Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobce: J. L., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného při vyřizování odvolání žalobce proti rozhodnutí předsedy Okresního soudu v Mělníku o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného.
Dříve, než zdejší soud o žalobě věcně rozhodl, žalobce ji podáním došlým soudu dne 15. 6. 2012 výslovně vzal zpět a požadoval přiznání náhrady nákladů řízení.
Podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Poněvadž projev vůle žalobce, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí žaloby, nevzbuzuje pochybnosti, zdejší soud usnesením v souladu s citovaným ustanovením řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., podle níž vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
Ze správního spisu je patrno, že žalobce podal dne u povinného subjektu odvolání proti jeho rozhodnutí dne 26. 11. 2011. Žalovanému bylo odvolání povinným subjektem předloženo dne 4. 4. 2012. Podle § 16 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Podle odst. 3 věta první téhož zákona nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Je patrno, že žalovaný v zákonné lhůtě rozhodnutí nevydal, a to ani po dvojnásobném návrhu žalobce na opatření proti nečinnosti (podaném žalobcem dnem 20. 4. a 3. 5. 2012). Tyto návrhy přiložil žalobce k žalobě a jsou opatřeny prezentačním razítkem žalovaného (v této souvislosti soud vyslovuje podiv, že tyto návrhy na opatření proti nečinnosti nejsou součástí správního spisu předloženého žalovaným soudu). Rozhodnutí ve věci bylo vydáno až po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti a po marném, uplynutí zákonné lhůty. V době svého podání tedy byla žaloba důvodná a žalobce ji vzal zpět pro pozdější chování žalovaného.
Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.
Výrok o vrácení soudního poplatku vychází z § 10 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle níž soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soudní poplatek byl žalobcem zaplacen ve výši 2 000 Kč. Proto soud rozhodl v souladu s citovaným zákonným ustanovením o vrácení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Zbývající část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč potom, jak plyne z výše uvedeného, tvoří žalobci přiznanou náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 26. června 2012
JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková