22Ad 1/2012 – 25

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

 

R O Z S U D E K

J M É N E M   R E P U B L I K Y

 

 Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Eva Lukotková v právní věci žalobce P. S., bytem …………, zastoupen Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem Kotlářská 51a, 602 00 Brno, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,

 

 

t a k t o :

 

 I. Žaloba se zamítá.

 

 II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 Rozhodnutím ČSSZ ze dne 26.7.2011, č.j. ……… byla zamítnuta žádost žalobce                 o starobní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 29 a § 74 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, neboť nesplňuje podmínku potřebné doby zaměstnání v preferované pracovní kategorii pro nárok na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod v 55-ti letech.

 

 Proti rozhodnutí podal žalobce námitky ze dne 25.8.2011, které byly doručeny žalované dne 26.8.2011.

 

 Rozhodnutím žalované ze dne 31.10.2011, č.j. ……….. byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí žalované ze dne 26.7.2011 bylo potvrzeno.

 

Pokračování     -2-                22Ad 1/2012

 

 Žalobou ze dne 2.1.2012 se domáhal žalobce zrušení přezkoumávaného rozhodnutí               a vrácení věci žalované, neboť byl rozhodnutím zkrácen na svých právech úkonem správního orgánu. Trval na skutečnosti, že pracoval v uranových dolech více než 10 let tudíž v souladu                    s § 74 a) odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění má nárok na starobní důchod. Uvedená skutečnost plyne především z evidenčního listu o době zaměstnání                       a výdělku za doby od 1.9.1972 do 11.7.1977, neboť v té době vykonával svou práci v uranových dolech, tato doba by tudíž měla být započítána nikoliv jako AA hl. doly                    či I. kategorie nebo zaměstnání ale jako kategorie uran 55. Z osobního listu důchodového pojištění ze dne 11.7.2011 není patrné, proč zvláště v období od 18.8.1974 až 11.7.1977 byly uváděny některé doby zaměstnání za I. kategorie, další za zaměstnání a další za AA hl. doly, když z výše uvedeného evidenčního listu za dané období plyne, že byl po dobu 935 dnů zaměstnán vždy v I. kategorii. Pokud by soud posoudil uvedenou dobu jako dobu, kdy žalobce nepracoval v uranových dolech, pak mohou tyto doby spadat do kategorie AA hl. doly a může tak být splněna podmínka 15-ti roků v uvedeném zaměstnání, když doba uranových dolů se logicky bude započítávat do kategorie AA hl. doly. Rovněž doba od 11.7.1977 do 31.5.1988 není spočítána správně, když v této době kromě výkonu vojenské služby (152 dnů) žalobce vykonával svou činnost v uranových dolech a celé toto období vyjma období od 2.5.1979 do 30.9.1979 (vojenská služba) patří do kategorie AA uran 55. Žaloba byla podána elektronickou formou, ve lhůtě 3 dní byl předložen její originál                      (§ 37 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní dále jen ,,s.ř.s.“).

 

 Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 31.ledna 2012 uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnými právními předpisy. Žalobce podal žádost o přiznání starobního důchodu dne 6.4.2011 s požadavkem jeho přiznání ode dne 18.8.2011,                  tj. dosažením 55-ti let. Žalovaná požádala OKD a. s., provozovna se sídlem Suderova ulice Ostrava, o potvrzení dob pojištění v preferovaných pracovních kategoriích. Podle evidenčního listu důchodového zabezpečení nahrazující ,,Přílohu k žádosti o důchod podle zákona                     o sociálním zabezpečení k průkazu zaměstnání patřících do I. a II. pracovní kategorie podle nařízení vlády č. 117/1988 Sb., tzv. příloha 126 ze dne 15.6.2011 byl žalobce zaměstnán                u organizace Důl vítězný únor, n.p. Ostrava, v období od 1.9.1972 do 30.6.1977 a od 20.2.1979 do 21.4.1979, přičemž v pracovní kategorii I. AA byl zaměstnán 1022 dnů,                  (druh činnosti dle rezortního seznamu č. 011201-hornický učeň), v kategorii I.A 331 dnů (druh činnosti č. 010301 – horník – dělník) a ve III. pracovní kategorii 372 dnů. V uvedeném období zaměstnání v uranových dolech potvrzeno nebylo. Šetřením u společnosti DIAMO                     s.p., odštěpný závod Správa uranových ložisek Příbram bylo potvrzeno, že žalobce byl zaměstnán  v organizaci Výstavba dolů uranového průmyslu, závod Tišnov, od 18.7.1977 do 14.2.1979, v kategorii I. AA započteno 351 dnů (druh činnosti dle rezortního seznamu                    č. 050401 I.AA –URAN – horník), v kategorii I.A 137 dnů (druh činnosti 060201 IA URAN – tunelář) a ve III. pracovní kategorii 92 dnů. Provedenou kontrolou žalovaná zjistila, že všechny doby pojištění, doba zaměstnání v pracovních kategoriích i vyměřovací základy jsou bezchybně zhodnoceny a správně uvedeny v osobním listě důchodového pojištění ze dne 11.7.2011, který je nedílnou součástí rozhodnutí ze dne 26.7.2011, č.j. 560 818 0930. Protože žalobce získal 9 roků a 172 dní v zaměstnání v I. AA pracovní kategorii v uranových dolech          a nebo 12 roků a 197 dní v zaměstnání v I. AA pracovní kategorii. Nesplnil tak podmínky vzniku nároku na starobní důchod v 55 –ti letech, jak požadoval ve své žádosti, nezbylo               než námitky zamítnout a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o starobní  důchod ze  dne  26.7.2011

