[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]7A 119/2010 - 35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JM ÉNEM REP UB LIKY

 Městský so ud v Pra ze ro zhod l v se ná tě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a
soudců Mgr.Marka Bed řic ha a JUDr.Jitky Hro udo vé v právní věc i ža lob ce N. D. H., na ro ze né ho
dne …, vie tna mské ho státního p řís luš níka, b ytem napo sled y v P. 4, N. D. 692/18, proti ža lo va né mu
Ministerstvo vnitra, se sídlem v P raze 7, Nad Što lo u 3, poštovní sc hrá nka 21, o ža lobě proti
rozhodnutí ministra vnitra ze dne 2.7.2010, č.j. MV-42556/VS-2010,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a mí t á .

II. Žá dný z účastníků n e má právo na náhradu nák la dů řízení.

Odůvodnění

 Ža lobc e se ža lobo u, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal přezkoumání a zr uše ní
rozhodnutí ministra vnitra ze dne 2.7.2010, jímž byl zamítnut ro zk lad ža lob ce a bylo potvrzeno
rozhodnutí ministerstva ze dne 19.3.2010, č.j. OAM-3326-14/MC-2010. Tímto rozhodnutím bylo
pravomocně zr uše no po vo lení k trva lé mu pobytu žalobce na úze mí České rep ub lik y pod le
usta no ve ní § 87l odst.1 písm.b) záko na č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na úze mí ČR a o změ ně
něk terýc h zákonů, ve znění platném a úč inné m v době vydání napade né ho rozhodnutí (dá le jen
záko n o pobytu cizinců).

 Ža lobc e v podané ža lobě na mítl, že právní nás ledk y vyda né ho ro zhod nutí pro ně ho
zna me nají ne na hrad ite lno u újmu na zák lad níc h právech podle Lis tiny zák lad níc h práv a svobod.
Ža lobc e je otcem ne zle tilé ho s yna N. N. H., naro ze né ho dne …, s nímž a s jeho ž matkou T. T. T. H.
žije a vede spo leč no u do mác nost na úze mí České rep ub lik y. Vš ic hni společně plánují dlouhodobě
žít na úze mí ČR. Ža lobce na mít l, že správní úřad y se intenzitou zá sa hu negativního rozhodnutí do
základního práva na ochranu rodiny a rodičovství vůbec ne zab ýva ly, rozhodnutí správních úřadů je
v ro zpo ru se zásadou proporcionality, když d ůsledk y takového rozhodnutí jsou pro rodinu žalobce
příliš tvrdé a postihují nezletilého s yna žalobce. Podle ná zoru ža lobce ne lze rodinu pojímat jen ve

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]2 7A 119/2010 pokračování

 s mys lu ma nže lské ho soužití, ale také jako vztah rod ičů k dětem a z to ho to pohledu je nutno nahlížet
i na situaci žalobce. Žalobce se o své ho ne zle tilé ho syna řád ně stará a žije s je ho matkou ve
spo leč né do mác nosti. Napadené rozhodnutí fakticky žalobce vylučuje z mo žnosti vyc ho vá vat své ho
nezletilého s yna a podílet se tak na svém základním právu. Správní úřad y nevzaly podle názoru
žalobce při rozhodování o je ho právech v potaz ani skutečnost, že na úze mí České rep ub lik y žije již
pět let a s úmys le m žít zde i nadále. Za uvede no u dobu si žalobce vytvořil zák lad y pro svůj do mo v.
Rozhod nutí zasahuje nepřiměřeně do zák lad ního práva žalobce na respektování so ukro mé ho a
rodinného života pod le článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidsk ýc h práv a zák lad níc h svobod,
aniž by to b ylo ne zb ytné. Výkladem pojmu „ne zb ytnos ti“ a „přiměřenosti“ zá sa hu do zák lad níc h
práv a svobod se zabývá judikatura Ústavního soudu ČR i Nejvyššího správního so ud u, p řičemž
pojem „ne zb ytnos ti“ předpokládá, že za sa ho vá ní odpovídá na lé ha vé soc iá lní potřebě a ze jmé na že
je přiměřené sledo va né mu legitimnímu cíli. Ža lobce má za to, že správní orgány mec ha nick y
ap liko va ly právní normu, nevzaly v potaz nepřiměřenost tako vé ho rozhodnutí pro budoucí pobyt
žalobce, který se fakticky stá vá vylo uče ným z mo žnosti pobývat d lo uhodobě na úze mí České
republiky, přestože na úze mí České rep ub lik y žije je ho so uč asná družka a je ho s yn.

