhla s připojili vlas tníc i pozemků přímo do tče nýc h
sta vbo u s o hlede m na to, že navrho vano u změ no u se ne mě ní funkce stavb y. Ta to stavba již
byla umístěna rozhodnutím z roku 1999 v souladu s územním plánem a ro vně ž nás led ujíc í
změny stavby nebyly s územním plánem v ro zpo ru. Ža lo va ný tedy neshledal pod aná od vo lání
důvodnými, a proto je za mítl.

Spole če nství vlas tník ů jed no tek domu č.p. 1370, Nové ná mě stí Uhř íně ves a P. se
spo leč ně poda no u ža lobo u u Městského soudu v Pra ze do má ha li zr uše ní napade né ho
rozhodnutí, jakož i zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V ža lobě nejprve uvedli, že
první ža lobce je prá vnicko u osobou vznik lo u dne 17.3.2008, zapsa no u do re jstřík u
spo leče ns tví vlastníků jednotek. Druhý žalobce je vlas tníke m b yto vé jed no tk y a členem
prvního ža lob ce.

pokračování 5 9 Ca 9/2009

Nezákonnost napade né ho rozhodnutí spatřují ža lobc i v to m, že:

- stavební záměr sc hvá le ný napadeným ro zhod nutím neb yl podroben zjišťovacímu
říze ní ani jinému po so uze ní podle záko na č. 100/2001 Sb. V tomto směru poukazují na
vyjádření Ministerstva životního prostředí ze dne 21.8.2008 č.j. 60603/ENV/08
adresované spo leč no sti di5 architekti inženýři s.r.o., podle k teré ho záměr naplňuje
dikci bodu 10.6. k ate gorie II přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., s tím, že příslušným
úřad e m k za há jení zjišťovacího říze ní je Magistrát hl. m. Prahy. Předmětný zá měr tedy
vyžaduje posouzení vlivu na životní p rostřed í, avšak žadatel k žádosti nepřipojil
sta no visko přís luš né ho úřad u podle záko na č. 100/2001 Sb. Žalobci v této so uvislosti
namítli, že jejich prá vo na zdraví osob a na zd ra vé životní prostředí je c hrá ně no také
Listino u zák lad níc h práv a svobod v článku 11 odst. 3 a člá nk u 35 a tato zák lad ní
práva členů společenství nemo ho u být podřa ze na obchodnímu zá jmu so uk ro mého
investora;

- doplnění od vo lání prvního ža lob ce neob sa hují návrhy na provedení d ůka zů ani no vá
skutková zjiš tě ní, a ža lo va ný byl proto po vine n zabývat se ná mitk a mi, kterými se
první žalobce vypořádal se stanoviskem právního zástupce žadatele. Namísto to ho
ža lo va ný nesp rá vně použil § 37 a § 82 správního řádu k odmítnutí obou doplnění
odvo lá ní;

- ža lo va ný ne vza l v úva hu re le va ntní jud ika turu, zvláště pak rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 29.6.2007 č.j. 5 As 9/2006 – 146. Zá věry ob sa že né v tomto
rozsudku dle mínění ža lobc ů analo gick y dopadají také na stavební zá měr „Ob ytný
soubor Uhř íně ves – cihelna;“

- porušení ústavních p ředp isů, neboť ža lo va ný nesprávně tvrd í, že odka ze m na Ústavu
ne lze v so uvislosti se stá va jíc ím správním řízením argume nto va t;

- napadené rozhodnutí porušuje § 90 p ísm. e/ a § 92 odst. 2 sta veb ního záko na, pro to že
zá měr žadatele neb yl posouzen podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změ ně
něk terýc h záko nů, ve zně ní po zdějších předp isů, záko na č. 86/2002 Sb., o oc hra ně
ovzd uš í a o změ ně někte rýc h dalších záko nů, ve znění pozdějších předpisů a záko na
č. 258/2000 Sb., o oc hra ně veře jné ho zdraví a o změ ně něk terýc h so uvisejíc íc h
záko nů, ve znění po zdějších p ředp isů;

- ža lobc i považují za mylné úva hy ža lo va né ho o mo žnosti jejich to liko nepřímého
dotčení navrho vano u změ no u sta vb y. Dům č.p. 1370 je od úze mí předmětného
sta veb ního záměru oddě le n pouze že le znič ní tratí a jednopodlažním, do terénu
zap uš tě ným objektem společných ga rá ží, nikoliv ob ytno u zá sta vbo u
a frek ve nto va nými komunikacemi. Vzhlede m k neexistujícímu posouzení vlivů na
životní prostředí neb yl žalo vaný schopen ro zhod no ut o ne zb ytnýc h opatře níc h
k eliminaci nepříznivých vlivů na zd ra ví žalobce, resp. je ho č le nů;

- ža lobc i mají za to, že Městská část Pra ha 22 nesplnila svou povinnost uplatnit
v územním řízení ná mitk y k ochraně zá jmů obce a zá jmů občanů obce a svo u
nečinností o hro zila mj. též prá va ža lobc ů;

- ža lobc i neso uhla sí se zp ůsobe m, jakým se žalo vaný vypořádal s jejich námitkami, že
v da né loka litě bylo v posled níc h le tec h dokončeno několik velkých reside nč níc h
projektů, aniž došlo k posílení infrastruktury a že v d ůsledk u rozhodnutí stavebního
úřad u došlo v porovnání s výc ho zím sta ve m k nárůs tu počtu obyvatel, b ytů,
obchodních p loc h, odstavných a parko vac íc h stání v pod ze mníc h garážích a zme nše ní
počtu ve nko vníc h pa rko vac íc h stání. Vada rozhodnutí spo č ívá opět v nee xistujíc ím
posouzení zá měru podle záko na č. 100/2001 Sb.;

pokračování 6 9 Ca 9/2009

- žada te l ne ní vlas tníke m žád né ho z pozemků dotčených sta vbo u a napadené rozhodnutí
ne uvád í, jakým zp ůsob em žadatel do lo žil prá va provést stavbu ve vztahu k těmto
poze mk ům ve smyslu § 86 odst. 2 p ísm. a/ s ta veb ního zákona;

- rozhodování ža lo va né ho mo hlo být ovlivněno sk uteč no stí, že právní zá st upce žadate le
advokát JUDr. Jan Mareček p ůsob í ro vně ž jako školitel pracovníků Magistrátu hl. m.
Prahy, odboru stavebního;

- ža lo va ný ned ůvod ně odmítl po žada vek ža lobc ů nepo vo lit zahájení další výsta vb y bez
vyřešení ce lko vé dopravní situace v Uhříně vs i, ze jmé na bez dokončení Sta vb y 511
silničního okruhu kolem Prahy a propojení ob ytné ho so ubo ru západním směrem
s připra vo va no u sběrnou komunikací „Horácká stezka;“

- poučením o op ravném prostředku v rozhodnutí stavebního úřad u významně o me zilo
práva účas tník ů říze ní. Tako vo u vad u rozhodnutí ne lze vydávat za písařskou chybu
a nap ra vit jí opravným usnesením o zná me ným ve řejno u vyhláškou;

- ačkoliv první žalobce v od vo lání upo zo rnil na to, že v so ubě hu s před mě tným
správním ř íze ním bylo u ža lo va né ho žádostí ze dne 16.7.2008 za há je no jiné řízení
o umístění sta vb y „Obytný so ubo r Uhříně ve s – c ihe lna “, žalo vaný na tuto sk uteč no st
rea goval zce la nepa tř ič ně argume nta c í, že mu ne ní nic zná mo o ža lobce m uvád ěném
no vém s ubjek tu, Spo leč nosti di5 architekti inženýři s.r.o., a že žada te le m o změ nu
územního ro zhod nutí je v daném případě společnost Let Internatio na l spo l. s r.o.

