19Ad 10/2012-32

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobce: Ch.  V.,  proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání  rozhodnutí žalované ze dne 20.1.2012, o výši  invalidního důchodu,

t a k t o :

 I. Rozhodnutí žalované ze dne 20.1.2012 číslo X  se   z r u š u j e  pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Žalobce podal včas žalobu proti v záhlaví rozsudku označenému rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ). Domáhal se určení, že mu náleží plný invalidní důchod k 1.4.1995 a dále požadoval, aby soud uložil žalované provést příslušné valorizace důchodové dávky od 1.4.1995.  V podání ze dne  13.6.2012, kterým doplnil na výzvu soudu ze dne  25.5.2012 č.j. 19Ad 10/2012-16  žalobu ze dne 15.2.2012,  žalobce uvedl, že nesprávnost rozhodnutí spočívá ve stanovení nesprávné výše plného invalidního důchodu k 2.1.1996. PMV neodpovídají skutečnosti. Nesouhlasí s tím, že plný invalidní důchod nově vypočtený od 1.4.1995 činí jen 3.482,-Kč měsíčně, když žalovaná přiznala žalobci k jeho dřívější žádosti o přezkum   svým   rozhodnutím  ze dne   6.4.1998  důchod 3.895,- Kč měsíčně, a to

zpětně k přiznání data opětné plné invalidity Namítal, že ze stejného základu je diference důchodu 413,- Kč. Navrhoval, aby se k věci vyjádřil znalec. V průběhu ústního jednání dne 28.8.2012  navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí.

Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 10.4.2012 navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že dle rozhodnutí ze dne 7.11.2011, kterým je přiznán důchod od 1.4.1995, i dle rozhodnutí z  6.4.1998, kterým byl přiznán důchod od 2.1.1996 činí procentní výměra 2.319,- Kč, tj. 71% z PMV 3.266,- Kč = 2.319,- Kč. Tato částka se valorizací zvýšila na 3.482,- Kč (důchod Kč 2.319, přiznávaný do 30.6.1995, byl zvýšen na základě z.č. 183/1994 Sb. o 32% na Kč 3.062 + základní výměra 420,- Kč), kdežto k 2.1.1996 dosáhla valorizace výše již 3.895,- Kč. Co se týče doplatku, bylo dne 23.3.2012 vydáno opravné usnesení, v němž bylo datum, od něhož náleží doplatek invalidního důchodu, opraveno na datum 27.2.2006, namísto 30.9.2006, a to s ohledem na ust. § 56 (1,b) ZDP.

II.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 20.1.2012, číslo 351 225 086/315-LN , jakož i obsahem správního spisu žalované téhož čísla jednacího a obsahem spisu zdejšího soudu sp.zn. 19 Ca 282/1994. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu  správního,  jakož  i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního), tedy ke dni 4.8.2011.

 Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Provedeným dokazováním zjistil, že:

- ČSSZ, pracoviště Ostrava rozhodla dne 15.1.1996 tak, že odvolání žalobce se vyhovuje a napadené rozhodnutí  Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 30.8.1995, jímž nebyl uznán invalidní dle ust. § 29 odst. 2, ale nadále částečně invalidní dle ust. § 37 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb. následkem úrazu z 2.4.1982 se mění tak, že je invalidní dle ust. § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 100/88 Sb.  Žalobci přiznala od 2.1.1996  invalidní důchod podle ustanovení § 29 zákona č. 100/1988 Sb.  ve výši 3.827,- Kč měsíčně. K výpočtu výše důchodu uvedla, že důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku (dále jen PMV) za roky 1978-1982. Započtená doba zaměstnání činí celkem 39 roků.

