63Az 5/2012-83
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobce: A. N., státní příslušnost Ukrajina, t.č. bytem PoS Havířov, Na Kopci 5, Havířov-Dolní Suchá, zastoupeného JUDr. Alenou Porostlou, advokátkou se sídlem Prostorná 4, Ostrava-Mariánské Hory, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad štolou č. 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.3.2012, č.j. OAM-298/LE-LE05-PA03-2011, ve věci mezinárodní ochrany,
t a k t o :
pokračování -2- 63Az 5/2012
O d ů v o d n ě n í :
I.
Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví rozsudku uvedeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Domníval se, že žalovaný porušil § 2 odst.2, § 3, § 50 odst.2, § 68 odst.3 zákona č. 500/2004 Sb., neboť dle jeho názoru zneužil institut správního uvážení, nepostupoval tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti , neopatřil si pro vydání rozhodnutí odpovídající a dostatečné podklady a nevyšel tak ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Namítal, že odůvodnění rozhodnutí je nedostatečné, když žalovaný se v něm nevypořádal se všemi důvody, které v průběhu řízení uvedl (uvedla). Dále uvedl, že žalovaný porušil § 12 , 14 a § 14a) zákona o azylu, článek 4, odst.3, písm. a) Směrnice Rady 2004/83/ES článku, neboť si neopatřil aktuální zprávy ze země původu v době rozhodování. Dovozoval, že splňuje zákonné podmínky pro udělení azylu stanovené v § 12 zákona o azylu.
Pokud jde o skutkové důvody, odkázal na svou žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR, protokol o pohovoru, který s ním byl proveden a ostatní spisový materiál, který se vztahuje k jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
Namítal, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav. Tento názor odůvodnil nedostatečnou práci s informacemi ze země původu a tím, že vydání rozhodnutí bylo bez provedení dodatečného pohovoru k žalovaným tvrzené nevěrohodnosti žadatele. Výrok o neudělení doplňkové ochrany považoval za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Namítal, že správní orgán pochybil, když si pro rozhodování opatřil pouze jedinou zprávu o zemi původu, navíc z roku 2009 . Dovozoval, že tak došlo k porušení článku 4, odst. 3, písm. a) kvalifikační směrnice, neboť žalovaný nevycházel dostatečným způsobem z informací o zemi původu a dále, že žalovaný porušil i meze správního uvážení při rozhodování o ne/udělení humanitárního azylu, když nevzal v potaz aktuální informace ze země původu. Poukazoval na to, že nejdůležitějším, byť ne jediným, důvodem jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly jeho zdravotní potíže. Uvedl, že se považuje za osobu příslušející k sociální skupině zdravotně (tělesně) postižených. Ukrajina neprosazuje antidiskriminační předpisy. Je mu neprávem zamezeno rovnému přístupu k zaměstnání, čímž dochází k ekonomickému popření jeho existence.
Dále uvedl, že je přesvědčen, že mu má být udělena mezinárodní ochrana ve formě azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu, a že by mu mohla být udělena mezinárodní ochrana ve formě doplňkové ochrany, neboť v případě návratu do země původu hrozí důvodná obava, že bude vystaven nelidskému zacházení.
V průběhu ústního jednání dne 21.8.2012 žalobce uvedl, že rozhodující příčinou, proč žádá o udělení mezinárodní ochrany je jeho fyzické zdraví. Neměl možnost být vyšetřen na Ukrajině. Na Ukrajině mu zjistili pouze lupénku. Cítí se velmi špatně a
pokračování -3- 63Az 5/2012
chtěl by mít v ČR zajištěno celkové vyšetření. V době, kdy žalobce rozhodoval, neměl úplné vyšetření svého zdravotního stavu. Poté, co bylo provedeno vyšetření CT, lékař mu doporučil operaci. Neurolog by měl najít důvod jeho nemoci. Má vysoký krevní tlak, migrénu, lupenku, točí se mu hlava, je slabý, mění se mu nálada, je nervózní, má stresy, má problémy se srdcem, nadbytečně se potí, špatně spí, bolí jej hlava. Má problémy se zády, s žilami na nohou, má nemocná játra. Celých 30 let žil pod vlivem radiace a potřebuje zjistit, jak byly postiženy jeho orgány z důvodu radiace a jak fungují. Chtěl by projít veškerá vyšetření, aby lékaři určili jeho diagnózu. Chtěl by zůstat v Česku. Na Ukrajinu se nechce vrátit. Pokud by se měl vrátit na Ukrajinu, byl by to šok pro jeho život. Učí se česky.
V písemném vyjádření k žalobě ze dne 17.4.2012 popřel žalovaný oprávněnost všech námitek uvedených žalobcem a současně s nimi nesouhlasil. Odkázal na obsah správního spisu, zejména na vlastní žádost o udělení mezinárodní ochrany, použité informace o zemi původu, výpovědi žalobce a na vydané rozhodnutí MV, odboru azylové a migrační politiky. Uvedl, že vyšel ze spolehlivě zjištěného stavu skutečností, za jehož účelem byl veden pohovor. Kladenými otázkami vedl žadatele k pravdivému a úplnému vysvětlení jeho důvodů odchodu z vlasti a podání žádosti o mezinárodní ochranu. V odpovědích nebyl žadatel omezován. Před zahájením pohovoru potvrdil, že je zdráv a schopen pohovoru. S protokolem o pohovoru a s protokolem o doplňujícím pohovoru byl žalobce seznámen, nevyjádřil žádná doplnění, nežádal změny a s obsahem protokolu o pohovoru souhlasil, správnost přetlumočeného textu stvrdil svým podpisem. Žalovaný žalobní námitku žalobce o nutnosti dalšího doplňujícího pohovoru nepovažoval za relevantní.
