[OBRÁZEK]62 Ca 86/2008-

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

 Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida
Rause, Ph.D. a soudců JUDr. Jaroslavy Sko umalo vé a Mgr. Petra Šebka v pr ávní věci
žalo bců: a) HAVEL & HOLÁSEK s.r.o., advo kát ní kancelář, se sídlem Praha 1,
Týn 1049/3, zastoupená Mgr. Alešem Roztočilem, LL.M. advo kátem, se sídlem Brno,
Hilleho 1863/6, b) Česká republika – Ministerstvo dopravy, se sídlem Praha 1,
nábřeží Ludví ka Svobo dy 1222/12, zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc.,
advokátem, se sídlem Praha 1, Dlouhá 13, proti žalo vaném u: Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže, se sídlem Brno, třída Kpt . Jaroše 7, zastoupený JUDr. Kristinou
Škampo vo u, advokátkou se sídlem Brno, Pellicova 8a, o žalo bác h proti rozhodnutí
předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 10. 2008,
č. j. R082,083/2008/02-20137/2008/310-Hr,

t a k t o :

I. Žaloby s e z a m í t a j í.

II. Žalo vaném u s e náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á.

III. Žalobci b) s e v r a c í z účtu Krajského soudu v Br ně zaplacený soudní
poplatek ve výši 2 000,- Kč.

O d ů v o d n ě n í :

 Vč as podanými žalobami se žalobci u Krajského soudu v Brně domáhali
zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne
7. 10. 2008, č. j. R082,083/2008/02-20137/2008/310-Hr, jakož i jemu předcházejícího

[OBRÁZEK]pokračování - 2 - 62 Ca 86/2008

rozhodnutí Úř adu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 12. 3. 2008, č. j. S010/2008-04988/2008/540/Šm.

I. Podstata věci

 Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže svým rozho dnutím ze dne
7. 10. 2008, č. j. R082,083/2008/02-20137/2008/310-Hr, ne vyho věl rozkladům
žalo bců po daným proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospo dářs ké soutěže
(žalovaného) ze dne 12. 3. 2008, č. j. S010/2008-04988/2008/540/Šm, jímž bylo
rozhodnuto, že se žalo bce b) jako zadavatel při uzavír ání smluv o poskyto vání
právních služeb (konkrétně ze dne 30. 6. 2005, č. S-200-192/2005, ze dne 10. 8. 2005,
č. S-200-269/2005, ze dne 5. 10. 2005, č. S-200-242/2005 ve znění dodatku č. 1 ze dne
14. 11. 2005 a ze dne 20. 10. 2005, č. S-200-273/2005) dopustil správního deliktu
podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách (dále též
„ZVZ“), ne boť nedo držel postup stano ve ný v § 25 ZVZ, jelikož veřejnou zakázku na
poskytování právních služeb, na níž uzavřel se žalobcem a) shora zmíněné smlouvy,
nezadal v některém ze zadávacích řízení uve dených v § 25 odst. 2 ZVZ a tento postup
mohl podstatně o vli vnit hodnocení nabídek. Za spáchání tohoto deliktu byla žalobci b)
uložena pokuta 50 000,- Kč a po vi nnost zaplatit náklady říze ní 1000,- Kč.

 Předseda žalo vané ho pot vrdil názor žalovaného, že všechny smlouvy tvořily
jednu veřejnou zakázku, nebo ť na sebe jak věcně tak časo vě navazují. Právní služby,
na něž byly smlouvy uzavře ny, totiž byly pos kyto vány (zadavateli) žalobci b) na
zákl adě jeho postupných potřeb souvisejících se splněním ekonomicko-právních
akti vit České s právy letišť, s. p. (dále též „ČSL“) před privatizací.

