[OBRÁZEK][OBRÁZEK]62 Ca 34/2009-144

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

 Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida
Rause, Ph.D. a soudc ů JUDr. J any Kubeno vé a Mgr. Petra Šebka v pr ávní věci
žalobce: Lenoxa, a. s., se sídlem Liberec 12, Budko vs kého 222/4, zastoupeného Mgr.
Alešem Miklem, advo kátem se sídlem Tur no v, P alacké ho 211, proti žal ované mu:
Energetický regulační úřad, se sídlem Jihlava, Mas aryko vo nám. 5, v řízení o žalobě
proti rozhodnutí předsedy Energetického regul ační ho úř adu ze dne 8. 6. 2009, č. j.
03799-15/2008-ERU,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á.

II. Žalo vaném u s e náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á.

O d ů v o d n ě n í :

 Vč as podanou žalo bou se žalobce do máhá u Krajského soudu v Brně zr ušení
rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (žalo vané ho) ze dne 1. 4. 2009, č. j.
03799-12/2008-ERU, které bylo pot vr zeno rozhodnutím předsedy Energetického
regulačního úřadu ze dne 8. 6. 2009, č. j. 03799-15/2008-ERU.

I. Podstata věci

 Rozhodnutím ze dne 8. 6. 2009, č. j. 03799-15/2008-ERU, předseda žalovaného
zamítl rozklad žalobce směřující proti rozhodnutí žalo vaného ze dne 1. 4. 2009,
kterým žalo vaný rozhodl, že žalobce porušil § 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1999

[OBRÁZEK]pokračování - 2 - 62 Ca 34/2009

 Sb., o cenách, tím, že nerespektoval ceno vými orgány stano vený závazný postup při
tvor bě ceny tepelné energie a při její kalkulaci podle § 6 záko na o cenách při
sjednávání předběžných cen tepelné energie pro rok 2008, uplat ňo vanýc h na s vých
odběratelích v jednotli výc h ceno výc h lokalitách od 1. 1. 2008 do 31. 7. 2008, a to
a) neoprávněným zahnutím nákladů na mzdy a záko nné pojištění do předbě žné
kalkulace ceny tepelné energie pro rok 2008 v ceno vé lokalitě „Liberec-
Ječmínkova“, a tím porušení bodu 1.1 ceno vé ho rozhodnutí žalo vané ho č. 5/2007 ze
dne 17. 9. 2007, k cenám tepelné energie, (dále též „ceno vé ro zho dnutí č. 5/2007“)
b) neoprávněným zahrnutím nákladů na opravu a údržbu do předbě žné kal kul ace ceny
tepelné energie pro rok 2008 v ceno vé lokalitě „Staré “, a tím porušení bodu 2.1
přílohy č. 1 cenového rozhodnutí č. 5/2007,

c) neoprávněným zahrnutím nákladů na leasing do předběžné kal kul ace ceny tepelné
energie pro rok 2008 v ceno výc h lokalitách „No vá Ves “, „Kuřim“, „Br no-
Kolaříkova“ a „Jiříkov“, a tím porušení bodu 2.4 přílohy č. 1 ceno vého rozhodnutí
č. 5/2007,

 d) neoprávněným zahrnutím nákladů na nájem do předběžné kalkulace ceny tepelné
energie pro rok 2008 v ce no vých lokalitách „Liberec-Ječmínko va“, „Br no-Rubín“ a
„Do ksy“, a tím porušení bodu 2.3 přílohy č. 1 ceno vé ho rozhodnutí č. 5/2007,
e) neoprávněným zahrnutím nákladů na správní režii do předbě žné kal kul ace ceny
tepelné energie pro rok 2008 souhrnně ve všech ceno vých lokalitách, a tím porušení
bodu 1.1 ceno vé ho rozhodnutí č. 5/2007,

 f) nedodr žení m závazné podmínky bodu 2.5 přílohy č. 1 ceno vého rozhodnutí č.
5/2007 pro dělení režijních nákl adů mezi jednotlivými ceno vými lokalitami
nesprávným rozdělo váním správní režie mezi jednotli vé ceno vé lokality,
g) nedodr žení m závazné po dmí nky pro předběžnou kalkulaci ceny tepelné energie pro
rok 2008 při stanove ní m axim ál ní možné výš e stálých nákladů a zisku pro rok 2008
podle bodů 4.1 a 4.2 cenové ho rozhodnutí č. 5/2007, a to postupem, kdy nevycházel
ze skutečně uplatněné výše stálých nákladů a zisku v předchozím kalendářním roce.
Za to uložil žalo vaný po dle § 17 odst. 1 písm. b) zákona o cenách žalobci po kut u ve
výši 750 000,-Kč.