Pokračování     -3-               22Ad 1/2012

 

potvrdit. Dále upozornila žalovaná na skutečnost, že správnost všech údajů na evidenčních listech tedy i počet započtených dnů v preferovaných pracovních kategoriích i druh činnosti dle rezortního seznamu žalobce každý rok potvrdil svým podpisem. Z výše uvedených důvodů proto navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, neboť starobní důchod byl vyměřen ve správné výši a při jeho výpočtu byla zhodnocena veškerá prokázaná doba pojištění                        a vyměřovací základy dle doložených evidenčních listů důchodového pojištění, tedy v souladu s platnými právními předpisy.

 

 Ve správním spise je založena žádost žalobce o přiznání starobního důchodu sepsaná dne 6.4.2011 s požadavkem o přiznání důchodu ode dne 18.8.2011. Z evidenčního listu OKD, a.s. Spisovna, Suderova ulice 709 00 Ostrava, vyplývá, že žalobce byl nepřetržitě zaměstnán v době od 1.9.1972 do 30.6.1977 poté od 20.2.1979 do 21.4.1979 s tím, že 1 122 dnů pracoval v zařazení I. AA (pořadové číslo podle rezortního seznamu 01 12 01 I. AA jako hornický učeň), v kategorii I. A byl zaměstnán 331 dní (pořadové číslo podle rezortního seznamu 01 03 01 jako horník – dělník), a ve III. pracovní kategorii 372 dní. Jiná doba potvrzena nebyla. Společnost Diamo, s.p. o.z. SUL Příbram potvrdila, že žalobce byl zaměstnán v organizace Výstavba dolů uranového průmyslu závod Tišnov, ode dne 18.7.1977 do 14.2.1979, a to v kategorii I. AA 351 dní, v kategorii I. A 137 dní (pořadové číslo rezortního seznamu 05 04 01) I. AA uran jako horník, pořadové číslo 06 02 01 I. A uran jako tunelář, ve III. pracovní kategorii odpracoval 92 dní.

 

 Ve spise se dále nachází osobní list důchodového pojištění ze dne 11.7.2011.

 

 Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).

 

 Rozsah přezkumu soudu byl ve vztahu k napadenému rozhodnutí žalované podle                  § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. zásadně vymezen v žalobě uplatněnými žalobními body.

 

 Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek dle                  ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

 

 Žaloba není důvodná.

 

 Podle ust. § 28 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky v tomto zákoně.

 

 Podle ust. § 29 odst. 1 citovaného zákona má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně

Pokračování     -4-                22Ad 1/2012

 

a)      25 let a dosáhl alespoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen ,,důchodový věk“) před rokem 2010,

b)     26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010,

c)      27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011,

d)     28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012,

e)      29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013,

f)       30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014,

g)     31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015,

h)     32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016,

i)       33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017,

j)       34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018,

k)     35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018.

 

Podle ust. § 29 odst. 2 citovaného zákona pojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky podle odst. 1 a získal dobu pojištění nejméně

 

a)      15 let a dosáhl před rokem 2010 věku alespoň 65 let,

b)     16 let a dosáhl v roce 2010 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

c)      17 let a dosáhl v roce 2011 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození,

d)     18 let a dosáhl v roce 2012 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození

e)      19 let a dosáhl v roce 2013 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození

f)       20 let a dosáhl po roce 2013 věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.

