31 A 12/2011-30
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudkyň JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D a JUDr. Jarmily Ďáskové v právní věci žalobce Ing. V. S., CSc., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2010, č.j. JMK 145684/2010, sp. zn. S-JMK 145684/2010/OÚPSŘ,
t a k t o :
O d ů v o d n ě ní :
Žalobce ve včas podané žalobě se domáhá vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ve výroku uvedeného a aby byla věc vrácena k dalšímu řízení žalovanému a tento byl zavázán k povinnosti uhradit žalobci náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o jeho účastenství podle § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. – správní řád usnesením ze dne 11. 8. 2010, č.j. MUBR-S 28241/2010 OSŘÚP/Ru-328, č.j. MUBR 54593/2010. Bylo konstatováno, že není účastníkem správního řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby „Propoj KS Břeclav a PZP Tvrdonice na pozemcích v k. ú. Kostice a v k. ú. Tvrdonice ve výroku tohoto usnesení uvedených pro žadatele NET4GAS, s.r.o., Praha. Stavební úřad v I. stupni posoudil podání žalobce a zjistil, že tento není účastníkem řízení, neboť dle názoru správního orgánu předmětnou stavbou nebude narušeno jeho spoluvlastnické právo. Žalobce nespecifikoval jak jeho vlastnické právo může být umístěním předmětné stavby přímo dotčeno. Stavební úřad situaci posoudil a zjistil, že pozemky žalobce nejsou přímo dotčeny stavbou, neleží v ochranném pásmu stavby (4 m na obě strany) a neleží ani v bezpečnostním pásu stavby (200 m na obě strany). Stavba plynovodu pod úrovní stávajícího terénu nebude svým provozem obtěžovat širší ani blízké okolí prachem, hlukem, pachem, atd. Z toho důvodu rozhodl tak, jak je ve výrokové části uvedeno.
Na základě podaného odvolání odvolací orgán – žalovaný vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnil tak, že výrok usnesení za slovy „správního řízení“ doplnil v následujícím znění: …vedeného ve věci vydání územního rozhodnutí o umístění stavby propojovacího plynovodu DN 1000, spojujícího kompresní stanici Břeclav se vstupním objektem podzemního zásobníku plynu Tvrdonice na pozemcích v k. ú. Tvrdonice, v k. ú. Kostice na základě žádosti stavebníka NET4GAS, s.r.o., IČ: 272 603 64, se sídlem Na Hřebenech II 1718/8, Praha – Nusle ze dne 21. 4. 2010. Ve zbytku napadené usnesení potvrdil. Posoudil odvolání žalobce tak, že parcely č. PK 1858/1 a PK 1865/1, k. ú. Tvrdonice, nemohou být územním rozhodnutím přímo dotčeny, takže se ztotožnil s posouzením námitek správního orgánu I. stupně.
Nezákonnost napadeného rozhodnutí žalobce spatřuje především v tom, že žalovaný ho vyloučil z účastenství z toho důvodu, že předmětná stavba se přímo nedotýká jeho nemovitostí, jichž je spoluvlastníkem. Žalobce však svoji aktivní legitimaci opírá o skutečnost, že plánovaná stavba má být umístěna na pozemku „mezujícím“ k jeho pozemku a konkrétně má být záměr realizován v těsné, tzv. „mezující“ blízkosti pozemků žalobce, a to PK 1865/1 a PK 1858/1 v k. ú. Tvrdonice.
Žalobce namítá, že se žalovaný kvalifikovaným způsobem nevypořádal s odvolacími námitkami žalobce, jež žalobce uvedl ve svém odvolání. Z toho důvodu spatřuje napadené rozhodnutí jako nezákonné a nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodu. Blízkost stavby sníží hodnotu jeho majetku, a to především v tom, že stavba znečistí jeho parcely tzv. spadem v podobě oxidu dusíku, methanu a oxidu síry, pocházejícího z provozu KS Břeclav, která je nedílnou součástí plánovaného záměru Propoj KS Břeclav – PZP Tvrdonice. Stavba představuje velký stacionární zdroj znečištění pro okolí provozovny KS Břeclav. Žalobce ve svém odvolání doložil tuto svou odvolací námitku důkazně, a to s odvoláním na oficiální celostátní databázi znečišťovatelů – IRZ, kterým provozovatel stavby je. Odkázal také na hodnoty měření za rok 2008.
