18Ad 19/2012-24

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

                                        JMÉNEM   REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce  V.  K.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 6.2.2012, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 1.11.2011, o invalidním důchodu,

t a k t o :

 I.  Žaloba    s e     z a m í t á .

 II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

 Rozhodnutím ze dne 6.2.2012 č.j. X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 1.11.2011, kterým žalobci  zamítla žádost o  invalidní důchod pro nesplnění podmínek  ust.  § 38  zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 17.10.2011 není invalidní. Dle tohoto posudku

Pokračování                                                 -2-                                 18Ad 19/2012

poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí  vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě žalobce ze dne 26.1.2012.  Podle tohoto posudku byla určena míra poklesu pracovní schopnosti žalobce ve výši 20% a byla stanovena podle kapitoly XIII, oddílu A,  položky 1b  přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.

        Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které  namítal subjektivní posouzení svého zdravotního stavu posudky dvou lékařů. Přitom nebylo vyhověno jeho žádosti o nezávislé vyšetření ve zdravotním ústavu.  Jeho zdravotní stav s přibývajícím věkem se bude zhoršovat a v této souvislosti žalobce odkázal  na prokázané skutečnosti v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Karviné ve věci obžalovaného MUDr. T. R.  Žalobce se domáhal  svých práv před podáním žaloby tak, že se obrátil na  MPSV v Praze. Byl poučen                       o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí o jeho námitkách, což také učinil. Domáhal se, aby po provedeném dokazování krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

        Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 

        Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 6.2.2012 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné, žalobcem předloženými lékařskými zprávami a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne  23.5.2012 a  poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce byl v roce 2006 uznán částečně invalidním s datem vzniku této invalidity 14.7.2006. V roce 2009 u žalobce již nebyla shledána ani částečná invalidita a nebyl shledán ani plně invalidním. Dne 5.9.2011 požádal žalobce o přiznání  a uznání invalidity. Na základě této jeho žádosti posoudil žalobcův zdravotní stav lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné  dne 17.10.2011 se závěrem, že žalobce není invalidní podle ust. § 39 odst. 1  zákona č. 155/1995 Sb., neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 30%. Žalovaná na základě tohoto posudkového hodnocení  vydala rozhodnutí ze dne 1.11.2011, kterým žádost žalobce o invalidní důchod zamítla.

       Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, o kterých žalovaná  rozhodla shora uvedeným rozhodnutím. Jak shora uvedeno, toto rozhodnutí odůvodnila žalovaná zejména posudkem ze dne 26.1.2012. 

        Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou

Pokračování                                                 -3-                                 18Ad 19/2012

pracovní  schopností je   závislé  především na odborném   lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace ošetřující  lékařky MUDr. D. R., ortopedického vyšetření MUDr. B. S. dne 25.7.2011, ze dnů  1.8. a 18.8.2011, z dalších ortopedických vyšetření téhož odborného lékaře ze dne 6.1., 14.5. 2012, plicního vyšetření MUDr. S. ze dne 22.5.2012, ORL vyšetření MUDr. H. ze dne 21.9.2011 a posudkového spisu vedeného u OSSZ v Karviné.  Jako rozhodující  příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedla posudková komise v případě žalobce artrotické postižení kloubů dolních končetin, kdy toto zdravotní postižení lehce omezuje chůzi, lehce snižuje celkovou výkonnost. Tuto rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podřadila posudková komise pod kapitolu XIII, oddíl A, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20%. PK MPSV ČR použila hodnocení dolní hranicí, tj. 20% proto, že zdravotní postižení není středního nebo těžkého stupně, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Své odlišné hodnocení od lékaře referátu Lékařské posudkové služby, stejně tak jako lékařky, která posuzovala zdravotní stav žalobce v rámci námitkového řízení, odůvodnila tak, že nelze konstatovat dlouhodobé trvalé zhoršení zdravotního stavu, naopak nález na levé noze a kloubech je stabilizován do dané funkční podoby. Co se týče předchozí částečné invalidity žalobce, ta byla přiznána přechodně pro komplikovanou a protahovanou léčbu po úrazu. PK MPSV ČR uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotní stav žalobce neodpovídal žádnému stupni invalidity.  Na tomto závěru dle názoru krajského soudu nemohou nic změnit žalobcem předložené lékařské zprávy při ústním jednání soudu, neboť šlo o zprávy dokumentující zdravotní postižení žalobce tak, jak jsou uvedena v diagnostickém souhrnu onemocnění a omezení žalobce v posudku PK MPSV ČR ze dne 23.5.2012, která zmíněné lékařské zprávy žalobce při svém jednání měla k dispozici a hodnotila je.

      Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí  6.2.2012 nebyl  invalidní v žádném stupni invalidity. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění             pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně             o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil  20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopéda, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém

Pokračování                                                 -4-                                 18Ad 19/2012

zdravotním stavu žalobce. Posudková komise v diagnostickém souhrnu postihla veškerá zdravotní omezení žalobce a při vypracování posudku vycházela z jeho kompletní zdravotní dokumentace. V posudku také vysvětlila své odlišné posudkové stanovisko na rozdíl od  posudků podaných lékaři OSSZ a ČSSZ v rámci námitkového řízení. Toto odlišné hodnocení spočívalo ve stanovení poklesu pracovní schopnosti žalobce, avšak zároveň se shodlo s předchozími posudky v tom, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované 6.2.2012 invalidní v žádném stupni nebyl.              

      Jelikož  u žalobce k datu 6.2.2012 nešlo o invaliditu v žádném stupni žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí  ze dne 1.11.2011, jímž žalobci invalidní důchod  podle ust. § 38  zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů nepřiznala.

      Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.

       Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení   jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

    V Ostravě,  dne 28. června 2012

                                                             Samosoudce:

                                                           JUDr. Petr Indráček