II. Shrnutí procesních stano visek účastníků

 Žalobce a) nesouhlasí s tím, že by spolu smlouvy o poskytování právních služe b
natolik souvisely, že se jedná o jednu veřejno u zakázku. Popisuje proto podro bně
předmět plně ní smluv o poskyto vání právních služe b (jedná se o smlouvu ze dne 30. 6.
2005, č. S-200-192/2005, smlouvu ze dne 10. 8. 2005, č. S-200-269/2005, smlouvu ze
dne 5. 10. 2005, č. S-200-242/2005 ve znění do datku č. 1 ze dne 14. 11. 2005 a
smlouvu ze dne 20. 10. 2005, č. S-200-273/2005). Žalobce a) dále zdůraznil, že po uze
smlouva ze dne 5. 10. 2005, č. S-200-242/2005, která nahrazuje smlouvu ze dne 8. 9.
2005, č. S-200-198/2005, se vztaho val a k tehdy zvažo vané transformaci a pri vati zaci
ČSL. Ostatní smlouvy se týkaly odlišného předmětu plnění a navzájem spolu
nesouvisely.

 Podle žalobce a) je třeba při posuzo vání předmětu a účelu smlouvy vyc házet
z celého jejího textu, zejmé na z těch částí, které specifikují předmět plně ní smlouvy.
Nesouhlasí přitom se závěrem žalovaného, že by text obsažený v preambuli smlouvy
byl s vou po vahou a obsahem nadřazen ostatním podrobným ustano vení m smlouvy.
Z preambule nelze do vozo vat účel smlouvy samotné, případně její vazbu na smlouvy
ostatní. Žalobce proto nesouhlasí se závěr y obs aže nými v bo dě 24 a 26 rozhodnutí,
které postrádají odůvo dně ní.

pokračování - 3 - 62 Ca 86/2008-

 Žalobce a) uzavír á s tím, že smlouvy spolu nesouvisely a nelze je tedy
po važo vat za jednu zakázku. Vzhledem k tomu nemohl zadavatel uměle rozdělovat
předmět veřejné zakázky a porušit tak § 18 odst. 3 ZVZ. Zakázky je třeba posuzo vat
samostatně a ani je dna pak nepřesáhla zákonem stano ve nou hranici 2 000 000,- Kč.
K porušení ZVZ a spáchání spr ávní ho deliktu tedy v dané m případě nedošlo.

Žalobce a) proto navr huje napadené rozhodnutí, jakož i jemu předcházející rozhodnutí žalo vané ho zrušit.

 Žalobce b) ve své žalobě rovněž nesouhlasí s tím, že by všechny smlouvy
souvisely s budoucí zamýšlenou privatizací ČSL a že tedy t voří jednu veřejnou
zakázku. Naopak podle jeho názor u se jednalo o samostatné spolu nijak nesouvisející
zakázky. Poukázal dále na to, že žalo vaný ve s vém rozhodnutí definuje předmět této
veřejné zakázky pokaždé jinak, ani ž by se detailně zabýval ko nkrétní mi předměty
jednotli výc h smluv. Ro vně ž zdůraznil, že ve dvo u smlouvách preambule naznačující
spojitost s pri vati zací zcela chyběla a žalo vaný je bez jakéhokoli šetření zařadil mezi
ostatní, u nichž do vo zuje společný pr ávní předmět pr ávě z te xtu preambulí.

 Podle žalobce b) žalo vaný zavádí vl astní o becný termín „ekonomicko-právní
akti vit y ČSL“, pod něj ž zařazuje předmětné smlouvy. Podle žalobce b) ale ani tento
pojem nemůže zastřešovat smlouvu č. S-200-273/2005, neboť ta se žádných akti vit
ČSL netýká.

 Nelze souhlasit ani s tím, že by smlouvy byl y uzavírány s cílem „reali zace
postupných kroků ke splnění záměru privatizace“, ne boť o privatizaci se tehdy
uvažo valo pouze v teoretické rovině a rozhodnuto o ní bylo až téměř o dva roky
později. Krom jedné smlouvy s touto budoucí transformací ostatní smlouvy vůbec
nesouvisely. Potřeba jejich zadání vznikla vždy aktuálně v rámci fungo vání ČSL, resp.
výkonu pr avomoci dozorčí rady, přičemž nebylo možné tyto potřeby předvídat.