II. Shrnutí procesních stano visek účastníků

 Žalobce pře dně namítá ne záko nnost správního řízení. Opr ávně nost žalo vaného
jako „ceno vé ho kontrolního orgánu“ se odvíjí od § 14 zákona o cenách. Cena je
definována v § 1 zákona o cenách. Žalo vaný však kontrolu zaměřil na tzv. pře dbě žné
ceny, resp. předbě žné kalkulace. Tako vé pojmy však záko n o cenách vůbec nezná.
Cena za kontrolované období vzni ká po dle pr avi del uvede nýc h v platném ceno vé m
rozhodnutí žalo vaného až po uko nčení tohoto období. Podle žalobce tak nelze
kontrolovat a napadat cenu v průběhu roku 2008, ne boť ta vzniká až po 31. 12. 2008.
Žalo vaný tedy neměl v dané oblasti kontrolní oprávnění, které by bylo lze do vodit ze
zákona o ce nác h. Z pojmu předbě žná cena a z toho, že ceno vá rozhodnutí žalo vaného
ho voří i o ceně „výsledné“, má žalobce za to, že se skutečně jedná o cenu pře dbě žno u,
která může být změ něna. Nejedná se tedy o cenu defino vano u záko nem o cenách.
Pojem „předběžná cena“ stano vil žalo vaný nad r ámec zákona o cenách, přičemž se
jedná o pojem „zmateční“, který zakrývá skutečnost, že do dávky uskutečňované

[OBRÁZEK]pokračování - 3 - 62 Ca 34/2009-

 v průběhu roku na základě tzv. předbě žnýc h cen jsou hrazeny systémem záloh z ceny.
Tvorba pře dbě žných cen tak souvisí výlučně se způsobem t vorby záloh na cenu.
Žalobce tak má za to, že žalo vaný ne ní oprávněn zahajo vat řízení podle zákona o
cenách v oblasti záloh z ceny, resp. pře dbě žných cen a kalkulací. Žalo vaný je k ceno vé
kontrole oprávněn až po uplynutí kalendářního roku, přičemž předmětem kontroly
může být výlučně do držení pravidel věcného usměrňování cen jako tako vých
(defino vaných záko nem o cenách), podle pojmoslo ví žalo vaného „ce n výsledných“.
Kontrola pro vádě ná v průběhu roku má toliko charakter poskytování ceno vých
informací ze strany kontrolo vané osoby a metodických pokynů ze strany žalovaného.
Přesně tak také žalobce dano u kontrolu chápal, a proto také ne podal proti závěrům
v protokolu odvol ání.

 Žalobce ro vněž poukazuje na to, že z jeho strany nedošlo k neoprávněnému
majetko vé mu prospěchu ani k jakékoli míře poškoze ní kupujícího (§ 17 odst. 1 a 2
zákona o cenách). I z tohoto důvodu po važuje s právní řízení o uložení pokuty za
nezáko nné. Žalobce dále namítá, že bylo půvo dní rozhodnutí žalovaného (aniž by
uve dl jaké) zr ušeno rozhodnutím jeho předsedy ze dne 18. 12. 2008, č.j. 03799-
7/2008-ERU, a vr áceno k no vé mu projednání. Podle žalo bce pak no vé rozhodnutí ve
věci (tj. to ze dne 1. 4. 2009) obsahuje tytéž vady, které vytkl předseda ve zrušovacím
rozhodnutí původnímu pr vost upňo vému rozhodnutí. Žalobce tedy namítá, že z tohoto
rozhodnutí ne ní zřejmé, k porušení jakých právních ust ano ve ní jednáním žalobce mělo
dojít, dále to, že rozhodnutí neobsahuje specifikaci právních ustano vení , podle nichž
bylo rozho do váno, a že pokuta je zdůvo dně na vel mi obecně. Žalo bce proto navrhuje,
aby soud rozhodnutí žalo vaného pot vr zené rozhodnutím předsedy žalo vaného zr ušil a
přiznal mu náhradu nákladů řízení. Na svém procesním stano vis ku setrval po dobu
celého řízení před soudem.