 Z obsahu vyjádření ža lo va né ho správního úřadu k podané žalobě ze dne 10.9.2010 vyplývá,
že žalo vaný správní úřad trvá na správnosti vyda né ho rozhodnutí. Ve s mys lu us tanovení § 87l
odst.1 písm.b) záko na o pobytu cizinců v platném a účinném znění ministerstvo vnitra rozhodnutím
zruší po vo lení k trva lé mu pobytu, jestliže se cizinec dopustil obcházení záko na s cílem získa t
povolení k trva lé mu pobytu, zej mé na pokud úče lo vě uzavřel ma nže lství nebo je ho úče lo vě
prohlášeným souhlasem b ylo určeno o tco vství. Z obsahu spisových ma teriá lů ža lo va né ho správního
úřad u jednoznačně vyplývá, že předchozí uza vře ný s ňa tek žalobce s K. B. byl účelový s cílem
získat po vo lení k trva lé mu pob ytu, společná do mác nost rozvedených ma nže lů nikd y ne vznik la,
žalobce s bývalou ma nže lko u nikdy nežil. S býva lo u ma nže lko u nebyl žalobce schopen ani se
dorozumět, nikd y spolu intimně nežili, bývalou ma nže lk u ža lobce vidě l napo sled y v den svatb y,
ne ví kde bydlí ani kde se zdržuje. Žalobce je postižen ztrátou garance silnějšího práva pobytu na
úze mí České rep ub lik y, nikoliv vš ak ztrátou mo žnosti pobytu na úze mí České rep ub lik y. V případě
zá jmu realizovat soukromý živo t na území České rep ub lik y se ža lobc e může pokusit využít
standardních ins titutů, které za tímto úče le m poskytuje záko n o pobytu cizinců.

K ústnímu jednání u Městského soudu v P raze dne 21.6.2012 se ani žalobce, ani zástupce ža lo va né ho správního úřad u nedostavil.

Z obsahu sp iso vé ho ma ter iá lu, který byl soudu před lo že n ža lo va ným správním úřadem, byly zjiště ny nás led ujíc í, pro rozhodnutí ve věc i samé podstatné skutečnosti:

 Ža lobc i b ylo vydá no po vo lení k trva lé mu pobytu dne 21.11.2005 na základě uza vře ní
ma nže lství s K. B., občankou České rep ub lik y. V průběhu říze ní o vydání po vo lení k trva lému
pobytu pro s yna žalobce tento uvedl, že svojí manželk u viděl naposledy v den svatb y v srpnu 2005.
Da lš ím šetřením a doklady do lo že nými účastníkem řízení bylo zjiš tě no, že cizinec s K. B. uzavřeli
sňatek dne 4.8.2005, dne 7.11. 2005 paní B. poda la žádost o rozvod ma nže lství u Okresního soudu
v České Lípě. Manželství b ylo pra vo moc ně rozvedeno dne 9.5.2006, přičemž z rozsudku tého ž
soud u č.j. 9C 360/2005 - 22 se podává, že z d ůvod u ne zná mé ho pobytu cizince mu byl ustano ven
opatrovník. Společná do mác nost rozvedených ma nže lů ne vznik la a jed na lo se o r yze formální
svazek.