 Te xty pre am bule pak vys větl ují toliko postave ní a cíle žalobce b) ve vztahu
k ČSL a důvo dy, proč je zakázka zadávána pr ávě žalo bcem b). Nelze vš ak z nich
vyc házet při určo vání toho, co mělo být předmětem plně ní jednotlivých smluv. Ty pak
byl y v jednotlivých s mlouvác h jednoznačně specifikovány. Společné mají smlouvy (až
na jednu) toliko to, že se týkají ČSL.

 Pokud žalo vaný uvádí, že poskytování právních služeb vedoucích k vylepšování
hospodářských výsledků a zvyšo vání tržní ceny je třeba ho dnotit jako společný
předmět, je tako vé t vrze ní absurdní. Podle žalobce b) totiž každé poskytování právních
služeb směřuje de facto ke zlepšení fungování, resp. postavení dané ho subjektu a tedy
i jeho tržní ceny. Vylepšo vání tržních výsledků a zvyšo vání tržní ceny by mělo být
cílem každé společnosti, a te dy i ČSL, a to bez ohledu na pl áno vano u privatizaci.

 Žalobce b) v žalobě ro vně ž ze vr ubně popsal jednotli vé smlouvy o poskytování
právních služe b a po ukázal na to, že z nich ( až na jednu smlouvu) žádná souvislost
s plánovanou pri vati zací ČSL neplyne. K jednotlivým smlouvám také zmínil důvo dy,

pokračování - 4 - 62 Ca 86/2008

které ho k jejich uzavření ve dly. Ve vzt ahu ke smlouvě ze dne 30. 6. 2005, č. S-200-
192/2005, poukázal také na to, že měl-li žalo vaný pochybnosti o žalobco vě t vrze ní,
měl vyslechnout žalobcem b) navrženého s vě dka.

 Pokud šlo o smlouvu ze dne 20. 10. 2005, č. S-200-273/2005, tak ta se ČSL
vůbec netýkala, nýbrž se vzt aho valo k posouze ní postupu Pozemko vé ho fondu ČR při
vydávání „bloko vanýc h“ pozemků určených pro účely výstavby nové dr áhy. K tomuto
bodu se přitom předseda žalo vané ho ve s vém rozhodnutí nij ak nevyjádřil. Žalo bce
uzavřel, že nemo hl jednotli vé zakázky (smlouvy) zadat jako celek, ne boť jejich
potřebu nemo hl předem předvídat.

 Poukázal též na to, že žalo vaný porušil § 3 a § 52 záko na č. 500/2004 Sb.,
správní řád, neboť nezjistil dostatečně stav věci a nepro ve dl důkazy potřebné ke
zjištění tohoto stavu. J ako ne pro vede né důkazy zmínil předmětné smlouvy spolu
s dodatky, f akt ury, které se ke smlouvám vzt aho valy, výslech ing. Jiřího Kubínka a
usnesení vlády ze dne 12. 9. 2007 č. 1035).

 Žalobce b) dále poukázal na to, že žalo vaný nesprávně sečetl celkovou částku
zaplacenou za poskytnuté pr ávní služby (namísto 3 117 574,95 Kč včetně DPH
žalo vaný uve dl 3 153 574,95 Kč včetně DPH).

I žalobce b) navr huje napadené rozhodnutí, jakož i jemu předcházející rozhodnutí žalo vané ho zrušit.

 Žalo vaný podal vyj ádře ní toliko k žalobě žalobce a) a uvedl v ně m, že
s podano u žalobou nesouhlasí. Zo pako val důvo dy, obs aže né v napade ném rozhodnutí
a na jeho odůvo dně ní v bližším odkázal. Zdůraznil, že preambuli je třeba chápat jako
významnou a zavazující část smlouvy. Předmětné smlouvy proto posuzo val z hlediska
jejich účelu a základních principů. Žalobu navr hl zamítnout. Při jednání konaném dne
13. 1. 2010 poukázal na to, že žalo by obo u žalobců jsou obdobné, a proto se
vyj adřo val pouze k žalobě jedné. Zamítnout vš ak navrhuje žaloby obě. na svém Na
své m procesním stanovisku setr val po celou dobu říze ní před soudem

