[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]47 A 1/2012 - 45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský so ud v P raze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry
Šimůnkové a soudkyň JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Jitky Za vře lo vé v právní věci
ža lobk yně PhDr. M. J., zas to upe né JUDr. Tomášem Hla váčke m, advokátem se sídlem
Kořenského 15, 150 00 Praha 5, proti ža lo va né mu Obecnímu úřadu Louňovice, se sídlem
Horní náves 6, 251 62 Lo uňo vice, o ža lobě na ochranu proti nečinnosti správního or gá nu,

t a k t o :

I. Žalovaný je povinen ro zho dno ut o žá dos ti žalo bky ně o poskytnutí

informace ve vě ci s práv ního říze ní o o dstra nění pe vné překážky z

pozemk u ve vlastnictví ža lo bky ně do ruče né ža lova né mu dne 24. 02. 2011 a

za ps ané po d č. j. 83/2011, ve lhůtě 25 dnů od právní moc i tohoto ro zs udku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalo bky ni ná hra du nákladů říze ní ve výši

10 640,-Kč do tří dnů od práv ní moci tohoto rozs udku k rukám je jího

práv ní ho zástupce JUDr. To máše Hlaváčka, advokáta se s ídle m 150 00

Pra ha 5, Ko ře nské ho 15/1107.

O d ů v o d n ě n í :

 Ža lobk yně se ža lobo u pod le části tře tí, hlavy druhé, dílu d ruhého záko na č. 150/2002
Sb., soudní řád správní, ve znění po zdějšíc h předpisů (dále jen „s. ř. s. “) do má há ochrany
proti nečinnosti ža lo va né ho, který dosud ne vyho vě l její žádosti o poskytnutí informace pod le
záko na č. 106/1999 Sb., o svobod né m přístupu k info r mac ím, ve znění po zdějšíc h předpisů
(dá le jen „informační záko n“) doručené žalo va né mu dne 24. 2. 2011. V žádosti po žado va la
ža lobk yně po žalo vaném zodpovězení okruhu 61 prob lé mo výc h bodů (otázek) v režimu
informačního zákona.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]- 2 -

 Ža lobk yně uved la, že obdržela po uze rozhodnutí vyda né v rámci probíhajícího říze ní o
odstranění nepo vo le né p řekážk y na veřejně př ístup né úče lo vé komunikaci na pozemku
žalobkyně. Toto rozhodnutí podle ža lobk yně však obsahuje nanejvýše odpověď na prvních
šest o tá zek, zb ylé dotazy zůstaly ne zodpo vě ze ny, přičemž o nic h ani nebylo vydá no
rozhodnutí podle informačního zákona. Ža lobk yně proto na svou ochranu před ne č inností
ža lo va né ho využila mo žnosti podat stížnost. V reakci na ni jí žalo vaný příp ise m odkázal na
odůvodnění zmíněného rozhodnutí. Stížnost nebyla pro jed ná na a ne ved la tak k odstranění
nečinnosti. I po uplynutí 11 měsíců od podání žádosti zůstaly dotazy ne zodpo vě ze ny. Proto
ža lobk yně navrhla, aby so ud přikázal ža lo va né mu, aby do 15 dnů od právní moc i ro zsudk u
žádost o informace vyř íd il.

 Ža lo va ný ve vyjádření k ža lobě na svou obranu uved l, že ža lobk yně žádost podala
jako přílo hu své ho s ta no viska k probíhajícímu říze ní o odstranění nepo vo le né překážky na
veřejně př ístup né úče lo vé komunikaci na pozemku žalobkyně. Ža lo va ný se obsahem podání
podrobně zabýval v od ůvod ně ní rozhodnutí ze dne 8. 3. 2011, č. j. 57/2011 - 2. K odvolání
ža lobk yně nadřízený orgá n, tj. Krajský úřad Středočeského kraje, rozhodnutí potvrdil,
př iče mž v odůvodnění rozhodnutí výs lo vně uved l, že „Obecní úřad Louňovice se podrobně
zabýval jednotlivými relevantními body uvedenými v písemném stanovisku odvolatelky (ze dne
24.2.2011) a vypořádal se s nimi v odůvodnění rozhodnutí“. Ža lo va ná má proto zato, že
žádost byla p lně zodpo vě ze na. Na víc ko nsta to va l, že předmětné dotazy maj í charakter dotazů
na názory správního orgánu, je ho budoucí rozhodování a směřují k vytváření no výc h
informací, v d ůsledk u čehož podle § 2 odst. 4 info r mač ního záko na nebyl povinen na dotazy
odpovídat. Proto na vr hl, aby ža lob a b yla jako ce lek zamítnuta.