 Na zák ladě výše uvede né ho Ministerstvo vnitra o zná me ním ze dne 2.2.2010 zahájilo vůč i
žalobci z moc i úřední řízení o zr uše ní po vo lení k trva lé mu pobytu podle usta no ve ní § 87l odst.1
písm.b) zákona o pobytu cizinců na základě obdr že né ho pod ně tu, kterým je zá zna m o provedení
pobytové kontroly v místě pobytu cizince.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]3 7A 119/2010 pokračování

Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 19.3.2010, č.j.: OAM-3326-14/MC-2010, bylo žalobci po vo lení k trva lé mu pobytu s odkazem na uvedené právní usta no ve ní zrušeno.

 Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne 19.3.2010 včasný ro zk lad, o němž rozhodl
ministr vnitra ža lobo u napadeným rozhodnutím ze dne 2.7.2010. Ministr vnitra ro zk lad za mítl
s odůvodněním, že cizinec nikdy s bývalou ma nže lko u nežil, manželka tři měsíce po s va tbě
požádala o rozvod a v té době již ne věd ě la, kde žalobce b yd lí. V ro zsudk u je uvedeno, že me zi
žalobcem a je ho bývalou ma nže lko u nikd y ne vznik la spo leč ná do mác nost a tvrzení cizince, že se
v průběhu řízení o rozvodu nemo hl hájit, nelze pova žo va t než za úče lo vé, neboť již tři mě s íce po
svatbě bydlel na ne zná mé m místě a musel být zas to upe n v řízení u soudu opatrovníkem. Ministr
vnitra dospěl v od ůvod ně ní napadeného rozhodnutí k zá věr u, že o úče lo vosti jednání ža lob ce svědčí
i skutečnost, že se vůbec ne zajíma l o svou bývalou manželk u a to, že je rozvedený, zjistil až v roce
2009 poté, co s ním b ylo za háje no řízení o zrušení po vo lení k trvalému pob ytu. Při pobytové
kontro le d ne 11.11.2009 p říslušník ům cizinecké po lic ie žalobce uved l, že má dítě s vietnamskou
občankou, ale ne mo hl s ní uza vř ít ma nže lství, neboť je že natý s Češkou K. B. Ministr vnitra
dovodil, že v daném případ ě byl sňatek ža lobc e uza vře n úče lo vě a je ho důvodem b ylo získání
povolení k trvalému pobytu pro cizince.

 Městský so ud v Pra ze pře zko uma l ža lobo u napadené rozhodnutí a jemu p ředcházející říze ní
před správními úřad y obou stupňů z hlediska ža lob níc h námitek, up latně nýc h v podané žalobě a při
pře zko umá ní vyc há ze l ze sk utko vé ho a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného
rozhodnutí (us t. § 75 zák.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předp is ů –
dá le jen „s.ř.s.“). Věc so ud posoudil takto:

 Podle usta no ve ní § 87l odstavec 1 p ísmeno b/ záko na o pobytu ministerstvo rozhodnutím
zruší povolení k trva lé mu pob ytu, jestliže držitel tohoto po vo lení se dopustil obc há ze ní to ho to
záko na s cílem získa t po vo lení k trva lé mu pob ytu, zej mé na pokud úče lo vě uzavřel ma nže lství nebo
je ho úče lo vě prohlášeným souhlasem b ylo urče no otco vství.

 Ža lobc e v podané žalobě na míta l, že rozhodnutí ža lo va né ho je v rozporu se základním
právem na ochranu rodiny a rod ičo vs tví. Na míta l, že je proti ně mu vedeno trestní ř íze ní, v ně mž byl
propuštěn z vazb y na svobodu a jed no u z podmínek pobytu na s vobodě je je ho pobyt na úze mí
České rep ub lik y po dobu trvání trestního ř íze ní. Dále uved l, že v případě, kdy by musel Českou
republiku opustit, doš lo by k omezení až vyloučení je ho prá va na výc ho vu nezletilého syna, od
něho ž by byl od lo uče n.

