31A 24/2011-69
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D. a Mgr. Petra Pospíšila, v právní věci žalobce L. D., zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Brno, Těsnohlídkova 9, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odbor Krajský živnostenský úřad, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3/5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.2.2011, č.j. JMK 1479/2011,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou včas podanou u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1.2.2011, č.j. JMK 1479/2011, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě uvedl, že byl zkrácen na svých právech rozhodnutím žalovaného, jakož i rozhodnutím, které předcházelo jeho vydání, přičemž rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávného právního názoru a nedostatečně zjištěného stavu věci, kdy došlo k porušení základních zásad správního řízení. Po formální stránce trpí celé řízení neodstranitelnými vadami, nebyly provedeny navržené důkazy, ve věci neproběhlo ústní jednání, žalobce nebyl vyrozuměn o provádění důkazů listinami mimo ústní jednání. Pokud nebyly v řízení provedeny důkazy zákonným způsobem, nelze jejich existenci jako podklad napadeného rozhodnutí připustit.
Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, když odmítl námitky žalobcem vznesené a setrval na svém stanovisku vyjádřeném v odůvodnění napadeného rozhodnutí.
V replice žalobce setrval na svých žalobních námitkách a opětovně zdůraznil svá stanoviska ohledně nezákonnosti napadených rozhodnutí, přičemž se žalovaný nijak nevypořádal s jeho námitkami vznesenými v průběhu správního řízení.
Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného i řízení předcházející jeho vydání, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. K porušení zákona postupem žalobcem vytýkaným došlo nikoliv v míře zanedbatelné, ale v intenzitě zpochybňující zákonnost rozhodnutí jako celku. O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z ustanovení § 76 odst. 1 s.ř.s., poté, kdy účastníci řízení byli o takovém postupu soudem vyrozuměni.
Předmětem přezkumné činnosti soudu je zákonnost rozhodnutí žalovaného ze dne 1.2.2011, č.j. JMK 1479/2011, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a v celém rozsahu potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hodonín, obecního živnostenského úřadu, ze dne 24.11.2010, č.j. OŽÚ/22752/2010, kterým bylo žalobci zrušeno živnostenské oprávnění s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Důvodem pro tento postup bylo zjištění, že žalobce byl pravomocně odsouzen za pomoc k trestnému činu podvodu podle § 10 odst. 1 písm. c) a § 250 odst. 1, 2 trestního zákona, k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6-ti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku.
Zásadní žalobní námitky žalobce směřují proti procesnímu postupu prvostupňového správního orgánu a následně žalovaného, který porušil v řízení podstatným způsobem procesní práva žalobce, zejména práva zakotvená v § 51 odst. 2 a § 53 odst. 6 správního řádu. Takto žalobcem vymezené žalobní námitky nemohl soud odmítnout jako nedůvodné.
V rámci posouzení žalobních námitek vztahujících se k porušení procesních práv žalobce považuje soud za nezbytné poukázat na dosavadní ustálenou judikaturu správních soudů o povinnosti odvolacího správního orgánu přezkoumat odvoláním napadené rozhodnutí prvostupňového správního orgánu v kontextu všech odvolacích důvodů, zaujmout k nim stanovisko a vypořádat se s nimi (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.11.2009, č.j. 7 Afs 116/2009-70, www.nssoud.cz.). Nevypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí o odvolání se všemi odvolacími námitkami, zatíží tím své rozhodnutí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů. Tuto vadu nelze zhojit vyvrácením odvolacích námitek ve vyjádření k žalobě (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.7.2008, č.j. 3 As 51/2007-84 nebo ze dne 19.12.2008, č.j. 8 Afs 66/2008-71). Z uvedené judikatury rovněž vyplývá, že pokud krajský soud dospěje k závěru o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, uvede pouze důvody, v nichž tuto nepřezkoumatelnost spatřuje, přičemž další žalobní námitky již nepřezkoumává (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8.3.2005, č.j. 3 As 6/2004-105, publ. pod č. 617/2005 Sb. NSS). Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí je pojmově spjata se soudním přezkumem takového rozhodnutí. K tomu, aby soud takový závěr učinil, není zapotřebí, aby žalobce nepřezkoumatelnost rozhodnutí namítal. Dojde-li soud k závěru, že napadené správní rozhodnutí je nepřezkoumatelné, zruší je, aniž se žalobcovými námitkami musí věcně zabývat (viz. rozsudek NSS ze dne 9.6.2004, č.j. 5 A 157/2002-35, publ. pod č. 359/2004 Sb. NSS). Tyto důvody nepřezkoumatelnosti v dané věci spatřuje zdejší soud v zásadním porušení procesních práv žalobce v průběhu správního řízení, které, jak vyplývá ze správního spisu, bylo zahájeno, poté byl připojen citovaný trestní rozsudek a nato vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti němuž žalobce brojil odvoláním, o kterém bez dalšího rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Procesní pochybení správních orgánů je v dané věci natolik markantní, že způsobuje nezákonnost rozhodnutí bez dalšího, a to především proto, že zcela vyloučil žalobce z uplatňování jeho procesních práv, která jsou mu garantována správním řádem. Za podstatné porušení ustanovení o řízení je nutno vždy považovat situaci, kdy byl ve správním řízení porušen soubor procesních práv účastníka řízení, v důsledku čehož řádný proces fakticky absentoval (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.9.2004, č.j. 2 As 19/2004-92, publ. pod č. 430/2005 Sb. NSS).
Podle § 51 odst. 2 správního řádu, kterého se žalobce dovolává, o provádění důkazů mimo ústní jednání musí být účastníci včas vyrozuměni, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Tuto povinnost správní orgán nemá pouze vůči účastníkovi, který se vzdal práva účasti při dokazování.
Podle § 53 odst. 6 správního řádu se o provedení důkazů listinou učiní záznam do spisu. Za přítomnosti účastníků se důkaz listinou provede tak, že se listina přečte nebo sdělí její obsah.
Podle § 49 odst. 1 správního řádu nařídí správní orgán ústní jednání v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, uvědomí správní orgán o ústním jednání účastníky nejméně s pětidenním předstihem. Tuto povinnost správní orgán nemá vůči účastníkovi, který se práva účasti na ústním jednání vzdal.
Z obsahu správního spisu v projednávané věci nelze dovodit, že by se žalobce svých práv účastníka, zejména práva účasti na ústním jednání vzdal, tak, jak předpokládá ustanovení § 51 odst. 2 správního řádu. Judikatura správních soudů setrvale vychází z toho, že účastníkovi správního řízení svědčí právo být přítomen dokazování, je pouze na něm, zda svého práva využije. Pokud žalobce v projednávané věci správnímu orgánu nesdělil, že účasten dokazování být nechce, nelze jinak než přičíst k tíži správnímu orgánu, že nerespektoval dispozici žalobce. Ze spisu naopak vyplývá, že na sdělení prvostupňového správního orgánu o zahájení řízení žalobce bezprostředně reagoval, současně uplatnil návrhy na dokazování, což naznačuje, že účast na ústním jednání požadoval. Správní orgán prvního stupně měl v řízení respektovat dispozici žalobce, což se nestalo. Žalovaný pak k odvolacím námitkám vůbec nepřihlédl a bez dalšího potvrdil správnost postupu prvostupňového správního orgánu. Poukazuje-li žalobce v žalobě na porušení svých procesních práv, nemohl soud jinak než takovou námitku shledat důvodnou, neboť řádný proces v dané věci zcela absentoval.
Vzhledem ke shora uvedenému soudu nezbylo, než napadené správní rozhodnutí žalovaného na základě včas a důvodně podané žaloby zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení je žalovaný správní orgán vázán právním názorem tohoto soudu (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).
Pro úplnost nutno uvést, že soud zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost, proto nevypořádal další žalobní body, jak v žalobě namítáno, protože by to nemělo žádného praktického významu.
Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnému žalobci tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem, a to podle sazby vyplývající z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Soud přiznal odměnu za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a replika) ve výši 2.100,- Kč za jeden úkon, tři paušální částky ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby. Odměna advokáta tak činí celkem 8.640,- Kč, včetně DPH, které činí 1.440,- Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000,- Kč činí náklady tohoto řízení celkem 10.640,- Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 6. 6. 2012
JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r. předsedkyně senátu