30A 50/2012-59

U  S  N  E  S  E  N  Í

 

 

 Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: Ing. M.K., proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15.6.2012, čj. 369/SÚ/12-3,

 

t a k t o :

 

 

I. Žaloba   s e   o d m í t á . 

 

II.   Žádost o přiznání odkladného účinku žalobě   s e   o d m í t á . 

 

III.   Žádost o osvobození od soudních poplatků   s e   o d m í t á . 

 

IV. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í

 

 

 Žalobou předanou k poštovní přepravě dne 21.8.2012 se žalobce domáhal zejména zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 15.6.2012, čj. 369/SÚ/12-3. 

 

 Žalobou napadeným rozhodnutím Krajský úřad Karlovarského kraje podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil rozhodnutí Městského úřadu Cheb ze dne 2.3.2012, sp. zn. KSÚ 6182/2011, čj. MUCH 17675/2012/Mül (= stavební povolení na stavbu: „hlavní polní cesta č. 2 – I. etapa, na p.p.č. 642 v k.ú. Doubrava u Lipové“), věc vrátil k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. 

 

Současně žalobce navrhl, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek a žalobci osvobození od soudních poplatků. 

 

Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“ nebo „s.ř.s.“).

 

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

 

Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

 

Podle § 68 písm. e) s.ř.s. žaloba [proti rozhodnutí správního orgánu] je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se [žalobce] přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

 

Podle § 70 písm. a) s.ř.s. ze soudního přezkoumání [v rámci žalob proti rozhodnutím správních orgánů] jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

 

Z uvedených ustanovení plyne, že v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle dílu I hlavy II části třetí soudního řádu správního se lze ve správním soudnictví domáhat přezkoumání toliko těch rozhodnutí správních orgánů, která jsou rozhodnutími ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. Jinak řečeno: tam, kde je to v rozporu, není pro soudní přezkum rozhodné, zda jde o rozhodnutí správního orgánu ve smyslu správního řádu, nýbrž o úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce, tedy o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s.

 

Z ustálené judikatury správních soudů lze k této otázce uvést např. tato rozhodnutí Nejvyššího správního soudu: „Rozhodnutí správního orgánu II. stupně, jímž bylo podle § 59 odst. 3 spr. ř. [= správního řádu z roku 1967] zrušeno rozhodnutí I. stupně a věc vrácena k novému řízení, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., neboť nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje právo nebo povinnost účastníka řízení.“ (rozsudek ze dne 31.3.2005, čj. 5 As 35/2004-56), „Rozhodnutí, kterým správní orgán II. stupně zruší rozhodnutí správního orgánu I. stupně a věc mu vrátí k novému projednání a rozhodnutí, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s.“ (rozsudek ze dne 31.3.2010, čj. 9 As 30/2010-219) a „Rozhodnutí o rozkladu, kterým se ruší rozhodnutí vydané v prvním stupni a věc se vrací k novému projednání, případně kterým se napadené rozhodnutí pouze ruší, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s.“ (rozsudek ze dne 27.6.2012, čj. 3 As 28/2012-21) [všechny tři rozsudky jsou k dispozici na www.nssoud.cz].

 

Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí, jímž odvolací správní orgán odvoláním napadené rozhodnutí ruší a věc vrací k novému projednání správnímu orgánu, který je vydal [§ 90 odst. 1 písm. b) správního řádu], není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s.

 

Jelikož v daném případě se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, které není rozhodnutím ve smyslu § 65  odst. 1 s.ř.s.  [§ 68 písm. e) ve spojení s  § 70 písm. a) s.ř.s.], soud podle § 46 odst. 1 písm. d) žalobu jako návrh podle tohoto zákona nepřípustný usnesením odmítl.

 

K ostatním částem návrhu rozsudečného výroku soud konstatuje, že je-li žaloba nepřípustná, nemá soud prostor zabývat se ani žalobcovým tvrzením o nicotnosti rozhodnutí, a i kdyby žaloba byla přípustná a soud by ji shledal důvodnou, současně se zrušením napadeného rozhodnutí by věc vracel k dalšímu řízení žalovanému, nemohl by však řízení před správním orgánem I. stupně zastavovat podle § 66 správního řádu. Soud samozřejmě rovněž nemůže rušit všechna – blíže nespecifikovaná – předcházející rozhodnutí správních orgánů.

 

V daném případě tedy ve věci znovu rozhodne správní orgán I. stupně. Bude-li mít žalobce k tomu důvod, bude moci proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podat odvolání. A bude-li k tomu mít důvod, bude moci podat žalobu proti novému rozhodnutí odvolacího správního orgánu (nepůjde-li ovšem opětovně o takové rozhodnutí, které je ze soudního přezkumu vyloučeno).

 

 Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1 věta prvá s.ř.s. a contrario).

 

Vzhledem k tomu, že řízení o žalobě bylo skončeno procesním rozhodnutím, soud se nezabýval věcnými argumenty obsaženými v žalobě. 

 

Žádost o přiznání odkladného účinku žalobě a žádost o osvobození od soudních poplatků jako návrhy akcesorické povahy sdílejí osud žaloby proti rozhodnutí správního orgánu jako návrhu hlavního.

 

 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty prvé s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 

 

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

V Plzni dne 31. srpna 2012

 

 

JUDr. PhDr. Petr KUCHYNKA, Ph.D.,v.r.

    předseda senátu

 

Za správnost vyhotovení:

Lenka Kovandová