- ČSSZ rozhodla dne 26.11.1996 tak, že žalobci přiznala od 2.1.1996  invalidní důchod podle ustanovení § 29 zákona č. 100/1988 Sb.  ve výši 3.827,- Kč měsíčně. K výpočtu  výše důchodu uvedla, že důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku (dále jen PMV) za roky 1978-1982 Kč. Započtená doba zaměstnání činí celkem 39 roků, z toho 28 roků ve III. pracovní kategorii, 11 roků ve II. prac. kategorii. PMV činí Kč 4.797 a byl pro stanovení výše důchodu upraven na Kč 3.266 měsíčně. Důchod ke dni vzniku nároku činí 69,5% PMV, tj. Kč 2.270,- měsíčně.

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 23.2.2010, číslo X  zamítla žádost žalobce o plný invalidní důchod od 1.1.1986 pro nesplnění podmínek ustanovení § 25 odst.3 zák.č. 121/1975 Sb.

- Žalobce prostřednictvím OSSZ Ostrava sepsal námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 23.2.2010. Požadoval, aby jeho zdravotní stav byl nově posouzen.

- ČSSZ rozhodla dne 20.10.2011 tak, že rozhodnutí č.j. X ze dne 30.8.2011 ruší s odůvodněním, že  dne 7.9.2011 byly ČSSZ doručeny námitky účastníka řízení proti shora uvedenému rozhodnutí. ČSSZ po provedeném šetření zjistila, že změnu obsahu odůvodnění nelze považovat za zřejmou nesprávnost, a námitkám tak lze plně vyhovět.

- ČSSZ rozhodla dne 7.11.2011 tak, že žalobci přiznala od 1.4.1995 plný invalidní důchod podle ustanovení § 29 zákona č. 100/1988 Sb.  ve výši 3.482,- Kč měsíčně. V rozhodnutí uvedla, jakým způsobem a dle kterých zákonných ustanovení provedla výpočet zvýšení důchodu (naposledy nař. vl. č. 281/2010). K výpočtu výše důchodu uvedla, že důchod byl vyměřen ze III. prac. kategorie, z průměrného měsíčního výdělku (dále jen PMV) za roky 1978-1982. Započtená doba zaměstnání činí celkem 39 roků, z toho 24 roků ve III. pracovní kategorii, 15 roků ve II. prac. kategorii. PMV Kč 4.797 byl pro stanovení výše důchodu upraven na Kč 3.266 měsíčně Důchod ke dni vzniku nároku činí 71% PMV, tj. Kč 2.319 měsíčně.

- Přípisem ze dne  28.11.2011 žalobce sdělil žalované (odvolání proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 7.11.2011 a námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 20.11.2011), že nepotřeboval a nežádal vydání rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu. Požadoval jen prošetření správnosti výše poskytovaných dávek. Uvedl, že je pro něj záhadou, jak ČSSZ k poslednímu výpočtu dospěla.

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 20.1.2012 č.j.X  zamítla námitky žalobce a rozhodnutí ČSSZ ze dne  20.10.2011 a 7.11.2011, č.j. X potvrdila. V odůvodnění mimo jiné uvedla, že rozhodnutím ze dne 20.10.2011 č.j. X zrušila podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb. ve spojení s § 88 odst.8 zákona č. 582/1991 Sb. rozhodnutí č.j.  X ze dne 30.8.2011. Rozhodnutím ze dne 7.11.2011, č.j. X podle ustanovení § 29 zákona č. 100/1988 Sb. přiznala účastníkovi řízení od 1.4.1995 plný invalidní důchod ve výši 3.482 Kč měsíčně.  V podaných námitkách ze dne 28.11.2011 účastník nesouhlasil se shora uvedenými rozhodnutími. Napadené rozhodnutí proto přezkoumala v plném rozsahu.

Dále žalovaná uvedla, že v únoru 2009 účastník řízení požádal ČSSZ o přiznání plného invalidního důchodu od roku 1986 s odůvodněním, že mu tehdy byl nespravedlivě snížen na částečný invalidní důchod a pobíral ho až do roku 1996. Rozhodnutím ze dne 23.2.2010 byla žádost o plný invalidní důchod od 1.1.1986 zamítnuta pro nesplnění podmínek ust. § 25 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb. Rozhodnutím o námitkách ze dne 30.7.2010 bylo toto rozhodnutí potvrzeno a je tedy v právní moci. Dne 21.6.2011 účastník řízení požádal prostřednictvím regionálního pracoviště Rady seniorů ČR v Ostravě o mimořádné prošetření nesprávnosti při výplatě  důchodu  při  přechodu  z částečné invalidity do plné invalidity a nepřiznání

dávek od dubna 1995 do prosince 1995. Na tuto žádost reagovala ČSSZ odpovědí oddělení interní kontroly a stížností ze dne 24.8.2011, v níž bylo účastníkovi řízení vysvětleno, že posudkem byl sice uznán plně invalidním již od dubna 1995, ale že nárok na výplatu důchodu vznikl v souladu s ust. § 98 zákona č. 100/1988 Sb. až od ukončení pobírání nemocenských dávek, tedy od 2.1.1996.  V této souvislosti ČSSZ slíbila opravu předmětného rozhodnutí. Následně na to vydala usnesení ze dne 30.8.2011, jímž opravila jen odůvodnění v rozhodnutí ze dne 23.2.2010 tím, že jeho obsah změnila takto: „invalidní důchod se nevyplácí po dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského zabezpečení z doby před vznikem nároku na důchod. Do 1.1.1996 Vám byly vypláceny nemocenské dávky. Invalidní důchod proto byl přiznán od 2.1.1996“. Účastníkovi řízení bylo nemocenské vypláceno v období od 6.2.1995 do 1.1.1996, jak bylo zaznamenáno v žádosti o důchod. V této žádosti však nebylo uvedeno, že účastník řízení žádá, aby důchod byl přiznán od pozdějšího data (od ukončení výplaty nemocenských dávek) bez jeho výplaty od vzniku invalidity. V souladu s tehdejšími pracovními postupy ČSSZ proto při vyřizování žádosti vycházela z předpokladu, že plný invalidní důchod náleží až po ukončení výplaty nemocenského, tj. v daném případě od 2.1.1996 namísto od vzniku plné invalidity od 1.4.1995. Dále žalovaná citovala nařízení vlády, podle kterých prováděla zvýšení důchodu, a to postupně od nařízení vlády č. 76/1995 až po nařízení vlády č. 281/2011 Sb. Poukázala na čl. II bodu 8 zákona č. 306/2008 Sb., ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb. a § 88 odst.8 zákona č. 582/1991 Sb.

K valorizacím důchodu žalovaná uvedla, že pro určení termínu zvýšení důchodů a pro stanovení částek zvýšení jsou podstatná kritéria pro vymezení stanoveného rozhodného období, za které se zjišťuje růst cen a růst reálné mzdy. Při zvýšení důchodů v pravidelném termínu se rozhodné období pro zjišťování růstu cen stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci období použitého při předchozím zvýšení důchodů a posledním měsícem je červenec kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů. Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu se rozhodné období pro zjišťování růstu cen stanoví tak že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci období použitého při předchozím zvýšení důchodů a posledním měsícem je měsíc, v němž růst  cen dosáhl alespoň 5 %. Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodu. ČSSZ po provedeném přepočtu invalidního důchodu účastníka řízení shledala, že výše invalidního důchodu včetně všech proběhlých zvýšení od roku 1995 do roku 2010 byla vypočtena správně v souladu s platnou a účinnou právní úpravou.

Závěrem uvedla, že po provedeném přepočtu invalidního důchodu účastníka řízení shledala, že výše invalidního důchodu včetně proběhlých zvýšení od roku 1995 do roku 2010 byla vypočtena správně v souladu s platnou a účinnou právní úpravou.

 - ČSSZ rozhodla usnesením ze dne 23.3.2012 ve věci žádosti žalobce o opravu zřejmé   nesprávnosti  v písemném vyhotovení rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze

dne 7.11.2011 tak, že opravuje datum, od kterého náleží doplatek invalidního důchodu obsažený v rozhodnutí ze dne 7.11.2011  na datum 27.6.2006.

- Žalobce žalobou ze dne 19.9.1994 se domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 24.8.1994, kterým byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod. Po provedeném řízení rozsudkem ze dne  16.5.1995 krajský soud rozhodnutí žalované ze dne 24.8.1994 číslo X potvrdil a rozhodl o nákladech řízení. O odvolání  žalobce ze dne 11.7.1995 rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne  18.10.1995 tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Dále rozhodl o nákladech řízení.

III.

 Soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (§ 4 odst.1 písm. a/ s.ř.s.).

Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř.  vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li zákon jinak (§ 65 odst.1 s.ř.s.).

 Podle ust. § 68 odst. 1 z.č. 500/2004 Sb. rozhodnutí musí obsahovat výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Základem a nejdůležitější  částí rozhodnutí je výrok, který musí být přesný a určitý, protože v něm správní orgán formuje, jak ve věci rozhodl. Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků.

V odůvodnění se uvedou důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Hlavním základem odůvodnění jsou vlastní důvody, proč správní orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí.

 Ve smyslu shora citovaného ustanovení  je nutno konstatovat, že  rozhodnutí žalované ze dne 20.1.2012 číslo X je nepřezkoumatelné pro vady řízení spočívající v nesrozumitelnosti i nedostatku důvodů rozhodnutí,

IV.

 V dané věci žalovaná  rozhodnutím ze dne 7.11.2011 přiznala žalobci od 1.4.1995 plný invalidní  (zřejmě důchod) podle ustanovení § 29 zákona č. 100/1988 Sb. ve výši 3.482,- Kč. Dále uvedla, že dle zák.č. 76/1995 Sb. se od červencové splátky důchodu   v roce  1995   zvyšuje    procentní   výměra důchodu na 3.216,- Kč

měsíčně a základní výměra důchodu náleží ve výši 680,- Kč, celkem 3.896,- Kč. Dále uvedla, podle jakých předpisů vypočetla zvýšení důchodu.

Rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť není v odůvodnění rozhodnutí vysvětlen rozpor mezi částkou přiznaného důchodu od 1.4.1995 ve výši 3.482,- Kč měsíčně a následně přiznanou částkou procentní výměry důchodu od červencové splátky ve výši 3.216,- Kč, k čemuž náleží pevná částka 680,- Kč.

Pokud se jedná o rozhodnutí ze dne 20.10.2011, pak z důvodu příliš stručného odůvodnění rozhodnutí nelze vůbec zjistit, jaké námitky uplatnil žalobce proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 30.8.2011, a ani důvod, proč bylo námitkám vyhověno. Rovněž toto rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné.

Rozhodnutí správního orgánu je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], pokud zcela postrádá uvedení přesných skutečností, které byly podkladem rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí zjišťuje soud ex offo. Není zapotřebí, aby žalobce nepřezkoumatelnost namítal.

Je-li napadené rozhodnutí žalované nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost rozhodnutí, je nutno toto rozhodnutí zrušit (§ 76 odst.1 s.ř.s.) a  věc vrátit žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.).

 Žalovaná znovu ve věci rozhodne. Pokud se týká rozhodnutí z 20.10.2011 pak zcela srozumitelně uvede o jaké námitky se jednalo a důvod vyhovění námitek. Pokud se jedná o rozhodnutí z 7.11.2011 pak zcela srozumitelně a konkrétně v odůvodnění  uvede, jak došla k částce 3.216,- Kč měsíčně po úpravě důchodu dle zák.č. 76/1995 Sb., když invalidní důchod k 1.4.1995 stanovila v částce 3.482,- Kč, a vyjádří se i k námitce  žalobce, že   rozhodnutím ze dne 6.4.1998 stanovila důchod ve výši  3.895,- Kč měsíčně.

 O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť úspěšný žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal  a žalovaná neměla ve věci úspěch.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 28.8.2012

                                              JUDr. Bohuslava Drahošová

          samosoudkyně