U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., v právní věci žalobkyně: Z I M B O C Z E CH I A, s.r.o., se sídlem v Praze 7 – Holešovice, ul. Na Zátorách č. p. 8/613, PSČ 170 001, IČ: 612 50 988, zastoupené JUDr. Marcelou Scheeovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Staré Město, ul. Štupartská č. p. 4, proti žalované: Ř e d i t e l c e i n s p e k t o r á t u S t á t n í z e m ě d ě l s k é a p o t r a v i n á ř s k é i n s p e k c e v Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Masarykova č. p. 19/275, PSČ 403 40, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 7. 2012, č. j. BH572-25/2012,
takto:
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím jí zplnomocněné právní zástupkyně, která byla odevzdána k poštovní přepravě dne 29. 8. 2012, u zdejšího soudu domáhala zrušení rozhodnutí žalované Ředitelky inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Ústí nad Labem ze dne 13. 7. 2012, č. j. BH572-25/2012, kterým nebylo vyhověno námitkám žalobkyně proti opatřením Inspektora inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Ústí nad Labem ze dne 30. 5. 2012 uloženými žalobkyni pod č. P085-509995/12/D01, ohledně povinnosti oznámit zahájení výkonu činnosti na provozovně v souladu s požadavkem právních předpisů s termínem splnění do 1. 6. 2012, a pod č. P085-509995/12/D01, ohledně povinnosti vyčistit prostor chladicí vitríny mezi bočními skly a konstrukcí s termínem splnění do 31. 5. 2012.
Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.
K výzvě soudu žalovaná zaslala relevantní část správního spisu včetně žalobou napadené rozhodnutí s dokladem o jeho doručení žalobkyni spolu se stručným písemným vyjádřením k žalobě, v němž navrhovala odmítnutí žaloby pro opožděnost, na základě čehož soud mohl posoudit, kdy začala žalobkyni běžet lhůta pro podání správní žaloby. Tuto skutečnost totiž žalobkyně v předmětné žalobě neuváděla a ani z jí předložených písemností to nebylo patrné, ovšem před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě, nepochybně patří.
Z obsahu předložené relevantní části správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo doručováno prostřednictvím držitele poštovní licence legitimně právní zástupkyni žalobkyně, neboť ta žalobkyni zastupovala ve správním řízení na základě neomezené plné moci ze dne 18. 5. 2012. K řádnému doručení do rukou oprávněné osoby právní zástupkyně žalobkyně došlo dne 25. 6. 2012, jak vyplývá z otištěné datumovky a razítka dodací pošty na doručence. Tento den je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pondělí 25. 6. 2012 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila ve smyslu ust. § 40 odst. 3 s. ř. s. v pondělí 27. 8. 2012, jakožto nejbližší následující pracovní den po sobotě 25. 8. 2012.
Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, ostatně jak již bylo poznamenáno shora, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně tuto žalobu, prokazatelně podala k poštovní přepravě až dne 29. 8. 2012, když tato skutečnost zjevně vyplývá z otisku razítka podací pošty na obálce, v níž byla soudu zaslána předmětná žaloba.
Na základě předloženého dokladu o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalované spolu s relevantní částí správního spisu a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. tak soudu nezbylo jinak, než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto soud byl soud nucen v intencích ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Protože soudní poplatek dosud nebyl žalobkyní uhrazen, tak soud o jeho případném vrácení žalobkyni nerozhodoval.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 9. října 2012
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová