62A 5/2012-100
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Petra Sedláka a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobců a) O. J., b) Ing. J. F. a c) L. F., zastoupených JUDr. Janem Vorlíčkem, advokátem se sídlem Pruisinovského 820, Modřice, proti žalovanému Úřadu městské části města Brna, Brno – sever, se sídlem Bratislavská 70, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno – sever, odboru stavebním a investičním ze dne 4. 5. 2011, č. j. MCBSev/013037/11, sp.zn. STU/04/006242/11/Poki,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobci podali ke krajskému soudu žalobu, kterou se domáhali zrušení územního rozhodnutí č. 342 vydaného Úřadem městské části města Brna, Brno – sever, odborem stavebním a investičním dne 4. 5. 2011, č. j. MCBSev/013037/11, sp.zn. STU/04/006242/11/Poki, ve věci povolení umístění stavby nazvané „Bytový dům v Brně na ulici Cacovická, na pozemcích par. čís. 1231/2, 1231/3, 1233/3, 1234/1, 1234/4, 1234/5, 1235, 1236, 1248/1, vše v k.ú. Husovice, obec Brno.
Nejprve se soud zabýval tím, kdo je v dané věci žalovaným. Žalobci sice označili jako žalovaného Magistrát města Brna, nicméně k výzvě soudu výslovně potvrdili, že svojí žalobou brojí proti územnímu rozhodnutí vydanému Úřadem městské části města Brna, Brno – sever, odborem stavebním a investičním. Současně ze správního spisu nevyplynulo, a žalobci to ostatně ani netvrdí, že by proti napadenému územnímu rozhodnutí podali odvolání. Nic takového neuvedl ani Magistrát města Brna ani Úřad městské části města Brna, Brno – sever. Naopak Magistrát města Brna ve svém vyjádření poukázal na to, že žalobci nevyčerpali řádné opravné prostředky.
Podle § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), je žalovaným ten správní orgán, který vydal rozhodnutí v posledním stupni. V daném případě je takovým orgánem Úřad městské části města Brna, Brno – sever, který je žalovaným přímo ze zákona, a nikoli Magistrát města Brna, kterého jako žalovaného označili žalobci.
Předtím, než mohl soud přistoupit k věcnému posouzení žaloby, musel se zabývat její přípustností. V případě, že by shledal, že žaloba je nepřípustná, nemohl by ji posoudit věcně, ale musel by ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout.
Jeden z důvodů nepřípustnosti žaloby je zakotven v § 68 písm. a) s. ř. s., podle něhož je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Ostatně i § 5 s. ř. s. uvádí, že nestanoví–li s. ř. s. jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.
Právě nepřípustnost žaloby z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků soud shledal.
V daném případě se totiž žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného vydaného v prvním stupni správního řízení, proti němuž je přípustný opravný prostředek (odvolání). To je ostatně v napadeném územním rozhodnutí přímo uvedeno. Na str. 9 je obsaženo poučení o odvolání, podle něhož se proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení k odboru územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna. Ze spisu vyplynulo, že územní rozhodnutí bylo mj. i žalobcům doručováno veřejnou vyhláškou (vyvěšeno bylo 5. 5. 2011 a svěšeno 23. 5. 2011). Takový postup byl přitom zcela v souladu s § 92 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podle citovaného ustanovení se účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2, mezi něž patří i žalobci, doručuje územní rozhodnutí veřejnou vyhláškou.
Žalobci proti územnímu rozhodnutí odvolání nepodali a nevyčerpali tak opravné prostředky, které připouští zvláštní zákon (v daném případě správní řád). Soud považuje za nezbytné dodat, že podnět žalobců k přezkoumání územního rozhodnutí, který měli podat dne 27. 10. 2011, není řádným opravným prostředkem, jehož vyčerpání má s. ř. s. na mysli. Tím je toliko odvolání, které žalobci nepodali. Přitom právě v odvolání žalobci měli namítat nezákonný postup žalovaného a nevyvěšení informace o probíhajícím územním řízení. Soud zde dodává, že vyčerpáním opravných prostředků se nerozumí pouhé podání opravného prostředku, nýbrž také vyčkání výsledku odvolacího řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2004, č.j. 3 Ads 58/2003-32, dostupný na www.nssoud.cz). Teprve poté, co by odvolací správní orgán o jejich odvolání rozhodl, mohli by žalobci podat proti rozhodnutí odvolacího orgánu správní žalobu, kterou by se zdejší soud mohl zabývat věcně (samozřejmě v případě splnění ostatních podmínek řízení).
Soud tedy uzavírá, že v daném případě žalobci brojí proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného, aniž by vyčerpali opravné prostředky, které připouští zvláštní zákon, a proto se soud nemohl zabývat žalobou věcně, ale musel ji odmítnout jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. a) s. ř. s.
Za tohoto stavu soud nerozhodoval o návrhu na vydání předběžného opatření, který žalobci podali u zdejšího soudu dne 9. 5. 2012.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Žalobci spolu s návrhem na vydání předběžného opatření zaplatili na pokladně soudu 10 000,- Kč, jako „kauci“. Tato částka bude proto žalobcům prostřednictvím jejich zástupce po právní moci rozhodnutí vrácena.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Brně dne 9. 5. 2012
JUDr. David Raus, Ph.D., v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Gazdová