Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., v právní věci žalobce: I. V., nar. „X“, bytem „X“, t.č. Vazební věznice Ostrava, proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, odbor cizinecké policie, Masarykova 27, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, Inspektorát cizinecké policie Ústí nad Labem, ze dne 23.11.2009 č.j. CPUL-8821/ČJ-2009-0463KP-ZZ,
takto:
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou k poštovní přepravě dne 30.5.2012 domáhal zrušení rozhodnutí Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, Inspektorát cizinecké policie Ústí nad Labem, ze dne 23.11.2009 č.j. CPUL-8821/ČJ-2009-0463KP-ZZ, kterým bylo rozhodnuto podle § 129 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 129 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) o jeho zajištění za účelem jeho předání dle mezinárodní smlouvy, kterou je Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o předávání a přebírání osob, jejichž vstup nebo pobyt je na území druhého státu protiprávní.
Předmětná žaloba tedy směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, na což dopadá právní úprava upravená v ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“). V této souvislosti je ale třeba uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců pak platí, že žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
Podle § 40 odst. 1 s.ř.s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle odst. 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.
Soud ze spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 Ca 163/2009 zjistil, že proti témuž rozhodnutí, které je nyní napadeno žalobou, již žalobce žalobu dříve podal, a to dne 7.12.2009. Řízení o této žalobě bylo zastaveno usnesením ze dne 4.1.2011, č.j. 15 Ca 163/2009-20, které nabylo právní moci dne 24.1.2011, pro nezaplacení soudního poplatku. Součástí spisu je i žalobou napadené rozhodnutí v jehož závěru je uvedeno, že žalobce převzal toto rozhodnutí osobně dne 23.11.2009. Tento den je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců.
Určující pro počátek lhůty počítané podle dnů byl tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí den 23.11.2009 a 30 denní lhůta pro podání správní žaloby tak skončila dne 22.12.2009.
Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána soudu nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence.
S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s.ř.s. a zákona o pobytu cizinců nezbylo soudu nic jiného, než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. tuto žalobu pro opožděnost odmítl.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť toto řízení je od soudního poplatku osvobozeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 6.6.2012
JUDr. Petr Černý, Ph.D., v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Petra Beranová