52 A 4/2012- 19
U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Moniky Chaloupkové a JUDr. Karla Kudláčka ve věci žalobce S.T., zastoupeného JUDr. Jarmilou Černou, advokátkou, se sídlem Sladkovského 484, 530 02 Pardubice, proti žalovanému Magistrátu města Pardubic, se sídlem Štrossova 44, 530 21 Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6.12.2011 č.j. MmP 77551/2011,
t a k t o :
Odůvodnění:
Dne 2.2.2012 podal žalobce u nadepsaného soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6.12.2011 č.j. MmP 77551/2011, jímž bylo povoleno užívání stavby „Přístavba verandy, stavební úpravy v rozsahu osazení dvou oken do stávající části objektu (1 kus do štítové zdi a 1 kus do obvodové stěny směrem na sousední pozemek p. č. 146/57) a komínu v přistavěné levé části verandy“ Srnojedy, V Zahrádkách č.p. 66 (dále jen „stavba“) na pozemku st.p. 95, parc. č. 146/58 v katastrálním území Srnojedy, a domáhal se jeho zrušení pro nezákonnost.
Žalobce poukázal na řízení vedené u nadepsaného soudu pod sp. zn. 52 A 50/2011, v němž se domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu pro Pardubický kraj, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí žalovaného, kterým byla dodatečně povolena shora popsaná stavba. Zároveň uvedl, že rozhodnutí o povolení užívání stavby mu nebylo nikdy doručeno, o jeho vydání se dozvěděl dne 5.1.2012, nebrojil proti němu žádným opravným prostředkem, protože nebyl účastníkem kolaudačního řízení. Napadené rozhodnutí však zasahuje do jeho práv a právem chráněných zájmů, neboť deklaruje zákonnost realizované stavby, která ho negativně ovlivňuje. V rámci správního řízení žalobci „zákon žádný prostředek obrany nepřiznává“, žalobce proto dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby podle § 65 odst. 1 zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“).
Soud o žalobě uvážil takto:
Obdobně jako soudy v řízení občanskoprávním i soud ve správním soudnictví před tím, než přistoupí k posouzení merita věci, je povinen zjistit, zda jsou splněny podmínky řízení, včetně toho, zda rozhodnutí nebrání překážky, jakými jsou res iudicata a litispendence, zda se nejedná o návrh opožděný, předčasný, podaný osobou zjevně neoprávněnou či nepřípustný; zjistí-li soud některou z těchto překážek posouzení věci samé a jde-li o překážku neodstranitelnou, žalobu podle § 46 s.ř.s. odmítne.
pokračování -2- 52A 4/2012
V daném případě soud dospěl k závěru, že byla podána nepřípustná žaloba (§ 68 s.ř.s.), neboť žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, přičemž se nejedná o případ, kdy bylo rozhodnutí správního orgánu na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného (§ 68 písm. a) s.ř.s.).
Dle ustanovení § 5 s.ř.s. se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak. Soudní řád správní tak důsledně zavádí tradiční žalobní řízení, kdy soudní ochrana nastupuje teprve po vyčerpání možností nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Nevyčerpání řádných opravných prostředků žalobcem je za podmínek stanovených v § 68 písm. a) s.ř.s. důvodem nepřípustnosti žaloby a takovou žalobu proti rozhodnutí správního orgánu soud odmítne podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. Podmíněnost vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je přitom nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.
Proti rozhodnutí o povolení užívání stavby je přípustný řádný opravný prostředek ve správním řízení, konkrétně odvolání. Poučení o možnosti podat odvolání je v napadeném rozhodnutí řádně obsaženo. Pokud tedy byla žalobcem proti kolaudačnímu rozhodnutí podána správní žaloba ke krajskému soudu, nelze než ji hodnotit jako předčasnou, neboť je podána proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, proti němuž je přípustné odvolání, tedy je podána před vyčerpáním řádných opravných prostředků ve správním řízení. Soudu tedy nezbylo než žalobu podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s § 68 písm. a) s.ř.s. odmítnout (k tomu srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25.8.2010, č.j. 4 Ads 73/2010-28).
Soud nad rámec dodává, že na tomto nemění nic ani konstatování žalobce, že není účastníkem kolaudačního řízení. S tímto žalobcovým závěrem se soud ztotožňuje, nemůže však souhlasit s tím, že žalobce nemá žádný prostředek obrany v rámci správního řízení, je napadeným rozhodnutím krácen na svých právech a právem chráněných zájmech a tedy je aktivně věcně legitimován k podání žaloby podle § 65 odst. 1 s.ř.s.
Podle § 65 odst. 1 s.ř.s.: „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.“ Aktivně legitimován podle daného ustanovení je účastník správního řízení, který byl zkrácen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, a to buď přímo nebo v důsledku porušení svých práv ve správním řízení. Pokud žalobce není ze zákona účastníkem kolaudačního řízení, nemohl být na svých právech zkrácen kolaudačním rozhodnutím. Mohl být však zkrácen, a v tomto opětovně dává soud žalobci za pravdu, rozhodnutím o dodatečném povolení stavby, které je, jak žalobce správně uvedl, řešeno u nadepsaného soudu v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 52 A 50/2011, a to právě na
pokračování -3- 52A 4/2012
základě žaloby podané žalobcem. Žalobce tedy má účinné prostředky obrany, neboť povolení užívání stavby nemůže zhojit nedostatky stavebního povolení, jinými slovy řečeno, bude-li žalobce úspěšný ve zmíněném soudním řízení vedeném pod sp. zn. 52 A 50/2011 a stavba nakonec nebude dodatečně povolena, bude se jednat o tzv. „černou stavbu“, u níž stavební úřad z moci úřední musí nařídit odstranění podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, přičemž lhůta není nijak omezena.
Pokud se pak týká samotného kolaudačního rozhodnutí, přichází v úvahu postup podle § 94 a násl. (přezkumné řízení) či podle § 100 (obnova řízení) správního řádu, tedy využití těch institutů, které umožňují zvrátit již pravomocné rozhodnutí.
O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s.ř.s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 ve spojení s § 54 odst. 5 s.ř.s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Pardubicích dne 7.2.2012 JUDr. Jan Dvořák, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Monika Marelová