Dále žalovaný uvedl, že v rozhodnutí zohlednil všechny důvody, které žalobce sdělil a přihlédl pečlivě a svědomitě ke všemu, co žadatel uvedl. Zhodnotil výpověď jmenovaného a jím předložené doklady, porovnal výpovědi žalobce s informacemi o zemi původu, tyto s pečlivostí zvážil a v rozhodnutí je citoval. Žalobce měl možnost se před vydáním rozhodnutí s obsahem podkladů pro vydání rozhodnutí seznámit a vyjádřit se k nim. Další dokazování nenavrhoval. Žalovaný správní orgán dodal, že v rozhodnutí uvedl, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval. Odkázal na závěry svého rozhodnutí. Opakoval, že případem žalobce se zabýval individuálně, posoudil subjektivní složku jeho obav na podkladě objektivních skutečností a nedošel k závěru, že by žadatel o udělení mezinárodní ochrany byl pronásledován ve smyslu ustanovení § 12 písm. a) a b) zákona o azylu.
Pro jistotu opakoval, že žalobce Ukrajinu opustil v květnu 2011 proto, že se chtěl s manželkou po propuštění z dobře placeného zaměstnání v roce 2008 vyhnout špatné ekonomické situaci své rodiny, která měla dle jeho mínění i dopad na jejich zdravotní stav a na vztahy uvnitř rodiny. Onemocnění lupenkou považoval za důsledek špatného životního prostředí v jejich regionu, což se snažili řešit přestěhováním do jiných oblastí Ukrajiny, ale nepodařilo se jim najít místo ani práci, které by jim vyhovovalo. Žalobce odjel z Ukrajiny s manželkou a synem legálním způsobem se svými platnými doklady, s opuštěním vlasti neměli žádné problémy. Žalobce jednoznačně prohlásil, že kromě zdravotního stavu, nedostatku zaměstnání a škodlivého prostředí v jejich regionu neměli na Ukrajině žádné problémy, které by
pokračování -4- 63Az 5/2012
byly důvodem k jejich odjezdu z vlasti. Žalobce zmínil nutnost důkladného vyšetření celé rodiny, na které dle svých slov na Ukrajině neměli peníze. Přiložené lékařské zprávy ani jeho tvrzení však nenasvědčují o žádné vážné chorobě, pro kterou by se na Ukrajině nemohli dožádat pomoci a museli zemi opustit. Uvedl, že doloženými lékařskými zprávami dal jmenovaný zcela jasně najevo, že lékařská péče mu nebyla odepřena. Nutnost speciálního vyšetření a léčení nebyla prokázána.
Žalovaný též uvedl, že je bezesporu, že stejně jako kdekoliv ve světě , tak i na Ukrajině je výnosné zaměstnání vykoupeno například zhoršenými pracovními podmínkami. Zdůraznil, že žalobce i jeho manželka je byli ochotni akceptovat až do doby než zjistili, že jejich situace je z ekonomického hlediska dále neudržitelná. Rozhodli se k odjezdu z vlasti až poté, co o zaměstnání v důsledku hospodářské krize přišli. Žádost o mezinárodní ochranu v České republice je v tomto kontextu nutno chápat jako náhradní řešení poté, co v Německu neuspěli. Správní orgán uvedl, že považuje žalobcovy obavy z reakce věřitelů a ekologické situaci na Ukrajině pouze za zástupný problém. Uvedené problémy nelze zařadit pod azylově relevantní důvody v souladu s § 12 azylového zákona. Správní orgán nepovažuje zdravotní stav všech členů rodiny za tak beznadějný, aby bylo nutno vyhledat speciální léčbu v zahraničí. Žalovaný dospěl k závěru, že stav, který je vedl k odchodu z Ukrajiny měl původ pouze v jejich ekonomické situaci.
Žalovaný dále uvedl, že se rovněž zabýval zdravotní, sociální, ekonomickou a rodinnou situací žalobce, avšak nedospěl k závěru, že by bylo možno žalobci udělit mimořádnou a hodnou zvláštního zřetele ochranu v rámci humanitárního azylu. Dodal, že se domnívá, že se řádně vypořádal se skutečnostmi tvrzenými žalobcem v odůvodnění doplňkové ochrany ve smyslu ustanovení § 14a a § 14b zákona o azylu a neshledal, že by v jeho případě byly dány důvody pro jejich udělení. Případ žalobce hodnotil individuálně, zhodnotil jím předložené údaje jak detailně, tak v souvislostech a nezjistil, že by mu hrozila vážná újma. Navrhoval zamítnutí žaloby.
II.
Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 9.3.2012, č.j. OAM-298/LE-LE05-PA03-2011 a z připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího a obsahu listin, které předložili účastníci k důkazu. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 s. ř. s.).
Krajský soud tak zjistil, že připojený správní spis obsahuje:
- Předávací protokol ze dne 26.9.2011 cizince, který má na území ČR postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, z něhož plyne, že žalobce byl transferován dne 26.9.2011 ve 12.20 hod. na území České republiky linkou LH 1630 z Mnichova. Žalobce téhož dne prohlásil, že si přeje, aby řízení ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany, kterou podal ve Spolkové republice Německo, bylo vedeno v České republice.
pokračování -5- 63Az 5/2012
- Rozhodnutí ve věci povolení vstupu na území České republiky z něhož plyne, že dne 27.9.2011 Ministerstvo vnitra České republiky, odbor azylové a migrační politiky pod č.j. OAM-287/LE-LE05-PV-2011 povolilo žalobci vstup na území České republiky ve smyslu § 73 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb.
- Žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany, sepsanou odborem azylové a migrační politiky, pracoviště Praha-Ruzyně dne 29.9.2011. Žalobce uvedl, že má vzdělání vysokoškolské, pracoval 5 let jako manažer. Vlast opustil 5.5.2011. V městě, ve kterém žil se těží 50 let uran, a to otevřeným způsobem. Prach z těžby jde na město. Zdravotní stav obyvatel je katastrofální. Většina lidí má potíže kvůli uranu. On sám má asi 20 let zdravotní potíže. Každý rok se jeho zdravotní stav zhoršuje. K tomu přišla ekonomická krize v r. 2008, kdy s manželkou přišli o práci. Od r. 2008 de facto nemají prostředky na živobytí. Tři roky se snaží opustit region a odstěhovat se jinam na Ukrajinu. Nepovedlo se to, protože z finančních důvodů je to složité a kde je práce, je podobná ekologická situace jako u nich. Díky stresům kvůli nezaměstnanosti se jeho nemoc zhoršila. Nepovedlo se mu najít novou práci. Na cestu do zahraničí si půjčili peníze. S rodinou odjel autobusem přes Polsko do ČR. Měli české vízum. Z Prahy pak pokračovali vlakem do Německa k manželčině sestře. Po dvou dnech v SRN požádali o azyl. Nakonec je poslali do ČR. O udělení mezinárodní ochrany žádá proto, že lékař, který jej naposledy léčil, mu řekl, že aby se mohl jeho zdravotní stav zlepšit, musel by žít jinde, ve zdravějším prostředí. Se svou diagnosou nemůže na Ukrajině žádat o podporu jako invalida. V ekologicky zdravých regionech Ukrajiny není práce. Za dobu, co jsou mimo Ukrajinu, jeho zdravotní stav se výrazně zlepšil. Také chtějí mít s manželkou další dítě, ale v jejich regionu to vzhledem k ekologické situaci nejde. V případě návratu do vlasti se bojí, protože lidé, od kterých si půjčili peníze, nejsou seriózní. Těmto lidem slíbili, že za pár měsíců peníze vrátí, ale dosud je nevrátili. Též se bojí ekologické situace.
Žalobce ke svému zdravotnímu stavu uvedl, že trpí lupénkou, má ji rozšířenou po velké části těla. Má problémy s vypadáváním zubů. Má časté migrény, únavu. Žalobce vlastní rukou napsal důvody k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany a to tak, že důvodem je – katastrofální ekologie v oblasti bydliště (na Ukrajině), - hrozný zdravotní stav, -nedostatek prostředků na živobytí.
- Protokol o pohovoru s žalobcem k žádosti o udělení mezinárodní ochrany na území ČR ze dne 7.10.20011 v přijímacím středisku v Zastávce. Žalobce uvedl, že vlast opustili 5.5.2011, kdy odjeli přímým linkovým autobusem z Kyjeva do Prahy. Zpátky na Ukrajinu se už nevrátili. Do Prahy přijeli 6.5.2011. Doklady vyřizovali v cestovní kanceláři, prostřednictvím jedné ženy. Jeli do zahraničí s cílem požádat o azyl. Chtěli požádat o azyl v Německu a ČR jenom využili, protože to pro ně byla jediná možná varianta. Vyřízení českého víza bylo finančně nejjednodušší. V SRN se chtěli usadit , protože slyšeli o dobrém německém zdravotnictví, o kvalifikovaných lékařích. Manželka hovoří německy a s manželkou několikrát v Německu byli. Zná tuto zemi. Od roku 2003 až 2008 měli německá pracovní víza, jezdili tam prakticky
pokračování -6- 63Az 5/2012
každý rok. Na Ukrajině pracovali v německo-ukrajinské společnosti, a ta je tam posílala pracovně. Byl manažer prodeje. V důsledku krize v r. 2008 přišli s manželkou o práci. Dlouho hledali nějaké možnosti, jak z Ukrajiny odjet natrvalo. V r. 1998 absolvoval studium v Podnikatelském institutu strategie. Snažil si najít práci. Hledal práci i v Kyjevě, byl tam asi 3 měsíce, nic nenašel. Pak žil v Dnětropetrovsku asi 2 měsíce, ale také žádnou dobrou práci, která by mu vyhovovala, nenašel.
Dostal vojenskou knížku, není schopen základní vojenské služby, ale v případě války by byl povolán. Žádný problém neměl. Vždy musel každoročně do věku 25 let předstoupit před vojenskou lékařskou komisi, kde byl přítomen jeho obvodní lékař, který měl jeho dokumentaci.
Žalobce uvedl, že v roce 1991 měl žloutenku typu A, asi za půl roku onemocněl lupenkou. V roce 2008, kdy oba s manželkou přišli o práci, byl ve velkém stresu a jeho nemoc se prudce zhoršila. Nemohl si dovolit z finančních důvodů léčbu a koupit léky. Možnost jiného zaměstnání je pro něj velmi omezená. Kvůli nemoci nemůže vykonávat jakoukoliv práci. Např. nesmí přijít do styku s chemikáliemi, s prachem, chladem apod. Jeho zdraví se zhoršuje, mívá silné bolesti hlavy, točí se mu hlava a přitom mívá černo před očima. Cítí se neustále unavený a slabý. Všichni v rodině mají zdravotní problémy. V bývalém SSSR bylo jejich město označováno za hlavní město dobývání uranu v SSSR. Těžilo se ve velkém množství. Ve městě se asi před 100 lety začala těžit želená ruda a odpady ze zpracování se navážely na skládku. Ta se později používala při budování města. Z toho materiálu se stavěly domy, dělaly silnice. Za 50 let se zjistilo, že tento materiál je plný uranu. Do roku 2008 pravidelně docházel na lékařské prohlídky a vždy dostával od lékaře potvrzení. Jedno z nich předkládal i v Německu, kde mu lékař předepsal mast na lupenku, kterou začal používat, a ihned pociťuje zlepšení. Od roku 2008 se téměř neléčil. V městě ,kde žije, je nemocnice, ale není tam prakticky žádný odborník. Staří odborníci jsou v důchodu a mladí odjíždějí do velkých měst nebo pracují na soukromých klinikách. Na Ukrajině neměl peníze na léky. Aby se mohli s manželkou přestěhovat, potřebovali základní velkou částku, aby si mohli pronajmout byt. Takové peníze neměli. Neměli vlastní bydlení, žili v bytě společně s tchýní. Na Ukrajině si půjčili 1100 euro a jako zástavu odevzdali občanské průkazy Ukrajiny. Peníze si půjčili u soukromé osoby. V případě návratu by museli peníze vrátit, jinak by jim nebyly vráceny jejich doklady. Do budoucna by chtěli dluhy zaplatit. O mezinárodní ochranu v ČR žádá kvůli svému zdravotního stavu. Manželčina sestra v Německu studovala a zůstala tam pracovat. Potíže se státními orgány Ukrajiny nikdy neměl. Pro případ návratu do vlasti by se měli hůř než před odchodem. Je tam špatná ekologie, nemá peníze, nemá vlastní bydlení, nemá zaměstnání, jenom špatné zdraví. Jeho rodiče mají též problémy se zdravím.