 Ža lobk yně v reakci na vyjádření ža lo va né ho po uká za la na skutečnost, že citova né
rozhodnutí ho voří po uze o zodpo vě ze ní „re le va ntníc h“ bodů sta no visk a, nikoliv všech.
Akceptovala, že některé z dotazů mohly s o hlede m na fo rmulac i spadat pod výluku v § 2 odst.
4 info r mač ního zák o na, nic mé ně stále zůs ta la řada dotazů, které směřo valy ke konkrétním
skutečnostem, ne zodpo vě ze nýc h. Nakonec pak ža lobk yně pro dokreslení to ho, že z její strany
nejde o šika nó zní postup, po uká za la na případ, kdy v d ůsledk u ne zodpo vě ze ní jed no ho
z v žádosti obsažených dotazů mě lo dojít ke zkrácení jejích veřejných subjektivních práv
(konkrétně se nedozvěděla o tom, že b ylo vede no říze ní o po vo lení k pokácení stromu, který
se vě tší částí své ho k mene nac há ze l na jejím po ze mk u).

 Soud vyzval účas tník y řízení, aby se vyjádřili, zda ve věc i požadují nařídit jednání.
Žalobk yně uved la, že na říze ní jednání nepo žad uje. Ža lo va ný se v po sk ytnuté lhůtě nevyjádřil.
Soud proto o ža lobě ro zhodo va l pod le § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jed ná ní.

 Ze správního spisu so ud zjistil, že dne 24. 2. 2011 obdržel žalo vaný podání žalobkyně
ze dne 22. 2. 2011 o znač e né jako stanovisko k o známení ža lo va né ho o za háje ní řízení o
odstranění nepo vo le né překážky na veřejně přístup né úče lo vé ko munika c i na jejím po zemk u.
V je ho zá věru ža lobk yně uvedla, že př ik ládá okruh 61 prob lé mo výc h bodů, s nimiž se má
silniční správní úřad vypořádat, aby je ho rozhodnutí odpovídalo sk uteč no sti. So učas ně pro
případ, že se s nimi nevypořádá, žáda la ža lobk yně o zo dpo vě ze ní nevypořádaných o tá zek
v režimu informačního zákona. Se zna m otázek byl přilo že n jako příloha to hoto podání.

 Ža lo va ný dne 4. 3. 2011 vydal pod č. j. 57/2011-2 rozhodnutí (dále jen „p řed mě tné
rozhodnutí“), v ně mž ko ns tato va l, že na pozemku ža lobk yně se nac há zí ve řej ně př ístup ná
úče lo vá komunikace a uložil žalobkyni odstranění překážky na této komunikaci v podobě
jejího rozorání. V od ůvod ně ní ro zhod nutí, jež bylo žalobkyni doručeno dne 8. 3. 2011, uved l,
že se obsahem stanoviska ža lobk yně podrobně zab ýva l. „S relevantními body a souvislostmi
stanoviska s tímto řízením se podrobně vypořádal v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Část
„Okruhu problémových bodů k posouzení a zodpovězení“, která se netýkala tohoto správního

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]- 3 -

řízení a byla irelevantní k rozhodování ve věci Silniční správní úřad odmítl.“ Výroková část
rozhodnutí však neobsahuje výrok, jímž by b ylo po sk ytnutí informací odmítáno a ani ve
správním spise se takové rozhodnutí ne nac há zí. Od ůvod ně ní rozhodnutí pak neobsahuje
odpovědi k jednotlivým dota zům, a aniž by b ylo ne zb ytné podrobně c ito va t, řada dotazů
skutečně nebyla v textu odůvodnění zodpo vě ze na – např. dotazy požadující doložení
konkré tníc h po vo lení či so uhla sů, které mě ly být vydány v souvislosti s úp ra va mi rekreační
cha ty, jejíž uživatelé zře jmě užívají pro svou komunikační potřebu sporný po ze mek
žalobkyně.

 Ža lo va né mu b yla d ne 22. 3. 2011 doručena stížnost ža lobk yně na nepodání
požado va né informace. V ní ža lobk yně uvedla, že před mě tným rozhodnutím nebyly její
dotazy zodpo vě ze ny a po žado va né informace neobdržela ani jinou cestou. Proto si na tento
postup stěžuje podle § 16a informačního zákona.

 Ža lo vaný na její podání reagoval příp ise m ze dne 25. 3. 2011, v ně mž žalobkyni bez
da lš ího po uze odkázal na od ůvod ně ní předmětného rozhodnutí. Ze spisu vyplývá, že stížnost
ža lobk yně neb yla vůbec předána k vyřízení nadřízenému o rgánu.

Podle § 2 odst. 4 informačního zákona povinnost posk yto va t informace se ne týká dotazů na ná zor y, budoucí rozhodnutí a vytváření no výc h informací.

 Podle § 15 odst. 1 info r mač ního záko na pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen
zčá sti, ne vyho ví, vyd á ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě
o odmítnutí části žádosti, s výjimkou př ípad ů, kdy se žádost od lo ží.

 Podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního záko na povinný subjekt posoudí žádost a
nerozhodne-li pod le § 15, poskytne info rmac i v so ulad u se žádostí ve lhůtě ne jpo zdě ji do 15
dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.

 Podle odst. 7 lhůtu pro poskytnutí informace pod le odstavce 5 p ísm. d) může povinný
subjekt prodloužit ze zá va žnýc h důvodů, nejvýše vš ak o deset dní. Závažným důvodem je i
vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v
jed né žádos t i. Žadatel však musí být o prodloužení lhůty i o je ho důvodech vžd y prokazatelně
informován, a to vča s před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

 Podle § 16a odst. 1 písm. b) informačního zákona stížnost na postup při vyřizo vá ní
žádosti o info r mace může podat žada te l, kterému po uplynutí lhůty pod le § 14 odst. 5 p ísm. d)
nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta info rmac e nebo p řed lo žena ko neč ná licenční nab ídk a a
nebylo vydá no rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

 Podle odst. 3 p ísm. b) se stížnost podává u povinného s ub jektu, a to do 30 dnů ode dne
uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.

 Podle odst. 5 povinný subjekt před lo ží stížnost spolu se spisovým ma teriá le m
nadřízenému orgánu do 7 dnů ode d ne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám
zce la ne vyho ví t ím, že poskytne po žado va no u informaci nebo ko nečno u licenční nab ídk u,
nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádos t i.

 Podle odst. 6 pís m. b) a c) nad říze ný orgá n při rozhodování o stížnosti pod le odstavce
1 p ísm. a), b) nebo c) p ře zko umá postup povinného subjektu a ro zhod ne tak, že povinnému
subjektu p řiká že, aby ve stano vené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení
rozhodnutí nadřízeného or gá nu, žádost vyř íd il, případně p řed lo žil žadateli ko nečno u lic e nč ní
nab ídk u, nebo us ne se ním věc pře ve zme a informa c i poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o
odmítnutí žádosti; tento postup ne lze použít vůč i orgánům územních samosprávných celků při
výkonu samostatné p ůsob no sti.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]- 4 -

 Podle odst. 8 nadřízený orgá n o stížnosti ro zhod ne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla
před lo že na.