 K tomu žalobce a) ve své replice uve dl, že s názorem žalo vané ho nesouhlasí a
nao pak má za to, že mezi jednotlivými smlouvami nebyla věcná ani č aso vá souvislost
a o jednu veřejnou zakázku se tedy nejedná. Zdůraznil, že v do bě uzavír ání smluv byl
proces transformace a pri vati zace ČSL toliko ve fázi hr ubé ho návr hu, ani ž by byl y
řešeny či zvažo vány jakékoli podrobnosti týkající se případné realizace tohoto
procesu. Usnesení vl ády o transformaci bylo přijato až dne 12. 9. 2007. Předmětné
smlouvy se týkal y vyřešení odlišných aktuálních právních problémů ČSL. Poukázal na
to, že účelem preambule smlouvy je pouze obecné a stručné shrnutí postave ní obou
smluvních stran a základních východisek smlouvy. Nelze z ní do vozo vat účel smlouvy
samotné, případně její vazbu na smlouvy ostatní. Navíc ve dvo u pos uzovaných
smlouvách výslo vná zmínka v preambuli chybí. Na s vém procesním stano vis ku setrval
po celou do bu řízení před soudem.

[OBRÁZEK]pokračování - 5 - 62 Ca 86/2008-

 Ro vněž žalo bce b) po dal k vyjádření žalovaného repliku, v níž setrval na svýc h
závěrech. Zdůraznil, že me zi jednotlivými smlouvami nelze do vodit žádnou věc nou
ani č aso vou souvislost a jednalo se tak o samostatné zakázky. Poukázal dále na to, že
aktuální potřeba jednotli výc h právních služe b vzni kal a vždy ad hoc bez ohledu na
zamýšlenou pri vatizaci ČSL. Při posuzo vání smluv je třeba vždy vyc házet z jejich
předmětu a účelu. Tě mi se pak žalo vaný vůbec nezabýval, ale spokojil se pouze
s obecným ko nstato vání m obsaženým v preambulích. Nezabýval se ani výstupy
zpr aco vanými žalobcem a) na základě jednotlivých smluv, které zcela korespondují
s předměty jednotli výc h smluv a zamýšlené privatizace se netýkaly.

III. Podstatné skutečnosti

 Ze správního a soudního spisu vyplynulo, že žalobce a) spolu se žalobcem b)
uzavřel v o bdo bí od 30. 6. 2005 do 14. 11. 2005 několik smluv o poskyto vání právních
služeb. Tyto smlouvy ve správním spisu obsaže ny nejsou (je zde po uze poznámka
o tom, že dokumentace byl a vr ácena). Žalobce a) soudu předmětné smlouvy o
právních službách ve fotokopii předložil, přičemž žalo vaný nezpochybnil, že se jedná
o tytéž smlouvy, ohledně nichž bylo vede no správní řízení. Soud proto prove dl těmito
smlouvami důkaz.

 Smlouva ze dne 30. 6. 2005, č. S-200-192/2005, obsahuje preambuli, v níž je
uve deno, že žalobce b), který je zři zo vatelem ČSL, má zájem na tom, aby ČSL ř ádně
hospodařila s určeným majetkem a aby s ohledem na zvažo vano u pri vati zaci ČSL,
plánovanou v krát kodo bém či střednědobém horizontu, fungovala jako funkční
podnik. Ro vně ž zde bylo po ukázáno na to, že žalobce b) má zájem o poskytnutí
právního poradenství v dílčích otázkách spojených s činností ČSL, které by mohlo
pomoci k dosažení tohoto cíle. V čl. I. této smlouvy (nazvaném „Poskyto vané služby“)
se žalobce a) zavazuje poskytovat pr ávní služby v souvislosti s řešením dílčích otázek
spojených s procesem přípravy ČSL na zvažo vanou privatizaci, s tím, že t yto služby
jsou podrobněji vyme zeny v příloze č. 1 smlouvy. Do ba trvání smluvního vztahu byl a
vymeze na nejpozději do 30. 6. 2006. V příloze č. 1 smlouvy pak bylo uve de no, že
ihne d po podpisu smlouvy žalobce a) posoudí budoucí nájemní smlouvu mezi ČSL a
FAST FOOD SERVICE a. s. ze dne 2. 7. 2003 a smlouvu o smlouvě budo ucí nájemní
mezi ČSL a BUBA s. r. o. ze dne 24. 7. 2003 (bod 1) a poskytne právní podporu při
personální obmě ně do zorčí rady ČSL a zvažovaných změnách ve struktuře dozorčí
rady (bo d 2). Dodatkem č. 1 k této smlouvě ze dne 27. 1. 2006 byl mj. bod 2 v příloze
č. 1 smlouvy zr ušen a nahrazen tak, že žalobce a) poskytne právní služby v souvislosti
s pro vede ným šetřením postupu býval ýc h ve doucích pracovníků Letiště Praha, s. p.
(dří ve ČSL) při uzavír ání smluv o smlouvě budoucí me zi ČSL a budoucími nájemci
nebytových prostor v Ter minálu Se ver 2 mezinárodního letiště Praha-Ruzyně, zejména
s FAST FOOD SERVICE a. s. Výše předpokládané odměny byla určena v rozmezí
mezi 320 000,-Kč a 480 000,-Kč.

 Smlouva ze dne 10. 8. 2005, č. S-200-269/2005, obsahovala preambuli, v níž
bylo uvede no, že žalo bce b), jakožto zři zo vatel ČSL má zájem na poskytnutí právního
porade nst ví v dílčích otázkách za účelem zajištění efektivní kontroly zakladatele nad

[OBRÁZEK]pokračování - 6 - 62 Ca 86/2008

 hospodařením tohoto státního po dni ku. V čl. I smlouvy (nazvaném „Poskyto vané
služby“) bylo uve de no takřka totéž, s tím, že služby budo u specifikovány v příloze
č. 1. Do ba tr vání smluvního vztahu byl a vymezena nejpozději do 30. 6. 2006.
V příloze č. 1 smlouvy pak bylo uve deno, že pr ávní služby se budou t ýkat re vize
akt uální ho stavu výkonu kontrolních pravomocí žalobce b), jako zakladatele ČSL, a
jednotli výc h orgánů ČSL (zejména dozorčí rady) za účelem zajištění efektivní
kontroly zakladatele nad hospodařením ČSL. Výše předpokládané o dmě ny byla určena
v rozmezí mezi 340 000,-Kč a 480 000,-Kč.

 Smlouva ze dne 5. 10. 2005, č. S-200-242/2005, v preambuli obs aho val a
sdělení, že žalobce b) je zřizovatelem Letiště Praha, s. p. ( dále též „LP “) a má zájem
o poskytnutí právních služeb v souvislosti s řešením vybraných dílčích otázek
spojených s procesem přípravy LP na jeho zvažovanou privatizaci. Shodně to bylo
uve deno i v čl. I. smlouvy (nazvaném „Pos kyto vané služby“). V příloze č. 1 smlouvy,
která obsahovala bližší konkretizaci služe b, pak bylo zmíně no poskytování právních
služeb v souvislosti s právní a finanční/ekonomickou analýzou v úvahu připadajících
variant transformace a následné privatizace LP. Do ba trvání smluvního vzt ahu byl a
vymeze na nejpozději do 30. 6. 2006. Výše předpokládané odměny byla určena v
rozmezí mezi 500 000,-Kč a 650 000,-Kč. Dodatek č. 1 ze dne 14. 11. 2005 rozšířil
mno žst ví konkrétních úkonů ko naných v r ámci pr ávní služby a zvýšil předpokládanou
odměnu pro žalobce a) na ro zmezí 540 000,-Kč až 720 000,-Kč.