 K uvedeným ná mitkám považuje Městský so ud v Praze za potřebné především zdůraznit, že
z od ůvod ně ní obou rozhodnutí je patrno, že se správní orgány obou stupňů konkrétním jednáním
žalobce podrobně zabývaly a toto jednání vyhodnotily z pohledu záko ne m stano vených podmínek.
Stát důvodně očekává, že osoby, pobývající na je ho úze mí, právní předpisy porušovat neb udo u.
Dospěly-li správní úřad y k zá vě ru, že se cizinec dopustil obc há ze ní záko na s cílem získa t po vo lení
k trva lé mu pob ytu, ze jmé na pokud úče lo vě uzavřel ma nže lství, pak je zře jmé, že závěr o splnění
zákonných podmínek pro zrušení p la tnosti po vo lení k trva lé mu pobytu žalobce je od ůvod ně n,
neboť povinnosti cizinci nesta no ví právní p ředp isy obecně (a záko n o pobytu cizinců na území státu
zvláště) a sa mo úče lně.

 Ža lobc e dá le v podané ža lobě na míta l, že se správní orgány intenzitou zásahu negativního
rozhodnutí do základního prá va na ochranu rodiny a rodičovství ne zab ýva ly, což p ůsob í rozpor se
zásadou proporcionality, kdy d ůsledk y tako vé ho rozhodnutí jsou pro rodinu žalobce příliš tvrdé a
postihují především ne zle tilé ho s yna žalobce.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]4 7A 119/2010 pokračování

 S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního so ud u, č.j. 2 As 78/2006 - 64, dostupné na
 www.nssoud.cz , nelze shledat, že by postup ža lo va né ho správního úřad u zasáhl žalobce do práva
na respektování so ukro mé ho a rodinného života, či do práva realizace ma nže ls tví, neboť z těchto
práv nevyplývá nutně právo na vstup či pobyt v ze mi, kde pobývá ma nže l cizince, jak uvedl
Evropský so ud pro lidská práva v ro zsudk u A. A. C. proti Spojenému království ze dne 28.5.1985
(sp.zn. 9214/80). Takové právo nelze tím spíše do vod it za situace, kdy správní úřad přihlíží v rámci
správního řízení k osobním okolnostem dané osoby a k ve řejné mu zájmu, jak to Evropský so ud pro
lidská práva po žado va l při určení ro zsa hu povinnosti státu umo žnit na svém území pobyt cizince
pro je ho příbuzenské vazb y s osobou, která již na to mto území pobývá.

 Správní úřad se ve správním říze ní zab ýva l všemi s hro má ždě nými listinnými d ůka zy a
vypořádal se se zjištěnými skutečnostmi. Městský so ud v P raze ne shleda l žád né vad y řízení, které
by měly za ná s ledek nezákonnost či věc no u nesprávnost napade né ho rozhodnutí. Jak již b ylo výše
uvedeno, ža lobc i b ylo vydá no po vo lení k trva lé mu pobytu dne 21.11.2005 na zák lad ě uza vře ní
ma nže lství s K. B., občankou České rep ub lik y. V průběhu říze ní o vydání po vo lení k trvalému
pobytu pro s yna žalobce tento uvedl, že svojí manželk u viděl naposledy v den svatb y v srpnu 2005.
Da lš ím šetřením a doklady, doloženými účastníkem řízení, bylo zjiš tě no, že cizinec s K. B. uzavřeli
sňatek d ne 4.8.2005, dne 7.11. 2005 paní B. poda la žádost o rozvod ma nže lství u Okresního soudu
v České Lípě. Manželství b ylo pra vo moc ně rozvedeno dne 9.5.2006, přičemž z rozsudku tého ž
soud u č.j. 9C 360/2005 - 22 se podává, že z d ůvod u ne zná mé ho pobytu cizince mu byl ustano ven
opatrovník. Společná do mác nost rozvedených ma nže lů ne vznik la a jed na lo se o r yze formální
svazek. O úče lo vosti jednání žalobce svědčí i skutečnost, že se vůbec ne za jíma l o svou bývalou
ma nže lk u a to, že je rozvedený, zjis til až v roce 2009 poté, co s ním b ylo za há je no řízení o zrušení
povolení k trvalému pob ytu. Při pobytové kontrole dne 11.11.2009 žalobce příslušníkům cizinecké
policie uvedl, že má dítě s vie tna msko u občankou, ale ne mo hl s ní uzavřít ma nže lství, neboť je
ženatý s Češkou K. B. Ministr vnitra na základě výše uvede né ho správně a d ůvod ně do vod il, že
v daném p řípadě byl sňatek žalobce uza vře n úče lo vě a je ho důvodem bylo získ á ní po vo lení
k trva lé mu pobytu pro cizince.