Za osobu zúčastněnou na řízení ža lobc i v podané žalobě o znač ili spo le č nosti Let Interna tio na l spo l. s r.o., se sídlem Praha 10, Františka Diviše 329.

Ža lo va ný na vrhl, aby so ud ža lob u za mít l. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že odbor
ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy vyda l k ná vrhu na změnu územního ro zhod nutí dne
14.8.2007 k lad né stanovisko se zá věre m, že před lo že ný sta veb ní záměr ne vyžad uje posouzení
vlivu na životní prostředí dle § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. Před mě te m posuzo va né ho
případ u b yla výhradně změ na stavby již dříve umístěné rozhodnutím odboru územního
rozhodování Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 18.5.1999, kdy zvýšení kapacity nebo ro zsa hu
nedosáhlo úro vně 25 %, která by vyžado va la změnu zá měru dle zákona č. 100/2001 Sb., a tím
i po so uze ní vlivu na živo tní pro střed í. Ža lo va ný dále ko nstato va l, že změ ny územního
rozhodnutí se p rojed ná va jí v rozsahu stavebního záko na p latného v době podání žádosti
o změnu. Pod le § 94 stavebního záko na se mě ně ná část na hra zuje no vým územním
rozhodnutím. Žalobcem zmiňované sta no visko Ministerstva životního prostředí ze dne
21.8.2008, podle něho ž předmětný zá měr vyžaduje posouzení vlivu na životní p rostřed í,
a stejně tak ani žalobcem uvád ě né sta no visko odboru oc hra ny prostředí Magistrátu hl. m.
Prahy ze dne 11.8.2008 se dle ža lo va né ho ve sp iso vém mate riá lu vzta hujíc ímu se k da né věci
ne nac há zí. Žalo vaný si z vlastní inic ia tivy vyžádal stanovisko odboru posuzo vá ní vlivů na
životní prostředí Ministerstva životního prostředí ze dne 21.8.2008 a z je ho obsahu nab yl
dojmu, že sta novisko b ylo vyp raco vá no na základě úče lo vě fo rmulo va né žádosti I ng. K., která
nebyla za mě ře na výhradně jen k na vrho va né změ ně sta vb y. Ža lo va ný přip ustil urč ito u
nepřesnost popisu polohy domu č.p. 1370 s tím, že tato nepřesnost ne má zásadní vliv na je ho
úva hu o znač né vzdá le nosti od umístěné stavby a tím i zpoc hyb ně ní přímého dotčení práv a
chrá ně nýc h zá jmů ob yvatel to hoto domu. V dalších částech svého vyjádření žalo vaný popřel
důvod nos t jednotlivých ža lob níc h námitek a uza vře l, že první ža lobc e ve správním řízení
vystupo va l nad rámec předmětu je ho činnosti se snahou zasa ho va t neod ůvod ně ně do procesu
správního řízení.

Dne 22.7.2009 byla soudu dor uče na kop ie stanoviska prvního ža lobc e k o zná me ní
sta veb ního zá měru společnosti Vivus Uhř íně ves s.r.o., o znače né ho jako „OS VIVUS

pokračování 7 9 Ca 9/2009

Uhř íně ves “, který byl dle stanoviska zve řejně n dne 3.7.2009 na stránkách informačního
sys té mu EIA pod zn. PHA644. Zmíněné s ta no visko je z hled iska posouzení záko nnos ti
napade né ho rozhodnutí be zpřed mě tné, neboť se zce la evid entně týká jiného zá měru než to ho,
který byl předmětem říze ní v pro jed ná va né věc i. So ud k ně mu proto nepř ihl íže l.

V podání ze dne 2.9.2009 první žalobce označil za další osobu zúča stně no u na řízení
spo leč nost Vivus Uhř íně ves s.r.o., se sídlem Praha 4 – M ic hle, Budějovická 64/5 s t ím, že
spo leč nost Let Internatio na l spo l. s r.o., se dle výp isu z obchodního rejstřík u rozdělila
odštěpením se vznik e m no vé společnosti Vivus Uhříně ve s s.r.o., na kterou přešla část jmění
rozd ě lo va né společnosti. První žalobce se dále v podání ze dne 2.9.2009 opětovně vyjad ř uje
k oznámení stavebního záměru společnosti Vivus Uhř íně ves s.r.o., o znače né ho jako „OS
VIVUS Uhříně ve s. “

V podání ze dne 17.9.2009 se první ža lobce do vo lává stano visk a Ministerstva
životního prostředí ze dne 8.9.2009 zn. 61877/ENV/09 vyda né ho ve věci „OS VIVUS
Uhříně ves, “ které připojil jako přílohu a navrhl pro vé st jím d ůka z. Je přesvědčen, že uvedené
sta no visko dokládá opodstatněnou všech kroků obou ža lobc ů ve správním nebo so ud ním
ř íze ní, neboť je důkazem to ho, že „záměr ved le jš ího účas t níka říze ní se dotýká práv členů
spo leče ns tví vla stník ů za ruče nýc h ústavními a mezinárodními předpisy.“ První žalobce
souča s ně na vr hl, aby so ud, pok ud použije pro meritorní posouzení ža lob y § 94 odst. 1
sta veb ního záko na, řízení p řeruš il a předložil věc Ústavnímu soudu pod le čl. 95 odst. 2
Ústavy s ná vrhe m na zr uše ní před mětného usta no ve ní stavebního zákona. Te nto ná vrh první
žalobce odůvodnil tím, že správní orgá n ro zhod ujíc í o žádosti o změnu územního rozhodnutí
nemůže posoudit, zda v územní doš lo k ne ga tivní změ ně podmínek, které mohou mít dopad
do ústavních práv dalších účastníků řízení a místní ve řejno sti bez to ho, že by zej mé na
vyčerpání úze mníc h limitů b ylo vylo uče no v no vém zjišťo vac ím říze ní ved eném pod le
záko na č. 100/2001 Sb.

Spole č nost Let Interna tio na l spo l. s r.o., na výzvu so ud u, zda b ude v říze ní up la tňo vat
práva osoby zúčastněné na ř íze ní, nerea go va la. Ve smyslu § 34 odst. 1 s.ř.s. jí proto ne lze za
osobu zúč astně no u na říze ní po važo vat.

