[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobce Ing. J. L., proti žalovanému Obvodnímu soudu pro Prahu 3, se sídlem Jagellonská 5, 130 05 Praha 3, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,
takto:
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 23. 12. 2011 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného. Dne 13. 10. 2011 podal žalobce u žalovaného – jakožto povinného subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“) – žádost o zaslání kopie jeho rozhodnutí ze dne 25. 7. 2011 ve věci 17C 98/2010; žalovaný však poskytl pouze část požadované informace (v poskytnuté kopii anonymizoval označení žalobce a žalovaného, jejich sídla a údaje o jejich advokátech, jakož i údaje o společnosti, jejíž vstup do řízení nebyl výrokem rozhodnutí připuštěn), aniž zároveň vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti. Žalobce podal dvě stížnosti podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb., ani poté však nedošlo k nápravě a požadovaná informace mu nebyla v úplnosti poskytnuta. Žalobce proto navrhl, aby soud žalovanému uložil poskytnout požadovanou informaci nebo vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, pokud žádosti byť i jen zčásti nevyhoví. V podání ze dne 25. 4. 2012 žalobce dodal, že do dnešního dne nerozhodl nadřízený orgán žalovaného o podané stížnosti podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že svou povinnost poskytnout informaci splnil zasláním rozhodnutí v anonymizované podobě; v obdobné věci téhož žadatele aprobovalo anonymizaci rozhodnutí i Ministerstvo spravedlnosti jakožto nadřízený orgán povinného subjektu. Žalobce se podle žalovaného často domáhá zaslání rozhodnutí ve věci samé, a to i dosud nepravomocných, a také rozhodnutí procesní povahy. Žalovaný provádí anonymizaci rozhodnutí poskytovaných žadatelům o informace v zájmu ochrany osobních údajů účastníků řízení a v zájmu šetření jejich soukromých poměrů. Je třeba též přihlížet k tomu, že žadatelé o informace zpravidla nejsou účastníky řízení a zaslaná rozhodnutí jsou mnohdy zveřejňována na internetových stránkách soudu. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby.
Ve správním spisu si soud ověřil pravdivost žalobních tvrzení.
Žaloba je důvodná.
Podle § 79 odst. 1 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.; dále jen „s. ř. s.“) se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
Podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. platí, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.
Žalobce požádal žalovaného o poskytnutí kopie rozhodnutí; rozhodnutí mu však bylo poskytnuto pouze v anonymizované podobě. Na to žalobce reagoval dvěma stížnostmi podanými podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb., v nichž se domáhal, aby mu povinný subjekt poskytl i informaci o identifikačních údajích dotčených obchodních společností a advokátů, případně aby rozhodl o částečném odmítnutí žádosti; o stížnostech dosud nebylo rozhodnuto.
Úkolem soudu v této věci není hodnotit, zda měl žalovaný poskytnout žalobci i identifikační údaje obchodních společností a jejich advokátů, resp. v jakém rozsahu měl vyhovět jeho žádosti; soud porovnává jen to, čeho se žalobce domáhal, s tím, co mu bylo poskytnuto. O tom, že žalobce požaduje dotčené usnesení v jeho úplnosti (tj. bez anonymizačních zásahů), není pochyb; zcela jednoznačné je to z jeho stížností, v nichž se žalobce výslovně domáhá poskytnutí údajů, které žalovaný anonymizoval. Žalovaný, jak je zřejmé z jeho vyjádření k žalobě, zastává názor, že identifikační údaje obchodních společností a jejich advokátů by žalobci neměly být poskytnuty; tento názor však žalovaný musí vyjádřit formou rozhodnutí, jak mu to zákon č. 106/1999 Sb. ukládá v § 15 odst. 1 (ledaže by se na základě stížnosti podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. přece jen rozhodl informaci poskytnout v její úplnosti).
Jelikož žalovaný byl a dosud je ve věci nečinný, přikázal mu soud, aby ve stanovené lhůtě poskytl žalobci požadovanou informaci, nebo rozhodl o odmítnutí části žádosti.
Žalobce měl ve věci úspěch, a žalovaný je tak ve smyslu § 60 odst. 1 s. ř. s. povinen zaplatit mu náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku (2000 Kč).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.; kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 4. května 2012 JUDr. Eva Pechová v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Sylvie Kosková