R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Evy Lukotkové v právní věci žalobce R. Š. proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6.12.2010, č.j. KUZL-75583/2010, sp. zn. KUSP-75583/2010/DOP/Od,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 27.12.2010, doručenou Krajskému soudu v Brně dne 30.12.2010, se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6.12.2010, č.j. KUZL-75583/2010, sp. zn. KUSP-75583/2010/DOP/Od, jakož i předchozího prvostupňového rozhodnutí Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm, odboru dopravy, ze dne 25.10.2010, č.j. MěÚ/OD/48648/302/2010/PC.

Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce, potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kterým správní orgán prvního stupně shledal nepřípustnou žádost žalobce o odečet 4 bodů z karty řidiče podle ust. §123e odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a podle § 45 odst. 3 a § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, a usnesením řízení o této žádosti zastavil.

V napadeném rozhodnutí žalovaný nejprve zkonstatoval skutkový stav, uvedl jakých přestupků se žalobce dopustil, uvedl čísla jednací a data vydání rozhodnutí o uložení pokut v blokových řízeních a ke každému přestupku uvedl, jaký byl na základě nich proveden v registru řidičů záznam o dosažení bodů. Prvního přestupku se dopustil žalobce 17.12.2006, posledního 13.10.2009. Dále konstatoval, že proti poslednímu přestupku podal žalobce včas námitky, a uvedl, jakým způsobem bylo o těchto námitkách rozhodováno. Dále konstatoval, že dopisem ze dne 19.10.2009 bylo žalobci oznámeno, že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a byl vyzván, aby v důsledku pozbytí řidičského oprávnění odevzdal řidičský průkaz. Dopisem ze dne 12.11.2009 žalobce podal námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidiče ve vztahu k poslednímu přestupku, který měl spáchat 13.10.2009. Žalovaný konkretizoval jaké námitky žalobce v této souvislosti uplatnil. Dále uvedl jakým způsobem bylo správními orgány o těchto námitkách rozhodováno. O námitkách a odvoláních proti rozhodnutí o námitkách v této souvislosti správní orgány rozhodovaly opakovaně, kdy námitky nebyly shledány důvodnými, a žalobce se proti těmto rozhodnutím opakovaně odvolal. Dále správní orgán uvedl, že 15.10.2010 bylo doručeno podání žalobce, který žádal o odečet 4 bodů, neboť ke dni 13.10.2010 uplynulo 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy mu byla uložena pokuta v blokovém řízení, na jejímž základě mu byl učiněn poslední bodový záznam ze dne 13.10.2009 a od té do by se žalobce nedopustil přestupku. S ohledem na to žádal o odečtení 4 bodů z dosaženého počtu bodů. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že správní orgán 1. stupně postupoval správně, pokud tuto žádost vyhodnotil jako zjevně nepřípustnou ve smyslu § 45 odst. 3 správního řádu a řízení dle ust. § 66 odst. 1 písm. b) zastavil. Konstatoval, že pokud řidič za přestupky a za trestné činy zařazené do bodového hodnocení dosáhne celkového počtu 12 bodů, tak automaticky pozbývá odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a současně pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5-ti pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností doručeno oznámení, že dosáhl celkového počtu 12 bodů (viz. § 123c odst. 1 a 3 zákona o silničním provozu). Pokud řidič nesouhlasí s provedeným záznamem bodů, může proti němu podat písemné námitky, a pokud je podá, běh lhůt stanovených § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odst. 3 nabude právní moci. V předmětné věci žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů ke dni 13.10.2009, tato skutečnost mu byla oznámena dne 5.11.2009 a dne 12.11.2009 podal proti provedení záznamu bodů v registru řidičů písemné námitky. Nastala tedy situace, že podle ust. § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu došlo k přerušení běhu lhůty 5-ti pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení stanovené v ust. § 123c odst. 3 téhož zákona a od toho okamžiku až do současné doby probíhá řízení o námitkách. V období, kdy probíhá řízení o námitkách tedy neběží a ani běžet nemůže lhůta stanovená pro pozbytí řidičského oprávnění a k odevzdání řidičského průkazu. Podle ust. § 123d odst. 1 zákona o silničním provozu, řidič, který podle § 123c odst. 3 téhož zákona pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění. Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu a podle § 123d odst. 4 téhož zákona ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému hodnocení. Obecní úřad obec s rozšířenou působností ke dni vrácení řidičského oprávnění zaznamená v registru řidičů odečtení všech 12 bodů. Vzhledem k tomu nelze přisvědčit názoru žalobce, že by mělo v jeho případě dojít k odečtu 4 bodů z celkového počtu jím dosažených bodů podle ust. § 123e odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu, a to proto, že mu po dobu 12-ti po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne 13.10.2009 nebyla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo za trestný čin spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení. Pokud řidič dosáhne počtu 12 bodů pozbývá ze zákona odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a tudíž i řidičské oprávnění. Odečítání bodů podle ust. § 123e zákona o silničním provozu nelze uplatnit. Vzhledem k uvedenému žalovaný dospěl k závěru, že správní orgán 1. stupně postupoval správně pokud žádost žalobce posoudil dle § 45 odst. 3 správního řádu jako zjevně nepřípustnou a řízení podle ust. § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu zastavil.

Žalobce v žalobě uvedl, že dne 15.10.2010 podal k Městskému úřadu Rožnov pod Radhoštěm, odbor dopravy, výzvu, aby byl učiněn záznam v registru řidičů, (v kartě žalobce jako řidiče), v podobě odečtení 4 bodů z dosaženého počtu 12 bodů, a to nejpozději do tří pracovních dnů ode dne, kdy žalobci nárok na odečtení bodů vznikl, tedy do pondělí 18.10.2010. Uvedl, že dne 13.10.2010 uplynulo 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy mu byla uložena pokuta v blokovém řízení, na jehož základě mu byl učiněn poslední bodový záznam z titulu blokové pokuty ze dne 13.10.2009, neboť po tomto datu se nedopustil žádného bodově hodnoceného přestupku ani trestného činu. Správní orgán 1. stupně vydal dne 25.10.2010 rozhodnutí č.j. MěÚ/OD/48648/302/2010/PC, kterým řízení zastavil z důvodu nepřípustnosti. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas odvolání, jímž navrhl zrušení uvedeného rozhodnutí. Rozhodnutím o odvolání (žalobou napadeným rozhodnutím) však žalovaný odvolání žalobce zamítl a výrok správního orgánu 1. stupně potvrdil. Žalobce obě rozhodnutí pokládá za nezákonná. Žalobci ke dni 13.10.2010 uplynula zákonná lhůta 12-ti kalendářních měsíců ode dne, kdy mu byla uložena pokuta v blokovém řízení, na jehož základě mu byl v registru řidiče učiněn poslední bodový záznam z titulu příslušné blokové pokuty ze dne 13.10.2009. Nespornou právní skutečností je to, že žalobce se od 13.10.2009 do 13.10.2010 nedopustil žádného bodově hodnoceného přestupku ani trestného činu, v této době nevykonával trest ani sankci zákazu činnosti spočívající v řízení motorových vozidel. V předmětné věci je zásadní právní otázkou, odečítání bodů dle ust. § 123e zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalobce v této věci zastává odlišný právní názor než žalovaný. Má zato, že má právo domáhat se, aby po splnění zákonných povinností uvedených v ustanovení §123e odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „zákona o silničním provozu“), tedy pokud mu nebyla za dobu 12-ti po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne uložení pokuty v blokovém řízení, na jehož základě mu byl v registru zaznamenán naposled stanovený počet bodů, (blokové pokuta ze dne 13.10.2009), pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trestný čin spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, došlo k odečtení 4 bodů z celkového počtu dosažených bodů. Žalobce je přesvědčen, že správní orgán v rámci svého správního uvážení v této souvislosti překročil svoji pravomoc, neboť mu nepřísluší právo vytvářet, ale v mezích zákona vykládat. Dle žalobce zákon o provozu na pozemních komunikacích hovoří zcela jasně. Pokud by to bylo vůlí zákonodárce, tak by do příslušného ustanovení výslovně uvedl, že po dobu běhu řízení o námitkách či po dobu přerušených řízení, týkajících se záznamu v registru řidičů neběží lhůty pro odepisování bodů dle § 123e zákona.

