41Ad 69/2011 - 25
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně I.H. , bytem ………., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované z 21.10.2011,
t a k t o :
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Ve včas podané žalobě se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí, které vydala ČSSZ dne 21.10.2011 pod č.j. ………., kterým zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ČSSZ ze dne 8.8.2011.
Pokud jde o rozhodnutí ze dne 8.8.2011 tímto rozhodnutím ČSSZ zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku OSSZ Jihlava ze dne 27.7.2011 není žalobkyně invalidní. Podle uvedeného posudku poklesla žalobkyni z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost pouze o 15%.
Když bylo vydáno toto rozhodnutí, žalobkyně s ním nesouhlasila, podala proti němu námitky s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav, a to onemocnění kožní, které má na obou rukou, objevuje se i v okolí očí a velmi ztěžuje zařazení do jakéhokoliv zaměstnání, což má za následek velké finanční problémy. Uvedené kožní onemocnění způsobuje otevřené
Pokračování -2- 41Ad 69/2011
ranky, které jsou oteklé, hnisají a jsou bolestivé. Ruce jsou ztuhlé a těžko se s nimi manipuluje. Od ošetřujícího lékaře má nařízenou dietu a každodenní mazání.
V rámci řízení o námitkách ČSSZ nechala znovu posoudit zdravotní stav a schopnost její výdělečné činnosti a posudek v rámci tohoto řízení byl vypracován dne 11.10.2000. Bylo zjištěno, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí způsobuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 15%, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XII (postižení kůže a podkožního vaziva), položce 3 (kožní zánět na iritačním, alergickém nebo konstitucionálním podkladě – dermatitida, ekzém), písm. a) (lehké funkční postižení, ohraničené projevy v predilekčních lokalizacích ale i jeden na kůži nebo stabilizované formy dlouhodobých ekzémových změn při nízkém stupni exacerbaci), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 5-15%. Bylo uzavřeno, že u žalobkyně jde o chronický atopický ekzém s častými recidivami, nyní v dlouhodobé remisi s nutností aplikace kortikoidních kožních přípravků jen velmi sporadicky.
V žalobě pak žalobkyně uváděla stejné zdravotní problémy a projevy, které popisovala v námitkovém řízení.
Krajský soud v Brně v rámci dokazování nechal znovu posoudit zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně a nechal vypracovat od PK MPSV ČR, pracoviště v Brně posudek. Posudek PK MPSV vypracovala 28.3.2012 a vyšla ze všech lékařských nálezů ohledně zdravotního stavu žalobkyně. Bylo zjištěno, že u žalobkyni se jedná o chronické zánětlivé kožní změny (ekzém, dermatitis) lokalizované na rukou. Posudková komise uvedla, že se jedná o 26-ti letou ženu se základním vzděláním, nedoučenou švadlenu od roku 2002 v evidenci úřadu práce, která nikdy nepracovala a která se léčí na kožním oddělení pro chronický ekzém na rukou. Pro uvedené kožní onemocnění anamnesticky i dle podkladové dokumentace hospitalizována pouze 2x, a to v květnu a červenci 2005, přitom v květnu léčena zejména pro macerovanou formu mykozy na nohách, která po léčbě zcela vymizela. V epikutánních testech provedených za hospitalizace v červenci 2005 byla zjištěna jen hraniční pozivita některých obecně dráždivých látek, ekzém na rukou za hospitalizace zklidněn. Další léčba ekzému vedena ambulantně. Podle dostupných kožních nálezů šlo o ekzémové projevy lokalizované na rukou. V postižené oblasti kůže suchá, lichenifikovaná, s bolestivými ragádkami v ohybech. Ekzémové projevy na rozsáhlejších plochách kůže, ani generalizované projevy ekzému nebyly dokumentovány. K datu vydání napadeného rozhodnutí šlo dle kožních nálezů o lehké funkční postižení s ohraničenými projevy na kůži rukou.
V kožním nálezu z 8.11.2011 (po datu vydání napadeného rozhodnutí) popsáno prosáknutí kůže na obou rukou, bolestivost četnými ragádami a erozemi.