 Soud se na úvod musel zabývat formulací stanoviska ze dne 22. 2. 2011, které
ža lobk yně považuje za žádost o poskytnutí info r mace podle informačního zákona. Tato
formulace ne ní přímočará, nic mé ně podle soudu je z ní nepochybné, že ža lobk yně dala
ža lo va né mu na výběr. Buď se vypořádat be ze zb ytk u s „p rob le matick ými body“ v rozhodnutí
v rámci správního řízení o odstranění překážky z pozemku ža lobk yně, nebo tyto dotazy (popř.
ne zodpo vě ze no u část dotazů) vypořádat v režimu informačního zákona. Za těchto
specifických okolností lze tedy dovodit, že patnáctidenní lhůta k poskytnutí informací počala
ža lo va né mu běžet až okamžikem vydání před mětného rozhodnutí, neboť teprve tím
okamžikem bylo zřejmé, že dotazy v úp lno sti zodpovězeny nebyly a že se tedy naplnila
alternativní část požad a vk u ža lobk yně na poskytnutí chybějících info rmac í v říze ní pod le
informačního zákona. Patnáctidenní lhůta k jejich poskytnutí tak uplynula (s ohledem na
vík e nd ve dnech 19. - 20. 3. 2011) dne 21. 3. 2011.

 Ža lobk yně ihned ná sled ujíc ího dne (tedy včas) využila prostředku na ochranu proti
nečinnosti, který informační záko n spe c iá lně upravuje v usta no ve ní § 16a odst. 1 písm. b).
Ža lo va ný však nesplnil svou povinnost předat stížnost se spisovým ma teriá l nadřízenému
orgánu (Krajskému úřadu Středočeského kraje – sro v. § 20 odst. 4 informačního záko na ve
spojení s § 178 odst. 1 věto u druhou s. ř.) do 7 d nů, ani v této lhůtě žádost dodatečně
ne vyř íd il. Tím b yla pro účely so ud ního řízení správního splněna podmínka be zvýs led né ho
vyčerpání prostředků ochrany proti ne č innosti ve správním říze ní [sro v. obdobně ro zs udek
Nejvyššího správního soudu (dá le jen „NSS “) ze dne 29. 10. 2009, č. j. 4 Ans 4/2009-86].

 Ža lo va ný má pra vd u v to m, že některé z dotazů skutečně vyznívají jako dotazy na
názory a budo uc í rozhodnutí ža lo va né ho. To však ne zna me ná, že se to týká všech dotazů a
navíc to ani ne zna me ná, že by se dotazy na názory povinný subjekt nemusel zab ýva t vůbec.
Ani p řípad né přesvědčení p o vinné ho subjektu o to m, že po žado va ná informace nespadá pod
režim záko na o svobod né m přístup u k informacím, jej totiž ne zba vuje povinnosti vydat
rozhodnutí o odmítnutí žádosti podané v režimu to ho to zákona (viz ro zsud ek NSS ze dne
26. 6. 2009, č. j. 2 As 44/2008-72). Jakkoliv se c ito va ná jud ika tura vztahuje na případ
informací, jejichž poskytování up ra vuje zvláštní záko n (§ 2 odst. 3 informačního zákona), její
důvody plně dopadají i na případy neposkytnutí informace podle § 2 odst. 4 informačního
zákona.

 Nelze akceptovat ani tvrze né přesvědčení ža lo va né ho, že dotazy byly zodpovězeny
úplným způsobem v předmětném rozhodnutí. V tom totiž žalo vaný odporuje to mu, co sám
uvedl v od ůvod ně ní rozhodnutí, v ně mž výs lo vně ko ns tato va l, že zodpověděl po uze relevantní
dotazy. O dotazech ire le va ntníc h (ro zuměj pro da né správní ř íze ní) naopak uved l, že je
odmítl. Toto tvrzení se však žádným způsobem ne forma lizo va lo do podoby výroku ně jaké ho
správního ro zhod nutí.

