33 Ad 21/2012-30
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Ďáskovou v právní věci žalobce A. D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozhodnutím žalované ze dne 8. 3. 2012 byly zamítnuty námitky žalobce, které podal do rozhodnutí žalované ze dne 9. 2. 2012 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím žalované ze dne 9. 2. 2012 žalovaná snížila žalobci od 8. 3. 2012 výši invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně podle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Uherské Hradiště ze dne 24. 1. 2012 žalobce nebyl shledán invalidním pro invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, ale byl uznán od 24. 1. 2012 invalidním pro invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost žalobce pouze o 40 %.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 22. 2. 2012 námitky s tím, že s rozhodnutím nesouhlasí vzhledem ke zhoršení zdravotnímu stavu, který doložil lékařskými zprávami ze dne 7. 2. 2012 a 26. 1. 2012. Uvedl, že nadále není schopen pracovní činnosti ve větším rozsahu, než vykonával dosud. Zdravotní stav se nezlepšil, naopak se zhoršil s odkazem na předložené lékařské zprávy. Požádal o přezkoumání zdravotního stavu.
Žalovaná v námitkovém řízení vypracovala nový posudek o invaliditě dne 6. 3. 2012 a v tomto řízení bylo opětovně zjištěno, že nejde u něho o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění v platném znění, ale jde o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla uvedeným posudkem o invaliditě určena ve výši 45 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddílu A, položce 7, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 45 %. Datum změny invalidity žalobce stanovila lékařka ČSSZ dnem posudkového jednání na OSSZ v Uherském Hradišti, tj. dnem 24. 1. 2012.
Proti rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty jeho námitky, podal žalobce žalobu dne 6. 5. 2012, kde namítal, že jeho zdravotní stav nebyl správně posouzen, neboť posudkový lékař učinil závěr, že již není invalidní invaliditou II. stupně, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav a vyčkal na výsledky kontroly u kardiologa MUDr. D., kterou měl od září 2011 stanovenou na 26. 1. 2012. na tuto skutečnost posudkového lékaře při kontrole invalidity dne 24. 1. 2012 výslovně upozornil. Dále namítá, že v námitkovém řízení jeho zdravotní stav byl sice posouzen i na základě kardiologických vyšetření MUDr. D. ze dne 26. 1. 2012 a 7. 2. 2012, ale pouze s tím výsledkem, že jeho pokles pracovní schopnosti na rozdíl od posouzení u OSSZ, kde byl hodnocen 40 %, byl posouzen na 45 % s tím, že opětovně odpovídá invaliditě I. stupně. V době, kdy byl uznán invalidní pro invaliditu II. stupně, tj. v roce 2011 byl posouzen s hodnotou 50 % poklesu pracovní schopnosti. Z lékařských nálezů nevyplývá, že by se jeho zdravotní stav zlepšil, proto mu není jasné, z čeho posudkoví lékaři dospěli k závěru, že jeho zdravotní stav je lepší než před rokem. Navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení.
Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 21. 6. 2012 navrhla vyhotovení posudku příslušnou posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a dojde-li ke změně v posouzení zdravotního stavu, žalovaná ve věci znovu rozhodne. Jinak navrhuje zamítnutí žaloby.
V řízení podle části III., Hlavy druhé, dílu prvního s.ř.s. přezkoumává soud napadené rozhodnutí správního orgánu v mezích žalobních bodů a z těchto hledisek, které žalobce v podané žalobě uvede, přičemž vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2, věta první s.ř.s.).
V rámci přezkumného řízení soudního byl zdravotní stav žalobce přezkoumán posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pracoviště Brno dne 7. 9. 2012 za přítomnosti odborného kardiologa s posudkovým závěrem, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu III. podle § 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Posudková komise konstatovala, že vznik invalidity II. stupně trvá nadále, a to od 1. 2. 2012.
Soud u jednání provedl důkaz citovaným odborným posudkem PK MPSV ČR v Brně i dávkovým spisem žalobce. Bylo zjištěno, že žalobce byl od 6. 12. 2010 do 31. 1. 2012 poživatelem invalidního důchodu II. stupně. Při kontrole invalidity dne 24. 1. 2012 byl posouzen lékařem pověřeným vypracováním posudku pro OSSZ Uherské Hradiště tak, že byl shledán invalidním, ale nešlo již o invaliditu II. stupně, ale o invaliditu I. stupně, neboť míra poklesu pracovní schopnosti činila 40 % podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění. Na základě tohoto hodnocení vydala Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodnutí ze dne 9. 2. 2012, kterým byl žalobci snížen invalidní důchod z výše II. stupně na I. stupeň. Na základě podaných námitek pak žalovaná rozhodnutím ze dne 8. 3. 2011 námitky žalobce zamítla a rozhodnutí ze dne 9. 2. 2012 potvrdila, neboť posudkový lékař v námitkovém řízení posoudil zdravotní stav žalobce stejně, pouze ohodnotil pokles pracovní schopnosti na 45 % proti 40 % v I. stupni.
