20Ad 4/2012-36

[OBRÁZEK]

            ČESKÁ REPUBLIKA

           ROZSUDEK

                                    JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně   P.  M.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 18.1.2012 ,  o nároku na invalidní důchod,

          t a k t o :

 I. Žaloba se  z a m í t á .

 II. Žádnému z účastníků se   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.

               O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobkyni byl odňat od 24.11.2011  invalidní důchod.

[2] Žalobkyně  podala včasnou žalobu  proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav, konkrétně na přetrvávající páteřové potíže, přičemž zdravotní stav se nijak nezlepšil oproti době přiznání důchodu před čtyřmi lety.

pokračování                                                - 2 -                                           20Ad 4/2012    

[3] Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se nedostavila.

[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne  17.10.2011 číslo X  potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 4.1.2012, dle kterého  žalobkyně již nebyla invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu  dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 20%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

[5] Rozhodnutím ze dne 17.10.2011 byl žalobkyni odňat od 24.11.2011 invalidní důchod podle ustanovení § 56  odst. 1, písm. a) a ust. § 39 odst. 1  zákona č. 155/1995 Sb.  s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek ze dne 5.10.2011 již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla  pouze o 20%.

[6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízením zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 35%, přičemž jak lékařem OSSZ Frýdek-Místek tak i lékařem LPS ČSSZ v rámci námitkového řízení  byl pokles stanoven shodně o 20%.

[7] Posudky posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 17.5.2012 a zde dne14.6.2012, které byly vypracovány k žádosti zdejšího soudu,  bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný chronickým vertebrogenním algickým syndromem bederní páteře s poruchou její dynamiky občasnou dekompenzací, cokcygodynií,  osteoporozou, boreliosou léčenou v r. 2008, hemangiomem pravého jaterního laloku, stavem po hysterectomii asi před 7-8-mi léty, stavem po cholecystektomii před léty pro kameny. Žalobkyně je kuřačka (5-6 cigaret denně). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je  zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10-20% je stanovena horní hranice 20% i s přihlédnutím k dalším onemocněním, které dále pracovní schopnosti nesnižují.  Důvodem změny invalidity je objektivním vyšetřením (CT bederní páteře, RTG bederní páteře, EMG vyšetřením i neurologickým vyšetřením) prokázaný lehký klinický nález na bederní páteři s lehkým funkčním omezením.  Dle odborný nálezů z roku 2011 došlo oproti roku 2007 ke zlepšení zdravotního stavu. Hernie disku popisována při CT vyšetření dne 15.10.2007 se při CT vyšetření ze dne 29.11.2011 neuvádí, EMG vyšetření dne 25.11.2011 proti roku 2007 neprokazuje kořenovou symptomatiku a při klinickém vyšetření   je   funkční   omezení   páteře   lehkého stupně,  což   neodpovídá

pokračování                     - 3 -                      20Ad 4/2012

žádnému stupni invalidity. Komise stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nadále bolestivý syndrom bederní páteře bez kořenové symptomatologie s lehce omezenou funkcí. K datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.

[8] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to  rozhodnutí žalované ze dne 18.1.2012 o námitkách, rozhodnutí ze dne 17.10.12011, posudek  lékaře Okresní správy  sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku ze dne 5.10.2011 o invaliditě,  posudek o invaliditě ze dne 4.1.2012 vypracovaný v řízení o  námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě  ze dne 17.5. a 14.6.2012.

[9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

[10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na  invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní   stav   Ministerstvo  práce a sociálních věcí  ČR svými posudkovými komisemi

(§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení   zdravotního   stavu   a   dochované   pracovní   schopnosti   žalobce, ale též

k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě.  Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odborným členem komise byl vždy lékař – odborný neurolog. Posudková komise  vyhodnotila rozhodující onemocnění zcela shodně s orgány ve správním řízení a shodně stanovily i  pokles pracovní schopnosti, který  u žalobkyně je nižší než 35%, tedy nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti dle kap. XIII, odd. E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 20%. Posudky ze dne 17.5.2012 a ze dne 14.6.2012 posudkové komise MPSV ČR v Ostravě v jejich souhrnu považuje soud za přesvědčivé a úplné,  a proto je   pro své rozhodnutí převzal. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně podle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.  v kap. XIII, odd. E, položce 1.b za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových

pokračování                     - 4 -                        20Ad 4/2012

plotének, s lehkým funkčním poškozením, postižení zpravidla více úsedků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi.  Posudková komise s odkazem na lékařské nálezy dospěla k závěru, že stav  je zlepšen. 

[11] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 

[12] Vzhledem k tomu, že k uznání  invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře  35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za  invalidní.

[13] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla  úspěšná a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotovení u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

        V Ostravě dne 18. července 2012

                                                         JUDr. Jana Záviská

                                            samosoudkyně