Pokračování -3- 41Ad 69/2011 – 26
Při jednání PK ověřen kožní nález vlastním vyšetřením, při němž zjištěno lokální postižení kůže na hřbetech rukou a nad drobnými ručními klouby II. až V. prstu charakteru lineárních exkoriací s hemoragickým povrchem, na bříšcích prstů rovnoběžné lineární ranky ,,třískovitého“ vzhledu. Projevy v typických místech pro atopickou dermatitidu nenalezeny. Kůže na zbytku těla klidná, bez patologických eflorescencí. Dle odborného stanoviska přisedajícího lékaře z oboru dematovenerologie je aktuální kožní nález vzhledem i lokalizací pro diagnozu a typického ekzému netypický. Spíše jde o dermatitidu v. s. irritativní. Kožní onemocnění je kurabilní, nejlépe za hospitalizace. Postižení jiných částí těla ani generalizované projevy na kůži nezjištěny. Při jednání PK ověřeny rovněž anamnestické údaje týkající se vzniku kožního onemocnění. V PK posuzovaná na přímý dotaz uvedla, že se v dětství na kožním pro ekzém nikdy neléčila (její sdělení koreluje s dokumentací praktické lékařky, která obsahuje i tzv. ,,dětskou“ kartu ošetřujícího pediatra, v níž záznamy o léčbě na kožním v dětském věku PK nenalezla). Kožní potíže se anamnesticky i dle dokumentace datují až od roku 2001, vyvolávající příčinu posuzovaná sama nedovede určit, hospitalizovaná byla jen v roce 2005, a to 2x, z toho poprvé pro mykozu na nohách, která po léčbě zcela vymizela. V epikutánních testech provedených za hospitalizace v 7/2005 zjištěna jen hraniční pozitivita některých obecně dráždivých látek. Další léčbu za hospitalizace, doporučenou ošetřujícím kožním lékařem, posuzovaná dle vlastního sdělení při jednání v PK odmítla.
Posudková komise pak uvedla, že u posuzované šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kap. XII, položce 3 a), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro který je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 5-15%. Jednalo se o chronický ekzém (dermatitidu) s ohraničenými projevy na kůži rukou, výše popsaný a funkčně zhodnocený. PK použila při hodnocení horní hranice daného procentního rozmezí (15%) i s ohledem na nízkou míru kvalifikačního potenciálu posuzované. Pro navýšení horní hranice v podkladové dokumentaci neshledány objektivní důvody. Míra poklesu pracovní schopnosti se podle § 3 a § 4 výše citované vyhlášky nemění. Nejde o stav pod písm. b), c) ani d) stejné položky a kapitoly, protože kožní postižení nesplňuje medicínská kritéria funkční poruchy pod těmito písmeny uvedené.
- nešlo o středně těžké funkční postižení, z výraznými projevy s častými excerbacemi na rozsáhlejších plochách kůže nebo generalizované stabilizované formy se snížením výkonnosti při běžném zatížení,
- nešlo o těžké funkční postižení, rozsáhlé a opakovaně recidivující formy nebo generalizované formy bez dobré odpovědi na lokální nebo celkovou léčbu se značným snížením výkonnosti při obvyklém zatížení,
- nešlo ani o zvlášť těžké funkční postižení, formy z generalizací projevů, které přetrvávají na kůži několik let beze změn, komplikované nežádoucími účinky terapie.
Pokračování -4- 41Ad 69/2011
Posudková komise pak uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ ze dne 21.10.2011 nebyla posuzovaná invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008. Nešlo o invaliditu III., II. ani I. stupně dle § 39 odst. 2 uvedeného zákona. Pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 15%, nešlo o pokles pracovní schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.
Zdravotní postižení omezovalo posuzovanou v činnostech spojených s častým namáčením rukou a obecně s látkami působícími dráždivě na kůži. Onemocnění vyžadovalo každodenní péči o kůži na rukou.
PK MPSV uvedla, že se závěrem lékaře ČSSZ Brno – oddělení námitkové a odvolací agendy LPS se posudková komise shoduje v určení ekzému jako rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, ve stanovení výše procentní míry poklesu pracovní schopnosti (15%) i v neuznání žádného stupně invalidity.
PK uvedla, zbylý pracovní potenciál (fyzický a duševní) byla posuzovaná schopna uplatit ve vhodné pracovní činnosti, byla schopna rekvalifikace nebo zaučení na jiný druh vhodné pracovní činnosti. Jiná závažná zdravotní postižení s negativním dopadem na celkovou výkonnost organismu nebyla prokázána.
Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%.
Z posudku PK MPSV ČR, pracoviště v Brně ze dne 28.3.2012 vyplynulo, že pokles pracovních schopností žalobkyně je 15%, nedosahuje tedy nejméně 35%, a proto žalobkyně invalidní není a z těchto důvodů soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) zamítl.
Pokud jde o posudek PK MPSV ČR, pracoviště v Brně z 28.3.2012, který vzal soud za podklad svého rozhodnutí, je to proto, že tento posudek pokládá za posudek objektivní, posudek, který se vyčerpávajícím a srozumitelným způsobem vypořádal se všemi odbornými lékařskými nálezy a velmi srozumitelně vysvětlil, proč zdravotní postižení žalobkyně neodpovídá žádnému stupni invalidity.
Pokračování -5- 41Ad 69/2011 – 27
Pokud pak jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. Žalobkyně ve věci neměla úspěch, náhrada nákladů řízení ji tedy ze zákona nenáleží, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 25. dubna 2012
JUDr. Jana Kubenová
samosoudkyně