- Protokol o doplňujícím pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany sepsaný dne 23.3.2012 v Pobytovém středisku Havířov . Do protokolu uvedl žalobce nad rámec údajů uvedených do protokolu dne 7.10.2011, k otázce v čem vidí svůj hlavní problém, že odjel jak kvůli svému zdravotnímu stavu, tak proto, že neměl práci. Úroveň medicíny v městě je bídná, jemu a jeho rodině špatně stanovili diagnosu, na léčení na soukromé klinice neměli peníze. Po pohovoru ze dne 7.10.2011 se zlepšil
pokračování -7- 63Az 5/2012
jeho zdravotní stav, pokud se jedná o lupénku. Ještě v SRN dostal mast, v Havířově byl u kožního lékaře. Je zde čistější ovzduší než na Ukrajině a není ve stresu. Dítě je spokojené, těší se do školy. Správní orgán seznámil žalobce s podklady pro rozhodnutí, mimo jiné s informacemi MZV ČR č.j. 106362/2009-LPTP ze dne 13.5.2009 a ze dne 29.7.2009, č.j. 111193/2009-LPTP a aktuálními informacemi o situaci na Ukrajině obsaženými v databázi České tiskové kanceláře.
- Zprávu vypracovanou PhDr. O. H., psycholožkou, bez uvedení data, která byla doručena žalovanému dne 1.12.2011. Dle této zprávy žalobce a jeho manželka pravidelně dochází na psychologické poradenství a terapii. U obou manželů byla diagnostikována postraumatická stresová porucha s četnými psychosomatickými potížemi. Psychický stav se postupně konsoliduje. Osobnostně bez patologie.
- Zprávu odborného kožního lékaře MUDr. M.K. ze dne 10.11.2011, dle které si žalobce stěžoval na svědění kůže i na změny psoriatické.
- Lékařský nález DIKa centrum , ordinace neurologická, EEG , který zpracovala dne 15.12.2011 a 25.1.2012 MUDr. J.M., z něhož plyne, že žalobce byl vyšetřen. EEG i CT mozku normální nález, má nově lék na hypertenzi. Dle závěru lékařky se jedná o migrénu bez aury vs, insomnie, stresové vlivy, zvýšený TK.
- Rozhodnutí ze dne 9.3.2012 č.j.: OAM-298/LE-LE05-PA03-2011, kterým žalovaný rozhodl tak, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o azylu) neuděluje, mimo jiné s odůvodněním, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce je snaha o legalizaci svého dalšího pobytu na území České republiky proto, že po nuceném transferu z Německa by zde chtěli zůstat s manželkou a synem a že se nechtějí vrátit na Ukrajinu, kde by se dostali opět do ekonomických, zdravotních a ekologických problémů.
Žalovaný uvedl, že při posuzování žádosti o mezinárodní ochranu vycházel především z výpovědi žalobce a dále z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečností situace a stavu dodržování lidských práv na území Ukrajiny. Správní orgán konstatoval, že neshledal žádnou konkrétní skutečnost, která by jej vedla k závěru, že jmenovaný byl ve své vlasti pronásledován za uplatňování politických práv a svobod podle ust. § 12 písm. a) zákona o azylu . Jmenovaný žádnou takovou skutečnost neuvedl. Nebyl členem žádné politické strany ani podobné organizace a nevyvíjel v tomto směru žádné aktivity. Z Ukrajiny bez problémů opakovaně vyjížděl za prací a na návštěvu švagrové do Německa a zase se tam bez problémů vracel.
Správní orgán rovněž nedošel k závěru, že by jmenovaný mohl ve vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodů uvedených v ust. § 12 písm. b) zákona o azylu, když žadatel neuvedl ani žádnou skutečnost nasvědčující
pokračování -8- 63Az 5/2012
odůvodněné možnosti pronásledování jeho osoby z důvodu rasy, pohlaví, národnosti, náboženství, příslušnosti k určité sociální skupině či politického přesvědčení. V průběhu správního řízení nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by skutečnosti ve smyslu výše uvedeného naznačovaly. Žadatel s manželkou a synem opustili vlast z ekonomických, zdravotních a ekologických důvodů, protože si chtěli zajistit v Německu lepší podmínky k životu. Žalovaný uvedl, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany potvrdil, že svou žádost o udělení mezinárodní ochrany podává z důvodu legalizace svého dalšího pobytu v České republice, kdy sem byli proti své vůli deportování na základě mezinárodních dohod z Německa, zamýšleného cíle jejich emigrační cesty z vlasti. Ukrajinu opustili v květnu 2011 proto, že se chtěli po propuštění z dobře placeného zaměstnání v roce 2008 vyhnout špatné ekonomické situaci své rodiny, která měla dle mínění žadatele i dopad na jejich zdravotní stav a na vztahy uvnitř rodiny. Onemocnění lupenkou považoval žadatel za důsledek špatného životního prostředí v jejich regionu. Dle žadatele se rodina snažila řešit situaci přestěhováním do jiných oblastí Ukrajiny, ale nepodařilo se jim najít místo ani práci, které by jim vyhovovalo. Žalovaný uvedl, že nelze souhlasit s názorem, že na to neměli dostatek finančních prostředků. Za situace, kdy si i na vycestování do zahraničí museli půjčit peníze, se jeví tvrzení žadatele jako účelové a spekulativní, protože zcela jistě by pro ně bylo přestěhování na jiné místo na Ukrajině méně nákladné a stresující než cesta do neznámé cizí země. Jeví se i nevěrohodné žadatelovo tvrzení, že jim část peněz dali i rodiče, když na jiném místě svých výpovědí tvrdí, že rodiče jsou rozvedeni, mají špatný zdravotní stav a sám se musel o ně starat. Jmenovaný odjel z Ukrajiny s manželkou a synem legálním způsobem se svými platnými cestovními doklady, a s opuštěním vlasti neměli žádné problémy. Jednoznačně prohlásili, že kromě zdravotního stavu, nedostatku zaměstnání a škodlivého prostředí v jejich regiónu neměli na Ukrajině žádné problémy, které by byly důvodem k jejich odjezdu z vlasti. Žadatel zdůrazňoval nutnost vyšetření celé rodiny, na které podle svých slov na Ukrajině neměl peníze. Přiložené lékařské zprávy však nenasvědčují o žádné vážné chorobě, pro kterou by se na Ukrajině nemohli dožádat pomoci a museli by zemi opustit. Doloženými lékařskými zprávami dal najevo, že lékařská péče mu nebyla odepřena. Žadatel netrpí žádnou chorobou, k léčení které by měli potřebovat mimořádnou léčbu, která by nemohla být poskytnuta na Ukrajině. Žalovaný poukázal na to, že žadatel uvedl, že i když nebyl povolán k výkonu základní vojenské služby, nebyl vojenské povinnosti zproštěn zcela a každý rok se podrobil komisionálnímu vyšetření svého zdravotního stavu.
