30A 43/2011-33
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce P. M., zast. JUDr. Pavlem Pokorným, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Veverkova 1343/1, proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. června 2011, č.j. 15360/DS/2010/SR, t a k t o :
Žalovaný shora označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 24. června 2010, č.j. ODSH-17439/10-3021/2010/ZM, kterým byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedenému záznamu 12 bodů v registru řidičů a provedený záznam 12 bodů byl potvrzen. Současně žalovaný citované rozhodnutí potvrdil.
pokračování 30A 43/2011
-2-
V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný nejprve konstatoval, že se při posuzování věci plně řídil právními názory Krajského soudu v Hradci Králové vyjádřenými v jeho rozsudku ze dne 11. 5. 2011, č.j. 30A 35/2010-43. Tímto rozhodnutím krajský soud zrušil původní odvolací rozhodnutí žalovaného (se stejným výrokem) a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zabýval se tedy zejména tím, zda byl záznam v registru bodů proveden v souladu se zákonem, tedy zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí a zda počet zaznamenaných bodů odpovídal spáchanému přestupku. Žalovaný si za tím účelem opatřil od Městské policie města Vamberk podklady vztahující se k projednání přestupku žalobce ze dne 22. 2. 2007. Z nich zjistil, že žalobce přestupek uznal a souhlasil s uloženou blokovou pokutou 1.000,- Kč. Pro nedostatek financí převzal na místě blok na pokutu na místě nezaplacenou č. AB 0082605 a toto převzetí stvrdil na místě svým podpisem. Žalovaný zdůraznil, že podmínky pro vyřízení věci v blokovém řízení byly splněny a okamžikem vydání nastala i právní moc tohoto rozhodnutí. K tomu je třeba souhlasu obviněného s tím, že přestupek, který je mu kladen za vinu, spáchal. Uvedené závěry podpořil žalovaný odkazy na judikaturu Nejvyššího správního soudu. V záznamu stanoveného počtu bodů, potažmo v postupu a závěrech správního orgánu prvního stupně tak žalovaný neshledal žádné pochybení.
S tím ovšem žalobce nesouhlasil a to z následujících důvodů. Žalovaný podle něj pochybil v první řadě tím, že se nezabýval nespornou skutečností, že měření rychlosti prováděla civilní firma, nemající oprávnění dokumentovat jednání, které vykazuje znaky přestupku. Podklady pro přestupkové řízení tedy byly opatřeny protiprávně a řízení o přestupku tak nemělo vůbec probíhat.
Dále uvedl, že blokovou pokutu, která mu byla na místě uložena, nezaplatil. Nechápe proto, jak je možné, že městská policie vykazuje, že mu byla uložena bloková pokuta blokem č. AB 0082605 ve výši 1.000,- Kč. Podle jeho názoru mu strážníci měli, pokud by přestupek uznal, ale nemohl uloženou pokutu na místě zaplatit, dát složenku, aby pokutu zaplatil později. Pokud by s přestupkem nesouhlasil, měli věc postoupit k projednání správnímu orgánu. Za nemožné považoval tvrzení, že převzal díl „B“ pokutového bloku a to stvrdil vlastnoručním podpisem na díle „A“. Dotčenou částku 1.000,- Kč totiž u sebe neměl a tedy i kdyby chtěl pokutu zaplatit, nemohl tak učinit. Dle žalobce podpis na dílu „A“ pokutového bloku není jeho, tedy byl zfalšován.
Ze shora uvedených důvodů proto navrhl, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného, jakož i jemu předcházející rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný podal k žalobě vyjádření, jehož obsah v podstatě koresponduje se závěry obsaženými v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zopakoval, že vycházel z podkladů předložených Městskou policií města Vamberk, tedy z úředního záznamu, dokladu o úředním měření, oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a kopie bloku. Z nich vyplývá, že žalobce s uloženou blokovou pokutou souhlasil, pro
pokračování 30A 43/2011
-3-
nedostatek financí převzal blok na poutu na místě nezaplacenou č. AB 0082605 a toto převzetí stvrdil svým podpisem. Tím bylo vydáno rozhodnutí v blokovém řízení, které okamžikem vydání nabylo právní moci. Proto žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s”). Učinil tak bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., když k takovému postupu dal žalobce souhlas výslovně, žalovaný pak udělil souhlas postupem dle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř.s., o čemž byl ve výzvě předsedy senátu řádně poučen. O věci usoudil následovně.
Krajský soud úvodem opakuje to, co již uvedl ve svém předchozím rozhodnutí ve věci, v rozsudku ze dne 11. 5. 2011, č.j. 30A 35/2010-43, kterým původní rozhodnutí žalovaného ve věci zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tedy že příslušný orgán veřejné správy nemůže v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů přezkoumávat to, co tomu kterému pravomocnému rozhodnutí o přestupku předcházelo. V souvislosti s tím také znovu odkazuje na stále aktuální závěr vyjádřený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č.j. 9 As 96/2008-44 (dostupný na www.nssoud.cz), v němž konstatoval, že správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).