Spole č nost Vivus Uhř íně ves s.r.o., podáním ze dne 16.10.2009 soudu sdělila, že b ude
v řízení up latňo va t práva osoby zúčas tně né na řízení. Ve vyjádření k věc i sa mé zdůraznila, že
ža lobc i záměrně ma nip ulují s jednotlivými odkazy na po stup a dok ume nty, které s před mětem
napade né ho rozhodnutí vůbec ne so uvis í. Vyjádření Ministerstva životního prostředí ze dne
21.8.2008 se vztahuje ke zce la jiné změně, ke zce la jiné mu zá měr u, než kterým byl
před měte m napa de né ho ro zhod nutí. Spo leč nost Vivus Uhř íně ves s.r.o. (dále též jen „osoba
zúča stně ná na řízení“) na vysvětlení uvedla, že původním žada te le m o změ nu územního
rozhodnutí a oprávněným z původního územního ro zhod nutí byla společnost Let Inte rnatio na l
spo l. s r.o., která b yla na zák ladě ro zhod nutí jed iné ho spo leč níka společnosti v p ůsob nosti
va lné hro mady ze dne 29.10.2007 ro zdě le na odštěpením se vznike m no vé spo leč no sti Vivus
Uhř íně ves s.r.o. P latné územní rozhodnutí ze dne 18.5.1999 pře šlo na tuto společnost na
základě přechodu vlas tnick é ho prá va k nemovitostem pod le § 73 odst. 2 správního řád u.
Teprve po právní moci napadeného ro zhod nutí se no vý vla stník zača l zab ýva t možností jiné
změny předmětného ob ytné ho souboru Uhř íně ves – cihelna. Teprve tato změna, která mě la
zce la od liš né parametry než změ na ře še ná napadeným rozhodnutím, b yla před mětem
předběžných pro jed ná vá ní, ke kterým se mj. vyjadřovalo též Ministerstvo životního p rostřed í.
Vyjádření jme no va né ho ministerstva, jímž argumentuje první žalobce, se tedy vztahuje ke
zce la jinému zá měr u, a jde tak o směšování dvou zce la od lišnýc h případů. Ste jně jako se

pokračování 8 9 Ca 9/2009

změnil žadatel, doš lo i ke změ ně projektanta pro daný obytný soubor (no vě jím je spo leč no st
D i5 architekti inženýři s.r.o.) a ro vně ž p řipravo vaná no vá změ na se vyvíjí. Ne lze proto
vytr há vat z ko nte xtu např. vyjádření Ministerstva životního prostředí k určité variantě, která
byla projed ná vá na v p řípravě no vé změny, tedy niko liv takové, která b yla před mětem
napade né ho ro zhod nutí. Osoba zúča stně ná na řízení ve svém vyjádření dále uved la, že po ukaz
na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dá le jen „NSS“) ze dne 29.6.2007 č.j. 5 As 9/2006
– 146 považuje za ire le va ntní, protože tento ro zs udek se týká zce la jiné situace. Úva hy
ža lobc ů o jejich přímém dotčení napadeným ro zhod nutím považuje osoba zúčas tně ná na
říze ní za zce la nepod lo že né. K § 85 sta veb ního zákona podotkla, že uvedení společenství
vlastníků jednotek pod le odst. 2 pís m. d/ c ito va né ho usta no ve ní bez vztahu ke stavbě nebo
poze mk u a př ímé mu dotčení práv k nim ne má žád ný rozumný důvod. Ža lobc i tak využívají
absurdní situace, kdy pod le jejich výk lad u ka ždé společenství vla stník ů by po te nc io ná lně
mo hlo být účastníkem ka ždé ho územního říze ní. Takový výk lad p rá vního p ředp isu nemůže
být po zra lé úva ze ap liko vá n. Osoba zúč astně ná na říze ní dá le upo zo rnila na to, že územní
říze ní je o vládá no koncentrační zás ado u, přiče mž platí, že veškerá stanoviska, ná mitk y
a připo mínk y mus í být up latněny nejpo zdě ji při ústním jed ná ní. Ná mitk u, v níž ža lobc i
dovozují mo žno u podjatost s po ukazem na lek torsko u činnost je jího právního zástupce,
označila osoba zúča stně ná na řízení za lživou s tím, že její právní zá st upce nep ůsob í jako
školitel pracovníků ža lo va né ho, ale vyko ná vá občasnou lekto rsko u činnost pro ve řejno u
a ne ní mu známo, kdo přesně se jednotlivých akcí účastní. Osoba zúčastněná na řízení
zd ůr a znila, že územní rozhodnutí z 18.5.1999 je stále p latné v d ůsledk u provedení s ta veb
dopravní a technické infrastruktury a je realizovatelné. Po žada vek nepo vo lit další výstavbu
bez vyřešení dopravní situace je zce la ire le va ntní, pro to že ce lko vé řešení dopravní
infrastruktury nesouvisí s předmětem napade né ho ro zhod nutí. V d ůsledk u chyby v poučení
obsaženém v rozhodnutí s ta veb ního úřadu, která byla v so ulad u se záko ne m op ra ve na,
nedošlo k omezení či zne mo žně ní uplatnění procesních práv účas tník ů říze ní. Pod le osoby
zúča stně né na říze ní je lživé ro vně ž tvrze ní ža lobc ů o zahájení jiné ho řízení o umístění sta vb y
„OS Uhříně ve s – c ihe lna. “ Žád né územní říze ní za há je no nebylo, v současné době p rob íhá
u odboru oc hra ny prostředí Ma gistrá tu hl. m. Prahy zjišťovací řízení pod le § 7 záko na
č. 100/2001 Sb., k prověření pote nc io ná lní no vé změ ny zá měr u, které doposud neb ylo
skončeno.

Při ústním jed ná ní před so ude m právní zá stupk yně prvního ža lobce uvedla, že
v průběhu říze ní byl po rušen záko n č.100/2001 Sb., a tzv. Arhuuská úmluva. Po uká za la
př itom na zá věry uč ině né Nejvyšším správním so ude m v ro zsudc íc h ze dne 29.6.2007 sp. zn.
5 As 9/2006 a ze dne 18.7.2006 sp. zn. 1 Ao 1/2006. Pod le stanoviska Ministerstva životního
prostředí ze dne 21.8.2008 musí napadenému ro zhod nutí předcházet zjišťovací řízení pod le
záko na č. 100/2001 Sb. Před mě tná sta vb a je umísťo vá na do prostředí s vysokou zátě ží
že le znič ní a a uto mob ilo vé dopravy, což povede k výraznému ob těžo vání ob yvatel a b ude
zvyšo va t riziko kardiovaskulárních o ne moc ně ní. Právní zás tupk yně prvního žalobce dále
pouká za la na to, že osoba zúč astně ná na říze ní dne 3.7.2009 požád a la Magistrát hl. m. Prahy
o zveře jně ní zá měru o znače né ho jako „OS VIVUS Uhř íně ves “, který je umístěn ve ste jné m
úze mí jako OS Uhř íně ves – cihelna, i když s po změněno u zasta vo vac í situací. Napadené
rozhodnutí z hlediska věc né ho poškozuje prá va ža lobc ů s ohledem na rizika popsaná
v o zná me ní zá měru OS VIVUS Uhříněves. Zástupce osoby zúča stně né na říze ní JUDr. Jan
Mareček, advokát, p ůsob í jako předseda České spo leč nosti pro stavební prá vo, je
spo lua uto re m s ta veb ního zákona a prováděcích vyhlášek k ně mu, dá le je členem Legislativní
komise ministra pro životní prostředí a členem Poradního sboru ministra pro územní rozvoj
a pro územní p láno vání. Ža lobce vzne sl ve správním řízení ná mitk u podjatosti, pro to že

pokračování 9 9 Ca 9/2009

jmeno vaný působí také jako lektor praco vník ů ža lo va né ho a je ho právní ná zor na předmětnou
věc mohl ža lo va ný c hápa t jako ne zpo c hyb nite lný.

