[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]18Ad 92/2011-12
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem
v právní věci žalobce L. D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení
se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 5.10.2011 o
zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 17.8.2011, o snížení
výše invalidního důchodu,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 5.10.2011 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního
zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 17.8.2011,
kterým snížila žalobci podle čl. II., bodu 13, věty první zákona č. 306/2008 Sb. a
podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. výši invalidního důchodu pro
invaliditu prvního stupně vypláceného ve výši invalidního důchodu pro invaliditu
[OBRÁZEK][OBRÁZEK]třetího stupně od 14.11.2011 na výši invalidního důchodu pro invaliditu prvního
stupně. Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně činí 5.246,- Kč.
Pokračování -2- 18Ad 92/2011
Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které namítal,
že jeho zdravotní stav odpovídá plné invaliditě a byl nedostatečně zjištěn a chybně
posouzen. V řízení nebyl brán ohled na zdravotní stav jeho druhé dolní končetiny,
která je značně postižena stejnou nemocí – nekrózou kyčelního kloubu. Žalobce
dále poukázal na to, že první zdravotní potíže se u něj projevily v roce 1997, jeho
zdravotní stav se rapidně zhoršoval a od srpna 1998 mu byl přiznán plný invalidní
důchod. V březnu 2006 postoupil operaci, a to totální endoprotézu kyčelního kloubu
levé dolní končetiny. Domáhal se znovu posouzení svého zdravotního stavu.
Žalovaná navrhovala, po provedeném dokazování, zamítnutí žaloby jako nedůvodné.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne
5.10.2011 č.j. X, připojeným dávkovým spisem žalobce a poté soud dospěl k závěru,
že žaloba není důvodná.
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného dávkového spisu
žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že podle posudku
o invaliditě žalobce byl jeho zdravotní stav posouzen posudkovým lékařem OSSZ ve
Frýdku-Místku dne 19.10.2010 v rámci kontrolní lékařské prohlídky se závěrem, že u
něj již nejde o invaliditu třetího stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c)
zákona. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale jde o invaliditu prvního
stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Rozhodující příčinou
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce dle uvedeného posudku je stav
po nekróze obou hlavic kosti stehenních s následnou oboustrannou ankylózou obou
kyčelních kloubů, stav po TEP levého kyčelního kloubu dne 6.3.2006 pro
postnekrotickou koxartrózu, kdy trvá indikace TEP u pravého kyčelního kloubu.
Tento stav byl podřazen pod kapitolu XV, oddíl B, položku 8, písm. b) přílohy k vyhl.
č. 359/2009 Sb., podle které stanovil posudkový lékař míru poklesu pracovní
schopnosti žalobce 40%. Na základě tohoto posouzení vydala žalovaná rozhodnutí
ze dne 2.11.2010, kterým rozhodla, že žalobci náleží od 14.12.2010 namísto
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně invalidní důchod pro invaliditu
prvního stupně, a že podle čl. II., bodu 13, věty první zákona č. 306/2008 Sb., výše
tohoto invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně zůstává beze změny, takže
invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně náleží žalobci nadále ve výši
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. V odůvodnění tohoto rozhodnutí
žalovaná také uvedla, že o snížení výše invalidního důchodu v důsledku uvedené
změny stupně invalidity od 13 splátky splatné po dni konání první kontrolní lékařské
prohlídky konané po roce 2009 rozhodne žalovaná dodatečně samostatným
rozhodnutím. Toto rozhodnutí žalobce obdržel poštou vhozením do schránky dne
[OBRÁZEK][OBRÁZEK] 23.11.2010. Dne 17.8.2011 pak žalovaná vydala rozhodnutí o snížení výše
invalidního důchodu žalobce odpovídající invaliditě prvního stupně na částku 5.246,-
Kč měsíčně. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky spočívající v tom, že
jeho stav odpovídá plné invaliditě a byl nedostatečně zjištěn. O těchto námitkách
žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 5.10.2011, jak shora
uvedeno.
V daném případě tedy žaloba směřovala do rozhodnutí žalované ze
Pokračování -3- 18Ad 92/2011
dne 5.10.2011, kterým zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne
17.8.2011. Rozhodnutí žalované ze dne 17.8.2011 se týkalo snížení žalobcova
invalidního důchodu v souladu s čl. II., bodu 13, věty první zákona č. 306/2008 Sb. a
v souladu s ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Žalovaná tedy tímto rozhodnutím rozhodla o výši invalidního důchodu žalobce pro
invaliditu prvního stupně vypláceného dosud ve výši invalidního důchodu pro
invaliditu třetího stupně tak, že od 14.11.2011 žalobci náleží důchod pro invaliditu
prvního stupně ve výši 5.246,- Kč měsíčně. Žalovaná v odůvodnění napadeného
rozhodnutí podrobně uvádí způsob výpočtu výše žalobcova invalidního důchodu.
Žalobce ostatně své námitky nesměřoval proti správnosti výše přiznaného
invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. V žalobě poukázal na svůj
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a na to, že byl nedostatečně zjištěn a chybně
posouzen. Otázka žalobcova zdravotního stavu a posouzení stupně invalidity
žalobce však nebyla předmětem žalobou napadeného rozhodnutí, neboť o této
otázce rozhodla žalovaná rozhodnutím ze dne 2.11.2010, proti kterému žalobce
v zákonem stanovené lhůtě námitky u žalované nepodal. O stupni invalidity tedy bylo
rozhodnutím ze dne 2.11.2010 pravomocně rozhodnuto a proto nemůže být již
přezkoumáván v rámci řízení o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne
5.11.2011, neboť tímto rozhodnutím bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne
17.8.2011, které stanovilo výši žalobcova invalidního důchodu nikoliv však stupeň
jeho invalidity.
Z výše uvedených důvodů krajskému soudu nezbylo než žalobu žalobce jako
nedůvodnou v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnout.
Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť
žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá
(ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení
jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení.
Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení