Jednací číslo: 45A 9/2012-34

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudkyň JUDr. Věry Šimůnkové a JUDr. Dalily Marečkové v právní věci žalobce: 1) B. K., nar., bytem , 2)  S. S., nar., bytem, zastoupeni zmocněncem JUDr. Miroslavem Dudou, adresa k doručování Milady Horákové 68, 170 00 Praha 7, proti žalované: Obec Konojedy, IČ 665134, se sídlem Konojedy 7, 281 63 Konojedy, zastoupené JUDr. Františkem Scholzem, advokátem se sídlem Revoluční 1200/16, 110 00 Praha 1, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,

t a k t o :

I.  Žaloba se  o d m í t á.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III.  Žalobcům se vrací soudní poplatek ve výši 2000,- Kč, který jim bude vyplacen k rukám jejich zmocněnce JUDr. Miroslava Dudy, bytem Milady Horákové 68, 170 00 Praha 7, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podanou dne 16. 2. 2012 u Krajského soudu v Praze domáhají, aby soud žalované uložil povinnost postoupit podání žalobců ze dne 20. 7. 2011 místně a věcně příslušnému správnímu orgánu a povinnost o tomto uvědomit žalobce, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

Ohledně včasnosti podané žaloby žalobci uvádějí, že počátek běhu subjektivní lhůty v délce dvou měsíců ve smyslu § 84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odvozují ode dne 13. 1. 2012, tj. doručení výzvy soudu ve věci sp. zn. 44 A 121/2011, která obsahovala vyjádření žalované, v němž byly uvedeny závažné skutečnosti odůvodňující podání této žaloby.

Žalovaný k tomu ve vyjádření uvedl, že žalobci se o tvrzeném zásahu nemohli dozvědět až z vyjádření žalované ve věci 44 A 121/2011, ale museli si tohoto zásahu být vědomi podstatně dříve. Ostatně totožné skutečnosti žalobci namítali již v předchozím řízení.

Krajský soud v Praze se primárně zaměřil na otázku včasnosti podané žaloby.

Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k

němu došlo. Z citovaného ustanovení vyplývá, že subjektivní lhůta k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je vždy vázána na vědomost žalobce o nezákonném zásahu (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005, č. j. 2 Afs 144/2004 – 110, publikované pod č. 735/2006 Sb. NSS). Je proto třeba zodpovědět otázku, které okolnosti vztahující se k určitému úkonu či postupu správního orgánu musí být žalobci známy, aby došlo k počátku běhu této subjektivní lhůty pro podání žaloby.

Ve vztahu k této otázce Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 29. 6. 2011, čj. 5 Aps 5/2010-293, publikovaném pod 2386/2011 Sb. NSS, již konstatoval, že § 84 odst. 1 s. ř. s. je třeba vykládat v tom smyslu, že počátek běhu subjektivní dvouměsíční lhůty k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je dán okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl o skutečnostech, v nichž spatřuje nezákonný zásah. Rozhodující je přitom znalost žalobce o skutkových okolnostech, z nichž vyplývá konání či nekonání správního orgánu, v němž je spatřován nezákonný zásah. Okamžik, kdy žalobce nabyl přesvědčení o tom, že předmětné konání či nekonání správního orgánu naplňuje veškeré znaky nezákonného zásahu definované v § 82 s. ř. s., není pro běh této lhůty rozhodný.

V souzené věci se žalobci podáním doručeným žalované dne 21. 7. 2011 domáhali poskytnutí ochrany pokojného stavu podle § 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Přípisem ze dne 25. 7. 2011, doručeným oběma žalobcům dne 2. 8. 2011, sdělila žalovaná žalobcům své stanovisko ve věci, z něhož je patrné, že žalovaná zasláním tohoto přípisu považuje podání žalobců za vyřízené. Nejpozději doručením tohoto přípisu se tedy žalobci poprvé dozvěděli, jaký je postoj žalované k jejich návrhu. Spatřují-li žalobci v tomto postoji žalované nezákonný zásah, dvouměsíční subjektivní lhůta k podání žaloby podle § 84 odst. 1 s. ř. s. jim začala plynout dnem doručení tohoto přípisu a skončila dne 3. 10. 2011 (2. 10. 2011 byla neděle).

Počátek lhůty nelze odvozovat od okamžiku, v němž se žalobci seznámili s vyjádřením žalované k žalobě na ochranu proti nečinnosti podané fakticky v totožné věci (sp. zn. 44 A 121/2011). V tomto řízení, které bylo v návaznosti na zpětvzetí žaloby zastaveno, se žalobci domáhali, aby soud žalované uložil povinnost vydat rozhodnutí v řízení podle § 5 zákona občanského zákoníku zahájeného dne 21. 7. 2011. Doručení tohoto vyjádření žalobcům by mohlo být určující pro běh lhůty pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem leda v případě, že by žalobci spatřovali nezákonný zásah konkrétně v tomto úkonu žalované. Tak tomu ale není.

Žaloba, která byla podána až 16. 2. 2012 je tak zjevně opožděná a soud ji proto v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

S ohledem na ustanovení § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud také rozhodl o vrácení žalobci zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč. Podle § 10a odst.1  zákona o  soudních  poplatcích  bude  poplatek žalobcům  vrácen k rukám   jejich

zmocněnce JUDr. Miroslava Dudy, bytem Milady Horákové 68, 170 00 Praha 7, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 30. května 2012

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost:

Božena Kouřimová