Člen výbo ru prvního žalobce pan K. při jed ná ní před so ude m uved l, že v domě č.p.
1370 je 66 byt ů, ob ývá jej zhruba asi 200 osob, a to vče tně dětí. Obec Uhříněves se ryc hle
rozvijí, tak že od roku 1999, kdy b ylo vydá no p ůvod ní územní ro zhod nutí, se počet ob yvatel
zd vo jnásob il. Ulice Ke Kříži v té době neexistovala. Dva mě s íce před vydáním napade né ho
rozhodnutí Ministerstvo životního prostředí upo zo rnilo ža lo va né ho, že stavba pod lé há zákonu
č. 10/2001 Sb. Osoba zúčastněná na řízení nato začala jednat a b ylo vyhoto ve no stanovisko
EIA. Až poté mo hl první ža lobce zjis tit zd ra votní rizika p lyno ucí z umisťo va né sta vb y. Pan
K. dále uvedl, že osoba zúčas tně ná na řízení po žáda la o změ nu územního ro zhod nutí, pro to že
byty v domech v první linii by byly neprodejné. Do my v první linii proto mají být stavěny
jako bariérové, tzn. že místnosti orie nto va né k ulici Ke Kříži jsou s nuceným větráním a
ne jso u to ob ytné místnosti. Přitom tyto domy jsou ve větš í vzdá le no sti od da né komunikace
než dům prvního žalobce.

Zástupce osoby zúčas tně né na říze ní při jed ná ní před so ude m odká za l na obsah své ho
píse mné ho vyjádření k věci a zd ůra znil, že ze strany prvního ža lobce je zaměňo ván předmět
ř íze ní. Sk uteč no sti uváděné panem K. nejsou předmětem napadeného ro zhod nutí, ale jed ná se
o změny, které byly p rojed ná vá ny až po je ho vydání. Předmětem napad e né ho rozhodnutí b yla
změ na územního ro zhod nutí, které již d říve nab ylo právní mo ci. Již v roce 1999 b yla
v rozhodnutí o umístění sta vb y umístěna ulice Ke Kříži. Některé ná mitk y ža lobc ů, např.
ná mitk y stran dopravy, směřují proti pra vo moc né mu územnímu ro zhod nutí, niko li proti
napadenému ro zhodnut í. Zástupce osoby zúčastněné na řízení poukázal ro vně ž na určité
prvk y ab surd ity z hled iska domnělé dotčenosti práv prvního ža lobce s tím, že je otázkou, jak
může být společenství vlastníků bytových jed no tek dotčeno na svých prá vec h, když pod le
záko na o vlas tnic tví bytů má po uze p ůsob no st, která je vyme ze na v tomto záko ně.
Spole če nství vlastník ů b yto vých jednotek je právnická osoba, která ne zas tup uje fyzické
osoby, a ne má tedy nárok na ochranu stejných práv jako fyzické osoby, což se týká i prá va na
příznivé životní prostředí.

Druhý žalobce ani ža lo va ný se k ústnímu jed ná ní soudu ve věc i samé nedostavili; ža lo va ný svou nepřítomnost u jed ná ní předem p íse mně omluvil.

Ze správního sp isu so ud zjistil, že dne 18.5.1999 vyda l Ma gistrá t hl. m. Prahy, odbor
územního ro zhodo vá ní na základě návrhu spo leč no sti Let Interna tio na l s.r.o., pod le § 39
záko na č. 50/1976 Sb., (starého) stavebního zá ko na a § 4 vyhlá šk y č. 132/1998 Sb., kterou se
provádějí některá usta no ve ní stavebního zá ko na, pod zn. 133144/98/OUR/V/Kos rozhodnutí
o umístění stavby „Obytný soubor Uhř íně ves – c ihe lna “, kterým byla na pozemcích
parc. č. 1889, 1892, 1896/1, 1896/2, 1896/3, 1896/4, 1896/5, 1898/1, 1898/2, 1898/3, 1899,
1900/1, 1900/22, 1900/28, části pozemku č. parc. 1900/8, 1666/2, 1694, 1699, 2141, 2142,
2173, 2176/1, 2181 v k. ú. Uhř íně ves v P raze 10 na jihozápadním okraji obce, severně od
ulice K dá lnic i a západ ně od že le znič ní tratě umístěna stavba ob ytné ho so ubo ru tvoře né ho
bytovými domy, nadzemními a podzemními gará že mi, komunikacemi a zpevněnými
plo c ha mi, inženýrskými sítěmi a přípojkami, včetně te ré nníc h a sadových úpra v, jak je
zak res le no v situačních výkresech v měřítku 1 :1000, které jsou gra fic ko u přílo ho u to hoto
rozhodnutí.

Ro zhod nutím ze dne 9.1.2007 č.j. P22 296/2007 OV 04 Úřad městské části P raha 22,
odbor výsta vb y na zák ladě ná vrhu spo leč nosti Let Inte rnatio na l s.r.o., na změnu územního

pokračování 13 9 Ca 9/2009

Podle § 89 odst. 4 stavebního záko na obec uplatňuje v územním řízení ná mitk y
k ochr a ně zá jmů obce a zájmů občanů obce. Osoba, která je účas tníke m řízení pod le § 85
odst. 2 p ísm. a), b) a d), může up la tňo vat ná mitk y proti pro jed ná va né mu zá měru v ro zsa hu,
jakým je její prá vo přímo dotčeno. Osoba, která je účas tníke m řízení podle § 85 odst. 2 pís m.
c), může v územním říze ní up la tňo vat ná mitk y, pok ud je pro jed ná va ným zá měre m dotčen
veřejný zá je m, jeho ž oc hra no u se pod le zvláštního právního předp isu zabývá.

Podle § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické
vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a neb yto vým prostorům a doplňují
některé zákony (záko n o vlastnictví b ytů), ve znění po zdě jšíc h předpisů (dále jen „zákon
o vlastnictví bytů“) je společenství vla stník ů jednotek (dále jen "společenství") právnická
osoba, která je zp ůsob ilá vyko ná va t prá va a za va zo vat se po uze ve věcech spojených se
sprá vo u, pro vo zem a opravami společných částí domu (dá le jen "sp rá va domu"), popřípadě
vyko ná va t č inno sti v rozsahu to hoto zákona a činnosti so uvise jíc í s p ro vo zo váním společných
částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo p rá vnick ým o sobá m. Spo leč e nství může
nab ýva t věc i, p rá va, jiné ma jetko vé hod not y, byty nebo neb yto vé prostory po uze k účelům
uvedeným ve větě p rvní.

Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých prá vec h zkrá ce n př ímo nebo
v d ůsledk u porušení svých práv v p ředc há ze jíc ím řízení úko ne m správního or gá nu, jímž se
zakládají, mě ní, ruší nebo zá va zně urč ují je ho prá va nebo povinnosti, (dále jen "ro zhod nutí"),
může se ža lobo u do má hat zr uše ní tako vé ho ro zhod nutí, popřípad ě vyslo ve ní je ho nicotnosti,
nestano ví- li te nto nebo zvlá štní zákon jinak.

Městský so ud v Praze se nejprve zab ýva l otá zko u aktivní legitimace prvního žalobce
k podání ža lob y a s tím so uvise jíc í o tázko u, zda tomuto ža lobc i po právu svěd č ilo postavení
účas t níka řízení o změ ně územního ro zhod nutí. So ud totiž ne mo hl p ře hléd no ut, že osoba
zúča stně ná na říze ní ve správním řízení i v p řezk umném říze ní so ud ním účastenství prvního
žalobce v řízení o změ ně územního ro zhod nutí, jež vyústilo ve vydání napade né ho
rozhodnutí, opako va ně zpo c hyb ňo va la. Při řešení obou výše nas tíně nýc h otázek so ud dospěl
k zá vě ru, že aktivní legitimace prvního ža lobce k podání ža lob y dá na je, pře sto že so učas ně
shledal, že tomuto ža lobc i postavení účas t níka říze ní o změ ně územního rozhodnutí dle p latné
záko nné úp ra vy nesvědčilo a bylo mu p řizná no nad rá mec zákona.

Soud při řešení otázky aktivní legitimace prvního ža lob ce k podání žalob y respektoval,
že dříve za stá va ný výk lad, který lze zjed nod uše ně vyjádřit slovy „ko mu záko n nepřiznává
postavení účas t níka správního říze ní, to mu ne ní záko ne m přiznáno ani prá vo podat proti
rozhodnutí vyda né mu v takovém řízení ža lob u,“ byl již p řeko ná n. Pod le us t. § 46 odst. 1
pís m. c) s.ř.s. so ud odmítne ná vrh, b yl-li podán osobou k to mu zjevně neoprávněnou.
V daném případě správní orgány obou stup ňů s prvním ža lobce m jako s účas t níkem řízení
jed na ly. Ža lo va ný jako od vo lací orgá n sice v od ůvod ně ní napade né ho ro zhod nutí ve vztahu
k otázce úča ste ns tví prvního ža lob ce ko ns tato va l, že přímé dotčení to ho to subjektu
navrho vano u změ no u sta vb y z hled iska vzd álenosti a polohy domu č.p. 1370 je sporné,
nic mé ně respektoval skutečnost, že sta veb ní úřad zařad il prvního ža lobce do okruhu účas tník ů
říze ní a danou otázko u se již dále ne zab ýva l. Otá zka postavení prvního žalobce jako účas t níka
správního řízení je tedy (i s přihlédnutím k a rgume ntac i žada te le o změ nu územního
rozhodnutí) sporná, a proto jej ne lze po va žo vat za osobu zjevně neopr á vně nou k podání
ža lob y. Nejedná se tedy o případ, kdy nedostatek aktivní le gitimac e prvního ža lobce je
nesporný a nepoc hyb ný. Judikatura přitom dovodila, že aktivní le gitimac i k podání žalob y

pokračování 14 9 Ca 9/2009

(až na výše zmíněné případ y osob k to mu zjevně neoprávněných) zak ládá již to, že žalobce
(§ 65 odst. 1, 2 s.ř.s.) tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v d ůsledk u porušení
svýc h práv v předcházejícím řízení rozhodnutím, resp. tvrd í zkrácení na prá vec h, která jemu
příslušejí, takovým zp ůsobe m, že to mo hlo mít za následek ne záko nné ro zhod nutí. Aktivní
le gitima ce k podání ža lob y je tedy dá na vžd y tehd y, pokud s ohledem na tvrze ní žalobce ne ní
mo žné zje vně a jed no znač ně konstatovat, že k zásahu do jeho právní sféry v žád né m případě
doj ít ne mo hlo (s ro v. ro zsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 50/2004-59 a usne se ní
rozš íře né ho senátu Nejvyššího správního soudu č.j. 8 As 47/2005-86).

Městský so ud v Praze proto žalobu poda no u prvním žalob cem neodmítl, nýb rž o tázk u,
zda prvnímu ža lobc i sk ute č ně pod le zákona svědčilo prá vo účasti v předmětném řízení
o změ ně územního ro zhod nutí (kdy jen při k lad né odpovědi na tuto otá zk u by nás led ně b ylo
mo žné zko uma t, zda byl na svých prá vec h účas tník a říze ní zkrác e n tvrze ným zp ůsobe m),
posuzo va l ze vr ub ně. S vůj zá vě r, že úč ast v předmětném řízení o změ ně územního rozhodnutí
byla prvnímu žalobci přiznána nad rá mec zákona, opírá so ud o tyto d ůvod y:

Právo na so ud ní a jinou právní oc hra nu je za lo že no článkem 36 Lis tiny zák lad níc h
práv a svobod. Pod le odst. 2 to hoto článku se te n, kdo tvrd í, že byl na svých právech zkrácen
rozhodnutím orgánu veřejné sp rá vy, může obrátit na so ud, aby přezko umal záko nno st
rozhodnutí, nestanoví-li záko n jinak. Postup, jakým se lze do má hat přezkoumání rozhodnutí
orgánu veře jné sp rá vy, je upra ve n mj. i v us t. § 65 a násl. s.ř.s. Zák lad ní premisou p lyno ucí
z těchto usta no ve ní a po stup u na sto le né ho záko ne m je, že se lze do má hat ochrany svých prá v,
niko li práv c izíc h, a je proto primárním zjištění, zda prvním žalob cem tvrze ná práva, jejichž
ochrany se do má há, mu záko n skutečně p řizná vá.

První žalobce je spo le če nstvím vla stník ů jednotek (dále též jen "spo leče ns tví").
Spole če nství je právnická osoba, která vzniká pod le zvlá št ního právního předpisu - záko na
o vlastnictví b ytů. Te nto záko n přitom v § 9 odst. 1 vě tě první výs lo vně sta no ví, v jak ýc h
věcech je společenství způsobilé vyko ná va t prá va a zavazo vat se. Podle zmíně né ho
usta no ve ní je společenství zp ůsob ilé vyko ná vat p ráva a zavazo vat se pouze ve věcech
spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen "správa domu" ),
popřípadě je způsobilé vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související
s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým
osobám. Tomuto záko nné mu omezení zp ůsob ilos ti společenství k právním úkonům
koresponduje i omezená právní subjektivita spo leč e nství. Podle § 9 odst. 1 věty druhé záko na
o vlastnictví bytů totiž spo le če nství může nab ýva t věc i, práva, jiné majetkové hod not y, byty
nebo neb yto vé prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první, tj. po uze za úče le m správy
spo leč nýc h částí domu.