 Pokud jde o žalobcem na míta né porušení zásady proporcionality, tj. přiměřenosti zá sa hu
napadeným rozhodnutím do zák lad níc h práv žalobce, dospěl městský so ud k zá vě ru, že ža lobo u
napadené rozhodnutí ne ní v rozporu se zá vě ry, k nimž dospěl Ústavní so ud v od ůvod ně ní rozsudku
sp.zn. III ÚS 35/01. V tomto rozhodnutí Ústavní soud dovodil, že č lá nek 8 Evropské úmluvy o
ochr a ně lidských práv a zák lad níc h svobod, p ub liko va né pod č. 209/1992 Sb., stanoví, že každý má
právo na respektování své ho so ukro mé ho a rodinné života, ob yd lí a korespondence. Státní orgán
nemůže do výkonu tohoto práva zasa ho va t kromě p řípad ů, kdy je to v so ulad u se záko ne m a
ne zb ytné v de mokra tick é spo leč no sti v zá jmu národní be zpeč no sti, ve řej né bezpečnosti,
hospodářského b lahob ytu ze mě, p ředc há ze ní nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo
morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Soukromí je ona s féra života člověka, do které nesmí
nikdo bez je ho souhlasu nebo bez výs lo vné ho dovolení záko na zasa ho va t ani o ní po žado va t či
získávat informace a o které subjekt so uk ro mí není povinen nikomu podávat info rmac e, pokud mu
to záko n ne uk ládá.

 Městský so ud v Pra ze při úva ze o důvodnosti up latně nýc h ža lob níc h námitek dospěl
k zá vě ru, že při zvá že ní přiměřenosti a posouzení zá va žno st obou zájmů, dotčených vydáním
napade né ho ro zhod nutí, ne lze do vod it porušení zákona při vydání rozhodnutí o ro zk lad u, jak
žalobce namítá. Na straně žalobce je takovým zájme m nepoc hyb ně zájem na setrvání na úze mí
České republiky i za situace, kdy lze mít nepoc hyb ně za prokázáno, že žalobce získal po vo lení
k trva lé mu pobytu na úze mí České rep ub lik y v d ůsledk u obcházení záko na a že je na úze mí České
republiky trestně stíhá n. Zároveň so ud ne má poc hyb no sti o to m, že ža lobce žije na úze mí České
republiky ve spo leč né domácnosti s cizinkou, která má na úze mí České rep ub lik y povolen
dlo uhodob ý pobyt a s nezletilým s yne m, př iče mž všic hni p lá nují do b udo uc na spo leč ný živo t právě