 Smlouva ze dne 20. 10. 2005, č. S-200-273/2005, preambuli neobs aho val a a
v čl. I. (nazvaném „Poskyto vané služby“) bylo uve deno, že žalobce a) poskytne pr ávní
posouzení postupu pozemko vého úř adu při vydávání náhradních pozemků. Tyto
služby budou s pecifiko vány blíže v příloze č. 1 smlouvy. Zde bylo uve deno, že se
právní služby mají týkat vydávaných náhradních pozemků, jež měly zasaho vat do
pláno vané výstavby leto vé přistávací dráhy na letišti Praha-Ruzyně. Doba tr vání
smluvního vzt ahu byla vyme zena nejpozději do 30. 6. 2006. Výše předpokládané
odměny byla určena v rozmezí mezi 40 000,-Kč a 60 000,-Kč.

IV. Posouzení věci

 Žaloby byl y podány vč as (§ 72 odst. 1 záko na č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní – dále též „s. ř. s.“) , osobami k tomu oprávněnými (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), přitom
jde o žaloby přípustné (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.).

 Soud napade né rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2
s. ř. s.) a shledal, že žaloby nejsou důvo dné. Vyšel přitom zejména z níže uve dených
ustano vení ZVZ, jako ž i ze smyslu ZVZ a samotné předepsané procedury zadávání
veřejných zakáze k.

 Podle § 6 o dst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou zakázka na do dávky, služby nebo
stavební pr áce, jejímž zadavatelem je osoba uve dená v § 2 a u níž předpokládaná cena
předmětu veřejné zakázky přesáhne 2 000 000,- Kč.

pokračování - 7 - 62 Ca 86/2008-

 V souladu s § 18 odst. 2 ZVZ je v případě, kdy je předmět veřejné zakázky
rozdělen na části, pro určení pře dpo kládané ceny předmětu rozhodující součet
předpokládaných cen všech jeho částí. Odst. 3 tohoto ustano ve ní pak zadavateli
zapo ví dá rozdělit předmět veřejné zakázky, jestliže by tím došlo ke snížení jeho
předpokládané ce ny pod finanční limity stano ve né pro jednotli vé dr uhy veřejných
zakáze k (§ 14) nebo pod finanční limit stano vený v § 6 odst. 1 ZVZ.

Podle § 20 odst. 1 ZVZ je předpokládanou ceno u předmětu veřejné zakázky na služby celko vá cena za poskytnuté služby.

 Podle § 22 odst. 1 písm. a) ZVZ jde-li o veřejnou zakázku na do dávky nebo
veřejno u zakázku na služby, která má být realizována na základě smlouvy, jejímž
předmětem je závaze k na opakující se plnění, a nel ze předpo kládano u cenu předmětu
veřejné zakázky určit postupem po dle § 19 a 20, určí se předpokládaná cena předmětu
veřejné zakázky na základě skutečné celko vé ceny obdobného zbo ží nebo služe b, které
byl y zadány v předcházejícím kalendářním roce ane bo v předcházejících 12 měsících,
upr ave né o očekávané změny v množství ane bo ceně v následujících 12 měsících.

 V souladu s § 102 odst. 1 písm. b) ZVZ se právnická ne bo fyzic ká osoba, která
je zadavatelem, dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu (§ 65 a 66)
s uchazečem, při jehož výběru ne dodr ží postup stano vený ZVZ pro přidělení veřejné
zakázky, přičemž tento postup podstatně o vli vnil nebo mo hl o vli vnit ho dnocení
nabídek.

 Ustano ve ní § 25 odst. 1 ZVZ stano ví zadavateli po vi nnost zadat nadlimitní i
podlimitní veřejnou zakázku v zadávacím řízení, po kud tento záko n nestano ví jinak.
V zadávacím řízení je zadavatel po vi nen do držo vat zásady stejného zac házení se
vše mi zájemci a uc hazeči s výjimkami uvedenými v § 87, zákazu diskriminace a
transparentnosti.

 Mezi oběma žalobci a žalo vaným je sporná v podstatě po uze jedna pr ávní
otázka, a to zda předmět smluv o poskytování právních služeb uzavřených me zi oběma
žalo bci spolu časo vě a věcně souvisí natolik, že t vořil jednu veřejnou zakázku. Pokud
by tomu tak bylo, je nepochybné, že by se žalobce b) dopustil správního deliktu podle
§ 102 odst. 1 písm. b) ZVZ, ne boť by předpokládaná cena tohoto celého předmětu
plně ní přesáhla hranici 2 mil. Kč stano veno u v § 6 odst. 1 ZVZ a žalobce b) by tedy
měl tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle § 25 ZVZ. Jestliže by tomu tak
nebylo a předmět každé smlouvy by byl zakázko u samostatnou, nepřesáhla by
předpokládaná cena plně ní u jednotlivých smluv shora uve denou hranici a žalo bce b)
by tedy, podle názoru žalobc ů i žalovaného, ZVZ neporušil.

 Žalo vaný přitom za předmět veřejné zakázky po važuje pr ávní služby, které měl
žalo bce a) na základě předmětných smluv poskytnout žalobci b) v souvislosti
s budoucí zamýšlenou transformací ČSL. Podle žalo vaného totiž předmětné smlouvy
spojovalo právě to, že se týkal y ekonomicko-právních aktivit ČSL jako žto subjektu,
který si byl vě dom to ho, že musí činit postupné kroky k privatizaci za souběžného

pokračování - 8 - 62 Ca 86/2008

vyle pšo vání hospodářských výsledků a tím zvyšo vání s vé tr žní ceny (str. 12
pr vostupňo vé ho rozhodnutí). Předseda žalo vaného pak uzavřel s tím, že předmětný
komplex smluv ve svém souhrnu řešil problematiku právního zabezpečení potřeb
zadavatele, které souvisely s budoucí zamýšlenou transformací ČSL.

 Posuzuje-li soud záko nnost tohoto názoru žalo vané ho, nemůže se se žalovaným
ztotožnit v tom, že by všechny posuzo vané smlouvy řešily potřeby související se
zamýšlenou transformací ČSL. Ze všec h předmětných smluv totiž podle názoru soudu
nelze do vo dit, že by se požado vané právní služby měly, byť okr ajo vě, týkat samotné
transformace ČSL, jak do vo zuje žalo vaný. Soud po važuje za nadbytečné zabývat se
zde o bsahem všech posuzovaných smluv, ne boť pro vyvr ácení tohoto závěru
žalovaného je postačující smlouva jediná, a to smlouva ze dne 20. 10. 2005, č. S-200-
273/2005. Již z obsahu této smlouvy totiž zdejšímu soudu skutečně neplyne, že by se
jakkoli vzt aho val a k transformaci ČSL či zabezpečení potřeb, které by s ní souvisely.
Z předmětu této smlouvy, jímž bylo posouzení postupu pozemko vé ho úřadu (fondu)
ve vztahu k vydávání po zemků, na nichž měla být vybudována přistávací dr áha, nelze
žádný vzt ah k pl áno vané transformaci ČSL do vodit. Zákonnost (správnost) vydávání
tako výc h po zemků nepochybně žalobce b), jako zřizovatele ČSL, který hodl á na
předmětných pozemcích v budoucnu stavět přistávací dráhu, zajímá bez ohledu na
plánovanou transformaci ČSL. Zmíněná smlouva ostatně neobsahuje ani preambuli,
v níž by pl áno vaná transformace ČSL byla proklamována. Zdejší soud tedy uzavír á, že
nejméně tato smlouva nemůže být po važo vána za smlouvu, která řeší potřeby
zadavatele, jež souvisely s budoucí zamýšlenou transformací ČSL. Pokud by měl soud
za správný po važo vat názor opačný, tj. že i tato smlouva souvisí s budoucí zamýšlenou
transformací ČSL, pak by to znamenalo, že by jakákoli smlouva uzavíraná v době
„pře d us kutečně ním transformace“, ať už by se týkala čehokoli, mo hla být uměle
dávána do souvislosti s transformací, a tedy podřazována pod společný předmět všech
tako výc h smluv, ani ž by to po dstatě jednotlivých smluvních vztahů věc ně odpo ví dalo.