Lze s hrno ut, že společenství vůbec nemůže být no sitelem jiných práv než těch, která
se týkají správy společných částí domu, a prá va, která nesouvisí se správo u spo lečných částí
domu, není zp ůsob ilé vykonávat. To zna me ná, že společenství ani ne může vystupo va t jako
nos ite l těchto jiných práv v říze níc h před správními orgány či soudy a domáhat se zde jejich
ochr a ny. To platí i pro ta (jiná ) práva, jejichž primárními nositeli mohou být jednotliví
členo vé spo leče ns tví. Zde má so ud na mysli především prá vo na příznivé životní prostředí
gara nto va né fyzickým osobám článkem 35 odst. 1 Lis tiny zák lad níc h práv a svobod. Prvnímu
ža lobc i jako žto právnické osobě veře jné subjektivní prá vo na příznivé životní prostředí
z po vahy věc i náležet nemůže, neboť ná le ží jen fyzickým osobám jako b io lo gick ým
organismům (s hod ně viz usne se ní Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 282/97 ze dne 6.1.1998).
Tím, že se první ža lobce v průběhu správního říze ní v pro jed ná va né věci pasoval do ro le

pokračování 15 9 Ca 9/2009

jakéhosi oc hrá nc e práva svých členů na příznivé životní pro střed í, jed na l zce la mimo rámec
právní způsobilosti, kterou mu záko n o vlastnictví bytů přiznává. První ža lob ce bezesporu
ne ní eko lo gick ým občanským sdružením, jeho ž hla vním posláním podle stanov je o chrana
přírod y a krajiny a kterému oprávnění vys tupo vat jako účastník v územním říze ní přiznává
§ 85 odst. 2 p ísm. c/ stavebního záko na ve spojení s § 70 odst. 3 záko na č. 114/1992 Sb.,
o ochr a ně přírody a krajiny, ve zně ní pozdějších p ředp isů. S myslem e xiste nce prvního
žalobce je výlučně činnost spo je ná se sprá vo u, pro vo zem a opravami spo leč nýc h částí domu,
což ostatně vyp lývá i z výp isu prvního ža lobce z rejstříku společenství vlastníků jednotek, kde
je prá vě takto vyme ze n předmět jeho č innos ti. Jestliže jednotliví členo vé prvního žalobce -
vlastníci jednotek v do mě č.p. 1370 mě li za to, že byli pro jed ná va no u změ no u územního
rozhodnutí dotčeni na svém právu na příznivé životní pros třed í, popř. na jiných svých
právech, mě li se v řízení před správním orgánem ochrany těchto práv domáhat sami, stejně
jako to učinil druhý ža lob ce.

Účastenství ve správním řízení obe c ně upravuje díl první hla vy druhé správního řádu
Podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou úča stník y řízení a) v řízení o žádosti žada te l a další
dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vzta ho vat
rozhodnutí správního o rgánu; b) v řízení z moci úřední do tče né osoby, jimž má rozhodnutí
za lo žit, změ nit nebo zruš it prá vo anebo povinnost nebo pro hlá sit, že prá vo nebo povinnost
mají a nebo ne ma jí. Podle odstavce 2 tého ž usta no ve ní jsou účastníky též další dotčené osoby,
pokud mohou být ro zhod nutím p římo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Dále
podle odstavce 3 tého ž usta no ve ní jsou účastníky ro vně ž osoby, o kterých to stano ví zvláštní
zákon; nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají po sta ve ní účas tník ů podle odstavce 2, ledaže
jim má rozhodnutí za lo žit, změ nit nebo zr uš it prá vo a nebo povinnost nebo p ro hlásit, že prá vo
nebo povinnost mají a nebo nemají; v tom případě mají po sta ve ní účas tník ů podle odstavce 1.

Podle ust. § 192 stavebního záko na se na po stup y a říze ní použijí usta no ve ní správního
řádu, pok ud te nto záko n nesta no ví jinak. Správní řád proto platí subsid iá rně jen ta m, kde
stavební zákon ne má vlastní úp ra vu procesních postupů a institutů. Okruh účas tník ů
územního řízení je vyme ze n v § 85 odst. 1 a 2 s ta veb ního zákona, a to taxativním výč te m
subjektů, což vylučuje aplikaci obecné úpravy úča ste ns tví ve správním řízení zako tve né
v § 27 správního řád u. Na tomto místě je třeba zd ůra znit, že pro posouzení to ho, zda určitému
subjektu přísluší postavení účastníka říze ní, není ro zhod né, že s ním správní orgá n jako
s účastníkem fakticky jed na l, ani že nerozhodl usnesením vydaným dle § 28 správního řád u,
že mu takové po sta ve ní nepřísluší.

Účastenství v územním řízení up ra vuje usta no ve ní § 85 s ta veb ního záko na. Podle
prvního odstavce to ho to usta no ve ní jsou účas tník y územního řízení a) žada te l, b) obec, na
jejímž úze mí má být požadovaný zá měr usk uteč ně n. Pod le d ruhého odstavce to hoto
usta no ve ní účastníky územního řízení dále jsou a) vla stník pozemku nebo stavb y, na k terých
má být po žado va ný zá měr usk uteč ně n, ne ní-li sám ža date le m, nebo te n, kdo má jiné věc né
právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nejde-li o případ uved e ný v písmenu d), b) osoby,
jejichž vlastnické nebo jiné věc né prá vo k sousedním sta vbá m a nebo so used ním po zemk ům
nebo sta vbá m na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, c) osoby, o k terých tak
sta no ví zvláštní právní předpis, d) spo le če nství vlastníků jednotek podle zvláštního p rá vního
předp is u; v případ ě, že společenství vlas tník ů jed no tek podle zvláštního právního předpisu
ne má právní subjektivitu, vlastník, jeho ž spoluvlastnický podíl na spo leč nýc h částech domu
činí více než jednu polovinu. Pod le § 85 odst. 3 stavebního zá ko na účastníky (územního)
říze ní nejsou nájemci b ytů, neb yto výc h prostor nebo po zemk ů.

pokračování 17 9 Ca 9/2009

zá měre m doš lo k jeho přímému dotčení na právech spojených se sprá vo u, pro vo zem
a opravami spo leč nýc h částí do mu. K tako vé mu přímému dotčení na p rávech společenství
ovše m může dojít po uze te hd y, má-li být projednávaný stavební zá měr usk uteč ně n na do mě,
ve kterém společenství p ůsob í, tj. kde vyko ná vá správu spo lečných částí do mu. Je vyloučeno,
aby do práv a povinností společenství so uvise jíc íc h s výko ne m správy, provozu a oprav
spo leč nýc h částí domu bylo zasa že no sta veb ním zá měre m, který se týká úp lně jiné
ne mo vito sti.

Výše podaný systematický výk lad prokazuje vzáje mno u pro vá za nost usta no ve ní § 85
odst. 2 p ísm. a/, § 85 odst. 2 p ísm. d/ a § 89 odst. 4 sta veb ního záko na, jakož i so ulad této
úpravy s vyme ze ním právní způsobilosti spo le če nství pod le zákona o vlas tnic tví b ytů.