Správní orgán dodal, že snahu rodiny, jak ji ve svých výpovědích žadatel presentoval, o přestěhování se na jiné místo Ukrajiny, považuje za nedostatečnou, protože žadatel uvedl, že by sice nalezl ve své vlasti místo k pobytu rodiny, ale nehodlali ho přijmout z důvodu nedostatečného finančního efektu. Správní orgán uvedl, že takové jednání považuje za spekulativní.
Správní orgán považoval za velmi nadnesené prohlášení žadatele o udělení mezinárodní ochrany o katastrofální ekologické situaci na Ukrajině a o svém špatném zdravotním stavu. Uvedl, že jmenovaný se netajil tím, že do roku 2008, ve kterém ztratili s manželkou lukrativní zaměstnání ve svém městě, o nějaké změně místa pobytu neuvažovali. Rozhodli se k odjezdu z vlasti až poté, co o zaměstnání
pokračování -9- 63Az 5/2012
v důsledku hospodářské krize přišli. Jejich zadlužení považoval za důsledek jejich nezodpovědného jednání (dali do zástavy své občanské průkazy). Správní orgán uvedl, že je přesvědčen, že na Ukrajině existují „ekologicky zdravé“ oblasti, takže pokud by mělo být u nich zdraví na předním místě, jistě by je možnost vnitřního přesídlení s menším stresem jistě více zajímala. Správní orgán považoval žadatelovy obavy z reakce věřitelů a ekologické situace na Ukrajině pouze za zástupný problém.
Správní orgán nepovažoval zdravotní stav členů rodiny za tak beznadějný, aby bylo nutno vyhledat speciální léčbu v zahraničí. Uvedl, že žadatel předložil k doložení svých tvrzení zdravotní kartu z Ukrajiny, potvrzení z Úřadu práce ve Žlutých Vodách za rok 2010 a 2011, článek z internetové stránky novin Gazeta 24 s názvem Město na uranu, ve kterém je město Žluté vody prezentováno jako „horká tečka“ na ekologické mapě Ukrajiny. Správní orgán uvedl, že nechce spekulovat o pravdivosti žadatelových tvrzení ohledně těchto skutečností a proto považoval za neekonomické zajišťovat oficiální překlad tohoto článku. Jmenovaný popsal svůj zdravotní stav dostatečně.
Správní orgán konstatoval, že snahu o legalizaci pobytu v České republice nelze důvodům pro udělení azylu ve smyslu § 12 zákona o azylu podřadit. Žadatel má možnost si zde legalizovat pobyt za využití běžných typů pobytu, které mu dává právní řád České republiky k dispozici, zejména pak zákon č. 326/1999 Sb. Správní orgán shrnul, že žadatel nesplňuje zákonné podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. a), b) zákona o azylu.
Žalovaný správní orgán dospěl k závěru, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany nesplňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 zákona o azylu a nesplňuje ani důvody pro udělení azylu dle § 14 zákona o azylu, když nezjistil žádný důvod hodný zvláštního zřetele pro udělení azylu podle § 14 zákona o azylu.
Vzhledem k tomu, že nebyly naplněny důvody pro udělení azylu jako vyšší formy mezinárodní ochrany, správní orgán uvedl, že posoudil, zda jmenovaný nesplňuje důvody k udělení doplňkové ochrany. Při posuzování otázky, zda by žadateli v případě návratu na Ukrajinu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle § 14a odst. 2 zákona o azylu, správní orgán znovu posoudil výpovědi jmenovaného a dále pak vycházel z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a ekonomické situace a stavu dodržování lidských práv na Ukrajině. Po posouzení žadatelových výpovědi nedospěl správní orgán k závěru, že jmenovanému by byl ve vlasti uložen trest smrti či mu vykonání tohoto trestu hrozí.
Rovněž nedospěl k závěru, že žadateli po návratu do vlasti hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání.
Správní orgán dále uvedl, že se zabýval situací, kdy se jmenovaný po neúspěšné žádosti o udělení mezinárodní ochrany vrátí na Ukrajinu. Dle informací Ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 13.5.2009 neúspěšným žadatelům o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti nehrozí žádné nebezpečí ze strany státních orgánů ani soukromých osob. Ukrajina je demokratická země a ukrajinským občanům nehrozí diskriminace či pronásledování z důvodu jejich názorů, ani
pokračování -10- 63Az 5/2012
dlouhodobého pobytu v zahraničí. Občan se může volně stěhovat a cestovat do zahraničí.
Jmenovanému také nehrozí vážná újma z důvodu svévolného násilí, které by mohlo vyplývat z mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.
Správní orgán uvedl, že je přesvědčen, že v případě jmenovaného neexistují žádné objektivní skutečnosti, alespoň jím nebyly tvrzeny, které by měly zabránit jeho možnosti žít společně se svou manželkou a synem. Záleží pouze na jmenovaném, zda požádá o udělení pobytu na území České republiky a splní dané podmínky zákona o pobytu cizinců. Případné vycestování nepředstavuje ani rozpor s mezinárodními závazky ČR.
Správní orgán dospěl k závěru, že žadatel nesplňuje zákonné podmínky pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu a doplňkovou ochranu neudělil. Zároveň dospěl k závěru, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany nesplňuje důvody pro udělení doplňkové ochrany podle § 14b zákona o azylu.
Rozhodnutí je opatřeno kulatým razítkem žalovaného a podpisem ředitele odboru azylové a migrační politiky PhDr. T. H.