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]5 7A 119/2010 pokračování

 na úze mí České rep ub lik y. Naproti tomu zájmem státu je, aby jed no z nejvyšších pobytových
povolení – po vo lení k trva lé mu pobytu – ná le že lo jen těm c izinc ům, kteří neporušují ani neohrožují
veřejný pořádek na úze mí státu, náležitě dbají dod ržo vání všech povinností, které jim český právní
řád uk ládá a svá práva ne vyko ná vají na úkor práv jiných osob či státu sa mo tné ho. So ud se ztotožnil
s ná zo re m, že zjištěné skutkové okolnosti posuzované věc i nebrání vydání rozhodnutí o zr uše ní
platnosti po vo lení k trvalému pobytu žalobce na úze mí České rep ub lik y, neboť ani toto rozhodnutí
nevylučuje ža lobce z realizace je ho v žalobě zmíněných práv. Ža lobce má mo žno st realizovat tato
práva na úze mí státu za splnění podmínek, které záko n o pobytu cizinců up ra vuje pro případné
da lš í, nižší formy pob yto vé ho po vo le ní. Ne lze připustit, aby si cizinec, který se dopustil obc há ze ní
záko na při získání po vo lení k trva lé mu pob ytu, s vůj další pobyt ve stejném režimu „vynucoval“
pouka ze m na zásah do je ho práva na respektování so ukro mé ho a rodinného života za situace, kdy
sám právní úpravu danou právním řádem nerespektoval a uskutečnil svůj úmysl ji obejít s cílem
získání pob yto vé ho po vo le ní. V takovém p řípadě se nejedná o mec ha nick é up latňo vá ní právní
normy, jak žalobce nesprávně dovozuje v podané ža lob ě, neboť opačný výk lad usta no ve ní § 87l
záko na o pobytu cizinců by ved l fakticky ke zce la absurdnímu zá vě ru, pod le něho ž by další chování
žalobce na úze mí státu zne mo žňo va lo aplikaci tohoto usta no ve ní.

 Ze všech výše uvedených d ůvod ů tedy Městský so ud v Pra ze po posouzení ža lob y a
podrobení přezkumu vešk erýc h ža lob níc h bodů neshledal žád né d ůvod y pro zrušení ža lobo u
napade né ho ro zhod nutí, protože ne zjis til, že by ža lobo u napad e né rozhodnutí b ylo vydá no
v ro zpo ru se záko ne m. Na zák ladě to ho so ud ža lob u pod le usta no ve ní § 78 odstavec 7 s.ř.s. zamítl.

 O nák ladec h řízení rozhodl so ud podle usta no ve ní § 60 odst.1 so ud ního řádu správního,
podle něho ž ža lobk yně, která ne mě la ve věc i úspě c h, ne má právo na ná hradu úč e lně vyna lo že nýc h
nák lad ů v říze ní a ža lo va ný správní úřad, jemuž by právo na náhradu úč e lně vyna lo že nýc h nák lad ů
podle výsledku říze ní ná le že lo, žád né nák lad y řízení nad rá mec běžných činností správního úřadu
ne vyká za l ani ne up la tňo va l. Z tohoto d ůvod u Městský so ud v P raze vyslovil, že žád ný z účastníků
ne má právo na náhradu nák lad ů řízení.

P o u č e n í

 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týd nů ode dne je ho
doruč e ní. Kasační stížnost se podává ve dvou (více ) vyhotoveních u Nejvyššího správního so ud u, se
sídlem Moravské ná mě stí 6, Brno. O kasační stížnosti ro zhod uje Nejvyšší správní so ud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím d ne, který se svým označením shoduje
se dne m, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na
sobotu, ned ě li nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže násled ující pracovní de n. Zmeškání
lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z d ůvod ů uvedených v usta no ve ní § 103 odst.1 s.ř.s. a
kro mě obecných ná le žito stí podání mus í ob sa ho vat označení ro zhod nutí, proti ně muž směřuje,
v jakém rozsahu a z jak ýc h d ůvod ů jej stě žo vate l napadá, a údaj o to m, kdy mu bylo rozhodnutí
doručeno.