Správnost zá vě ru, pod le něhož do práv a povinností společenství so uvisejíc íc h
s výko ne m správy, pro vo zu a oprav spo leč nýc h částí domu ne může být zasa že no stavebním
zá měre m, který se týká úp lně jiné ne mo vito sti, je zvláště markantní v pro jed ná va né věc i, kdy
dům, ve kterém první ža lobce p ůsob í, leží ve vzdálenosti minimálně 80 me trů od za mýš le né
sta vb y, od které je na víc oddě le n že le znič ní tra tí. Je tak evidentní, že předmětný stavební
zá měr nemůže nikterak zasá hno ut do těch práv a po vinnos tí, které prvnímu ža lobc i v rámci
je ho před mě tu činnosti ná le ží. Na tomto místě je třeba p řipo meno ut, že předmětem řízení
v projed ná va né věc i neb ylo rozhodnutí o umístění sta vb y ob ytné ho souboru jako celku
(o umístění stavby na zva né „Obytný soubor Uhříně ve s – cihelna“ b ylo pra vo moc ně
rozhodnuto již ro zhod nutím ža lo va né ho ze dne 18.5.1999 zn. 133144/98/OUR/V/Kos), ale
rozhodnutí o změ ně dříve vyda né ho a již pra vo moc né ho územního ro zhod nutí. Ani
před mětno u změ no u územního ro zhod nutí, o které b ylo stavebním úřadem rozhodnuto dne
20.5.2008, nemůže být právní sféra prvního žalobce nijak dotčena.

Lze shrno ut, že v říze ní, jež vyústilo ve vydání nap ade né ho ro zhod nutí, prvnímu
ža lobc i postavení účas t níka řízení po právu ne ná le že lo, neboť projed ná va ná změ na sta veb ního
zá měru žada te le ne mě la být usk uteč ně na na do mě, ve kterém první ža lobc e vyko ná vá správu
spo leč nýc h částí do mu, takže práva, která prvnímu ža lobc i ze záko na ná le ží, ne mo hla být
projed ná va no u změ no u územního rozhodnutí vůbec (tím mé ně přímo) dotčena. So ud proto
v prvním výroku to ho to ro zsudk u žalob u prvního žalobce podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako
ned ůvod no u za mít l, aniž se věc ně zab ýva l jím up la tně nými ža lob ními námitkami, neboť
dospěl k zá vě ru, že jako subjektu, který dle platné zákonné úpravy vůbec neměl být
účastníkem správního řízení, prvnímu žalobci žádná procesní ani hmotná práva v rámci
tohoto řízení nenáležela, takže napadeným rozhodnutím na nich nemohl být nijak zkrácen. Jak
již b ylo ko nsta to vá no shora, dle ustá le né jud ikatury ža lob ní legitimaci ža lujíc ího v řízení
o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu zak lád á samotné tvrzení o to m, že byl napadeným
rozhodnutím zkrácen na p rá vec h, která mu příslušejí; toto tvrzení vš ak v p řípadě prvního
žalobce vzhledem k výše uvedenému nemůže být důvodné.

Co se týče druhého žalobce, z obsahu sp iso vé ho ma teriá lu je zře jmé, že své ná mitk y
proti p rojed ná va né změ ně územního ro zhod nutí poprvé uplatnil až v od vo lání podaném proti
prvo stup ňo vé mu rozhodnutí stavebního úřadu. Žád né ho z obou veře jnýc h ústních jed ná ní,
která se v této věc i před vydáním rozhodnutí stavebního úřad u uskutečnila, se druhý žalobce
ne úča stnil a své ná mitk y do doby jejich ko nání ne up la tnil. Pak ovšem ne lze než konstatovat,
že jed na l v ro zp oru s koncentrační zásadou zako tve no u v § 89 odst. 1 stavebního záko na,
podle kterého musí být zá va zná s ta no viska do tče nýc h or gá nů, ná mitk y účas tník ů řízení
a připo mínk y veřejnosti up latně ny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim
nepřihlíží. Na tuto sk ute č nost, tj. na povinnost up la tnit své ná mitk y ne jpo zději při veře jné m

pokračování 18 9 Ca 9/2009

ústním jed ná ní konaném v da né věc i, přito m byli účas tníc i řízení stavebním úřadem řád ně
upo zorně ni. Zásadou koncentrace řízení je o mezeno i prá vo d ruhého ža lob ce na od vo lání proti
rozhodnutí vyd a né mu v územním řízení v tom směru, že včas ne up la tně né ná mitk y ne ní
mo žno účinně up la tnit až v od vo lá ní. V p rojed ná va né věc i so ud nezjistil žád né procesní
pochybení v po stup u stavebního úřad u, v jeho ž d ůsledk u by bylo druhému ža lobc i
zne mo žně no řádné, tj. i včasné up latnění jeho námitek. K ná mitká m d ruhého ža lobce, které
nebyly up latně ny vča s, proto pod le § 89 odst. 1 sta veb ního záko na ne mě lo být vůbec
přihlíženo. Totéž platí i pro ná mitk y, které byly druhým žalobcem up latněny až v podané
žalobě. Z obsahu ža lob y podané společně obě ma ža lobc i ne lze rozlišit, jaké ná mitk y proti
napadenému rozhodnutí podává první žalobce a jaké druhý žalobce, takže veškeré v ža lobě
up latně né ná mitk y je nutno přič íta t oběma ža lobc ům. Z po ro vná ní ža lob níc h námitek
s námitkami, které druhý žalobce uplatnil v od vo lání proti prvo stup ňo vé mu rozhodnutí
sta veb ního úřadu, je však na první po hled zřejmá ro zd ílno st obou podání. Ani so ud
v přezkumném řízení so ud ním nemo hl po mino ut stavebním záko ne m zakotve no u zásadu
koncentrace říze ní, a proto nemo hl přihlížet k těm ná mitká m, které druhý žalobce vzne sl
poprvé až v podané ža lobě. Těmito námitkami, které ze strany druhého ža lob ce ro vně ž nebyly
up latněny ve lhůtě sta no ve né v § 89 odst. 1 s ta veb ního záko na, se sta veb ní úřad a žalo vaný
vůbec ne mo hli zab ýva t a vypořádat se s nimi, a proto jimi ne lze zpoc hyb ňo va t záko nno st
napade né ho ro zhod nutí ani v násled ném pře zk umné m říze ní so ud ním.

V od vo lání proti prvostup ňo vé mu rozhodnutí stavebního úřad u druhý žalobce namítl,
že v so uvislo sti s realizací p řed mětného ob ytné ho so ubo ru lze očekávat další zvýšení
hlučnosti a prašnosti a zhoršení životního prostředí v okolí komunikace Ke Kříži, dále namítl,
že v průběhu stavby bude po komunikaci Ke Kříži projíždět ve lké množství nák lad níc h aut
a že i poté lze očekávat v da né loka litě zhoršení dopravní situace v souvislosti s nárůstem
provozu osobních a uto mob ilů, a poukázal též na dětské hřiště no vě vyb udo va né v blízkosti
zmíněné komunikace s tím, že zvýšené emise zp lod in spalovacích mo torů budou o hro žo vat
dět i, které si zd e budou hrát. Uvede né od vo lací ná mitk y d ruhého ža lob ce jsou poměrně
obecné a především nemají vzta h k předmětu ro zhodo vá ní stavebního úřadu, který
nerozhodoval o umístění sta vb y ob ytné ho souboru jako celku (o tom bylo již d říve
pravo moc ně rozhodnuto), ale o žada te le m na vrže né změ ně územního ro zhod nutí. Prá vě to
měl ža lo va ný na mysli, když v od ůvod ně ní nap ade né ho rozhodnutí ve vztahu k ná mitká m
druhého ža lob ce (a dalších odvolatelů) ko nsta to va l, že v daném řízení se jed na lo po uze
o změnu p latné ho územního ro zhod nutí, kterým byla s ta vba již d říve umístěna, přičemž
napojení sta vb y na komunikační s íť se pro jed ná va no u změ no u nezměnilo. Druhý žalobce
ne uved l, jaká je ho veřejná subjektivní prá va budou p rojed návano u změ no u územního
rozhodnutí dotčena, v čem to to dotčení spatřuje a rovněž stavebnímu úřadu ne vytk l žád né
konkrétní porušení ko ge ntníc h p rávních předpisů hmo tné ho či procesního p rá va, kterým by se
správní orgán měl zaob íra t i v p řípadě po zd ního up latně ní tako vé ná mitk y. Jestliže druhý
žalobce své ná mitk y ne up latnil včas a konkrétním způsobem ve správním ř íze ní, ač tak měl
podle § 89 odst. 1 stavebního záko na učinit, nemůže so ud na základě těchto opo ždě ně
up latně nýc h, ani na základě zce la no výc h námitek up latněných poprvé až v ža lobě posuzovat
záko nnos t napad e né ho ro zhod nutí. Pok ud by tak učinil, jed na l by v ro zpo ru s koncentrační
zás ado u zakotve no u v § 89 odst. 1 s ta veb ního zákona.

Soud p lně přisvědčuje ža lo va né mu, že neb ylo na místě vyjadřovat se k těm ná mitká m
účas tník ů ř íze ní, které byly up latněny ve vztahu k dříve vyda né mu pra vo moc né mu rozhodnutí
o umístění stavb y. Prá vě me zi takové ná mitk y patří ná mitk y dr uhé ho ža lobce o zhoršení
životního prostředí a dopravní s ituace v da né loka litě v ná va znosti na realizaci sta vb y
před mětné ho ob ytné ho so ubo ru, které se vztahují k již pra vo moc ně umístěné s ta vbě ob ytné ho

pokračování 19 9 Ca 9/2009

souboru jako celku a niko liv k p rojed ná va né změ ně územního ro zhod nutí, jež b yla před mětem
rozhodování stavebního úřad u v projed ná va né věc i. K argumentaci, v níž druhý žalobce
pouka zo va l na zvýšené o hro žení dětí hra jíc íc h si na blízkém dětském hř išt i, pak so ud uvád í,
že účastenství určité osoby v územním říze ní podle § 85 odst. 2 p ísm. b/ stavebního záko na je
odvo ze no od možnosti p římé ho dotčení jejích práv, což zna me ná, že ná mitk y, které je takový
účas t ník v územním řízení oprávněn uplatnit, se musí vzta ho va t k je ho právům (viz ro zs udek
Nejvyššího správního soudu ze dne 11.7.2007 č.j. 2 As 10/2007 – 83). Je proto vyloučeno,
aby se druhý ža lob ce domáhal oc hra ny práv jiných s ub jektů.

Protože druhý žalobce své ná mitk y v řízení o změ ně územního ro zhod nutí ne up latnil
ve lhůtě sta no ve né záko ne m, ne lze dospět k zá vě ru, že byl napadeným ro zhod nutím zk ráce n
na svých p rá vec h.

Soud z výše popsaných d ůvod ů shleda l ža lob u prvního i druhého ža lobc e ned ůvod no u,
aniž by se zab ýva l up la tně nými ža lob ními ná mitk a mi z věc né ho hlediska. Jakékoliv
provádění d ůka zů v so uze né věc i by výsledek řízení ne mo hlo nijak ovlivnit, a b ylo by tud íž
nadbytečné. So ud proto při jed ná ní ro zhod l, že neb ude provádět doka zo vá ní ža lobc i
na vrže nými d ůka zy. Po uze jako ob iter dictum so ud na tomto místě uvád í, že prvním žalob cem
opakovaně zmiňo va né vyjádření Ministerstva životního prostředí ze dne 21.8.2008 zn.
60603/ENV/08 se nevztahuje k so uze né věc i, ale k žádosti o změ nu územního rozhodnutí
podané spo leč no stí di5 architekti inženýři s.r.o., která b yla podle zmíně né ho vyjádření
doruč e na Magistrátu hl. m. Prahy dne 16.7.2008. Jedná se tedy e vide ntně o zce la jinou žádost
o změnu územního ro zhod nutí, než byla ta, o které dne 20.5.2008 ro zhod l stavební úřad.

Zá věre m so ud uvádí, že neshledal prvním ža lobce m tvrzený ro zpo r usta no ve ní § 94
odst. 1 sta veb ního záko na s ústavním pořádkem, a proto nepřikročil k přerušení řízení
a před lo že ní věc i Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení c ito va né ho usta no ve ní záko na, jak
první ža lob ce po žado va l.

Soud tedy neshledal ža lob u důvod no u, a proto jí pod le us t. § 78 odst. 7 s.ř.s. za mít l,
a to sa mo sta tně ve vztahu ke ka ždé mu ze ža lobc ů.

Výrok o nák lade c h řízení je od ůvod ně n us t. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť ža lobc i nebyli ve sporu úspěšní a žalo vanému žád né nák lad y v řízení ne vznik ly.

Podle ust. § 60 odst. 5 s.ř.s. má osoba zúčas tně ná na řízení prá vo na ná hrad u jen těch
nák lad ů, které jí vznik ly v souvislosti s p lně ním po vinnos ti, kterou jí so ud uložil; z d ůvod ů
zvláštního zřetele hod nýc h jí může so ud na ná vrh přiznat prá vo na ná hrad u dalších nák lad ů
ř íze ní. V daném p řípadě so ud osobě zúčastněné na říze ní žád no u povinnost ne ulo žil
a neshledal ani d ůvod y hod né zvláštního zřetele, pro které by jí mohl přiznat p rávo na
náhrad u dalších nák lad ů říze ní. Proto ve čtvrté m výroku tohoto ro zsudk u ro zhod l, že osoba
zúča stně ná na říze ní ne má p rávo na náhrad u nák lad ů ř íze ní.

P o u č e n í : Proti tomuto rozs udku l ze po dat kasační s tížnos t za po dmíne k
uve de nýc h v us ta nove ní § 102 a násl. s. ř.s., a to ve lhůtě do dvou
týdnů po do ruče ní tohoto rozs udk u. Kasační stížnost se podává
u M ěstské ho s oudu v Pra ze, ro zho dovat o ní přís luš í Ne jvyššímu
s práv nímu soudu.

pokračování 20 9 Ca 9/2009

V říze ní o kasační stížnosti mus í být stěžovatel zas to upe n
advokáte m; to ne pla tí, má -li stěžovatel, je ho za mě stnane c ne bo
člen, kte rý za něj je dná ne bo jej zas tupuje , vysokoškolské
právnické v zdě lání, kte ré je podle zv láš tníc h záko nů vyžadováno
pro výkon advokacie.

V Pra ze dne 23. b ře zna 2011

JUDr. Ivanka Havlíková v. r.

předsedkyně senátu Za správnost vyho to ve ní:

Koláček