Z uvedeného plyne, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů ale musí správní orgány přinejmenším zjistit jejich existenci, když předmětem řízení je posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. musí zjistit především to, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídal spáchanému přestupku atd.
V přezkoumávané věci žalobce namítal (a to již v námitkách, odvolání i předcházející žalobě), že mu byly neoprávněně připsány body za přestupek ze dne 22. 2. 2007, neboť tento čin nemohl být jako přestupek hodnocen, protože důkazy o jeho spáchání byly dle žalobcova mínění získány protiprávně. Uvedeného přestupku se měl dopustit tím, že toho dne překročil rychlost v obci o 12 km/h. Měření rychlosti
pokračování 30A 43/2011
-4-
však prováděl soukromý subjekt, nikoliv městská nebo státní policie, a právě v tom spatřoval žalobce nezákonnost. Dále zdůraznil, že uloženou blokovou pokutu odmítl zaplatit. I kdyby tak chtěl učinit, požadovanou částku u sebe neměl. Přestupek tedy nikdy neuznal. Nově přišel s tvrzením, že podpis na dílu „A“ pokutového bloku není jeho, že byl zfalšován.
Žalobce tedy podobně jako v předchozí věci přichází se dvěma žalobními námitkami. První z nich je tvrzení, že uvedeným jednáním přestupek nespáchal, protože důkazy o jeho spáchání byly dle jeho názoru získány protiprávně. K totožné žalobní námitce se však vyjadřoval krajský soud již ve svém shora citovaném rozsudku. Znovu tedy opakuje, že s ohledem na shora uvedené závěry Nejvyššího správního soudu se takovou námitkou již správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů zabývat nemůže. Přezkumu zákonnosti rozhodnutí o spáchání přestupku by se žalobce mohl domáhat v samostatném správním (respektive následně soudním) řízení. Z podkladů obsažených ve správním spise ani ze samotného obsahu žaloby ale nevyplývá, že by takové řízení žalobce inicioval.
Druhou žalobní námitkou je tvrzení, že nebyly splněny zákonné podmínky pro to, aby žalobci byla uložena pokuta v blokovém řízení. Krajský soud připomíná, že dle § 84 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, lze přestupek projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Žalobce ale tvrdí, že přestupek nikdy neuznal, pokutu nezaplatil a pokud správní orgány mají k dispozici díl „A“ pokutového bloku s jeho podpisem, pak se jedná falzifikát.
K této problematice se krajský soud ve svém předcházejícím rozsudku ze dne 11. 5. 2011, č.j. 30A 35/2010-43, rovněž vyjádřil. Konstatoval, že : „Při posuzování skutkového stavu této situace vycházely správní orgány toliko ze zmíněného oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení. Oznámení policie, na základě kterých je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů, ale poskytuje správnímu orgánu pouze určitou informaci o věci; nelze z něj však bez dalšího vycházet v případech, vyskytnou-li se v řízení pochybnosti o údajích zde zaznačených (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č.j. 5 As 39/2010-76; dostupný na www.nssoud.cz). A takové pochybnosti v projednávané věci na základě tvrzení žalobce nastaly.
Za této situace bylo na místě, aby si správní orgány opatřily od Městské policie Města Vamberk podklady vztahující se k projednání přestupku se žalobcem dne 22. 2. 2007, případně jiným způsobem doplnily ohledně uvedeného žalobcova tvrzení důkazní řízení. Jenom tak bude možno zjistit, zda údaje uvedené v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení odpovídají skutečnosti. Tedy zda byly splněny všechny shora citované zákonné podmínky pro to, aby žalobci byla pokuta za uvedené jednání uložena v blokovém řízení. Potažmo tedy, zda podkladem pro
pokračování 30A 43/2011
-5-
záznam v registru řidičů bylo skutečně pravomocné rozhodnutí příslušného správního orgánu. V závislosti na výsledku takto doplněného dokazování, pak správní orgány znovu rozhodnou v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů.“
V rámci uvedeného právního názoru žalovaný doplnil důkazní řízení o tyto důkazy. Opatřil úřední záznam ze dne 7. 6. 2011 vypracovaný L. L. z Městské policie města Vamberk (bližší identifikaci jmenovaného nelze z úředního záznamu vysledovat). Z obsahu tohoto úředního záznamu je pro posouzení dané otázky důležité zejména konstatování, že žalobce přestupek uznal a souhlasil s uloženou blokovou pokutou 1.000,- Kč. Pro nedostatek financí měl převzít na místě blok na pokutu na místě nezaplacenou č. AB 0082605 a toto převzetí měl stvrdit na místě svým podpisem. Žalovaný dále opatřil doklad o úředním měření č. 0748/07 ze dne 22. 2. 2007 vyhotovený firmou J. B., z něhož plyne, že osobní vůz SPZ 2H21 4199 dosáhl v obci Vamberk rychlosti 62 km/h. Přiložena byla rovněž fotokopie bloku na pokutu na místě nezaplacenou č. AB 0082605 na částku 1.000,- Kč vyplněného na osobu žalobce a opatřeného v kolonce „přestupce“ podpisem. Jako v původním správním řízení obsahoval správní spis také oznámení o uložení pokuty ze dne 8. 3. 2007, které se týká předmětného přestupku, vystavené Městskou policií města Vamberk, ze které lze naznat, že žalobci byla dne 22. 2. 2007 udělena bloková pokuta ve výši 1.000,- Kč a že čísla bloků na pokutu na místě nezaplacenou jsou AB 0082605.