Na základě podané žaloby posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce na základě podaných námitek v žalobě, k dispozici měla spis OSSZ v Uherském Hradišti včetně záznamu o jednáních a lékařských nálezů, spis z námitkového řízení a zdravotní dokumentaci praktického lékaře MUDr. D. H., a vycházela z lékařských nálezů praktického lékaře ze dne 30. 11. 2011, kardiologických nálezů MUDr. D. ze dne 8. 4. 2011, 7. 9. 2011, 11. 4. 2011 a MUDr. K. ze dne 6. 1. 2012. K námitkám byl doložen kardiologický nález MUDr. D. ze dne 26. 1. a 7. 2. 2012. Žalobce byl posouzen jako vrchní správce budov a jednání posudkové komise byl přítomen.
Posudková komise prostudovala všechny doložené odborné nálezy a z některých zkráceně citovala v posudku. Nálezy, ze kterých necitovala, vesměs potvrzují stejný zdravotní stav, jako nálezy citované, navíc posudková komise objektivizovala zdravotní stav žalobce vyšetřením při jednání, takže posudkový závěr vychází ze zjištěného zdravotního stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je ischemická choroba srdeční, stav po komplikovaném infarktu myokardu přední stěny dne 2. 2. 2010 – dle selektivní koronarografie 80 % stenóza RIA s trombózou, řešeno akutní direkcí PCI a aspirací trombu na implatanci stentu. Stav je komplikován primární a reperfuzní opakovanou fibrilací komor, stav po úspěšné kardiopulmonální resuscitaci. Celkově z posudkového hlediska lze stav klasifikovat jako ischemickou chorobu srdeční se středně těžkým poklesem výkonnosti, se systolickou dysfunkcí levé komory s EF 30 % s jizvou srdečního svalu v oblasti proběhlého infarktu myokardu s poklesem srdeční výkonnosti při zátěžovém testu. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila PK podle kapitoly IX., oddíl A, položka 1, písmeno c), vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění v rozmezí 50 - 60 %. Posudková komise stanovila konečnou míru poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu celkem na 50 %. Posudkový závěr PK MPSV ČR Brno se neshoduje s posudkovým závěrem lékaře OSSZ Uherské Hradiště pověřeného vypracováním posudku, ani s posudkovým závěrem lékaře ČSSZ – oddělení námitkové a odvolací agendy LPS ve snížení stupně invalidity na I. stupeň. Posudková komise akceptovala výsledek kardiologického vyšetření ze dne 16. 1. a 7. 2. 2012, zejména výsledek vyšetření srdečního svalu při zátěži potvrzující rozsáhlé protiischemické změny myokardu s chronickým srdečním selháním, se středně těžkou systolickou dysfunkcí levé komory a se středně těžkým poklesem výkonnosti, který se prohlubuje při zátěži.
Soud po zhodnocení výše provedených důkazů konstatoval, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl hodnocen správně, což jednoznačně prokázal posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 7. 9. 2012. Posudková komise hodnotila pokles pracovní schopnosti žalobce odlišně od posudkového názoru lékaře OSSZ i lékaře v námitkovém řízení a zdůvodnila, proč tak hodnotila, neboť pokles pracovní činnosti hodnotila u žalobce 50 %. Posudková komise vznik invalidity II. stupně stanovila na 1. 2. 2012 s tím, že trvá nadále.
Podle § 78 odst. 1 věta první odst. 3, 4 a 5 s.ř.s., je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo v rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 8. 3. 2012 a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).
Žalobce se podanou žalobou domáhal ponechání invalidity II. stupně tak, jak byl uznán před jejím odnětím. Ze shora uvedeného posudku PK MPSV ČR v Brně ze dne 7. 9. 2012 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované žalobce byl invalidní invaliditou II. stupně a žaloba byla podána důvodně. Proto soud napadené rozhodnutí ze dne 8. 3. 2012 zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení pro zjištěné vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, na základě jehož mu invaliditu II. stupně rozhodnutím ze dne 8. 3. 2012 odňala od 24. 1. 2012.
Po právní moci rozsudku bude proto žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobce je invalidní invaliditou II. stupně od 1. 2. 2012, o čemž vydá v novém řízení rozhodnutí, které bude mj. obsahovat i důvod vydání rozhodnutí, tj. uznání invalidity od uvedeného data, tj. od 1. 2. 2012. Od tohoto data obnoví výplatu invalidního důchodu pro II. stupeň žalobci.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce u jednání prohlásil, že náklady řízení nepožaduje, žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší ze zákona, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 8. října 2012 JUDr. Jarmila Ďásková, v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Barbora Zachovalová