28Ad 6/2012-8

 

 

 

 

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

     Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobce P. Č.,proti žalovanému správnímu subjektu označenému jako odvolací agentura LPS, resp. České správě sociálního zabezpečení, pracoviště Hradec Králové, Slezská 839, o  invalidní důchod, k žalobě žalobce, t a k t o :

 

 

     I.    Žaloba  se odmítá.

 

    II.    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

     Podáním ze dne 27. 3. 2012 označeným jako „správní žaloba proti rozhodnutí námitkové a odvolací agentury LPS“ se domáhal žalobce přezkoumání svého zdravotního stavu projednání svého podání. K přípisu připojil toliko lékařskou zprávu  z 9. 11. 2011. Krajský soud tak postrádal rozhodnutí, které žalobce učinil předmětem svého podání a které mělo být podrobeno soudnímu přezkumu.

 

     Podle § 71 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) musí žaloba kromě obecný náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat mimo jiné označené napadeného rozhodnutí. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak k žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí.

 

     Krajský soud vyzval žalobce přípisem ze 30. března 2012 k předložení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), jehož přezkoumání se soudem domáhá. Žalobce sice reagoval bezodkladně, nicméně namísto rozhodnutí správního orgánu, kterým je v otázkách důchodového pojištění ČSSZ v Praze (§ 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s.), doručil krajskému soudu protokol o  „posouzení zdravotního stavu z důvodu podání námitek proti rozhodnutí ČSSZ“ ze dne 8. 2. 2012, které proběhlo u České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Hradec Králové a znovu zaslal kopii lékařské zprávy z 9. 11. 2011.

 

pokračování                        28Ad 6/2012

 

-2-

 

     Z konání žalobce je zřejmé, že dosud správní rozhodnutí ve věci svého invalidního důchodu neobdržel, a proto je jím podaná správní žaloba doručena zdejšímu soudu dne 29. 3. 2012 předčasná. Krajský soud pro žalobce objasňuje, že posouzení zdravotního stavu je toliko podkladový důkaz, na základě kterého bude o jeho nároku rozhodováno ČSSZ v Praze.

 

     Teprve rozhodnutí ČSSZ v Praze o námitkách je rozhodnutím správního orgánu, které může být předmětem přezkumného řízení před zdejším soudem (§ 4 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen s.ř.s.) a to na základě včas podané žaloby. Podle § 72 odst. 1 s.ř.s. lze žalobu  podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

 

   Za takovéto situace se krajský soud proto nemohl zabývat věcnou správností a zákonností rozhodnutí samotného a předčasnou žalobu odmítl v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s.

 

     Žalobce tak po obdržení správního rozhodnutí vydaného ČSSZ v Praze může postupovat dle vysvětlení krajského soudu obsaženého v odůvodnění tohoto usnesení a domáhat se přezkoumání rozhodnutí ve věci své invalidity správní žalobou v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě, jak uvedeno výše.

 

     Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., kdy při případ zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu.

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

 

pokračování                        28Ad 6/2012

 

-3-

 

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

V Hradci Králové  12. dubna 2012

 

                                         JUDr. Marcela Sedmíková, v.r.

                                                                                              samosoudkyně