41Ad 4/2012 – 20

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

 

R O Z S U D E K

J M É N E M   R E P U B L I K Y

 

 Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce M.P., bytem ………. proti žalované České správě sociálního zabezpečení,                     se sídlem Praha 5,  Křížová 25, o invalidní důchod,  o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

 

t a k t o :

 

I.  Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28.11.2011                             č.j. ………..  s e  z r u š u j e  pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

 Žaloba žalobce směřuje proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 28.11.2011, když žalobce v žalobě uvádí, že nesouhlasí s tím, že mu nebyl přiznán ani částečný invalidní důchod.                  V odvolání proti prvnímu rozhodnutí ČSSZ uvedl, že ho podal pozdě proto, že toto rozhodnutí se mu dostalo do rukou pozdě, neboť na adrese, kam mu dochází pošta, už půl roku nebydlí, neboť mu Slovensko nechce přiznat nárok na bydlení. Pobývá u svého bratra. Domáhal se přiznání částečného invalidního důchodu.

 

 Ve vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že námitkami napadené rozhodnutí, jež je předmětem přezkumu, bylo dle údajů na dodejce doručeno na žalobcem oznámenou adresu bydliště ve ………… dne 15.8.2011 (na dodejce je v kolonce jméno a podpis adresáta uvedeno ,,…………“). Vzhledem k tomu, že lhůta pro podání námitek uplynula dnem 14.9.2011 a námitky žalobce byly k poštovní přepravě předány dne 19.9.2011, vydala ČSSZ rozhodnutí ze dne 28.11.2011, kterým podané námitky zamítla pro opožděnost                    v souladu  s  ust. § 88 odst. 1  zákona  č. 582/1991 Sb.,  o  organizaci  a  provádění  sociálního

 

Pokračování     -2-                41Ad 4/2012

 

zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

 

 S ohledem na sdělení žalobce uvedené v žalobě, tedy že na adrese,                                 kam mu je doručována pošta, už půl roku nebydlí, ponechává žalovaná rozhodnutí na úvaze soudu.

 

 Krajský soud v Brně z připojeného dávkového spisu žalobce vedeného žalovanou zjistil,  že 10.8.2011 žalovaná pod č.j. …………… vydala rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o invalidní důchod, kdy rozhodla tak, že pro nesplnění podmínek ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a s přihlédnutím k čl. 40, 45 a 57 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, žádost zamítla.

 

 Rozhodnutí dle připojené doručenky bylo žalobci doručováno do ………. na adresu ………… a toto rozhodnutí bylo doručeno 15.8.2011 a uvedeno, že zásilku převzala ,,………….“.

 

 Dále z dávkového spisu vyplývá, že námitky proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce poštovní přepravu 19.9.2011.

 

 Rozhodnutím dne 28.11.2011 pak ČSSZ rozhodla tak, že námitky žalobce zamítla s odůvodněním, že námitky nebyly podány v zákonem stanovené lhůtě, byly podány opožděně.

 

 

 Krajský soud v Brně, jak již uvedl, z předložené dodejky zjistil, že rozhodnutí                 ČSSZ z 10.8.2011 bylo žalobci doručováno, bylo doručeno na adresu …………, ………….    a rozhodnutí 15.8.2011 převzala ,,…………..“. To vyplývá z duplikátu dodejky, když na původní dodejce, na níž není uvedeno datum převzetí, je uveden rovněž podpis ,,…………“, za tímto je uvedeno ,,mama“, přičemž se jedná o naprosto stejný podpis.

 

 

 Podle § 19 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, do vlastních rukou adresáta se doručují písemnosti podle § 59, § 72 odst. 1, písemnosti, o niž tak stanoví zvláštní zákon,                a jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední osoba.

 

 

 Dle § 72 odst. 1 věta první správního řádu rozhodnutí se účastníkům                       oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením.

 

 

 Podle § 22 správního řádu adresátům, kteří se zdržují v cizině nebo jejíž sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 3 je v cizině, lze doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo prostřednictvím příslušného orgánu státní správy pověřeného doručováním písemností do ciziny. Pokud se tímto                         způsobem nepodaří písemnost doručit, ustanoví jim správní orgán opatrovníka [§ 32 odst. 2 písm. d)].

Pokračování     -3-                41Ad 4/2012

 

 Podle § 23 odst. 1 správního řádu, nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle                         § 20, písemnost se uloží.

 

 Podle odst. 3 § 23 správního řádu písemnost se uloží:

 

 

a)      u správního orgánu, který ji vyhotovil,

 

b)     u obecního úřadu nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jejich prostřednictvím.

 

 

Podle § 23 odst. 4 správního řádu adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, od kdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.

 

Podle § 24 odst. 1 správního řádu, jestliže si adresát uložené  písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.

 

Krajský soud v Brně shrnuje:

 

Správní řád ve shora citovaných zákonných ustanoveních přesně určuje,                    jakým způsobem se doručují písemnosti, pokud jde o rozhodnutí, doručuje se do vlastních rukou.

 

Pokud jde o žalobce, je zcela evidentní, že rozhodnutí ČSSZ o zamítnutí žádosti žalobce o invalidní důchod z 10.8.2011 zatím nebylo žalobci řádně doručeno, neboť je zcela evidenční, že toto rozhodnutí mu nebylo doručeno do vlastních rukou. I v případě, že by žalobce nebyl při doručování rozhodnutí zastižen, správní řád upravuje, jakým způsobem se má v daném případě při doručování postupovat.

 

Z připojené doručenky je zřejmé, že rozhodnutí z 10.8.2011 nepřevzal žalobce ale osoba příjmením ,,…………“, jak uvedeno ,,matka“ žalobce, takže s ohledem na to, že rozhodnutí mělo být doručeno do vlastních rukou adresáta, tj. M. P., je zřejmé, že rozhodnutí dosud doručeno nebylo zákonným způsobem a proto námitky žalobce proti rozhodnutí z 10.8.2011 nemohly být podány opožděně.

 

 

Pokračování     -4-                41Ad 4/2012

 

Pokud jde tedy o rozhodnutí žalované z 28.11.2011, z něhož vyplynulo, že  námitky žalobce se zamítly, neboť námitky byly podány opožděně, jde o rozhodnutí, které bylo vydáno za situace, kdy byla porušena ustanovené o řízení před správním orgánem.

 

Z těchto důvodů Krajský soud v Brně rozhodl v souladu s ust. § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“), dle něhož soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro podstatné porušení ustanovení o řízení správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

 

V tomto směru soud odkazuje na judikát NSS:

 

Vadné doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně je podstatnou vadou řízení zakládající k žalobní námitce důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí orgánu II. stupně, pokud ztíží účastníkovi možnost účinné, zákonem zaručené obrany ve správním řízení a pokud není následným průběhem správního řízení nijak zhojena (podle rozsudku NSS 7A 125/2001 ze dne 28.4.2004).

 

Krajský soud v Brně se shora uvedených důvodů rozhodnutí ČSSZ ze dne 28.11.2010 zrušil a věc vrací žalované k dalšímu řízení.

 

V daném případě bude nutné, aby žalovaná nejprve řádně doručila žalobci rozhodnutí ze dne 10.8.2011, po řádném doručení vyčkala, zda žalobce proti rozhodnutí ve lhůtě stanovené zákonem podá námitky a pokud ano, bude nutno novým rozhodnutím o námitkách žalobce znovu rozhodnout.

 

Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce ve věci měl úspěch, náklady řízení mu nevznikly, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.

P o u č e n í :

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

V Brně dne 23. května 2012

                                                                                    JUDr. Jana Kubenová

                 samosoudkyně