22 A 180/2010 – 11
U S N E S E N Í
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobkyně: G. M. G., zastoupená Mgr. Markem Urbišem, advokátem se sídlem Opava, Partyzánská 18, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Opava, P.O.BOX 115, Opava, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 5.11.2010 o žádosti žalobkyně o vysvětlení nepřítomnosti zaměstnance žalované u jednání Okresního soudu v Opavě dne 24.9.2010,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou podanou u krajského soudu dne 9.11.2010 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 5.11.2010, jímž žalovaná zamítla její žádost o podání vysvětlení nepřítomnosti zaměstnance žalované dne 24.9.2010 u jednání Okresního soudu v Opavě ve věci sp.zn. 0 Nt 759/2010 o jejím přemístění do věznice s mírnějším režimem.
Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Krajský soud nejprve v souladu s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 30.11.2006 č.j. 57 Ca 166/2005-14 konstatuje, že podle § 3 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, střežení odsouzených, dozor nad nimi, metody zacházení s odsouzenými a stanovené podmínky výkonu trestu zajišťuje Vězeňská služba České republiky. Vězeňská služba činí v průběhu výkonu trestu ve vztahu k odsouzeným nepřeberné množství činností v rámci úkolů jí stanovených [§ 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů], avšak každý její úkon není možné považovat za úkon správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., neboť ne každý úkon je výsledkem rozhodování o právu či povinnosti odsouzeného v oblasti veřejné správy.
Napadený výsledek činnosti žalované není výsledkem rozhodování o právu či povinnosti žalobkyně jako odsouzené v oblasti veřejné správy, když „rozhodnutími“ ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. lze rozumět jen takové akty orgánů veřejné moci, které jsou výsledkem příslušného, často formalizovaného, řízení, a s jejichž vydáním spojuje vznik, změnu, zrušení či závazné určení práva a povinnosti některý z obecně závazných právních předpisů České republiky. Od takových rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. je však třeba odlišovat jiné faktické pokyny či donucení a další výsledky činnosti orgánů veřejné moci, které však rozhodnutími ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. nejsou. Krajský soud dospěl k závěru, že právě o takový případ se jedná i v posuzované věci.
.
Z výše uvedených důvodů krajský soud žalobu žalobkyně podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl, neboť žalobkyně se domáhá přezkoumání jiného výsledku činnosti orgánu veřejné moci, který není rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky uvedené v ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. a je ze soudního přezkoumání podle § 68 písm. e) s.ř.s. ve spojení s § 70 písm. a) s.ř.s. vyloučeno.
O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 3 věty první s.ř.s., protože žaloba byla odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou
týdnů po doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu
v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
V Ostravě dne 16. června 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Monika Javorová, v. r.
Marcela Jánová předsedkyně senátu