44 A 24/2012 - 3
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem v právní věci žalobkyně: K. T., proti žalované Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, P.O.BOX 78, 130 51 Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 17. 08. 2012, čj. CPR-5829/ČJ-2012-009CPR-V242,
takto:
Odůvodnění:
Žalobkyně v podání, které bylo dáno na poštu dne 07. 10. 2012, uvedla, že podává žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 08. 2012, čj. CPR-5829/ČJ-2012-009CPR-V242 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž mělo být rozhodnuto o správním vyhoštění. Odůvodnění žaloby žalobkyně dodá ve lhůtě 30 dnů.
Podle zvláštní úpravy zakotvené v ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout. Jde o odchylku od obecné úpravy v § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), která určuje žalobní lhůtu v trvání dvou měsíců.
Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat
a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci,
b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy,
c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá,
d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné,
e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést,
f) návrh výroku rozsudku.
Podle § 71 odst. 2 s. ř. s. žalobce k žalobě připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.
Podání žalobkyně je v celé řadě bodů vadné, když neobsahuje náležitosti vyjmenované v § 71 odst. 1 i 2 s. ř. s. V takovém případě by měl soud žalobkyni vyzvat k odstranění vad a stanovit jí k tomu lhůtu (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). V tomto případě by to však bylo nehospodárné, neboť žaloba by musela být i po odstranění vad stejně odmítnuta.
V § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. vyjádřená koncentrační zásada totiž stanoví nepřekročitelný limit pro uplatnění žalobních bodů. Neuvedla-li tedy žalobkyně v žalobní lhůtě žádný žalobní bod, nemůže již tuto vadu účinně odstranit ani k výzvě soudu, neboť ta neprolamuje limit stanovený v § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. Výzva k odstranění vad žaloby ve vztahu k žalobním bodům má za účel konkretizaci, upřesnění či odstranění nesrozumitelnosti již včas uplatněných žalobních bodů (resp. jejich jakéhosi zárodku), nikoliv však otevření brány pro uplatnění nových (opožděných) žalobních bodů. Tento závěr lze dovodit i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), konkrétně např. z rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 08.2010, č.j. 4 As 3/2008-78, publikovaného pod č. 2162/2011 Sb.NSS, odstavce 33 až 35. Z žádného ustanovení s. ř. s. ani nelze dovodit oprávnění účastníka řízení stanovit si sám delší lhůtu pro uplatnění žalobních bodů, jako se žalobkyně pokusila učinit ve svém podání. Nelze tak přihlížet ani k proklamaci žalobkyně, že odůvodnění žaloby doplní ve lhůtě třiceti dnů.
Nové žalobní body lze v tomto případě uplatnit pouze v desetidenní žalobní lhůtě. Žalobkyně vůbec neuvádí, kdy jí bylo napadené rozhodnutí doručeno ani nepřikládá jeho stejnopis. Z podání je však zřejmé, že žalobkyně jej musela mít k dispozici nejpozději v den odeslání žaloby, tj. 07. 10. 2012, neboť byla schopna napadené rozhodnutí specifikovat datem vydání i číslem jednání. V době rozhodování soudu však již desetidenní žalobní lhůta počítaná od 07. 10. 2012 uplynula. S ohledem na krátkou zákonnou lhůtu nemá soud prakticky ani prostor žalobkyni účinně vyzvat k odstranění vady spočívající v chybějících žalobních bodech, neboť i když by se podařilo soudci seznámit s podáním ihned po jeho doručení soudu (zde 10. 10. 2012), při zohlednění času potřebného na doručení výzvy by reálná lhůta k doplnění vždy nepřesáhla jen několik málo dnů. Pokud žalobce neuvede v žalobě žádné žalobní body, bere na sebe zjevné riziko, že žalobní lhůta uplyne dříve, než se soudce reálně může v množství spisů, jež řeší, seznámit právě s touto neúplnou žalobou. To nastalo v tomto případě.
V této situaci je zjevné, že žalobní lhůta již musela uplynout a není zde žádný prostor pro odstranění vady žaloby k výzvě soudu před uplynutím žalobní lhůty. Žalobu je proto namístě odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., což soud učinil prvním výrokem tohoto usnesení. V druhém výroku bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 23. října 2012
Mgr. Ing. Petr Šuránek,v.r.
samosoudce
Za srávnost vyhotovení:
Vlasáková