 Žalo vaný s podano u žalobou nesouhlasí. Uvedl, že žalobce s hodné námitky
uplatnil i ve s právní m říze ní a žalo vaný se k nim vyjádřil ve svýc h rozhodnutích, na
něž t aké odkázal. Dále doplnil, že záko n o cenách umo žňuje ceno vému kontrolnímu
orgánu sankcionovat nedo drže ní závazné ho postupu při t vorbě ceny nebo při její
kalkulaci a nelze tak souhlasit s tím, že by porušení tohoto zákona nemo hlo spočívat
v porušení závazné ho postupu při tvor bě pře dbě žné ce ny tepelné energie. Má tak za to,
že byl oprávněn ceno vo u kontrolu pro vádět. Ani další procesní námitky neshledal
žalo vaný důvodnými. Závěrem po ukázal na to, že by žalo ba měla být o dmítnut a,
neboť žalobce označil jako žalo vaného Energetický regulační úř ad a nikoli jeho
předsedu, navíc žalobou nebrojí proti rozhodnutí druhostupňo vému, ale navr huje, aby
soud zr ušil rozhodnutí žalovaného, pot vr zené rozhodnutím o rozkladu. Žalo vaný proto
navrhl žalobu zamítnout (po kud by nebyla so udem odmítnuta) a na s vém procesním
stano vis ku setrval po do bu celého řízení před soudem.

III. Posouzení věci

 Žaloba byl a podána vč as (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., so udní řád
správní – dále též „s. ř. s.“), osobou k tomu opr ávně nou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), přitom
jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

pokračování - 4 - 62 Ca 34/2009

 Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bo dů (§ 75 odst. 2
s. ř. s.) a shledal, že žaloba není důvo dná. Ve věci přitom rozho dl bez jednání za
podmínek stano vených v § 51 odst. 1 s. ř. s.

 Krajský soud - s ohledem na vyjádření žalo vaného - po važuje za nezbytné
předně vyjasnit otázku, kdo je v daném říze ní žalovaným. Tuto otázku vš ak postavil
najisto již dří ve Nejvyšší správní soud. Učinil tak sice ve vzt ahu k Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže, kdy posuzoval, zda je žalo vaným úřad ne bo jeho předseda,
nicméně závěry zde zaujaté jsou pl ně aplikovatelné i na danou situaci (zda je
žalo vaným Energetický regulační úř ad ne bo jeho předseda). Nej vyšší správní so ud ve
své m rozsudku ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. 7 Afs 87/2007, www.nssoud.cz, uve dl, že
označo vat jako žalo vané ho předsedu Úř adu pro ochranu hospodářské soutěže a nikoliv
úřad je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu (poukázal k
tomu např. na rozsudky Nejvyššího s právní ho soudu ze dne 25. 8. 2006, č. j. 4 As
57/2005 – 64, a ze dne 15. 1. 2004, č. j. 6 A 11/2002 – 26, dostupné na
www.nssoud.cz). Upozornil dále, že „[v]ždy je třeba rozlišovat, proti jakému
rozhodnutí je žaloba podávána a kdo je účastníkem řízení. V dané věci je nepochybné,
že žaloba byla podaná proti rozhodnutí předsedy Úřadu, ale tato skutečnost nezakládá
jeho pasivní legitimaci v řízení o žalobě. Předseda Úřadu není samostatným správním
orgánem, ale pouze funkční složkou Úřadu, která mimo jiné přezkoumává v
rozkladovém řízení rozhodnutí v případě, že Úřad vydal jako ústřední orgán státní
správy správní rozhodnutí v I. stupni. Správní orgán rozhodující o rozkladu i správní
orgán I. stupně představují stejný správní orgán vymezený zákonným rámcem jeho
věcné příslušnosti. Rozdílné je pouze to, komu z hlediska vnitřního organizačního
uspořádání správního orgánu zákon zakládá funkční příslušnost rozhodovat o
rozkladu. Proto je žalovaným ve smyslu § 69 s. ř. s. Úřad, byť je žalobou napadáno
rozhodnutí jeho předsedy (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003 – 56, č. 534/2005 Sb. NSS)“.

