29Az 7/2012-33
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce B. T., zast. opatrovníkem Organizací pro pomoc uprchlíkům se sídlem v Praze – Libni, Kovářská 939/4, proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2012, čj. OAM-205/LE-05-HA08-2009, t a k t o :
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 14. 3. 2012 žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2012, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ust. §§ 12 – 14b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Žalobce uvedl jako jedinou adresu svého pobytu PoS Kostelec nad Orlicí, kam se mu však nepodařilo doručit písemnost (vyjádření žalovaného) a z evidence MV soud následně zjistil dne 20. 8. 2012, že žalobce opustil PoS svévolně dne 12. 6. 2012 a jeho aktuální místo pobytu není známo. Shodná skutečnost pak byla soudem ověřena z cit. databáze i dne 25. 9. 2012. Soudem byla z důvodu neznámého pobytu žalobce ustanovena jeho opatrovníkem Organizace pro pomoc uprchlíků se sídlem v Praze – Libni, Kovářská 939/4.
Z ust. § 33 písm. b) zákona o azylu vyplývá, že řízení se zastaví, pokud nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, dle písm. e) téhož pak i v případě, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil. Soud je přesvědčen, že v daném případě jsou naplněny obě podmínky výše uvedené pro zastavení řízení, neboť je patrné, že žalobce se nezdržuje v místě hlášeného pobytu, změnu soudu neoznámil a jeho pobyt není znám. Soud proto řízení o žalobě, vedené proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 14. 2. 2012 zastavil.
pokračování 29Az 7/2012
-2-
Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 1. října 2012
JUDr. Jana Kábrtová, v.r.
samosoudkyně