58A 50/2011-36
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobce F. Č., zastoupeného JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, proti žalovanému Veliteli Vojenského útvaru 2802 O. se sídlem Dobrovského 6, O., k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12.8.2011 č.j. X, o přestupek,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I.
Žalobou ze dne 19.8.2011 se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí. Pod bodem I. žaloby tvrdil, že v důsledku nesprávného postupu a rozhodnutí žalovaného byl zkrácen na svých právech.
Pod bodem II. žaloby uvedl, že rozhodnutím velitele vojenského útvaru 7935 J. (správní orgán prvého stupně) ze dne 13.7.2011, č.j. X bylo rozhodnuto tak, že žalobce je vinen ze spáchání přestupku na úseku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst.1 písm. a) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb. zákona o přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne 12.8.2010 v 18.35 hod na pozemní komunikaci č. I/14 ve směru jízdy od obce
Chábory do obce Spy se stal účastníkem dopravní nehody na svém motocyklu SUZUKI X a v této době nebyl držitelem platného řidičského oprávnění, za což mu byla uložena podle ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb. pokuta ve výši 25.000,- Kč a zákaz činnosti řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku pro (pod) skupinu ŘO A 21, zároveň bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce uhradit náklady řízení ve výši 1.000,-Kč. Uvedl, že správní orgán prvého stupně dospěl k závěru o vině žalobce z přestupku přesto, že k předmětné dopravní nehodě došlo dne 12.8.2010, tedy poté, co žalobce úspěšně vykonal zkoušky odborné způsobilosti k řízení daného typu vozidel, požádal o vydání řidičského oprávnění pro tuto skupinu a Městský úřad v Chrudimi toto řidičské oprávnění dne 9.8.2010 skutečně vydal.
Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, ve kterém zejména správnímu orgánu prvního stupně vytýkal jeho závěr o právní moci oprávnění k řízení příslušného typu motorových vozidel. Dále poukazoval na nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí s ohledem na to, že se správní orgán prvého stupně vůbec nezabýval a nikterak nevyhodnotil námitku žalobce ohledně nedostatku nebezpečnosti jeho jednání pro společnost. Žalovaný odvolání projednal a posoudil je jako nedůvodné, odkázal na ustanovení § 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Za nedůvodnou považoval i námitku ohledně pominutí otázky nebezpečnosti jednání žalobce pro společnost.
Pod bodem III. žaloby žalobce uvedl, že povazuje rozhodnutí žalovaného za nesprávné. Vytýkal, že se žalobce nikterak nevypořádává s jeho námitkou uvedenou v jeho odvolání, kterou zpochybňoval použití správního řádu na daný případ. Dle jeho názoru správní orgán prvého stupně a následně ani žalovaný dostatečně nezohlednili právní povahu oprávnění k řízení motorových vozidel. S ohledem na zákonnou úpravu zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů a správního řádu byl přesvědčen, že podmínkou účinnosti řidičského oprávnění není jeho převzetí. Poukázal na to, že zákon o silničním provozu v ustanovení §129 upravuje vztah ke správnímu řádu a dovozoval, že z tohoto důvodu nelze aplikovat správní řád na řízení dle tohoto zákona v plném rozsahu, ale pouze způsobem, který právě ustanovení § 129 určuje. Místo rozhodnutí se žadateli vydá řidičský průkaz s uděleným nebo s rozšířeným řidičským oprávněním. Nelze proto uvažovat ani o nabytí právní moci.
Poukázal též na ustanovení § 92 odst. 7 zákona o silničním provozu, dle kterého platí, že splňuje-li žadatel o řidičské oprávnění nebo o rozšíření řidičského oprávnění všechny podmínky podle § 82 odst. 1, má právní nárok na udělení řidičského oprávnění nebo na jeho rozšíření o další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění. Uvedl, že dle jeho přesvědčení právo k řízení dané skupiny motorových vozidel vzniká okamžikem vydání řidičského oprávnění pro danou skupinu. V případě žalobce přitom oprávnění bylo vydáno dne 9.8.2010, tedy dříve, než se měl dopustit přestupku řízení bez řidičského oprávnění.
Pod bodem IV. žalobce uvedl, že za zcela nesprávnou a nedostačující považuje argumentaci žalovaného ohledně stupně nebezpečnosti jeho jednání pro společnost. Dovozoval, že názor žalovaného, dle kterého se správní orgán prvého
stupně vypořádal s jeho námitkou o nedostatku nebezpečnosti pro společnost ve výroku rozhodnutí ze dne 13.7.2011, je nutné odmítnout. Namítal, že správní orgán prvého stupně v odůvodnění svého rozhodnutí námitku nedostatku nebezpečnosti jednání žalobce pro společnost vůbec nezmiňuje, a z tohoto důvodu žalobce považoval rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Dle názoru žalobce žalovaný měl správně postupovat tak, že napadené rozhodnutí zruší a věc správnímu orgánu prvého stupně vrátí zpět, a to za předpokladu, pokud by neshledal důvody pro zastavení řízení.
Žalobce žalovanému vytýkal i to, jak se s otázkou nebezpečnosti jednání pro společnost vypořádal. Dále uvedl, že v případě přestupku spočívajícího v řízení bez řidičského oprávnění je nepochybným zájmem společnosti zabránit tomu, aby motorová vozidla řídila osoba, která k řízení není způsobilá z toho důvodu, že neabsolvovala příslušnou autoškolu včetně závěrečných zkoušek, že nesplňuje obecné předpoklady řidiče (zdravotní způsobilost, způsobilost k právním úkonům) nebo že jí byl řidičský průkaz zabaven, omezen či pozastaven. Uvedl, že žádný z těchto důvodů však nenaplňuje. Zdůraznil, že vzhledem k tomu, že mu byl řidičský průkaz s doplněným řidičským oprávněním již vydán, prokázal své schopnosti a způsobilost k řízení dané skupiny motorových vozidel. Dovozoval, že skutečnost, že motocykl za daných okolností řídil, nemohla být pro společnost nikterak ohrožující.