III.
Žalovaný předložil v průběhu ústního jednání dne 21.8.2012 Informaci Velvyslanectví České republiky č.j. 2294/2011-KIEV ze dne 8.5.2011, týkající se lékařské péče na Ukrajině, ze které soud zjistil, že na Ukrajině jsou lékaři a jsou dostupné příslušné léky. Pokud je poskytnuto ošetření ve velké městské nemocnici na Ukrajině nebo ve specializovaných zdravotních střediscích, je více pravděpodobné, že bude pacient dobře ošetřen. Pokud by bylo poskytnuto ošetření v místní poliklinice nebo v nemocnici malého města, je pravděpodobné, že kvalita péče bude mnohem nižší. Léky jsou k dispozici od místních ukrajinských výrobců nebo léky dovážené ze zahraničí. Dovážené léky však mohou stát až 5x více ve srovnání s ukrajinskými výrobky.
Žalobce předložil k důkazu lékařské zprávy. Ze zprávy NsP Havířov, Radiodiagnostické oddělení ze dne 3.5.2012 soud zjistil, že bylo provedeno vyšetření C páteře a LS páteře. C páteř –Osa v normě, lordóza plošná, výška obratlových těl je přiměřené, mírně protaženy ventrální okraje C 4,5. MOP v normě. Megatransversi C7. Vyšetřením LS páteře zjištěna rotace segmentů mírně doprava, lordóza plošší. Výška obratlových těl je přiměřená, pedikly bn. MOP v normě. Numerická varianta, sakralizace L5, bez strukturálních změn.
Ze zprávy NsP Havířov, Radiodiagnostické oddělení ze dne 3.5.2012 soud zjistil, že bylo provedeno vyšetření CT žalobcova levého hlezna. Postavení v klubu je správné. Kloubní plochy napřímenější. Bez známek čerstvého traumatu. V těle talu okrsek kondensace –insula compacta vel. 5 mm, další vel 6x3mm u mediálního
pokračování -11- 63Az 5/2012
okraje kosti. Exostróza na laterálním okraji talu, vel. 14x10mm, menší i na mediálním okraji, bez zřetelného porušení kortikalis. Patrny drobné přídatné kůstky. Prosáklé měkké tkáně.
Žalobce též předložil lékařskou zprávu MUDr. A. W. ze dne 21.3.2012, ve které je uveden ze zdravotnické dokumentace diagnostický souhrn: lupénka, stav po svrabu, migréna, bolest hlavy, nespavost, vysoký tlak, stresové vlivy, křečové žíly pravé dolní končetiny.
IV.
Výčet důvodů pro poskytnutí azylu podle § 12 písm. a) a b) zákona o azylu je taxativně vymezen, a jiné než tam uvedené důvody nezakládají důvod pro udělení azylu. Podle výše citovaného ustanovení se azyl udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec je buď pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
Za pronásledování se pak v souladu s ust. § 2 odst. 8 pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování.
Podle odst. 9 téhož ustanovení původcem pronásledování nebo vážné újmy (§ 14a) se rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou.
Za pronásledování nebo vážnou újmu se nepovažuje (odst.10 cit. ustanovení), může-li cizinec s přihlédnutím k osobní situaci nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování nebo vážné újmy vztahuje pouze na část území státu.
Podle § 13 odst.1 z.č. 325/199 Sb. rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12.
pokračování -12- 63Az 5/2012
Rodinným příslušníkem se podle odst. 2 téhož ustanovení pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí
a) manžel nebo partner azylanta,
b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let,
c) rodič azylanta mladšího 18 let,
d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 13, nebo
e) svobodný sourozenec azylanta mladší 18 let.
Podle odst.3 předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi. Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny partnerovi azylanta je trvání partnerství před udělením azylu azylantovi.
Jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu (§14 ).
Podle § 14a odst.1 z.č. 325/1999 Sb. doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.
Za vážnou újmu se podle odst.2 tohoto zákona považuje
a) uložení nebo vykonání trestu smrti,
b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu,
c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo
d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
Podle § 14b odst.1 shora cit. zákona rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení.
Podle odst. 2 rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí
a) manžel nebo partner osoby požívající doplňkové ochrany,
b) svobodné dítě osoby požívající doplňkové ochrany, které je mladší 18 let,
c) rodič osoby požívající doplňkové ochrany, která je mladší 18 let,
d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 13, nebo
e) svobodný sourozenec osoby požívající doplňkové ochrany, který je mladší 18 let.
pokračování -13- 63Az 5/2012
Podle odst. 3 předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny manželu osoby požívající doplňkové ochrany je trvání manželství před udělením doplňkové ochrany cizinci. Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny partnerovi osoby požívající doplňkové ochrany je trvání partnerství před udělením doplňkové ochrany cizinci.
Podle čl.6 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29.4.2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (dále jen „kvalifikační směrnice“) „mezi původce pronásledování nebo vážné újmy patří
a) stát;
b) strany nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu;
c) nestátní původci, lze-li prokázat , že původci uvedení v písmenech a) a b) , včetně mezinárodních organizací, nejsou schopni nebo ochotni poskytnou ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou, které jsou uvedeny v článku 7“.
Podle čl. 7 odst. 1 kvalifikační směrnice „ochranu mohou poskytovat
a) stát nebo
b) strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, které ovládají stát nebo podstatnou část území státu“.
Podle čl. 7 odst. 2 kvalifikační směrnice se „má… zpravidla za to, že ochrana je poskytována, jestliže subjekty uvedené v odstavci 1 čl.7 směrnice učiní přiměřené kroky k zabránění pronásledování nebo způsobení vážné újmy, mimo jiné zavedením účinného právního systému pro odhalování, stíhání a trestání jednání představujících pronásledování nebo způsobení vážně újmy, a žadatel má k této ochraně přístup“.
V.
Ze všech procesních úkonů, učiněných žalobcem v tomto řízení o udělení mezinárodní ochrany v České republice soud zjistil, že neopustil zemi původu z důvodu, že by byl pronásledován pro uplatňování politických práv a svobod, ani ze strachu z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině, nebo zastávání určitých politických názorů.
