30 A 15/2012-53
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Petra Sedláka, v právní věci žalobkyň: a) MUDr. V. J., b) Mgr. O. J., proti žalovanému: České lékařské komoře, Okresním sdružení lékařů Brno-město, se sídlem Brně, Příkop 4, o žalobě proti úkonu žalované - upomínce č. 2 ze dne 16. 11. 2006,
t a k t o :
Žalobou ze dne 4. 12. 2006, vedenou u Krajského soudu v Brně původně pod spisovou značkou 30 Ca 235/2006, se žalobkyně domáhaly zrušení úkonu žalované – upomínky č. 2 ze dne 16. 11. 2006, zrušení protiprávního požadavku na zaplacení členského příspěvku a dále finanční a morální satisfakce. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 1. 2007, č.j. 30 Ca 235/2006 - 16, žalobu odmítl, ovšem toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu v Brně, č.j. 4 Ads 133/2009-193 ze dne 30. 7. 2010. V souladu se závěry uvedenými v tomto rozsudku vyzval Krajský soud v Brně stěžovatelky k doplnění žaloby, ze kterého je zřejmé, že se žaloba skládá ze tří samostatných požadavků (resp. závěrečných návrhů), tedy ze: 1) žaloby o neplatnost protiprávního vymáhání zaplacení členských příspěvků na činnost České lékařské komory za roky 2001-2011, 2) žaloby na zrušení úkonu žalované ze dne 16. 11. 2006 označeného jako Upomínka č. 2 a 3) žaloby na finanční a morální satisfakci pro členku ČLK MUDr. V. J. Protože v žalobě uvedené věci se nehodily ke společnému projednání, neboť se jednalo o různé typy řízení, Krajský soud v Brně usnesením č.j. 30 A 72-2010-244 ze dne 9. 1. 2012, které nabylo právní moci dne 23. 1. 2012, vyloučil věci uvedené pod bodem 2 a 3 k samostatnému řízení. V tomto řízení vedeném pod shora uvedenou sp. zn. 30 A 15/2010 se pak soud bude zabývat žalobou žalobkyň sub a), a b) proti úkonu žalované – upomínce č. 2 ze dne 16. 11. 2006.
Žalobkyně se domáhaly zrušení úkonu žalované - upomínky č. 2 ze dne 16. 11. 2006, kterou vyzvala žalovaná žalobkyni sub a) k zaplacení příspěvku na činnost České lékařské komory za rok 2006 a který byl splatný dne 1. 3. 2006. Žalobkyně v žalobě uvedly, že žalobkyně sub a) je členkou České lékařské komory, od roku 1992 vede pracovněprávní spor o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, má nulové příjmy, a proto je vydržována svou matkou – žalobkyní sub b). Česká lékařská komora rozhodnutím ze dne 10. 4. 1997 z finančních důvodů osvobodila žalobkyni sub a) od placení členských příspěvků na činnost České lékařské komory do doby, než bude „ponovena v práci“. Vymáhání členského příspěvku je podle žalobkyň v rozporu s tímto rozhodnutím, s Ústavou České republiky, zákonem č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárenské komoře, ve znění pozdějších předpisů, a stavovskými předpisy České lékařské komory.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
Podle ust. § 70 písm. a) s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Ads 133/2009-193 ze dne 30. 7. 2010, kterým je soud v tomto řízení vázán, pojem rozhodnutí je pro účely soudního řádu správního definován v ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s., které upravuje aktivní legitimaci navrhovatele v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu: Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Rozhodnutím ve smyslu soudního řádu správního se tudíž rozumí úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti.
V projednávané věci byl žalobou napaden úkon žalované - upomínka č. 2 ze dne 16. 11. 2006, jímž byli členové České lékařské komory, kterým byla rozeslána, vyzváni k zaplacení příspěvku na činnost České lékařské komory za rok 2006. Jedním z adresátů této upomínky, byť v upomínce výslovně neuvedeným, byla členka České lékařské komory - stěžovatelka sub a). Z obsahu předmětného úkonu vyplývá, že jím právní sféra stěžovatelky sub a) ani b) nemohla být dotčena, neboť tento dokument je pouhou výzvou (upomínkou) k zaplacení členského příspěvku, aniž by sám zakládal povinnost tento příspěvek platit nebo stanovoval jeho výši. Povinnost členů České lékařské komory, včetně stěžovatelky sub a), platit členské příspěvky plyne ze zákona č. 220/1991 Sb. a je konkretizována příslušnými stavovskými předpisy. Žalobou napadený úkon žalované - upomínka č. 2 ze dne 16. 11. 2006 tedy pouze upozorňuje na existující nesplněnou povinnost a nemá žádný negativní dopad do právní sféry stěžovatelky sub a) ani b), z něhož by bylo možné dovozovat, že by tento úkon měl podléhat soudnímu přezkumu ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 4 Ads 133/2009-193 dále konstatuje, že úkon žalované - upomínka č. 2 ze dne 16. 11. 2006 nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje žádná práva nebo povinnosti, a tudíž není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Tento úkon žalované není způsobilý jakkoliv zasáhnout do právní sféry svých adresátů a podle § 70 písm. a) s.ř.s. je vyloučen ze soudního přezkumu.
Krajský soud proto žalobu proti úkonu žalované – upomínce č. 2 ze dne 16. 11. 2006 dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl, neboť s ohledem na výše popsanou povahu napadeného úkonu, dospěl k závěru, že žaloba je v dané věci nepřípustná, přičemž zjištěný nedostatek je neodstranitelný.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Brně dne 3. února 2012
Mgr. Milan Procházka
předseda senátu