Pod bodem V. žaloby uvedl, že zpochybňuje, zda bylo rozhodnutí o odvolání vydáno k tomu oprávněnou osobou, když dle poučení správního orgánu prvého stupně mělo být odvolání podáno k veliteli VÚ 2802 O. Z napadeného rozhodnutí žalovaného však vyplývá, že rozhodnutí vydal nikoli velitel předmětného vojenského útvaru, ale jeho zástupce. Z odůvodnění rozhodnuti není zřejmé, na základě jakého zákonného ustanovení, resp. jakého pověření je zástupce velitele oprávněn vydávat rozhodnutí v případech, kdy pravomoc k rozhodnutí svědčí veliteli vojenského útvaru.
Pod bodem VI. žaloby žalobce uvedl, že má ze všech shora uvedených důvodů za to, že byl napadeným rozhodnutím i řízením jemu předcházejícím (nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně) dotčen na svých právech. Navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. V případě, že soud neshledá důvody zrušení napadeného rozhodnutí, navrhoval, aby s ohledem na okolnosti případu rozhodl tak, že upustí od jeho potrestání.
Žalovaný, jednající sekcí legislativní a právní ministerstva obrany, odborem pro právní zastupování, v písemném vyjádření k žalobě ze dne 10.2.2012 uvedl, že je toho názoru, že napadené rozhodnutím velitele VÚ 2802 O. č. j. X ze dne 12.8.2011, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí služebního orgánu prvního stupně, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném do 31.7.2011, je plně v souladu s platným právním řádem.
Poukázal na ustanovení § 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a uvedl, že dnem převzetí dokladu účastníkem nabývá rozhodnutí právní moci a právních účinků. Uvedl, že žalobcem zmiňované ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, podle nějž se při splnění stanovených podmínek místo rozhodnutí vydá žadateli řidičský průkaz je odrazem citovaného § 151 správního řádu a současně upřesňuje za jakých podmínek a jaký doklad se místo rozhodnutí ve správním řízení vydává. Z textu tohoto ustanovení nevyplývá, že by v případě vyhovění žádosti v plném rozsahu nešlo o rozhodnutí, nýbrž pouze to, že takovéto rozhodnutí nebude písemně vyhotovováno (vydáno), ale bude mít podobu vydání řidičského průkazu. Z dikce obou citovaných ustanovení a contrario lze dovodit, že pokud žadatel nesplňuje podmínky pro vydání řidičského oprávnění, tudíž se v plném rozsahu jeho žádosti nevyhoví, vydá příslušný správní orgán rozhodnutí.
Dále poukázal na to, že zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, definuje přestupek jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Tím zákon vymezuje pojem přestupku jeho materiálním znakem (porušení nebo ohrožení zájmu společnosti) a formálními znaky (jsou definovány jako jednotlivé skutkové podstaty přestupků). Uvedl, že v případě ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném do 31.7.2011 byla chráněným zájmem společnosti bezpečnost a plynulost silničního provozu. Současně formálními znaky tohoto přestupku je ohrožení nebo porušení tohoto chráněného zájmu specifikováno tak, že uvedeného přestupku se dopustí ten, kdo řídí motorové vozidlo a není držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, tudíž aby byl ohrožen nebo porušen chráněný společenský zájem postačuje, aby osoba řídící motorové vozidlo nebyla držitelem příslušného řidičského oprávnění, a to bez ohledu na skutečnost, zda již tato osoba splnila všechny požadavky na vydání takového oprávnění, neboť držitelem řidičského oprávnění se osoba stává až dnem jeho doručení (předání). Současně až ode dne převzetí řidičského oprávnění je toto oprávnění účinné.
Dovozoval, že pokud jednal žalobce výše uvedeným způsobem, pak tím dosáhl právě takové nebezpečnosti pro společnost (ohrožení nebo porušení zájmu společnosti), která je tímto ustanovením vyžadována.
II.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 12.8.2011 č.j. X a připojeným správním spisem žalovaného správního orgánu téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
III.
Krajský soud provedeným dokazováním zjistil, že :
1) Žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 12.8.2011 o odvolání žalobce proti rozhodnutí velitele VÚ 7935 J. ze dne 13. července 2011 čj. 19-7/2011-7935, kterým byla odvolateli uložena sankce za přestupek dle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, podle ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, v platném znění, tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí orgánu I. stupně potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že na základě v zákonné lhůtě podaného odvolání přezkoumal rozhodnutí velitele VÚ 7935 J. ze dne 13. července 2011 čj. 19-7/2011-7935 a řízení o přestupku, které vydání rozhodnutí předcházelo.
Uvedl, že skutková podstata přestupku byla shledána v řízení bez řidičského oprávnění podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve
znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil četař F. Č. dne 12. srpna 2010, neboť' v této době nebyl četař F. Č. držitelem příslušného oprávnění. K námitce žalobce uvedené v odvolání podaném 28. července 2011 uvedl, že je zpochybněna teze o právní moc řidičského oprávnění. Základ právní moci a účinnosti vydání dokladu se opírá o ustanovení § 151 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pokud správní orgán zcela vyhoví žádosti o přiznání práva, jehož existence se osvědčuje zákonem stanoveným dokladem, lze místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydat pouze tento doklad. Dnem převzetí dokladu účastníkem nabývá rozhodnutí právní moci a právních účinků. Analogicky usoudil, že doklad o způsobilosti řízení motorových vozidel je zvláštním druhem rozhodnutí.
K námitce odvolatele, že se správní orgán prvního stupně nevypořádal plně s jeho námitkami vznesenými v průběhu řízení, především s přesvědčením, že jeho jednání nenaplňuje takový stupeň nebezpečnosti pro společnost, aby se mohlo jednat o přestupek a řízení je zatíženo vadou a rozhodnutí je nepřezkoumatelné uvedl, že správní orgán prvního stupně se vypořádal s touto námitkou ve výroku rozhodnutí. Odkázal na § 80 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla zařazeného do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Dále poukázal na § 3 odst. 3 písm. a) cit. zákona dle kterého řídit motorové vozidlo může pouze osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění a uvedl, že zájem společnosti je vyjádřen zcela jednoznačně - řídit motorové vozidlo nesmí osoba, která není držitelem příslušného oprávnění. Četař F. Č. dne 12. srpna 2010 nebyl držitelem řidičského oprávnění na motocykl skupiny A21. Odvolací orgán konstatoval, že četař F. Č. svým jednáním porušil právní předpis a naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 22 odst. 1 písmo e) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění a uvedl, že na základě předloženého spisového materiálu neshledal rozpor v rozhodnutí velitele a shromážděných důkazech. Řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, bylo realizováno v souladu s právními předpisy. Vzhledem k výše uvedenému odvolání zamítl a rozhodnutí služebního orgánu I. stupně potvrdil v plném rozsahu.
2) Velitel útvaru 7935 J. rozhodl dne 13.7.2011 podle § 51 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, takto: čet. F. Č., nar.X, trvale bytem U S. 742,537 03 C., řidič 152 mm ShKH 1. palebné čety 3. palebné baterie právně zastoupen advokátkou Mgr. Alenou Víchovou, ČAK 10706,
Advokátní kancelář Nypl, Novák, Kavalírová a partneři, se sídlem Dukelská 15,
Hradec Králové je vinen z přestupku na úseku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb., zákona o přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne 12. srpna 2010 v 18:35 hod. na pozemní komunikaci č. I/14 ve směru jízdy od obce Chábory do obce Spy se stal účastníkem dopravní nehody na svém motocyklu SUZUKI X a v té době nebyl držitelem platného řidičského oprávnění. Alkohol byl dechovou zkouškou na místě vyloučen, za což mu uložil podle ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb. pokutu ve výši 25.000,-- Kč a zákaz činnosti řízení motorových vozidel na dobu 1 (jeden) rok pro (pod) skupinu ŘO A 21 (ostatní (pod)skupiny ŘO zůstávají). Zároveň ve smyslu § 79 zákona o přestupcích a vyhlášky č. 231/1996 Sb., rozhodl o povinnosti obviněného z přestupku po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nahradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč.
Lhůta k zaplacení uložené pokuty byla stanovena do 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na pokladnu VÚ 7935 J. nebo na účet X. č.X, specifický symbol X, vedený u České národní banky.
Dále bylo rozhodnuto o povinnosti jmenovaného odevzdat řidičský průkaz do 5 pracovních dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že na základě provedeného řízení dne 12. července 2011 bylo zjištěno uvedené jednání jmenovaného a toto jednání bylo prokázáno: oznámením přestupku učiněným dne 12. srpna 2010 Policií ČR Dopravní inspektorát - SDN Rychnov nad Kněžnou č.j. X ze dne 7.9.2010. Městským úřadem Dobruška, odbor dopravy a silničního hospodářství bylo útvaru 7935 J. zasláno usnesení sp. zn. X, v němž je sděleno, že z důvodu věcné příslušnosti postupuje k projednání a rozhodnutí orgánu příslušnému podle zvláštního právního předpisu (§ 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1999 Sb. o přestupcích). Na základě postoupeného Protokolu o nehodě v silničním provozu vydaném Policií ČR č.j. X ze dne 7.9.2010 bylo prokázáno, že v době dopravní nehody uvedené v protokolu nebyl jmenovaný držitelem řidičského oprávnění skupiny A21. Čet. F. Č. se dne 12.8.2010 stal účastníkem dopravní nehody. Dále bylo zjištěno z Úředního záznamu o podání vysvětlení Policie ČR Dopravní inspektorát - SDN Rychnov nad Kněžnou č.j. X ze dne 28.8.2010, že jmenovaný uvedl, že v červenci 2010 (bez přesného data) úspěšně vykonal závěrečné zkoušky v autoškole v Bydžově na motocykl skupiny A21, řidičské oprávnění je již vydáno (9.8.2010), ale dosud si jej nevyzvedl. Řidičské oprávnění si jmenovaný vyzvedl dne 30.8.2010, z čehož vyplývá, že v době dopravní nehody nebyl držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Jmenovaný svým jednáním porušil ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) bod 1. zákona č. 200/1999 Sb., o přestupcích s odkazem na § 151 odst. 3
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Výše sankce byla stanovena s přihlédnutím k tomu, že se jedná o netrestaného vojáka.
3) V přípise ze dne 4.7.2012 žalovaný odkázal na ustanovení § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a uvedl, že orgánem, který rozhodl v posledním stupni je velitel Vojenského útvaru 2802 O. Jeho pravomoc vyplývá z ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Podle čl. 169 služebního předpisu Zákl-1 Základní řád ozbrojených sil České republiky, řízení ve věcech kázeňských přestupků a podle čl. 115 odst. b), který odkazuje právě na zákon č. 200/1990 Sb., uskutečňuje orgán s kázeňskou pravomocí počínaje velitelem útvaru a vyšší.
K otázce kompetence zástupce velitele Vojenského útvaru 2802 O. k vydání rozhodnutí o odvolání žalovaný uvedl, že toto jeho oprávnění vyplývá z funkční náplně zástupce velitele útvaru. Dne 12.8.2011, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, byl velitel Vojenského útvaru 2802 O. genmjr. Ing. H. B. v pracovní neschopnosti. Vnitřním rozkazem velitele společných sil č. 35/2011, byl k zastupování určen plk. gšt. Ing. Š. K., který napadené rozhodnutí vydal. Pověření k zastupování velitele útvaru vyšlo i rozkazem nejvyššího nadřízeného orgánu - v čl. 6 Vnitřního rozkazu náčelníka Generálního štábu č. 8/2011 - 1304.
4) Dne 7.9.2010 Policie ČR, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, územní odbor Rychnov nad Kněžnou, dopravní inspektorát, oznámila Městskému úřadu Dobruška, odbor dopravy a silničního hospodářství přestupek k projednání o podezřelé řidičce S. H. Uvedla, že účastníkem nehody byl řidič –vlastník F. Č. – lehce zraněn, který je podezřelý z porušení ust. § 3 odst. 3 písm. a/, § 4 písm. a/, b/ a § 17 odst. 5 písm. e/ zák.č. 361/2000 Sb. a ze spáchání přestupku podle ust. § 22 odst. 1 písm. e/, bod 1 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích a § 22 odst. 1 písm. f/ bod 7, zák.č. 200/1990 Sb. o přestupcích, když dne 12. srpna 2010 v 18:35 hod. jela řidička S. H. se svým osobním vozidlem Opel Astra po sil č. 1/14 ve směru jízdy od obce Chábory k obci Dobruška. Na výše uvedené křižovatce řidička začala odbočovat vlevo do obce Dobruška. Před odbočením se řidička plně nepřesvědčila, zda při odbočení vlevo nemůže ohrozit jiného účastníka v provozu na pozemní komunikaci a začala odbočovat, kdy jí v současné době předjížděl na motocyklu Suzuki X řidič F. Č. Řidič Č. nedokázal střetu nijak zabránit a svou pravou přední částí narazil do levé přední části osobního vozidla Opel Astra. Při dopravní nehodě došlo ke zranění řidiče F. Č., který byl ve vozidle RLP převezen do Oblastní nemocnice v Rychnově nad Kněžnou, kde byl hospitalizován. Po vystavení lékařské zprávy na řidiče F. Č. bylo zjištěno, že byl hospitalizován na chirurgickém oddělení v Rychnově nad Kněžnou v době od 12.08.2010 do 16.08.2010 s lehkým zraněním spočívajícím v tržných zhmožděninách obou dolních končetin a vykloubení článku malíčku na pravé ruce s odhadovanou dobou léčení cca 1 měsíc. U obou řidičů byla provedena dechová zkouška přístrojem Dräger s negativním výsledkem. Dalším šetřením bylo zjištěno, že řidič F. Č. v evidenční kartě řidiče má řidičské oprávnění na skupinu A od 09.08.2010, ale není držitelem řidičského průkazu na skupinu A.Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani
uplatněna. Na osobním vozidle Opel Astra vznikla hmotná škoda, která byla odhadnuta na částku cca 90.000,-Kč. Na motocyklu Suzuki X vznikla hmotná škoda, která byla odhadnuta na částku cca 90.000,- Kč. Jiná hmotná škoda nevznikla. Věc proto ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů byla oznámena správnímu orgánu Městského úřadu - Dobruška.
5) Dne 12. srpna 2010 v 18:35 hod. jela řidička S. H. se svým osobním vozidlem Opel Astra po silnici č. I/14 ve směru jízdy od obce Chábory k obci Dobruška. Na výše uvedené křižovatce řidička S. H. začala odbočovat vlevo do obce Dobruška. Před odbočením se řidička Hynková plně nepřesvědčila zda při odbočení vlevo nemůže ohrozit jiného účastníka v provozu na pozemní komunikaci a začala odbočovat, kdy jí v současné době předjížděl na motocyklu Suzuki X řidič F. Č. Řidič Č. nedokázal střetu nijak zabránit a svou pravou přední částí narazil do levé přední části osobního vozidla Opel Astra. Při dopravní nehodě došlo ke zranění řidiče F. Č., který byl ve vozidle RLP převezen do Oblastní nemocnice v Rychnově nad Kněžnou, kde byl hospitalizován s dosud neurčenou dobou léčení a blíže neurčeným zraněním. U obou řidičů byla provedena dechová zkouška přístrojem Dräger s negativním výsledkem. Dalším šetřením bylo zjištěno, že řidič F. Č. v evidenční kartě řidiče má řidičské oprávnění na skupinu A od 9.8.2010, ale není držitelem řidičského průkazu na skupinu A. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Na osobním vozidle Opel Astra vznikla hmotná škoda, která byla odhadnuta na částku cca 90.000,- Kč. Na motocyklu Suzuki X vznikla hmotná škoda, která byla odhadnuta na částku cca 90.000,- Kč. Jiná hmotná škoda nevznikla.
6) Městský úřad Dobruška dne 7.10.2010 oznámil žalobci zahájení správního řízení pro podezření ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ust. § 22 odst.1 písm. e) bod 1, písm. f) bod 7 zákona č. 200/1990 Sb., kterého se měl žalobce dopustit tím, že dne 12.8.2010 kolem 18.35 hod. mezi obcemi Chábory a Spy, v katastru obce Dobruška po silnici I. střídy č. 14 ve směru jízdy od obce Chábory, řídil vlastní motocykl značky Suzuki X, aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění dle zákona, přitom v křižovatce se silnicí III. třídy č. 29851 a místní komunikace ulice Domašínská předjížděl vlevo osobní automobil značky Opel Astra, rzv X, přesto, že jeho řidička dávala znamení o změně směru jízdy vlevo. Došlo ke střetu motocyklu a osobního automobilu. Žalobce byl předvolán k účasti na ústním jednání v dané věci na 3.11.2010 v 9.00 hod.
7) Dne 3.11.2010 se žalobce účastnil ústního jednání před Městským úřadem Dobruška. Přítomna byla i poškozená S. H. Obviněný uvedl, že obvinění porozuměl a nejsou mu známy okolnosti, které by bránily v projednání věci. Dále ve věci nebylo jednáno.
8) Městský úřad Dobruška, odbor dopravy a silničního hospodářství rozhodl dne 4.1.2011 takto: Podle ust. § 12 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů, se oznámení o přestupku dle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1, písm. f) bod 7 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit pan F. Č., nar. X, trvale bytem C., U S.742, s odkazem na ust. § 71 písm. b) zákona o přestupcích postupuje k přímému vyřízení Veliteli Vojenského útvaru 7935 J. V odůvodnění je uvedeno, že na podkladě oznámení Policie ČR, Dopravní inspektorát - SDN Rychnov nad Kněžnou, č.j, X ze dne 07.09.2010, správní orgán proti obviněnému F. Č., nar. X, zahájil dne 08.10.2010 správní řízení ve věci přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1, písm. f) bod 7 zákona o přestupcích, v souvislosti s porušením ust: § 3 odst. 3 písm. a), § 17 odst. 5 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, neboť dne 12.08.2010 kolem 18.35 hodin mezi obcemi Chábory a Spy, v katastru obce Dobruška, okres Rychnov nad Kněžnou, po silnici I. třídy č. 14, ve směru jízdy od obce Chábory, řídil vlastní motocykl značky Suzuki X, aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění-dle zákona (držitelem řidičského oprávnění skupiny "A" od 30.09.2010), přitom v křižovatce se silnicí III. třídy č. 29851 a místní komunikace ulice Domašínská předjížděl vlevo jedoucí osobní automobil značky Opel Astra, rzv X, přesto, že jeho řidička S. H., nar. X dávala znamení o změně směru jízdy vlevo, došlo ke střetu motocyklu a osobního automobilu, přičemž obviněný utrpěl zranění spočívající v odřeninách pod kolenem obou dolních končetin a vykloubení posledního článku na malíčku pravé horní končetiny s dobou hospitalizace od 12.08. do 16.08.2010, dále vznikla škoda dle odhadu policie na vozidle Opel Astra ve výši 90000,- Kč a na motocyklu Suzuki ve výši 90000,- Kč. Správní orgán v průběhu správního řízení zjistil, že obviněný je osobou uvedenou v ust. 10 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích podléhající vojenské kázeňské pravomoci. Vzhledem k tomu věc byla postoupena k projednání a rozhodnutí orgánu příslušnému podle zvláštního právního předpisu.
9) Městský úřad Chrudim, odbor dopravy sdělil veliteli VÚ 7935 J. mimo jiné, že Č. F. je držitelem řidičského průkazu ev.č. X, který vydal dne 9.8.2010 Městský úřad Chrudim. Jmenovaný je držitelem následujících (pod)skupin řidičského oprávnění: A1 s datem udělení 29.4.2004, A21- s datem udělení 9.8.2010, B- s datem udělení 16.1.2006 a C- s datem udělení 9.2.2009. Jmenovaný je držitelem průkazu profesní způsobilosti řidiče event.č. X vydaného 9.2.2009. Jmenovaný měl ke dni vydání výpisu z evidenční karty Č. F. dva záznamy v přestupcích.
10)Žalobce žádostí bez uvedení data – tiskopis o vydání řidičského průkazu, domáhal vydání řidičského průkazu, který byl vydán Městským úřadem Chrudim 9.2.2009. Datum převzetí řidičského průkazu je špatně čitelné –snad 30.9.2010).
11) Oznámením ze dne 27.4.2011 byl obviněný F. Č. informován o zahájení přestupkového řízení a o předvolání k ústnímu jednání na 16.5.2011 ve 14.00 hod. v kanceláři velitele VÚ 7935 J.
12) Velitel VÚ 7935 J. jako věcně, místně i funkčně příslušný správní orgán, podle § 67 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a podle zákona č. 500/2004 Sb., správní
řád, zahájil dne 16.6.2011 řízení o přestupku a podle § 74 odst.1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a podle § 41 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, předvolal obviněného F. Č. k ústnímu jednání, které bylo nařízeno na 12. července 2011, ve 14:00 hod., v kanceláři velitele VÚ 7935 J. (změna z původního termínu 16. května 2011) s odůvodněním, že jmenovaný je předvolán jako podezřelý z přestupku dle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1, zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne 12.08.2010 v době kolem 18:25 hod. mezi obcemi Chábory a Spy v katastru obce Dobruška, okres Rychnov nad Kněžnou, po silnici I. Třídy č. 14, ve směru jízdy od obce Chábory, řídil vlastní motocykl značky Suzuki X, aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění dle zákona.
13) V kanceláři velitele VÚ 7935 J. dne 12. července 2011 v 14:00 hod. proběhlo ústní jednání v přestupkovém řízení. Byli přítomni čet. Č. F., zmocněnec- Mgr. VÍCHOVÁ Alena, nar. ČAK 10706. Účastník byl poučen podle §§ 33, 36, 49 správního řádu. Po seznámení s opatřenou dokumentací PČR, čj. X a dokumentací Mú Dobruška, odbor dopravy a silničního hospodářství, spis. zn. X obviněný uvedl: Nejsem si vědom, že bych spáchal přestupek, neboť v době nehody jsem měl již právní nárok na udělení řidičského oprávnění a splnil jsem všechny podmínky na získání daného řidičského oprávnění stanovené zákonem. Je pravda, že řidičský průkaz jsem si vyzvedl až po nehodě, ale datum získání řidičského oprávnění pro danou skupinu je uvedeno jako datum předcházející dopravní nehodě. Domníval se, že dne 12. 8. 2010 už byl oprávněn motocykl řídit. Nad rámec shora uvedeného uvedl, že se domnívá, že jeho jednání nenaplňuje takový stupeň nebezpečnosti, který je podle obecných ustanovení přestupkového zákona vyžadován pro spáchání přestupku.
Na druhé straně protokolu o ústním jednání je uveden tento text: jelikož jste se dopustil přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle obsahu spisové dokumentace PČR KŘ Policie Královéhradeckého kraje, územní odbor Rychnov nad Kněžnou, čj. X, čímž jste naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s odkazem na ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád bude Vám uložena pokuta ve výši 25.000,- Kč a zákaz činnosti řízení motorových vozidel na dobu 1 (jednoho) roku pro (pod) skupinu ŘO A 21 (ostatní (pod)skupiny ŘO zůstávají). Při stanovení výše sankce jsem vzal v úvahu závažnost a nebezpečnost přestupku, který jste spáchal. Na druhou stranu jsem přihlédl k pozitivnímu hodnocení plnění Vašich služebních povinností ze strany velitele jednotky. Protokol je podepsán obviněným z přestupku, zapisovatelem, velitelem útvaru a zmocněnkyní.
14) Proti rozhodnutí č.j. X ze dne 13.7.2011, a to do všech jeho výroků, podal obviněný z přestupku včas odvolání, ve kterém mimo jiné uvedl, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, ze správní orgán prvého stupně dospěl k závěru o vině obviněného z přestupku přesto, že k předmětné dopravní nehodě došlo dne 12.8.2010, tedy poté, co obviněný úspěšně vykonal zkoušky odborné způsobilosti k řízení daného typu vozidel, požádal o vydání řidičského
oprávnění pro tuto skupinu a Městský úřad v Chrudimi toto řidičské oprávnění dne 9.8.2010 skutečně vydal. Dle správního orgánu prvého stupně je podstatné, že obviněný si řidičské oprávnění vyzvedl až následně, dne 30.8.2010. Až od toho okamžiku mu mělo vzniknout právo danou skupinu motorových vozidel řídit. Obviněný uvedl, že s uvedeným názorem správního orgánu prvého stupně nemůže souhlasit. Dle jeho názoru správní orgán dostatečně nezohlednil právní povahu oprávnění k řízení motorových vozidel. S ohledem na zákonnou úpravu zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů a správního řádu č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je přesvědčen, že podmínkou účinnosti řidičského oprávnění není jeho převzetí. Nejedná se totiž o klasické rozhodnutí a nenastává tak jeho právní moc. Z ustanovení § 73 a násl. správního řádu lze dovodit, že právní moc nastává pouze u těch výsledků správního řízení, které lze označit jako "rozhodnutí". Namítal, že správní orgán prvého stupně zcela pomíjí, že správní řád se bez dalšího nepoužívá na všechna řízení vedená před správními orgány. Celá řada zvláštních zákonů totiž stanoví odlišná pravidla postupu při rozhodování o záležitostech, které jsou předmětem jejich úpravy. Tak je tomu i v zákoně o silničním provozu, který upravuje vztah ke správnímu řádu v ustanovení § 129. Dle odst. 1 přitom platí: Jestliže se žadateli o udělení řidičského oprávnění anebo o rozšíření řidičského oprávnění podle § 92 vyhoví v plném rozsahu, místo rozhodnutí se žadateli vydá řidičský průkaz s uděleným nebo s rozšířeným řidičským oprávněním. Z citovaného ustanovení je tedy zřejmé, že o rozšíření řidičského oprávnění nevydává správní orgán rozhodnutí. Nelze proto uvažovat ani o nabytí právní moci. Jelikož zároveň v souladu s ustanovením § 92 odst. 7 zákona o silničním provozu platí, že splňuje-li žadatel o řidičské oprávnění nebo o rozšíření řidičského oprávnění všechny podmínky podle § 82 odst. 1, má právní nárok na udělení řidičského oprávnění nebo na jeho rozšíření o další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, vzniká dle přesvědčení obviněného právo k řízení dané skupiny motorových vozidel okamžikem vydání řidičského oprávnění pro danou skupinu. V případě obviněného přitom oprávnění bylo vydáno dne 9.8.2010, tedy dříve, než se měl dopustit přestupku řízení bez řidičského oprávnění. Obviněný dále správnímu orgánu prvního stupně vytýká, že se nevypořádal se všemi jeho námitkami vznesenými v průběhu řízení. Při projednání přestupku dne 12.7.2011 obviněný výslovně uvedl, že dle jeho přesvědčení nenaplňuje jeho jednání takový stupeň nebezpečnosti pro společnost, aby se mohlo jednat o přestupek. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, se totiž za přestupek považuje pouze zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti. V případě přestupku spočívajícího v řízení bez řidičského oprávnění je nepochybným zájmem společnosti zabránit tomu, aby motorová vozidla řídila osoba, která k řízení není způsobilá z toho důvodu, že neabsolvovala příslušnou autoškolu včetně závěrečných zkoušek, že nesplňuje obecné předpoklady řidiče (zdravotní způsobilost, způsobilost k právním úkonům) nebo že jí byl řidičský průkaz zabaven, omezen či pozastaven. Obviněný však žádný z těchto důvodů nenaplňuje. Vzhledem k tomu, že mu byl řidičský průkaz s doplněným řidičským oprávněním již vydán, prokázal své schopnosti a způsobilost k řízení dané skupiny motorových vozidel. Skutečnost, že motocykl za daných okolností řídil, nemohla být pro společnost nikterak ohrožující. Ačkoli uvedenou námitku obviněného správní orgán prvého stupně znal, v odůvodnění napadeného rozhodnutí se s ní nikterak nevypořádal. Z tohoto důvodu dle obviněného zatížil řízení
vadou a způsobil nepřezkoumatelnost svého rozhodnutí. Ze všech shora uvedených důvodů obviněný navrhuje, aby Velitel VÚ 2802 O., jakožto odvolací orgán, napadené rozhodnutí velitele vojenského útvaru 7935 J. č.j. X ze dne 13.7.2011 v plném rozsahu zrušil a řízení o přestupku zastavil.