 

V souladu s ust. § 32 citovaného zákona činí důchodový věk účastníka řízení 63 roků a 6 měsíců, tzn. že tohoto věku dosáhne dne 18.2.2020.

 

Podle ust. § 74 citovaného zákona nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996 po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (druhé) kategorii funkcí zůstávají zachovány do 31.12.2018. Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk.

 

Pokračování     -5-                22Ad 1/2012 

 

Podle ust. § 21 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení ve znění účinném do dne 31.12.1995, má občan nárok na starobní důchod, jestliže byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku alespoň

 

a)      55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. a) citovaného zákona (I. AA pracovní kategorie) nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech,

b)     55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. b) citovaného zákona (I. A pracovní kategorie), jestliže byl z tohoto zaměstnání převeden nebo uvolněn v souvislosti s prováděním racionalizačních nebo organizačních opatření nebo proto, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvalé způsobilosti konat dále dosavadní práci, popř. pokud jí nesměl vykonávat pro onemocnění nemoci z povolání, nebo pro ohrožení touto nemocí, a nebo pro dosažení u nejvyšší přípustné expozice,

c)      55 let, byl-li zaměstnán nejméně 10 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. b) až h) citovaného zákona (I. A pracovní kategorie),

d)     58 let, byl-li zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. i) až l) citovaného zákona (I. B pracovní kategorie).

 

Jak vyplývá ze správního spisu žalobce podal žádost o starobní důchod dne 6.4.2011 s datem přiznání ode dne 18.8.2011 tzn., že v 55-ti letech. Žalovaná provedla šetření doby zaměstnání a jeho zařazení do preferované pracovní kategorie v letech 1972 – 1979. Jak vyplývá z citovaných evidenčních listů shora uvedených dále i evidenčního listu důchodového zabezpečení ze dne 26.9.1986, kdy pracoval v období od 4.10.1979 do 30.11.1984                         o organizaci uranové doly, koncernový podnik Dolní Rožínka, kde má vykázáno 1841 dní    v I. AA pracovní kategorii a 44 dní v I. pracovní kategorii, dále pak z evidenčního listu důchodového zabezpečení ze dne 4.9.1989, kdy byl zaměstnán v organizace uranové doly KP Stráž pod Ralském v období od 4.12.1984 do 31.5.1988 s tím, že v roce 1984 má započítáno 26 dní v I. AA pracovní kategorii a dva dny v I. pracovní kategorii, v roce 1985 365 dní              v I. AA pracovní kategorii, v roce 1986 360 dní v I. AA pracovní kategorii a 5 dní ve třetí pracovní kategorii, v roce 1987 360 dní v I. AA v pracovní kategorii a 5 dní v I. pracovní kategorii a v roce 1988 152 dní v I. AA pracovní kategorii všechny doby pojištění, doby zaměstnání v pracovních kategorií jsou bezchybně zhodnoceny a správně uvedeny v osobním listě důchodového pojištění ze dne 11.7.2011. Žalobce se narodil dne 18.8.1956, s hodnocením dob pojištění získal 9 roků a 170 dní zaměstnání v zaměstnání I. AA pracovní kategorii v uranových dolech a 12 roků a 197 dní v zaměstnání I. AA pracovní kategorii, přičemž nutno konstatovat, že všechny doby pojištění a doba zaměstnání v pracovních kategoriích byly správně zjištěny i správně uvedeny v osobním listě důchodového pojištění ze dne 11.7.2011. Nelze proto konstatoval, než že žalobce nesplnil podmínku potřebné doby zaměstnání pro nárok na snížené věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle   § 74 zákona č. 155/1995 Sb., ani podle § 76 citovaného zákona, tzn. nárok na starobní důchod v 55-ti letech.

 

Pokračování     -6-                22Ad 1/2012

 

Z výše uvedených důvodů soud proto nemohl přisvědčit argumentaci žalobce uvedené v žalobních námitkách a proto žalobu jako nedůvodnou ve smyslu ust. § 75 odst. 7 s.ř.s.

 

Žalobce ve věci samé nebyl úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).

 

P o u č e n í :

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

V Brně dne 31. května 2012

                                                                                   JUDr. Eva Lukotková

              samosoudkyně