U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobkyně: Z. F., bytem „X“, zastoupené prof. JUDr. Zbyňkem Kiesewetterem, DrSc., se sídlem v Praze, Zavadilova 22, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního úřadu, Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 22.4.2010, ev. č. 35768/2010/KÚÚK, j.č. 509/UPS/2009-8,
t a k t o :
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
II. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 2 000,- Kč. Částka 2 000,- Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25.6.2010 domáhala zrušení „Sdělení k podnětu k zahájení přezkumného řízení ve věci opatření obecné povahy – Územní plán Ludvíkovice“ žalovaného ze dne 22.4.2010, ev. č. 35768/2010/KÚÚK, j.č. 509/UPS/2009-8, kterým jí bylo sděleno, že žalovaný neshledal skutečnosti, které by odůvodňovaly zrušení opatření obecné povahy, jímž byl vydán územní plán Ludvíkovice a z tohoto důvodu nebude přezkumné řízení zahájeno (dále jen „sdělení“).
Ve svém vyjádření k žalobě odkázal žalovaný na relevantní judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a navrhl odmítnutí žaloby, neboť žalobou napadené sdělení je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno.
Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného než podanou žalobu jako nepřípustnou podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), usnesením odmítnout. O tom, kdy nastává taková situace, hovoří ust. § 68 písm. e) ve vazbě na ust. § 70 s.ř.s., které upravuje tzv. kompetenční výluky, tedy úkony správního orgánu, jež nemohou být napadeny žalobou podle ust. § 65 a § 66 s.ř.s.
Podle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti. Jedná se o tzv. procesní legitimaci. S ohledem na použitou legislativní zkratku lze dovodit, že za rozhodnutí ve smyslu citovaného ustanovení lze považovat pouze takové úkony správního orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. Hmotněprávně je pak legitimována pouze ta osoba, která byla na svých právech skutečně zkrácena.
Jednou z podmínek přezkoumání úkonu správního orgánu ve správním soudnictví je tedy mimo jiné i skutečnost, zda se jedná o rozhodnutí, tedy takový právní úkon, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti. V posuzovaném případě však soud dospěl k závěru, že sdělení žalovaného, jehož přezkumu se žalobkyně domáhá, takovým rozhodnutím není, a proto spadá pod kompetenční výluku ust. § 70 písm. a) s.ř.s.
Jak vyplývá z obsahu sdělení, žalovaný jím sděloval, že neshledává důvod k zahájení přezkumného řízení podle § 94 odst. 1 věta poslední zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“).
Podle § 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné podle § 74 a dosud nenabylo právní moci; pokud bylo po zahájení takového přezkumného řízení podáno odvolání, postupuje se podle ustanovení hlavy VIII této části. Účastník může dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.
Ve vztahu k možnosti soudního přezkumu postupu podle § 94 odst. 1 správního řádu se již opakovaně vyjádřila judikatura správních soudů i Ústavní soud, jak na ní odkázal i ve svém vyjádření žalovaný.
Z usnesení Ústavního soudu ze dne 27.2.2012, IV. ÚS 2148/11, www.usoud.cz, vyplývá, že: „V souvislosti s projednávaným případem se Ústavní soud zabýval především otázkou právní povahy napadeného vyrozumění, resp. sdělení, načež dospěl k závěru, že přezkumné řízení je správním řádem koncipováno jako dozorčí prostředek, který není v procesní dispozici účastníka …. V přezkumném řízení přezkoumávají správní orgány pravomocná rozhodnutí z moci úřední, přičemž účastník může "dát podnět k provedení přezkumného řízení; tento podnět není návrhem na zahájení řízení; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli" (§ 94 odst. 1 správního řádu). Citované sdělení resp. vyrozumění proto nepředstavuje správní rozhodnutí, přezkoumatelné správním soudem, a podání podnětu k přezkumnému řízení není prostředkem k ochraně práv, který by bylo nutno vyčerpat před podáním správní žaloby.“
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14.2.2008, 7 As 55/2007, www.nssoud.cz: „Přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1 správního řádu z roku 2004), je pouhým sdělením úřadu straně a není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumání soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [§ 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. e), § 70 písm. a) s. ř. s.].“
Právě o takový případ se v dané věci jedná, neboť žalobou napadené sdělení se vyjadřuje toliko k tomu, že nebude přezkumné řízení zahájeno a bylo jím pouze sděleno, že se mimořádný procesní prostředek nepoužije, nelze ho však s ohledem na nenárokovost možnosti zahájení přezkumného řízení považovat za soudně přezkoumatelné rozhodnutí.
Krajský soud proto uzavírá, že žalobou napadené sdělení nesplňuje požadavky § 65 odst. 1 s.ř.s., neboť se jím se nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva a povinnosti. Proto soudu nezbylo, než žalobu podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. jako nepřípustnou odmítnout s odkazem na ust. § 68 písm. e) a ust. § 70 písm. a) s.ř.s.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty druhé z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění do 31.8.2011, rozhodl také o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000,- Kč žalobkyni, k němuž dojde prostřednictvím účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 15. října 2012
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Iva Tovarová