 Takový postup by byl s o hlede m na nyní zko uma no u otá zk u nečinnosti procesně čistý
(nikoliv však s o hlede m na aplikovaný důvod odmítnutí, kterým mě la podle ža lo va né ho být
pouze ire le va nce z pohledu řízení o odstranění překážky z úče lo vé komunikace), neboť by ve
věc i bylo vydá no vča s né rozhodnutí podle § 15 infor ma č ního zákona, jež by mo hla v případě
nesouhlasu ža lobk yně napadnout odvoláním. Jak však p lyne z výrokové části předmětného
rozhodnutí, žád ný výrok o odmítnutí poskytnutí části po žado va nýc h informací nebyl uč ině n.
Je s ice mo žné s ohledem na obsah od ůvod ně ní považovat před mě tné rozhodnutí za faktické
rozhodnutí, které by b ylo mo žné podle ustálené jud ik atury napadnout opravným prostředkem
a nás led ně správní ža lobo u pod le § 65 s. ř. s. (srov. ro zs udek Vrchního soudu v P raze ze dne
21. 09. 1998, č. j. 6 A 86/1996-45 [SJS 347/1998-III], nebo ro zs udek NSS ze dne 2. 7. 2008,

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]- 5 -

č. j. 1 Ans 5/2008-104). Takový nesprávný procesní postup ža lo va né ho však ne lze klást k tíži
žalobkyně, která jej ne mě la mo žno st ovlivnit. Navíc se ne lze ani žalobkyni divit, jestliže tuto
jed ino u větu obsaženou v obsa ho vě jiném rozhodnutí, za rozhodnutí podle informačního
záko na ani nepo va žo va la. Požaduje-li tedy ža lobk yně ve věc i její žádosti po ža lobc i vydání
fo rma lizo va né ho správního ro zhod nutí (resp. poskytnutí požadovaných informa c í) a podá
z tohoto d ůvod u ža lob u na ochranu proti nečinnosti, nebrání odmítnutí žádosti neformálním
zp ůsobem po uze v rámci od ůvod ně ní jiné ho rozhodnutí to mu, aby b ylo její ža lobě vyho vě no.

 Lze tedy uzavřít, že ža lo va ný po rušil svou povinnost v zákonných lhůtách rea go va t
beze zb ytk u na žádost ža lobk yně o poskytnutí informace, ať už poskytnutím po žado va nýc h
informací nebo vydáním příslušného rozhodnutí podle informačního zákona. Žalo vaný
nás led ně svým postupem zmařil i vyřízení stížnosti ža lobk yně nad říze ným orgá ne m, neboť
její stížnost mu nepostoupil k vyřešení. Žalobkyně tak vyče rpa la mo žno sti řešení ne č innosti
ža lo va né ho v řízení pod le informačního záko na a její ža loba je tud íž jediným možným
účinným postupem v této situaci. Žaloba je přitom d ůvod ná, protože nečinnost trvá, protože
ani v době vydání tohoto rozsudku nebyla žádost ža lobk yně o poskytnutí informace vyřízena.

 Proto so ud v souladu s usta no ve ním § 81 odst. 2 s. ř. s. přiká za l ža lo va né mu
rozhodnout o žádosti a s ohledem na obsáhlost a různorodost informací po žado va nýc h v
žádosti o poskytnutí informace mu k tomu poskytl ma ximá lní zákonnou lhůtu 25 dnů (tj.
se zo hled ně ním mo žné ho prodloužení lhůty pod le § 14 odst. 7 infor ma č ního záko na ). Přitom
skutečnost, že so ud přikázal ve věci ro zhod no ut, nelze s ohledem na specifika právní úpravy
obsažená v info r mač ním záko ně po va žo vat za příkaz k neposkytnutí informac í. Výrok
rozsudku b ude totiž nap lně n též úplným poskytnutím po žado va nýc h info rmac í, o čemž
netřeba vydávat správní ro zhod nutí. V p řípadě i jen částečného neposkytnutí informace, ať už
z jakéhokoliv d ůvod u, však b ude třeba správní rozhodnutí v uvedené lhůtě vydat.