Žalovaný v písemném vyjádření navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Konstatoval, že při posuzování odvolání podaného žalobcem vycházel ze správního spisu odboru dopravy Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm. Tento spis obsahoval oznámení o uložení pokut v blokových řízeních dle ust. § 123b odst. 2 písm. a § 128 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o silničním provozu), dále oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvu k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění zaslaná žalobci. Konstatoval, že zavedení tzv. bodového systému bylo učiněno v zájmu zvýšení kázně řidičů motorových vozidel a v zájmu bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Zajišťuje se jím sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla. Pokud řidič spáchá přestupek nebo trestný čin v souvislosti se svou účastí v provozu na pozemních komunikacích, je postižen nejen pokutou či zákazem činnosti, ale v souladu s § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu je mu proveden záznam v registru řidičů o stanoveném počtu bodů. Příslušný obecný úřad obce s rozšířenou působností zaznamenává řidičem dosažený počet bodů až do celkového počtu 12 bodů. Jakmile tato situace nastane, oznámí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5-ti pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení a řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5-ti pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno, a to na dobu jednoho roku. Žalobce se v období od 17.12.2006 do 13.10.2009 dopustil celkem 6 přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, za které byl pravomocně postižen v blokovém řízení orgány Policie ČR. Každý z těchto přestupků byl spáchán v jiný den a samostatným skutkem a tedy správní orgán 1. stupně tyto přestupky zaznamenal do evidenční karty řidiče příslušným počtem bodů až do dosažení celkového počtu 12 bodů. Poté byl na místě postup dle ust. § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu. Správní orgán 1. stupně žalobci oznámil, že pozbyl řidičské oprávnění a je povinen odevzdat řidičský průkaz do 5-ti dnů. Za uvedeného stavu správnímu orgánu 1. stupně nezbývalo nic jiného, než zastavit řízení o žádosti žalobce na odečet 4 bodů z celkového počtu 12 dosažených bodů, čehož se žalobce domáhal proto, že od posledního přestupku, za který byl pravomocně postižen, již uplynula doba 12-ti po sobě jdoucích kalendářních měsíců a po dobu trvání tohoto časového období mu nebyla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo za trestný čin. Žalovaný se s postupem správního orgánu 1. stupně zcela ztotožnil a napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl. Žalovaný na svém stanovisku trvá a plně odkazuje na právní argumentaci uvedenou v usnesení správního orgánu 1. stupně, a rovněž i v napadeném rozhodnutí. Smyslem bodového systému je to, že jakmile řidič dosáhne 12 bodů za přestupky, ztrácí automaticky svoji odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a pozbývá své řidičské oprávnění na dobu jednoho roku. Po uplynutí této doby na základě jeho žádosti se jeho bodové konto podle ust. § 123d odst. 4 zákona o silničním provozu vynuluje a on začne podléhat novému bodovému hodnocení. Protože záznam bodů je administrativním úkonem, zákon o silničním provozu upravuje speciální institut obrany řidiče před nesprávným záznamem chybným odpočtem bodů. Dotčený řidič má možnost podat písemné námitky proti záznamu. Může jít např. o případ, kdy by byl řidič např. i chybou úředníka postižen záznamem vyššího počtu bodů, než který mu přísluší podle zákona za přestupek nebo trestný čin, za který byl postižen nebo odsouzen. Nelze přistoupit na názor žalobce, že když dosáhne 12 bodů, toto je mu písemně oznámeno a on si podá do 5-ti pracovních dnů námitky, tak že se nic neděje, a pokud vydrží řízení o námitkách nějakými obstrukcemi protahovat celý rok, tak po uplynutí tohoto roku dojde k nároku na odečet 4 bodů.

Krajský soud v Brně předtím, než ve věci nařídil jednání zkoumal, zda jsou ve věci splněny podmínky řízení. Přitom dospěl k závěru, že žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě ve smyslu ust. § 72 odst. 1 s.ř.s., osobou k tomu oprávněnou ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., a jde o žalobu přípustnou (§ 68 a § 70 s.ř.s.).

Ve věci proběhlo dne 24.7.2012 jednání před Krajským soudem v Brně. Soud jednal v nepřítomnosti žalobce, který se k jednání nedostavil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno včas fikcí, (dle § 49 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soudní řád správní/dále s.ř.s./ a dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších přepisů, občanský soudní řád), a to na adresu, kterou sám žalobce přípisem ze dne 21. 6. 2012 soudu sdělil jako adresu pro doručování. Krajský soud v Brně přezkoumal obě napadená správní rozhodnutí, jakož i řízení předcházející jejich vydání, a to v mezích žalobních bodů. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl době rozhodování správního orgánu (§ 71 odst. 1 a § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.).

Žalobce v žalobě uváděl, že ke dni 13.10.2009 mu byl v registru řidičů učiněn poslední bodový záznam z titulu příslušné blokové pokuty z uvedeného dne, přičemž tímto bylo dosaženo 12 bodů. Žalobce tedy v tomto řízení nezpochybňoval, že k uvedenému datu k záznamu 12 bodů došlo.

Jak soud zjistil ze správního spisu a následně z výpisu z registru řidičů, který vyžádal, žalobce se v období od 17.12.2006 do 13.10.2009 dopustil celkem 6 přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. 17.12.2006 se dopustil přestupku, za který mu byl proveden v registru řidičů záznam o dosažení 2 bodů, 8.3.2007 se dopustil přestupku, za který mu byl proveden záznam o dosažení dalších 2 bodů, dne 24.2.2008 byl proveden záznam o dosažení opět 2 bodů, další záznamy o dosažení 2 bodů mu byly provedeny v souvislosti s přestupkem ze dne 20.8.2009, 30.7.2009 a 13.10.2009. Dopisem ze dne 19.10.2009 správní orgán 1. stupně oznámil R. Š., že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval ho, aby v důsledku pozbytí řidičského oprávnění odevzdal řidičský průkaz. Dopisem ze dne 12.11.2009 podal žalobce námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů, a to ve vztahu k přestupku ze dne 13.10.2009. Následně v souvislosti s tímto přestupkem žalobce uplatňoval další podání, včetně žaloby ke zdejšímu soudu. Soud ve věci doplnil dokazování usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 11. 2010, č.j. 57A 39/2010-9, které nabylo právní moci dne 1. 12. 2010. Tímto usnesením byla odmítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal přezkoumání sdělení žalovaného ze dne 17. 3. 2010 č.j. KRPZ-12844-2/ČJ-2010-1500DP, že nebyly zjištěny důvody pro zahájení přezkumného řízení ve věci přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu spáchaného žalobcem dne 13. 10. 2009 v Rožnově pod Radhoštěm.

