45 A 13/2012-23
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudkyň JUDr. Dalily Marečkové a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci žalobců: 1) A. S. a 2) Ing. I. S., oba zastoupeni Mgr. Milanem Holečkem, advokátem se sídlem Italská 27, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2011, čj. 217399/2011/KUSK,
t a k t o :
I. Žaloba se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobci se žalobou domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2011, čj. 217399/2011/KUSK, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání proti usnesení Městského úřadu Votice, odboru výstavby a územního plánování ze dne 6. 9. 2011, čj. 2124/11/VÝST/No, a toto usnesení bylo potvrzeno. Uvedeným usnesením rozhodl podle § 96 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů správní orgán I. stupně o tom, že záměr na umístění stavby plotu na pozemku parc. č. 14/1 v katastrálním území Šebáňovice bude projednán v územním řízení.
Žalovaný ve svém vyjádření mimo jiné upozornil na skutečnost, že žaloba byla podána opožděně. Tvrdí, že napadené rozhodnutí bylo zástupci žalobců doručeno dne 23. 12. 2011 a žaloba byla podána až dne 29. 2. 2012.
Krajský soud se proto nejprve zabýval včasností žaloby. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu lze podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Podle žalobního tvrzení lhůta pro podání správní žaloby uplynula dne 6. 3. 2012. Žalovaný totiž žalobcům doručoval napadené rozhodnutí na adresy odlišné od těch, které žalobci uvedli ve svém odvolání. Na těchto adresách se žalobci nezdržují a paní Ing. I. S. tam ani nemá evidované trvalé bydliště. Při určení tohoto data pro uplynutí žalobní lhůty žalobci vycházejí z marného doručení napadeného rozhodnutí žalobcům dne 23. 12. 2011 a připočtení 10 dnů, po jejichž uplynutí dochází k fikci doručení. K těmto tvrzením je třeba rovnou poznamenat, že pokud by měl být rozhodným den doručení napadeného rozhodnutí žalobcům fikcí, není úvaha žalobců o skončení žalobní lhůty k 6. 3. 2012 správná. Za takové situace by fikcí bylo doručeno dne 2. 1. 2012 a lhůta by uplynula dne 2. 3. 2012.
Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo prvnímu žalobci A. S. doučováno na adresu Šebáňovice 44. Zásilka byla dne 23. 12. 2011 uložena na poště a adresát byl vyzván k jejímu vyzvednutí. Dne 3. 1. 2012 byla zásilka vložena do domovní schránky. Druhé žalobkyni Ing. I. S. byla zásilka obsahující napadené rozhodnutí doručována na adresu Na Pernikářce 761/28, Praha 6. Proč byla zvolena právě tato adresa, není zřejmé. Tato zásilka byla dne 23. 12. 2011 uložena na poště a po uplynutí úložní doby byla dne 4. 1. 2012 vrácena zpět odesílateli. Napadené rozhodnutí bylo vedle toho doručováno i současnému zástupci žalobců, který je osobně převzal dne 23. 12. 2011. Ze správního spisu plyne, že žalobci byli i v řízení před žalovaným zastoupeni svým současným zástupcem, a to dle plné moci ze dne 5. 9. 2011, která byla připojena k podanému odvolání.
Jelikož plná moc nevykazuje vady, je třeba vycházet z toho, že žalobci byli v řízení o odvolání zastoupeni svým zástupcem. V takovém případě se podle § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.
V dané věci se nejednalo o shora naznačenou výjimku, kdy má zastoupený v řízení něco osobně vykonat. Napadené rozhodnutí proto mělo být doručováno pouze zástupci. Bylo-li doručováno i účastníkům řízení, nemá toto doručení rozhodnutí vliv na běh lhůt. Pro posuzování včasnosti žaloby je proto rozhodné pouze doručení napadeného rozhodnutí zástupci. Tomu bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 23. 12. 2011. Lhůta v délce dvou měsíců pro podání žaloby uplynula dne 23. 2. 2012. Žaloba byla podána až 29. 2. 2012, tj. až po uplynutí žalobní lhůty. Nedodržení žalobní lhůty přitom podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze prominout.
Vzhledem ke shora uvedenému není pochyb, že žaloba je podána opožděně. Soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl, což soud učinil prvním výrokem tohoto usnesení. V druhém výroku bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
S ohledem na ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud také rozhodl o vrácení žalobci zaplaceného soudního poplatku ve výši 3000 Kč. Podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích bude poplatek žalobcům vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to k rukám jejich zástupce Mgr. Milana Holečka, advokáta se sídlem Italská 27, 120 00 Praha 2.
P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 20. dubna 2012
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Nicola Švecová