13) Žalobce podal dne 24.8.2011 žádost o odklad vykonatelnosti rozhodnutí k č.j. X adresovanou VÚ 7935 J.
14) Velitel plukovník gšt.Ing. J.T. žádosti o odklad vykonatelnosti rozhodnutí vyhověl dne 29.8.2011 s tím, že rozhodnutí o odvolání ze dne 12.8.2011, č.j. X, se odkládá do doby vydání rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě o žalobě proti rozhodnutí velitele VÚ 2802 O. ze dne 12.8.2011, č.j. X, podané ke Krajskému soudu v Ostravě dne 23.8.2011.
15) Dle vnitřního rozkazu náčelníka generálního štábu X čl. 6 nástup služby po nemoci hlásil generál mjr. Ing. H. B. dnem 16.8.2011. Ve funkci zastupoval ve dnech 12. a 15.8. plukovník gšt. Ing. Š. K.
16) Dle základního řádu ozbrojených sil ČR z roku 2001, bodu 115, písm. b/ kázeňským přestupkem je zaviněné jednání označené za přestupek podle zvláštního právního předpisu. Podle bodu 169 řízení ve věcech kázeňských přestupků podle ust. čl. 115 odst. b/ řádu (dále jen přestupek) uskutečňuje orgán s kázeňskou pravomocí počínaje velitelem útvaru a vyšší podle právních předpisů.
V.
Podle § 50 odst.1 z.č. 221/1999 Sb. kázeňskou pravomocí se rozumí právo udělovat kázeňské odměny a ukládat kázeňské tresty.
Podle odst. 2, věta prvá téhož ustanovení kázeňskou pravomoc mají v celém rozsahu prezident a ministr; v rozsahu stanoveném ve vojenských řádech služební orgány a nadřízení (dále jen "orgány s kázeňskou pravomocí").
Podle ustanovení § 51 odst.1 z.č. 221/1999 Sb. kázeňským přestupkem se rozumí zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, nejde-li o jiný správní delikt nebo není-li trestné podle trestního zákona.
Podle odst.2 téhož ustanovení jako kázeňský přestupek se vyřídí též jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise. Orgány s kázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají a ukládají za něj sankce a ochranná opatření podle zvláštních právních předpisů.
Dle § 2 odst.1 z.č. 200/1990 Sb. přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.
Podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e), bod 1 z.č. 200/1990 Sb. ve znění ke dni 13.7.2011 přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a není držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.
Podle odst. 4 téhož ustanovení pokuta od 25 000,- Kč do 50 000,- Kč a zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e) bodů 1 a 5, a písm. h).
Dle § 23 odst.1 písm. f) téhož zákona ve znění ke dni 12.8.2011 přestupku se dopustí ten, kdo jako řidič vozidla při kontrole není držitelem dokladů, předložil neplatný doklad nebo nepředložil doklady požadované zvláštním právním předpisem, nevede stanoveným způsobem záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, záznam o provozu vozidla nebo nedodržuje stanovené doby řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, nepředložil záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku nebo záznam o provozu vozidla požadovaných zvláštním právním předpisem.
Podle § 3 odst.3 písm. a) z.č. 361/200 Sb. řídit motorové vozidlo může pouze
osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění podle § 81.
Podle ustanovení § 129 odst.1 z.č. 361/2000 Sb. jestliže se žadateli o udělení řidičského oprávnění anebo o rozšíření řidičského oprávnění podle § 92 vyhoví v plném rozsahu, místo rozhodnutí se žadateli vydá řidičský průkaz s uděleným nebo s rozšířeným řidičským oprávněním.
Podle ustanovení § 78 odst.2 z.č. 150/2002 Sb. rozhoduje-li soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán, a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil, a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě.
Soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (§ 4 odst.1 písm. a/ s.ř.s.).
Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li zákon jinak (§ 65 odst.1 s.ř.s.).
VI.
Mezi účastníky bylo nesporné, že F. Č. dne 12.08.2010 kolem 18.35 hodin mezi obcemi Chábory a Spy, v katastru obce Dobruška, okres Rychnov nad Kněžnou, po silnici I. třídy č. 14, ve směru jízdy od obce Chábory, řídil vlastní motocykl značky Suzuki X přitom v křižovatce se silnicí III. třídy č. 29851 a místní komunikace ulice Domašínská předjížděl vlevo jedoucí osobní automobil značky Opel Astra, rzv X Došlo ke střetu motocyklu a osobního automobilu, přičemž žalobce utrpěl zranění spočívající v odřeninách pod kolenem obou dolních končetin a vykloubení posledního článku na malíčku pravé horní končetiny s dobou hospitalizace od 12.08. do 16.08.2010. Dále vznikla škoda na vozidle Opel Astra na motocyklu Suzuki. Žalobce nepředložil doklady požadované zvláštním právním předpisem, tj. neprokázal, že byl držitelem příslušného řidičského oprávnění pro skupinu A21.
Předmětem sporu a jediným žalobním bodem bylo posouzení zda žalobce, který je vojákem z povolání, se dopustil přestupku, když ke dni 12.8.2010 nepředložil doklady požadované zvláštním právním předpisem.