 Soud se dále neztotožňuje se žalovaným, že by měla být žaloba o dmít nut a
proto, že se žalobce v žalo bě nedomáhá zrušení rozhodnutí druhostupňo vé ho, jak by
podle s. ř. s. měl, ale zrušení rozhodnutí žalo vané ho, pot vrze ného rozhodnutím
o rozkladu. Jak vyplynulo ze žalo by, žalo bce v ní skutečně tuto formulaci použil,
nicméně z o bsahu žalo by je patrné , že brojí proti oběma rozhodnutím. Je třeba totiž
poukázat na to, že správní řízení obou stupňů t voří jeden celek a jako na jede n celek je
třeba nahlížet i na ro zho dnutí pr vostupňo vé a druhostupňo vé, po kud dr uhostupňo vým
rozhodnutím bylo rozhodnutí pr vostupňo vé pot vrze no a zamítnut proti němu podaný
rozklad. V tako vém případě totiž tepr ve zamítnutím rozkladu a pot vrze ním
pr vostupňo vé ho rozhodnutí nabývá toto pr vostupňo vé rozhodnutí právní moci a stává
se zás adně vykonatelným. Je to zpravidla výro k (e ve nt. výroky) rozhodnutí
pr vostupňo vé ho, který ukládá žalobci konkrétní po vi nnosti, a je tedy zřejmé, že proti
tomuto výroku (pot vr zenému rozhodnutím dr uhostupňo vým) žalobce brojí. Pokud
vš ak proti pr vostupňo vé mu rozhodnutí vyčerpal opr avné prostředky, které mu
příslušný předpis ve správním řízení umožňoval, je třeba posuzo vat žalobu, v níž se
domáhá zr ušení rozhodnutí pr vostupňo vé ho, pot vr zené ho rozhodnutím

pokračování - 5 - 62 Ca 34/2009-

 druhostupňovým, j ako žalobu, v níž žalobce nesouhlasí s rozhodnutím ko nečným (tj.
tím, kterým byl a pot vr zena záko nnost a správnost rozhodnutí pr vostupňo vého).
Opačný postup by podle názoru zdejšího soudu byl nepřípustným formalismem,
kterým by mo hlo docházet k ome zo vání přístupu žalobců k soudu. Pokud tedy žalo bce
v dané věci ř ádně proti prvostupňo vé mu rozhodnutí žalo vaného podal rozklad, vyčkal
rozhodnutí o rozkladu, a následně po dal žalobu, v níž se domáhal zrušení rozhodnutí
pr vostupňo vého, které bylo pot vrze no rozhodnutím o rozkladu, a je tedy zřejmé, že
žalo bce po važuje za nezákonná obě po sobě jdo ucí rozhodnutí, neshledává v tomto
postupu soud žádný důvod, pro který by měla být jeho žaloba odmítnuta.

Soud proto přistoupil k posouzení důvo dnosti žaloby.

 Žalobce pře dně namítá, že žalo vaný nebyl oprávně n ceno vo u kontrolu pro vádět
a následně správní říze ní vést, neboť předmětem kontroly ani správního řízení nebyl a
cena, nýbr ž „pře dbě žná cena“, resp. její kal kul ace.

 Podle § 1 odst. 1 zákona o cenách se tento zákon vztahuje na uplat ňo vání,
regulaci a kontrolu cen výrobků, výko nů, pr ací a služe b (dále jen "zboží ") pro
tuzemský trh, včetně cen zboží z do vozu a cen zboží určeného pro vývo z. Podle
odstavce 2 tohoto ustano ve ní je cena pe něžní částka sjednaná při nákupu a prodeji
zbo ží podle § 2 až 13 záko na o cenách ne bo zjištěná podle zvl áštní ho předpisu k jiným
účelům než k prodeji.

Ustano ve ní § 3 odst. 1 zákona o cenách stano ví, že se regulací cen rozumí stano ve ní ne bo přímé us měrňo vání výše cen cenovými orgány a místními orgány.

 Podle § 4 odst. 1 zákona o cenác h existují čtyři způsoby re gul ace cen podle
tohoto zákona: a) stano vení cen ( "úře dně stano vené ceny"), b) usměrňování vývoje cen
v návaznosti na věcné po dmí nky ( "věcné usměrňování cen"), c) usměrňování
cenových pohybů v č ase (dále jen "časo vě usměrňované ceny") a d) ceno vé
moratorium.

 V souladu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách s počívá věcné usměrňování
cen ve stano ve ní podmínek ceno vými orgány pro sjednání cen. Mezi t yto po dmí nky
mj. patří závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci.

 Podle § 15 odst. 1 písm. c) záko na o cenách por uší prodávající ceno vé předpisy,
jestliže nerespektuje ceno vými orgány stano ve ný maximální rozsah mo žné ho zvýšení
cen, maxi mál ní podíl promítnutí změny cen určených vst upů nebo závazný postup při
tvor bě ceny nebo při její kalkulaci podle § 6, nejde-li o prodej ve lhůtě uvede né v § 7
odst. 1 zákona o cenách.

