30 A 60/2012 – 10
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl v právní věci žalobkyně Mgr. L. K., proti žalovanému Krajskému úřadu Kraje Vysočina, Odboru dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, v řízení o žalobě směřující proti rozhodnutí o určení způsobu a výše náhrady za zřízení věcného břemene,
takto:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou ze dne 31. 3. 2011 se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2011, č.j. KUJI 26663/2011, ODSH 894/2010 – Šed/RODV, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a V. K. proti rozhodnutí Městského úřadu Nové město na Moravě ze dne 13. 5. 2010, č.j. MUNMNM/16369/2010-20, kterým bylo rozhodnuto o způsobu a výši náhrady za zřízení věcného břemene podle ust. § 17 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích.
Z konstantní judikatury zvláštního senátu zřízeného podle zák. č. 131/2002 Sb. i Nejvyššího správního soudu vyplývá, že k přezkumu rozhodnutí správního orgánu o zřízení věcného břemene podle ust. § 17 odst. 2 zák. o pozemních komunikacích je příslušný soud ve správním soudnictví, zatímco rozhodnutí o způsobu a výši náhrady za zřízení věcného břemene podle ust. § 17 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích je rozhodnutím ve věci práva soukromého, k jehož přezkumu je příslušný soud v občanském soudním řízení.
Z uvedeného vyplývá, že zdejšímu soudu nenáleží rozhodovat o žalobě směřující proti rozhodnutí o určení způsobu a výše náhrady za zřízení věcného břemene. Proto soud rozhodl
o odmítnutí žaloby ve smyslu ust. § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s.ř.s.“), podle něhož soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.
Projednávání a rozhodování ve věcech soukromoprávních náleží s účinností od 1.1.2003 obecným soudům, které postupují podle novelizované části páté občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Tato úprava poskytuje soukromým právům větší ochranu, neboť soudní řízení zde důsledně vychází z principů a zásad řešení soukromoprávních sporů. Soud neprovádí pouze přezkum správního rozhodnutí, ale je povolán k tomu, aby případně sám rozhodl o věci.
Současně zdejší soud poučuje žalobce o tom, že ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může podat žalobu podle části páté o.s.ř., přičemž věcná příslušnost soudu k projednání a rozhodnutí sporu je dána ustanovením § 249 odst. 1 o.s.ř., kdy k řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy a místní příslušnost soudu pak vyplývá z ustanovení § 250 odst. 1 o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3, věta prvá, s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. V daném případě byla žaloba odmítnuta, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Podle § 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud nevybíral soudní poplatek za tuto žalobu, neboť žaloba byla před prvním jednáním odmítnuta.
P o u č e n í :
Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části páté o.s.ř. k příslušnému okresnímu soudu. Jestliže tak žalobce v této lhůtě učiní, platí, že soudní řízení podle části páté o.s.ř. o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 20. 9. 2012
Mgr. Milan Procházka
předseda senátu