 Pro úplnost so ud dodává, že se skutečně zabýval i otá zko u, zda žádost o informace
podaná žalobkyní nepředstavuje případ š ika nó zního výkonu práva. Jak upozornil NSS
v rozsudku ze d ne 26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011-66: „...právě v oblasti svobodného
přístupu k informacím je třeba, aby byly pečlivě zvažovány všechny aspekty tohoto ústavně
zaručeného základního práva, jelikož jde o právo požadovat od povinných subjektů určitou
činnost, a to zásadně bezplatně a v relativně krátkých lhůtách, což je může za určitých
výjimečných okolností významně zatížit. Judikatura Nejvyššího správního soudu setrvale
vychází z toho, že široce pojatý svobodný přístup k informacím ve veřejné sféře je jednou z
nejefektivnějších cest k transparenci veřejné moci, k její všestranné, účinné a kontinuální
veřejné kontrole a jedním z nástrojů snižujících možnosti jejího zneužívání. Na druhé straně
v šak nelze přehlédnout, že kverulační, zjevně šikanózní, či dokonce pracovní kapacitu orgánů
veřejné moci z různých důvodů cíleně paralyzující výkon tohoto práva může mít významné
negativní důsledky, které za určitých okolností mohou popřít dokonce i smysl a účel práva na
svobodný přístup k informacím. Jedním z nástrojů, jak zabránit zneužívání tohoto práva, a tím
i jeho diskreditaci v očích veřejnosti i orgánů veřejné moci, proto musí být i citlivá regulace
nadužívání tohoto práva v případech výše uvedených.“

 S ohled e m na okolnosti to ho to případu (v podstatě veškeré otá zk y mají význam pro
procesní postup ža lobk yně ve vztahu ke správním řízením, v nichž ža lobk yně za stá vá ná zor,
že veře j ně prospěšná úče lo vá komunikace se na jejím po ze mk u, resp. v je ho určité části
ne nac há zí; ža lo va ný zje vně porušo va l své povinnosti podle informačního zákona, když
znemožnil p řezko umání své ho postupu nadřízeným orgá ne m) k tomu však soud nenašel
dostatek d ůvod ů. Pro ro zsa h po žado va nýc h info rmac í tak b ylo d ůvod né po uze prodloužení
lhůty pro poskytnutí informací, popř. jis tá sho víva vost pro případ kratšího p rod lení s jejím
vyřízením. Považovat však žádost ža lobk yně za případ zneužití práva nebylo namístě.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]- 6 -

 O náhradě nák lad ů řízení rozhodl so ud v so ulad u s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s.
Ža lo va ný ne má právo na ná hrad u nák lad ů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalobkyni,
která byla ve věc i úspěšná, přiznal so ud náhradu nák lad ů říze ní v celkové částce 10.640 Kč, a
to za zaplacený so ud ní pop la tek v částce 2.000,- Kč a za právní služb y v částce 8.640,- Kč.
Tuto částku tvoří tři úkony právní služby po 2.100 Kč [převzetí a příprava zasto up e ní, dvě
písemná podání soudu – § 7, § 9 odst. 3 p ísm. f) a § 11 odst. 1 p ísm. a) a d) vyhlášky č.
177/1996 Sb., advokátní tarif], dále tři paušální částky jako náhrada ho to výc h výdajů po 300
Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vše zvýš e no o částku 1.440 Kč odpovídající 20 %
DPH.

Po uče ní: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týd nů ode dne
je ho dor uče ní. Kasační stížnost se podává ve dvou vyho to ve níc h u Nejvyššího
správního so ud u, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti
rozhoduje Nejvyšší správní so ud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím d ne, který se svým
označením s hod uje se d nem, který určil počátek lhůty (den doručení
rozhodnutí). Připadne-li po sled ní den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty nejblíže násled ující pracovní de n. Zmeškání lhůty k
podání kasační stížnosti nelze prominout.