 V souladu s § 14 odst. 1 zákona o cenách spočívá ceno vá kontrola ve
zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustano ve ní tohoto záko na a
cenové předpisy, a v o věřo vání správnosti předkládaných podkladů pro potřeby
vyhodnoco vání vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení ceno výc h předpisů.

pokračování - 6 - 62 Ca 34/2009

 Z uve dených ustano ve ní tedy plyne, že záko n o cenách poruší prodávající mj. i
tehdy, pokud nerespektuje cenovými orgány stano vený závazný postup při tvorbě ceny
nebo při její kalkulaci podle § 6 zákona o cenách.

 V daném případě je žalo vaný ceno vým orgánem ve smyslu zákona o cenách,
neboť podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
v oblasti cen, vykonává půso bnost při upl atňo vání, regulaci, sjednávání a kontrole cen
v oblasti energetiky, vydává právní předpisy pro regulaci, sjednávání a kontrolu cen
v oblasti energetiky, vydává rozhodnutí o regulaci cen včetně pr avi del pro klíčo vání
nákladů, výnosů a hospodářského výsledku re gulo vanýc h a neregulo vanýc h činností.

 Ceno vým rozhodnutím č. 5/2007 ze dne 17. 9. 2007, k ce nám tepelné energie,
stano vil žalo vaný podmínky pro sjednání cen tepelné energie. Mj. zde stano vil
závazný postup při kalkulaci ceny tepelné energie a sjednávání ceny tepelné energie.
Žalo vaným vydané ceno vé rozhodnutí je tak podle názoru soudu ceno vým orgánem
(žalovaným) stano ve ný závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci (tak, jak
má na mysli § 6 odst. 1 písm. c/ zákona o cenách). Pokud by tedy žalobce uve dené
cenové rozhodnutí nerespektoval, dopustil by se deliktu podle § 15 odst. 1 písm. c)
zákona o cenách. Vzhledem k tomu, že v dané m případě ne ní sporu o tom, že žalo bce
podmínky stano ve né v tomto ceno vém rozhodnutí žalo vaného při kalkulaci
předbě žnýc h cen ne dodr žel, ne zabýval se soud to uto otázkou ( neposuzo val tedy, zda
žalo bce skutečně neoprávněně zahr no val zakázané nákl ady do předbě žné kalkulace
ceny).

 Žalobce má vš ak za to, že žalo vaný ne byl vůbec oprávně n ceno vo u kontrolu ve
vzt ahu k t zv. předběžným cenám provádět, ne boť „pře dbě žné ceny“ nejsou cenami ve
smyslu zákona o cenách.

 Ze spisu k tomu vyplynulo, že žalo vaný skutečně nej pr ve kontroloval, následně
ve dl správní řízení a v něm nakonec sankcionoval žalo bce za porušení § 15 odst. 1
písm. c) zákona o cenách „při sjednávání předbě žnýc h cen tepelné energie pro rok
2008, uplat ňo vanýc h na s vých odběratelích v jednotlivých ceno vých lokalitách
v období od 1. 1. 2008 do 31. 7. 2008“.

 V bodu 1.1 cenové ho rozhodnutí č. 5/2007 je uvede no, že ceny tepelné energie,
kterou se rozumí energie tepla nebo chladu, se regulují způsobem věcného
usměrňování cen. Do ceny tepelné energie lze v kalendářním roce promítnout po uze
ekonomicky opr ávně né náklady podle zvl áštní ho pr ávní ho pře dpis u, které
bezprostředně souvisejí s výrobo u a rozvo dem tepelné energie, přiměřený zisk a daň
z přidané ho dnoty podle zvl áštní ho právního předpisu. V bodu 1.4 ceno vého
rozhodnutí je uve deno, že předběžná cena tepelné energie vyc hází z pře dbě žné
kalkulace, která obsahuje předpokládané ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený
zisk a předpokládané množst ví tepelné energie v kalendářním roce. Výsledná cena je
pak upravena v bo du 1.5 cenového rozhodnutí tak, že vychází z výsledné kalkulace,
která obsahuje skutečné ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zis k a skutečné

pokračování - 7 - 62 Ca 34/2009-

 mno žst ví tepelné energie za kalendářní rok, a odpo ví dá výnosům za tepelnou energii
v kale ndářní m roce. Podle bodu 1.6 mají předběžná i výsledná kalkulace ceny tepelné
energie za daný kalendářní rok stejné členění ekonomicky oprávněných nákladů,
jejichž celko vá výše může být omezena podle č ásti 4 tohoto cenové ho rozhodnutí.

