19Ad 33/2011-40
U s n e s e n í
Krajský soud v Ostravě rozhodl v právní věci žalobkyně I. N., zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem Slezská Ostrava, Jaklovecká 18, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18.9.2001, o nároku na invalidní důchod,
t a k t o :
I. Návrh s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Mgr. Petru Miketovi, advokátovi se sídlem Jaklovecká 18, Ostrava-město, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování žalobkyně ve výši 1.600,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
O d ů v o d n ě n í :
Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení svým rozhodnutím ze dne 18.9.2001 číslo X zamítla žádost žalobkyně I. M. (nyní I. N.), o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 z.č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že podle posudku lékaře OSSZ ve Frýdku-Místku ze dne 4.9.2001 není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti o 10%.
Žalobkyně osobně doručila Krajskému soudu v Ostravě dne 18.3.2011 podání z téhož dne, ve kterém označila žalobce a žalovaného. Uvedla tento text: „Proti rozhodnutí OSSZ Frýdek-Místek, číslo X v Praze ze dne 18.9.2001, k tomu
datu již výše zmiňované choroby měl přiznaný být invalidní důchod.“ Zároveň požádala o ustanovení právního zástupce pro složitost věci a s ohledem na její zdravotní stav.
Poté, co žalobkyně doručila soudu potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, usnesením ze dne 1.7.2011 č.j. 19Ad 33/2011-8 soud ustanovil žalobkyni pro řízení advokáta Mgr. Petra Miketu. Usnesením ze dne 11.8.2011 byl právní zástupce žalobkyně vyzván k opravě a doplnění podání žalobkyně ze dne 18.3.2011. Doplnění žaloby bylo zasláno elektronickou poštou dne 1.9.2011. V podání je mimo jiné uvedeno, že žalobkyně se pokoušela dopisem ze dne 31.5.2010 zjistit, z jakého důvodu jí nebyl přiznán invalidní důchod již v roce 2001, kdy její současný zdravotní stav je nejméně od uvedeného roku neměnný. Rozhodnutím žalované ze dne 18.6.2010 byl jí s účinnosti od 23.4.2010 přiznán invalidní důchod. Nedomáhala se změny rozhodnutí ze dne 18.6.2010, ale přezkoumání rozhodnutí z 18.9.2001.
Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 15.12.2011 se vyjádřila k rozhodnutí ze dne 18.6.2010 tak, že přiznala žalobkyni od 23.4.2011 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky ze dne 4.8.2010, které byly jako opožděně zamítnuty rozhodnutím ze dne 10.8.2010. Navrhovala odmítnutí návrhu pro nepřípustnost.
Žalovaná se dále na žádost soudu vyjádřila k návrhu žalobkyně na přezkoumání rozhodnutí ze dne 18.9.2001 podáním ze dne 9.2.2012 tak, že žalovaná ve věci žalobkyně žádné rozhodnutí nevydala. K další žádosti soudu žalovaná přípisem ze dne 13.3.2012 sdělila, že z dodatečně nalezené dokumentace zjistila, že žalobkyně uplatnila prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek dne 16.7.2001 žádost o plný invalidní důchod, která jí byla rozhodnutím ze dne 18.9.2001 zamítnuta pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č.155/1995 Sb., neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 10%. Dle dokladu o doručení žalobkyně toto rozhodnutí převzala dne 21.9.2001. Tímto rozhodnutím byla žalobkyně poučena o možnosti uplatnit opravný prostředek do 30 dnů ode dne následujícího po dni doručení tohoto rozhodnutí u krajského soudu, v jehož obvodu má bydliště, nebo u České správy sociálního zabezpečení. Tohoto práva žalobkyně nevyužila. Žalovaná navrhovala odmítnutí žaloby pro opožděné podání podle ust. § 46 odst.1 písm. b) s.ř.s.
Z fotokopie doručenky rozhodnutí ze dne 18.9.2001 č. 705 128 4988 soud zjistil, že toto rozhodnutí žalobkyně převzala 21.9.2001.
Podle ustanovení § 250 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění ke dni 18.9.2001, řízení se zahajuje na návrh, kterým je opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu.
Podle odst.2 návrh se podává u příslušného soudu ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Návrh je podán včas i tehdy, byl-li podán ve lhůtě u orgánu, který vydal rozhodnutí. Neobsahuje-li
rozhodnutí řádné poučení o opravném prostředku, lze je napadnout do šesti měsíců od jeho doručení.
Podle ustanovení § 129 odst.1 z.č. 150/2002 Sb., Přechodná ustanovení k opravným prostředkům proti rozhodnutí správního orgánu, ve věcech správního soudnictví, v nichž zvláštní zákon svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. prosinci 2002, lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinak, žalobu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky tam stanovené. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, má podání žaloby odkladný účinek.
Dle § 72 odst. 4 s.ř.s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
V daném případě žalobkyně převzala napadené rozhodnutí žalované ze dne 18.9.2001, kterým byla zamítnuta její žádost o plný invalidní důchod, dne 21.9.2001. Třicetidenní lhůta k podání žaloby jí začala běžet dne 22.9.2001. Protože poslední den lhůty připadl na neděli 21.10.2001, měla žalobkyně možnost podat opravný prostředek nejpozději 22.10.2001. Lhůta k podání opravného prostředku marně uplynula dne 22.10.2001. Žalobkyně však žalobu sepsala až 18.3.2011, tedy po marném uplynutí lhůty k podání opravného prostředku .
Ustanovení § 72 odst.4 s.ř.s. vylučuje prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby. Ustanovení § 40 odst.5 s.ř.s. nelze použít.
Podle ustanovení § 46 odst.1 písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
Protože žaloba byla podána opožděně, soud žalobu odmítl, neboť nemá jinou možnost, než žalobu odmítnout (§ 46 odst.1 písm. b) s.ř.s.). Je-li účastník zastoupen advokátem, je podle § 57, 61, 64 s.ř.s. mimo jiné součástí nákladů řízení odměna za zastupování. Její výše byla určena vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné ap. Podle odst. 3 citované vyhlášky paušální částka jako náhrada výdajů činí 300,-Kč na jeden úkon právní služby. Ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění a opravných prostředků proti rozhodnutím orgánů veřejné správy a správních orgánů se dle § 9 odst.2 se za tarifní hodnotu považuje částka 1.000,- Kč a dle § 7 téže vyhlášky činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty do 1.000,- Kč - 500,- Kč.
Usnesením ze dne 1.7.2011 č.j. 19Ad 33/2011-8 krajský soud žalobkyni ustanovil pro řízení zástupce z řad advokátů, a to Mgr. Petra Miketu. Odměna zástupci žalobkyně byla stanovena za dva úkony právní služby po 500,- Kč (§ 9 odst. 3 písm.
f/, § 7 a § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.), tj. 1.000,- Kč, 2x náhrada hotových výdajů dle §13 odst. 3 téže vyhlášky po 300,- Kč, tj. 600,- Kč.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 60 odst. 3, věta prvá s.ř.s.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě 4. října 2012
: JUDr. Bohuslava Drahošová
samosoudkyně