K námitkám žalobce, jak byly uvedeny v žalobě i v průběhu ústního jednání, soud uvádí, že na rozdíl od řidičského oprávnění (§ 80 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu) je řidičský průkaz (§ 103 tohoto zákona) toliko osvědčením, kterým se prokazuje existence řidičského oprávnění a jeho rozsah. Žalobce však nepředložil dne 12.8.2010 doklady požadované zvláštním právním předpisem, a nemohl tak ani učinit, když si řidičské oprávnění pro řízení pro skupinu A21 vyzvedl až 30.8.2010. Tímto svým chováním se tak dne 12.8.2010 dopustil přestupku podle ustanovení § 22 odst.1písm. e), bod 1 z.č. 200/1990 Sb. ve znění ke dni 13.7.2011, dle kterého přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a není držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.
Lze souhlasit s tvrzením žalobce, že v době nehody měl již právní nárok na udělení řidičského oprávnění a splnil všechny podmínky na získání daného řidičského oprávnění stanovené zákonem. Je však nutno uvést, že žalobce neuplatnil nárok na vydání tohoto řidičského oprávnění. Řidičský průkaz si vyzvedl až po nehodě.
Dle ustanovení § 103 odst.1 z.č. 361/2000 Sb. ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí řidičský průkaz je veřejná listina, která osvědčuje udělení řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění a kterou držitel prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo a podobu, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.
Žalobci ke dni 12.8.2010 řidičský průkaz s rozšířeným řidičským oprávněním nebyl vydán a tudíž jej nemohl předložit. Nejedná se o situaci, kdy řidičský průkaz byl již vydán, ale řidič jej nemůže předložit, protože jej např. omylem nechal doma nebo v jiném vozidle. Rozhodnutí správního orgánu považuje soud za věcně správné. Jestliže žalobce byl držitelem řidičského oprávnění, ale neměl ke dni 12.8.2010
řidičské oprávnění té skupiny či podskupiny, která odpovídá druhu jím řízeného motorového vozidla, pak řízení takového motorového vozidla vykazuje formální znaky přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst.1 písm. e) bod 1 zák.č. 200/1990 Sb.
Namítal-li žalobce nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, pak soud toto rozhodnutí považuje za přezkoumatelné, když toto rozhodnutí je sice velmi stručné, nicméně obsahuje všechny nezbytné náležitosti rozhodnutí uvedené v ustanovení § 68 odst.1 z.č. 500/2004 Sb. Rovněž rozhodnutí žalovaného ze dne 12.8.2011 č.j. 4-33/2011-2802/OsŠ je přezkoumatelné. Rozhodnutí odvolacího orgánu je sice stručné, ale obsahuje výrokovou část (výrok je přesný a určitý), odůvodnění a poučení účastníků. V odůvodnění jsou uvedeny důvody výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s námitkami žalobce.
Soud se zabýval otázkou jak formální, tak i materiální stránky přestupku, tedy posouzení toho, zda bylo jednání řidiče společensky škodlivé a v jakém stupni. Obecně platí, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak přestupku, vzhledem k tomu, že porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Z tohoto závěru nelze dovodit, že by k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty přestupku došlo vždy, když je naplněn formální znak přestupku zaviněným jednáním fyzické osoby.
Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek.
Soud dospěl k závěru, že jednání žalobce současně vykazovalo jak formální tak i materiální znaky. Porušení zákona je vždy pro společnost škodlivé a jako takové musí být postiženo. Jednání žalobce, které je označeno jako správní delikt, je automaticky pro společnost škodlivé, bez ohledu na okolnosti daného případu. Nebyly prokázány takové významné okolnosti, které by vyloučily, aby jednání žalobce nemohlo být označeno za přestupek. Je podstatné, že žalobce si řidičské oprávnění vyzvedl až následně, dne 30.8.2010. Až od toho okamžiku mu mělo vzniknout právo danou skupinu motorových vozidel řídit.
K námitce právního zástupce žalobce v průběhu ústního jednání dne 26.6.2012, že v předmětném rozhodnutí se VÚ vůbec nezabýval námitkou spočívající v tom, že daný skutek vykazuje pouze bagatelní stupeň nebezpečnosti pro společnost, soud uvádí, že řidičské oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla zařazeného do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Pokud však žalobce řídil dne 12.8.2010 motorové vozidlo a nebyl držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění, dopustil se přestupku podle § 22 odst.1 písm. e) bod 1 přestupkového zákona. Soud nesouhlasí s tím, že řízení
motorového vozidla bez toho, že by žalobce byl držitelem příslušné skupiny či podskupiny řidičského oprávnění vykazovalo pouze bagatelní stupeň nebezpečnosti pro společnost. Pokud zákon o silničním provozu stanovil povinnost předložit řidičský průkaz, automaticky tím určil, jaké jednání porušuje či ohrožuje zájem společnosti. Řidič vozidla-žalobce nerespektoval povinnost stanovenou zákonem, mít u sebe při řízení průkaz profesní způsobilosti řidiče pro příslušnou skupinu nebo podskupinu. Jeho chování lze považovat za nekázeň v silničním provozu a v takovém případě je nutno vyloučit "nulovou" výměru trestu.
Při přezkoumávání rozhodnutí, jímž byla uložena pokuta za správní delikt, správní soud nehodnotí spravedlivost pokuty, nýbrž pouze zkoumá, zda byly splněny podmínky pro její uložení, zda správní orgán srozumitelně odůvodnil její výši zvolenou ze zákonného rozmezí a zda celkově dbal mezí správního uvážení stanovených mu zákonem (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). Soud může od uložení trestu upustit pouze v mezích zákonem dovolených (§ 78 odst. 2 s. ř. s.). Pokud § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, neumožňuje od uložení sankce upustit, nelze vyhovět žádosti žalobce o upuštění od potrestání.
Vzhledem k výše uvedenému, po provedeném řízení a dokazování, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst.7 s.ř.s.).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému, který byl v řízení úspěšný, jak vyplývá z obsahu spisu, náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej
zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 10.7.2012
JUDr. Bohuslava Drahošová
samosoudkyně