Bylo zjištěno, že žalobce opustil zemi původu spolu se svou manželkou a dítětem proto, že přišli v důsledku hospodářské krize o zaměstnání. Rozhodli se odjet do Německa. Manželčina sestra v Německu studovala a zůstala tam pracovat. Z Německa byli předání do České republiky. Důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky je snaha o legalizaci dalšího pobytu na území České republiky proto, že po nuceném transferu z Německa by zde chtěli zůstat s manželkou a synem a že se nechtějí vrátit na Ukrajinu, kde by se dostali opět do ekonomických, zdravotních a ekologických problémů. O mezinárodní ochranu v ČR, jak žalobce uvedl, žádá kvůli svému zdravotního stavu. Pokud žalobce tvrdil, že pro případ návratu do vlasti by se měli hůř než před odchodem,
pokračování -14- 63Az 5/2012
neboť je tam špatná ekologie, nemá peníze, nemá vlastní bydlení, nemá zaměstnání, jenom špatné zdraví, soud uvádí, že tyto důvody nelze podřadit pod ustanovení § 12 zákona o azylu.
Skutečnost, že žalobce nemá zaměstnání, špatná ekonomická situace rodiny měla dopad i na jejich zdravotní stav a na vztahy uvnitř rodiny, že není spokojen s úrovní zdravotní péče v zemi svého původu, není zákonným důvodem pro vyhovění jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, zvláště za situace, když z předložených lékařských zpráv neplyne, že by se v případě žalobce jednalo o tak závažný zdravotní stav, který by nemohl být v zemi původu žalobce léčen.
Pokud žalobce uváděl, že se považuje za osobu příslušející k sociální skupině zdravotně postižených a že nelze vynést obecný soud o tom, že na Ukrajině je, co se týče zdravotnictví, stejná či obdobná situace jako v České republice, pak soud uvádí, že sociální skupina ve smyslu ustanovení § 12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je společenský útvar, jenž je určitelný natolik přesně, aby byl vůbec způsobilý k pronásledování. Příslušnost k sociální skupině je nutno vnímat jako možnost, na jejímž základě může Česká republika poskytnout ochranu i z jiných důvodů motivujících k pronásledování než z důvodu rasy, náboženství, národnosti či politického přesvědčení. Takovými důvody jsou typicky příslušnost k sexuálním menšinám, skupinám spojeným přesvědčením nenáboženské a nepolitické povahy a jiným skupinám, jevícím znak způsobilý k pronásledování, jenž nemusel být zákonodárci v době přijímání zákona o azylu vůbec znám. Za sociální skupinu proto nemůže být považována skupina lidí, kteří jsou v různém rozsahu zdravotně postižení , a to zejména proto, že se nejedná o objektivní ověřitelnou skutečnost, ale o pocit, jímž v určité fázi svého života může trpět takřka jakýkoli člověk v jakékoli reálně existující společnosti.
Namítal-li žalobce, že je mu neprávem zamezeno rovnému přístupu k zaměstnání, pak soud uvádí, že dle tvrzení žalobce, žalobce měl lukrativní zaměstnání, byl propuštěn ze zaměstnání z důvodu ekonomické krize, nikoliv ze zdravotních či jiných důvodů. Pokud snad měl za to, že nejsou důvody pro takovéto jednání zaměstnavatele, měl možnost obrátit se s žalobou na soud , či příslušné organizace nebo ombudsmana.
Domáhal-li se žalobce udělení mezinárodní ochrany z poukazem na ekologické důvody, pak soud uvádí, že ani ekologická katastrofa nepředstavuje důvod pro přiznání azylu podle § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Soud neprováděl v tomto směru důkaz listinami, které žalobce předložil správnímu orgánu a to proto, že o tvrzení žalobce neměl důvod pochybovat.
Z hlediska takto uplatněných důvodů žádosti o udělení mezinárodní ochrany se krajský soud zcela ztotožňuje s právním názorem a závěrem žalovaného, že důvody, které uvedl v protokolu o sepsání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a posléze do protokolu sepsaného 29.9.2011 a 7.10.2011, nelze podřadit pod některou
pokračování -15- 63Az 5/2012
z forem mezinárodní ochrany v ustanovení § 12 zákona o azylu. Podle citovaného ustanovení, jak výše uvedeno, se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je buď pronásledován za uplatňování politických práv a svobod nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě posledního trvalého bydliště. Žádný z těchto důvodů žalobce v průběhu správního řízení neprokázal. Naopak bylo zjištěno, že žalobce, pokud byl zaměstnán, opakovaně vyjížděl do Německa a zase se vracel zpět do vlasti.
Krajský soud se ztotožňuje s vyjádřením žalovaného, že žádost žalobce o mezinárodní ochranu v České republice je v celém kontextu nutno chápat jako náhradní řešení poté, co v Německu žalobce a jeho manželka s dítětem s žádosti o udělení azylu neuspěli. Stejně jako správní orgán i soud považuje obavy žalobce z ekologické situace na Ukrajině pouze za zástupný problém (o změně bydliště neuvažovali dokud měli zaměstnání).
Podmínkou pro udělení mezinárodní ochrany cizinci je skutečnost, že bylo přiměřeným způsobem prokázáno, že je pronásledován pro uplatňování politických práv a svobod nebo se opodstatněné obává pronásledování pro některý z důvodů vyjmenovaných v ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu.
Žalobce netvrdil, že by byl pronásledován pro uplatňování politických práv a svobod, příp. že se obává pronásledování z některých důvodů vyjmenovaných v ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Skutečnost, že si chce vydělat peníze a mít řádné lékařské vyšetření, není bez dalšího důvodem pro udělení azylu podle ustanovení § 12 zákona č. 325/1999, o azylu, v platném znění. Samotná skutečnost, že žalobce není spokojen s úrovní zdravotní péče v zemi svého původu, není zákonným důvodem pro vyhovění jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
Žalobce nesplňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany, tak jak jsou vymezeny v § 12 zákona o azylu.
Žalobce nesplňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 zákona o azylu, neboť podle § 13 odst.1 z.č. 325/199 Sb. rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12.
