30 A 59/2012 – 21
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. v právní věci žalobce: MIREL INVEST, družstvo, se sídlem Brno, Příkop 834/8, zastoupený Mgr. Radimem Strnadem, advokátem, se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Opava, Horní náměstí 103/2, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 5. 2012 č.j. 1450/1.30/12/14.3
t a k t o :
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
Zdejšímu soudu byla dne 25. 7. 2012 podána žaloba, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2012 č.j. 1450/1.30/12/14.3, kterým byl změněn výrok v části I. napadeného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně – Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ze dne 9. 2. 2012, č.j. 379/9.30/12/14.3- RZ, tak že se žalobce při svém podnikání dopustil správního deliktu podle ust. § 140 odst. 1 písm.c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31.12.2011, tím že umožnil výkon nelegální práce. Za uvedený správní delikt byla žalobci podle ust. § 89 zákona o zaměstnanosti uložena pokuta ve výši 300.000,- Kč.
Zdejší soud vyzval žalobce dne 7. 8. 2012 usnesením č.j. 30 A 59/2012-18 k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 3.000,- Kč podle položky č. 18, bod 2. písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů („zákon o soudních poplatcích“). Lhůta k zaplacení obou soudních poplatků byla stanovena na 10 dnů. Žalobce byl poučen o důsledcích marného uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Usnesení bylo žalobci (zástupci – advokátovi) doručeno dne 22. 8. 2012. Lhůta k zaplacení poplatku uplynula dne 3. 9. 2012. Žalobce poplatek ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí do vydání tohoto usnesení nezaplatil. Žalobci bylo tedy dne 22. 8. 2012 doručeno usnesení zdejšího soudu, kterým byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu a poučen pro případ marného uplynutí lhůty k zaplacení, žalobce však i přes uplynutí této lhůty poplatek za žalobu nezaplatil.
Podle § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je soudní poplatek za řízení splatný vznikem poplatkové povinnosti, tedy podáním návrhu na zahájení řízení (řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu – žalovaného). Ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích stanoví, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak s. ř. s. nebo zvláštní zákon, zde tedy zákon o soudních poplatcích.
V daném případě žalobce soudní poplatek nezaplatil při podání žaloby ani poté, co byl k jeho zaplacení soudem vyzván a výzva mu byla řádně doručena. Z tohoto důvodu zdejší soud řízení o žalobě podle § 47 písm. c) s. ř. s. a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Výrok o nákladech řízení vychází z § 60 odst. 3 věty první s. ř. s.; žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 20.9.2012
Mgr. Milan Procházka
předseda senátu