 Soud tedy pod pojmem „pře dbě žné ceny“ rozumí ceny, na zákl adě nichž jsou
placeny do dávky tepelné energie us kutečňo vané v průběhu roku (v daném případě
tedy roku 2008).

 Je tedy třeba posoudit, zda je z hlediska ceno vé kontroly, resp. o právně ní
žalo vaného k jejímu pro vádě ní, rozdíl me zi cenou „předběžnou“, jejíž kal kul ace byl a
v daném případě kontrolována, a ceno u ve smyslu § 1 zákona o cenách, k jejíž
kontrole je žalo vaný zákonem o cenách o právně n.

 Žádný t ako vý rozdíl vš ak soud neshledal. Vyšel přitom z toho, že i předběžná
cena, tak jak ji popisuje shora cito vané ceno vé rozhodnutí žalo vané ho, je cenou ve
smyslu obecné terminologie českého jazyka. Podle názor u soudu je přitom cenou
v obecném slo va smyslu třeba rozumět směnnou ho dnotu statku nebo služby, tj.
protihodnotu potřebnou pro získání zboží nebo služby, jež je vyj ádřena peněžitou
částkou, kterou je třeba při získání zboží (služeb) zaplatit za jednotku množst ví
(shodně viz např. http://cs.wikipedia.org/). Předběžná cena podle názoru soudu přitom
současně be ze zbyt ku splňuje též definici pro cenu zakot veno u v § 1 zákona o cenác h,
neboť se stále jedná o cenu, tj. pe něžní částku sjednanou při prodeji zboží (tj. výrobků,
výkonů, pr ací a služeb - v daném případě tepelné energie) podle § 2 až 13 zákona
o cenách. Právě předběžnou cenu totiž odběratelé za tepelnou energii v průběhu
kale ndářní ho roku platí, aby mo hl plnění v po době dodáve k tepelné energie zís kat .

 Nic na tom nemění f akt, že cena předběžná může být v průběhu kalendářního
roku změ něna, a že se tedy nejedná o cenu konečnou, ale toliko o cenu zás adně
platnou pouze v určité fázi zúčtovacího období; právě v této fázi je přitom plnění za
předběžnou cenu poskytováno. Předběžná cena totiž stále zůstává ceno u, tj. peněžní
částkou sjednanou při prodeji zboží (tepelné energie), a je tedy ne zbyt né, aby byl a
sjednávána v souladu se zákonem o cenách a ceno vými rozhodnutími. Ostatně i
případné změny předběžných cen musejí být v souladu se záko nem o cenách a
cenovými rozhodnutími žalo vané ho.

 Soud má přitom za to, že je zcela v souladu se smyslem regulace pro ve dené
zákone m o cenách i ceno vá kontrola kalkulace předběžných cen. I ceny v této fázi
totiž dopadají na kupující (odběratele) tepelné energie, a to zejména v tom smyslu, že
jsou na základě nich stano ve ny zálohy (jak uvádí sho dně žalo vaný i žalobce). Nelze
přitom připustit, aby žalobce předbě žné ceny sjednával a případně měnil zcela
libo volně a bez jakékoli kontroly, a tepr ve na konci příslušného kalendářního o bdo bí,
případně po jeho skončení, by ceny uvedl do souladu s příslušným ceno vým
rozhodnutím. Tako vý postup by ro zho dně nebyl v souladu se smyslem regulace cen,
jako žto institutu, prostřednictvím ně hož stát stanovuje nebo přímo usměrňuje ceny
určitého zboží a služeb (v daném případě tepelné energie).

pokračování - 8 - 62 Ca 34/2009

 Není možné tak se žalobcem so uhl asit v tom, že ce na vzniká až po ukončení
příslušného kalendářního obdo bí, ne boť i předběžná cena je cenou ve smyslu zákona
o cenách.

 Podle soudu přitom nemá na shora uve dený závěr žádný vli v žalobco vo t vrze ní,
že tvorba předběžných cen souvisí se způsobe m tvor by záloh na cenu. Žalo vaným totiž
není kontrolován způso b stano ve ní záloh, ale závazným ceno vým rozhodnutím určený
způsob kal kul ace předběžné ceny. Jakým způsobem jsou pak stano ve ny zálohy, resp.
jejich plat ba a výše, je vě c jiná.