Pokud jde o udělení azylu podle § 14 zákona o azylu, to je vázáno na důvody zvláštního zřetele hodné pro případ, že nejsou podmínky pro udělení azylu ve smyslu ust. § 12 cit. zákona. Je věcí správního uvážení rozhodujícího orgánu. Soud při
přezkoumávání takového rozhodnutí nehodnotí výsledek úvahy správního orgánu, nýbrž pouze to, zda rozhodnutí logicky plyne z provedených důkazů a zda k němu
správní orgán dospěl řádným procesním postupem. Na azyl z humanitárních důvodů
pokračování -16- 63Az 5/2012
není právní nárok. V otázkách přezkumu správního rozhodnutí, které je ovládáno zásadami správního uvážení, zákon vytváří kritéria, podle nichž a v jejichž rámci se může uskutečnit volba, včetně výběru a zjišťování těch skutečností konkrétního případu, které nejsou správní normou předpokládány, ale uvážením správního orgánu jsou uznány za potřebné pro volbu jeho rozhodnutí. Samotné správní rozhodnutí podléhá přezkumu soudu pouze v tom směru, zda nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda je v souladu s pravidly logického usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem. Za splnění těchto předpokladů není soud oprávněn z týchž skutečností dovozovat jiné nebo přímo opačné závěry.
Žalobce nesplňuje podmínky doplňkové ochrany podle § 14a odst.1 z.č. 325/1999 Sb., neboť z dostupných informací nebylo zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl vrácen do státu, jehož je stáním občanem, hrozilo by mu skutečné nebezpečí vážné újmy (uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu). Vycestování žalobce není ani v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
Žalobce nesplňuje podmínky doplňkové ochrany podle ust. § 14b z.č. 325/1999 Sb., když se nejedná o rodinného příslušníka osoby požívající doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny.
Soud zdůrazňuje, že mezinárodní ochrana ve smyslu zákona č. 325/1999 Sb. je právním institutem výjimečným, jehož smyslem je poskytnout žadateli ochranu, nikoliv však před jakýmikoliv negativními jevy v zemi jeho původu, ale jen z důvodů uvedených v zákoně o azylu.
Smyslem mezinárodní ochrany je poskytnout cizinci ochranu před takovými negativními jevy v zemi jeho původu, které lze podřadit některému z důvodů pro udělení azylu podle § 12 a násl. zákona o azylu, nebo některému z důvodu pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a téhož zákona (viz rozsudky NSS č.j. 6Azs 12/2003-49 z 6.11.2009 a č.j. 9Azs 45/2009-94 z 18.3.2010).
Institut mezinárodní ochrany nelze chápat jako jeden z prostředků k legalizaci pobytu cizince na území České republiky a nelze jej využívat jako „náhradní řešení“ v případech, kdy cizinec nesplňuje podmínky pro získání trvalého pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb. Snaha o legalizaci pobytu na území České republiky je sice důvodem pochopitelným, nikoliv natolik závažným a naléhavým, aby bez přistoupení dalších okolností zvláštního zřetele hodných, mohl být vnímán jako výjimečný, tedy zvláštního zřetele hodný ve smyslu ust. § 14 z.č. 325/1999 Sb.
Žalobce byl v průběhu správního řízení seznámen s informacemi z 13.5.2009 a 29.7.2009. Z rozhodovací činnosti krajského soudu je mu známo (např. spis sp.zn. 63Az 16/2011), že Ukrajina je demokratická země a ukrajinským občanům
pokračování -17- 63Az 5/2012
nehrozí diskriminace, pronásledování z důvodu jejich názoru, bezdůvodné pronásledování či znemožnění ochrany jinými orgány nebo nevládními organizacemi. Ukrajinským občanům nehrozí diskriminace ani z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Občan se může volně stěhovat a cestovat do zahraničí. Nedochází k pronásledování osob z azylově relevantních důvodů. Na Ukrajině působí řada nevládních organizací s širokým spektrem činností. Současná globální ekonomická krize zhoršila situaci v zemi. Mezinárodní měnový fond schválil důležitou půjčku ve výši 16,5 miliard USD pro podpoření ekonomiky. Na Ukrajině je demokratické státní zřízení založené na volbách. Neúspěšným žadatelům o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti nehrozí žádné nebezpečí ze strany státních orgánů ani soukromých osob. Takové osoby nejsou vystaveny znevýhodňování či diskriminaci ze strany státních orgánů.
Námitky žalobce se týkaly i dodržování procesního předpisu. Soud je neshledal důvodnými. Podle názoru krajského soudu měl žalovaný dostatečné podklady k tomu, aby zjistil beze zbytku úplně skutkový stav, a aby mohl posoudit důvodnost žádosti žalobce. Krajský soud se ztotožňuje se závěry žalovaného, že při posuzování žádosti žalobce postupoval v souladu s příslušnými právními normami a dbal na zachování všech práv žalobce garantovaných právním řádem České republiky. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný se žádostí žalobce zabýval odpovědně a svědomitě, a vycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Z přílohy k pohovoru s žalobcem vyplývá, že mu byla dána možnost, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k protokolu o výslechu, i podkladům, které měl žalovaný k dispozici, případně navrhl doplnění protokolu, označil důkazy. Žalovaný vycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl žalovaný veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval. Napadené rozhodnutí proto soud považuje za přesvědčivé. Námitka žalobce, že napadené rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, není důvodná.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl žalobu jako nedůvodnou.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný a procesně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení neuplatnil.
Usnesením ze dne 2.7.2012 č. j. 63Az 5/2012-33 krajský soud žalobci k jeho žádosti ustanovil pro řízení zástupce z řad advokátů, a to advokátku JUDr. Alenu Porostlou. Odměna zástupkyni žalobce za řízení o žalobě byla stanovena za tři úkony právní služby po 2.100,- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f/, § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. 6.300,- Kč, 3x náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky po 300,- Kč, tj. 900,- Kč, tj. celkem 7.200,- Kč.
pokračování -18- 63Az 5/2012
Výrok o nákladech státu je odůvodněn ustanovením § 35 odst.8 a § 36 odst. 2 s. ř. s.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 21. srpna 2012
JUDr. Bohuslava Drahošová
samosoudkyně