Dále namítal, že se jedná o tzv. černou průmyslovou stavbu, neboť neexistuje základní zákonem požadovaný obligatorní předpoklad, tj. platný a schválený územní plán, jenž by opravňoval k umístění této průmyslové liniové stavby v těsném sousedství žalobcova nemovitého majetku. Dále odkázal na nález Ústavního soudu ČR, který publikoval pod zn. PL ÚS 19/99, že za účastníka územního řízení je nutno pokládat též majitele vzdálenější nemovitosti, jestliže mohou být dotčena jeho práva. Závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí.
Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 30. 5. 2011 navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, neboť pozemky žalobce nejsou dotčeny záměrem – uložením plynovodu do těchto pozemků. Pozemky žalobce se nenachází ani v budoucím ochranném pásmu propojovacího plynovodu, ani v jeho budoucím bezpečnostním pásmu. Stavba nevyžadovala posouzení dokumentace vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ani nepodléhala zjišťovacímu řízení dle citovaného zákona. Z těchto hledisek bylo nutné posuzovat účastenství subjektů v územním řízení.
Při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).
Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.). V tomto případě soud posoudil napadené rozhodnutí obsahující tyto vady, a proto bez jednání ve věci rozhodl tak, že napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení pro namítané vady. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).
Soud zjistil ze správního spisu, že není pravdivé tvrzení žalovaného (ani správního orgánu prvního stupně), že žalobce neuvedl důvody v I. stupni. V podání, které stavební úřad obdržel 15. 7. 2010, žalobce své námitky blíže nespecifikoval, ale učinil tak v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 25. 8. 2010, č.j. MUBR 55596/2010, sp. zn. MUBR-S 28241/2010 OSŘÚP/Ru-328 ze dne 27. 9. 2010. Své námitky týkající se jednak účastenství formuloval ve „2. Odvolací námitce“ k výše citovanému odvolání, kde namítal, že je účastníkem řízení z důvodu „spadu v podobě oxidu dusíku, methanu a oxidu síry.“
Z usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009 č.j. 1 Ao 1/2009-120 je výjimečně možné připustit aktivní procesní legitimaci i tehdy, tvrdí-li navrhovatel, že jeho vlastnické právo nebo jiné absolutní právo k nemovitosti nacházející se v místě stavby nebo mimo území stavby by bylo přímo dotčeno určitou aktivitou.
V případě žalobce, který tvrdí, že jeho vlastnické právo by mohlo být dotčeno tzv. spadem a tuto skutečnost již ve správním řízení tvrdil a správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí o vyloučení žalobce z účastenství tuto námitku nevyvrátil, resp. ani se jí nezabýval a žalovaný správní orgán v odvolacím řízení se také s touto námitkou nevypořádal, je nepřezkoumatelné.
K námitce žalobce soud, týkající se černé stavby, soud uvádí, že napadené rozhodnutí se týká pouze účastenství žalobce ve správním řízení, proto tuto námitku neposuzoval.
Jak judikoval NSS ve svém rozhodnutí ze dne 24. 6. 2010, č.j. 9 As 66/2009-46, že z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a jaké úvahy jej vedly k závěru ve výroku napadeného rozhodnutí. V přezkoumávaném případě tak žalovaný nepostupoval, proto soud napadené rozhodnutí z výše uvedených důvodů zrušil a věc vrací žalovanému k dalšímu řízení, v němž vydání nové rozhodnutí, ve kterém se s námitkami žalobce vypořádá.
Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s., podle něhož, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení ve věci úspěšného žalobce sestávají toliko ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2.000,- Kč, žalovaný byl proto zavázán k povinnosti zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení částku ve výši 2.000,- Kč do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Stanovenou lhůtu k plnění pak soud považuje za přiměřenou administrativním možnostem žalovaného.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.).
V Brně dne 29. května 2012
JUDr. Jaroslava Skoumalová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Barbora Zachovalová