20Ad 2/2012-27

[OBRÁZEK]

            ČESKÁ REPUBLIKA

           ROZSUDEK

                                    JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně   V.  J.  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 30.1.2012 číslo X,  o nároku na invalidní důchod,

          t a k t o :

 I. Žaloba se  z a m í t á .

 II. Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.

               O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost  o invalidní důchod.

[2] Žalobkyně  podala včasnou žalobu  proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav a na nesprávné zhodnocení poklesu pracovní schopnosti dle kap. XIII, odd. E, pol. 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., neboť dle jejího názoru mělo být hodnoceno dle položky 1c, kde je rozmezí 30-40%.  Navrhla zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit, aby znovu rozhodla. Dále, aby byla žalované uložena povinnost uhradit jí náklady řízení.

pokračování                                                - 2 -                                           20Ad 2/2012    

 [3] Žalovaná k žalobě dne 15.3.2012 po vysvětlení podmínek nároku na invalidní důchod a posuzování poklesu pracovní schopnosti navrhla ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zák. č. 528/1991 Sb., vyhotovení posudku u příslušné PK MPSV ČR, která znovu dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobkyně a rozhodnutí o invaliditě. Rozhodnutí ve věci samé ponechala na úvaze soudu.  K jednání  soudu dne 23.5.2012 se nedostavila, a proto bylo jednáno a rozhodnuto bez její přítomnosti.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne  8.11.2011 číslo X  potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 18.1.2012, dle kterého  žalobkyně  nebyla invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu  dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 20%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1b                    přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

[5] Rozhodnutím ze dne 8.11.2011 byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb.,                           s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 26.10.2011 není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla  pouze o 20%.

[6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízením zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 35%, přičemž jak lékařem OSSZ Karviná tak i lékařem LPS ČSSZ v rámci námitkového řízení  byl pokles stanoven                   o 20%.

[7] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 12.4.2012, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu,  bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný: chronickým vertebrogenním algickým syndromem lumbosakrálním páteře při počínajících degenerativních změnách L4-5 s projevy levostranného lumboischiadického syndromu, dále depresivním syndromem a úzkostnou panickou poruchou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je  zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, oddílu E, položce 1.b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10-20% je stanovena horní hranice 20% s přihlédnutím k dalším onemocněním psychického rázu. Komise stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronický bolestivý páteřní syndrom v oblasti lumbosakrální s občasnými projevy levostranného lumboischiadického syndromu, přičemž jde o postižení lehkého typu, stabilizované na terapii. K datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní  podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť pokračování                                                                         - 3 -                                                20Ad 2/2012

nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.

 [8] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to  rozhodnutí žalované ze dne 30.1.2012 o námitkách, posudek lékaře Okresní správy  sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 126.10.2011 o invaliditě,  posudek o invaliditě ze dne 18.1.2012 vypracovaný v řízení o  námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě  ze dne 12.4.2012.

[9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na  invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní   stav   Ministerstvo  práce a sociálních věcí  ČR svými posudkovými komisemi

 (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení   zdravotního   stavu   a   dochované   pracovní   schopnosti   žalobce, ale též

k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě.  Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném zákonem č. 582/1991 Sb., v pl. znění (§ 16b) s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odborným členem komise byl lékař – odborný neurolog. Posudková komise  vyhodnotila rozhodující onemocnění zcela shodně s orgány ve správním řízení a shodně stanovily i  pokles pracovní schopnosti, který  u žalobkyně je nižší než 35%, tedy nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti dle kap. XIII, odd. E, položky 1.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 20 %. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Ostravě je přesvědčivý a úplný a soud jej pro své rozhodnutí převzal. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně podle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.  v kap. XIII, odd. E, položce 1.b za přesvědčivé, neboť tato položka je určena mimo jiné i pro bolestivý syndrom páteře s degenerativními změnami páteře, s lehkým funkčním postižením zpravidla více úseků páteře, polytopní   blokády   s   omezením pohyblivosti,   svalové   dysbalance,   porucha statiky   a   dynamiky   páteře   s občasnými projevy   kořenového   dráždění, s   recidivujícím   lehkým   neurologickým nálezem,   bez   známek   poškození   nervu, některé   denní   aktivity   vykonávány   s obtížemi. Zdravotní stav byl hodnocen na základě lékařských nálezů zejména z ambulancí   neurologie, psychiatrie a dalších. Soud nesdílí l názor žalobkyně o nedostatečném vyšetření. Posudková komise měla k dispozici nejen lékařské nálezy předcházející vydání napadeného rozhodnutí, ale i nálezy prokazující zdravotní stav po vydání napadeného rozhodnutí. Posudková komise s odkazem na lékařské nálezy dospěla k závěru, že stav nelze hodnotit podle             položky 1.c ani podle položky 1.d, neboť nejsou objektivně prokázané trvalé projevy

pokračování                     - 4 -                        20Ad 2/2012

kořenového dráždění, poškození nervů, a porucha statodynamiky páteře je lehká. Dočasné zhoršení psychického stavu je léčeno v pracovní neschopnosti a lze očekávat stabilizaci psychických funkcí.

[11] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 

[12] Vzhledem k tomu, že k uznání  invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře  35%, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobkyni ¨k datu napadeného rozhodnutí považovat za  invalidní.

[13] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla  úspěšná a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškáni lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 23. května 2012

                                                JUDr. Jana Záviská

                                           samosoudkyně