Dále soud zjistil, že dne 15.10.2010 žalobce učinil podání ke správnímu orgánu 1. stupně nazvané „výzva k záznamu v registru řidičů v podobě odečtení 4 bodů“. Žalobce argumentoval tím, že ke dni 13.10.2010 uplynulo 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy mu byla uložena pokuta v blokovém řízení, na jehož základě mu byl učiněn poslední bodový záznam z titulu příslušné pokuty ze dne 13.10.2009, přičemž od tohoto data se nedopustil žádného přestupku ani trestného činu zařazeného do bodového hodnocení. Správní orgán 1. stupně tuto žádost shledal nepřípustnou ve smyslu § 45 odst. 3 správního řádu a podle ust. § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu usnesením řízení o této žádosti zastavil. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, na základě kterého vydal žalovaný rozhodnutí, které je předmětem tohoto řízení.

Soud konstatuje, že právní úprava bodového hodnocení je obsažena v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v jeho příloze. V přezkoumání napadeného rozhodnutí a v průběhu správního řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

V předmětné věci je podstatou otázka, zda je možné aplikovat § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, pokud řidič již dosáhl maximálně možného počtu 12 bodů. Soud připomíná, že v předmětné věci žalobce podal žádost o výmaz 4 bodů za situace, kdy dosáhl počtu 12 bodů, přičemž od posledního přestupku, na základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů uplynul 1 rok.

Soud se zcela ztotožňuje se žalovaným a rovněž i se správním orgánem 1. stupně, kteří dospěli k závěru, že za uvedené situace § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu aplikovat nelze. Pokud dojde k dosažení 12 bodů, dochází k pozbytí odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla ve smyslu § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu. K opětovnému nabytí této způsobilosti může dojít pouze postupem podle §123d odst. zákona o silničním provozu. Odečtení 4 bodů tedy není za této situace možné.

Uvedenou problematikou se zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 8 As 23/2010-89 ze dne 3.5.2011, který je dostupný na www.nsssoud.cz. Podle tohoto rozsudku „negativním důsledkem opakovaného porušování předpisů o provozu na pozemních komunikacích je dosažení 12 bodů a pozbytí odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla (§ 123c zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu). K opětovnému nabytí této způsobilosti může dojít pouze postupem dle § 123d tohoto zákona, tedy uplynutím 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění a prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti. Takto získaných bodů se již řidič nemůže zbavit řádným chováním, s čímž počítá § 123e odst. 1 uvedeného zákona, byť by v důsledku odkladného účinku podání námitek proti záznamu a dosažení 12 bodů nadále disponoval řidičským oprávněním.“

Soud se s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu zcela ztotožňuje, a dále z něho cituje:

„Podání námitek má tedy za následek situaci, kdy řidič i přes dosažení 12 bodů se může nadále účastnit provozu na pozemních komunikacích, neboť došlo k přerušení lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění a povinnosti odevzdat řidičský průkaz. Tato skutečnost však nemůže zapříčinit odpočet bodů podle § 123e odst. 1 zákona, neboť podstata tohoto institutu je jiná. Dané ustanovení je možné aplikovat pouze za situace, kdy řidič ještě nedosáhl 12 bodů. Obecně se vztahuje k řidiči, který neztratil odbornou způsobilost, disponuje řidičským oprávněním, a proto je možné kontinuálním sledováním jeho chování v průběhu (minimálně) 12-36 měsíců osvědčit jeho polepšení. Z žádného ustanovení § 123e, které upravuje odečítání bodů však nevyplývá, že by odečtením bodů v důsledku řádného chování po předepsanou dobu mohlo dojít k opětovnému nabytí odborné způsobilosti, kterou řidič předtím pozbyl právě dosažením 12 bodů. Tuto lze znovu nabýt toliko postupem dle § 123d, tedy uplynutím 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění a dále prokázáním, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti.“

S ohledem na výše uvedené krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s.ř.s.)

O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci žalobce nebyl úspěšný, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení by bylo možno přiznat žalovanému, nebylo však zjištěno, že by mu v souvislosti s řízením náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti vznikly. Soud mu tedy nárok na náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 24.7.2012

JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.

předsedkyně senátu