Krajský soud konstatuje, že žalovaný doplnil důkazy zcela v intencích shora citovaného pokynu a jeho postup tak shledává správným. Žalobce ovšem přišel v žalobě se zcela novým tvrzením, které jeho předchozí žaloba ani podání v rámci správního řízení neobsahovaly. A to, že zmíněný pokutový blok nikdy nepodepsal a že podpis přestupce na tomto bloku byl zfalšován. Žalobce tedy znovu zpochybnil splnění zákonných podmínek pro to, aby mu byla uložena pokuta v blokovém řízení.
Krajský soud dodává, že je to právě podpis obviněného z přestupku na vystaveném pokutovém bloku, který je rozhodující podmínkou pro závěr, že obviněný z přestupku uznal spáchání přestupku a že souhlasil s projednáním věci v blokovém řízení a byl ochoten pokutu zaplatit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č.j. 8 As 68/2010-81; dostupný na www.nssoud.cz). Bude tedy nezbytné, aby důkazní řízení v tomto směru bylo žalovaným znovu doplněno. Jak už bylo řečeno, žalovaný doposud dokazování ohledně této skutečnosti neprováděl a provádět ani nemusel, protože, jak už krajský soud shora konstatoval, žalobce přišel s tvrzením o zfalšování podpisu na předmětném pokutovém bloku poprvé až v žalobě, na základě které bylo zahájeno toto soudní řízení.
Žalovaný se tak nevyhne doplnění důkazního řízení v prvé řadě o svědecké výslechy členů hlídky Městské policie města Vamberk, kteří s žalobcem přestupek projednávali. Z obsahu shora citovaného úředního záznamu plyne, že se mělo jednat o strážníky L. a V.. Přestože úřední záznam byl zřejmě vyhotoven jedním
pokračování 30A 43/2011
-6-
z nich (L. L.), považuje krajský soud za nezbytné vyslechnout oba jmenované tak, aby jejich popis předmětné události měl podobu řádné svědecké výpovědi. S největší pravděpodobností bude muset žalovaný nechat vyhotovit také znalecký posudek za účelem (možnosti) ověření pravosti podpisu přestupce na originálu pokutového bloku na pokutu na místě nezaplacenou č. AB 0082605, jehož fotokopie se nachází ve správním spise. Nelze samozřejmě vyloučit ani provedení případných dalších důkazů, například účastnického výslechu žalobce, které by mohly
přispět k nalezení odpovědi na otázku, zda v přezkoumávaném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro uložení pokuty žalobci v blokovém řízení a zda tedy existuje řádný právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů.
Krajskému soudu tak znovu nezbylo, než žalobou napadené rozhodnutí s odkazem na § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro vady řízení zrušit a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným krajským soudem v tomto rozsudku (viz § 78 odst. 5 s. ř. s.).
Žalobce měl ve věci plný úspěch, když žalované rozhodnutí bylo zrušeno, a proto má právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s.ř.s. proti účastníkovi, který úspěch neměl. Od platby soudního poplatku byl žalobce usnesením krajského soudu ze dne 20. 10. 2011, č.j. 30A 43/2011-27, osvobozen. Náklady žalobce tak spočívaly pouze v náhradě odměny advokáta za dva úkony právní služby při zastupování (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby soudu - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) po 2.100,-- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f) ve spojení s § 7 cit. vyhl.) a náhradě jeho hotových výdajů za dva úkony po 300,-- Kč (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky). Doklad o tom, že by byl registrován jako plátce DPH, zástupce žalobce nepředložil. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit podle výroku č. II tohoto rozsudku zástupci žalobce, neboť je advokátem (viz § 64 s.ř.s. a § 149 odst. 1 o.s.ř.).
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
pokračování 30A 43/2011
-7-
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 30. srpna 2012
JUDr. Jan Rutsch, v.r.
předseda senátu