[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]8 Ca 402/2008-28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

 Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra
Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce:
X. Y., nar. xxx, státní příslušnost Čínská lidová republika, zastoupen Mgr. Markem
Sedlákem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 8, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nám. Hrdinů 1634/3,
poštovní schránka 155/SO, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí Policie České republiky,
Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 29. 9. 2008, č.j. CPR-13483-1/ČJ-2008-9CPR-
C261,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne

29. 9. 2008, č.j. CPR-13483-1/ČJ-2008-9CPR-C261, se zrušuje a věc se vrací žalovanému

k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7 760,- Kč,

a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Marka Sedláka,

advokáta.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]O d ů v o d n ě n í

 Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Policie České republiky,
Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 29. 9. 2008, kterým bylo zamítnuto jeho
odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby
cizinecké policie Brno, inspektorátem cizinecké policie Brno, ze dne 28. 7. 2008, č.j.
CPBR-10924-8/ČJ-2008-61PB-CI, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o povolení
k přechodnému pobytu na území České republiky. V odůvodnění napadeného
rozhodnutí žalovaný uvedl, že žalobce podal svou žádost dne 10. 6. 2008. Vzhledem
k tomu, že žalobce nepředložil všechny předepsané náležitosti, správní orgán vydal dne

18. 6. 2008 výzvu k odstranění vad žádosti a zároveň podle ust. § 64 odst. 1 písm. a)
správního řádu přerušil správní řízení na dobu 30 dnů. Po stanovené lhůtě byly
žalobcem předloženy některé náležitosti a současně byla podána žádost o přerušení
správního řízení podle ust. § 64 správního řádu. Na to správní orgán I. stupně žádost
žalobce zamítl. Odvolání žalobce pak bylo zamítnuto s tím, že žalobce nedoložil ke své
žádosti náležitosti stanovené zákonem.

 Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobce uvedl, že dne 22. 7. 2008
doručil správnímu orgánu žádost o přerušení řízení podle ust. 64 odst. 2 zákona č.
500/2004 Sb. Přesto, že správnímu orgánu z této normy vyplývá obligatorní povinnost
řízení přerušit, neučinil tak a vydal zamítavé rozhodnutí. Tento postup je zjevně
nezákonný, k újmě žalobce. Názor žalovaného, že žalobci byla poskytnuta dostatečná
lhůta k odstranění nedostatků žádosti, je ve vztahu k ust. § 64 odst. 2 správního řádu
irelevantní. Ani skutečnost, že žalobce je povinen předložit zdravotní pojištění a cestovní
doklad, nemá ve vztahu k aplikaci citované normy žádný význam. Dále žalobce namítl, že
mu není zřejmé, proč mu žalovaný ve svém rozhodnutí vytýká skutečnost, že ve své
žádosti o povolení k přechodnému pobytu neuvedl den vstupu na území, když tato
skutečnost když tato skutečnost nebyla uvedena ve výzvě správního orgánu ze dne 18. 6.
2008 k doplnění podání. Žalobce proto navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a
věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

 Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na to, že žalobce ani na výzvu správního
orgánu nepředložil náležitosti, jež zákon vyžaduje k žádosti o povolení přechodného
pobytu, ačkoliv mu k tomu byla poskytnuta přiměřená lhůta. Žalovaný navrhl, aby soud
žalobu zamítl.

 Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho
vydání předcházelo, v rozsahu uplatněných žalobních námitek, a dospěl k závěru, že
žaloba je důvodná.

 Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce podal dne 10. 6. 2008 žádost o
povolení přechodného pobytu. Usnesením č.j. CPBR-10924-4/ČJ-2008-61PB-CI ze dne
18. 6. 2008 bylo řízení o žádosti přerušeno a žalobci byla stanovena lhůta 30 dnů ode
dne doručení usnesení k tomu, aby doložil doklad potvrzující, že je rodinným
příslušníkem občana Evropské unie, doklad o zdravotním pojištění, doklad o zajištěném
ubytování na území, fotografie a cestovní doklad. Dne 22. 7. 2008 žalobce předložil
některé požadované doklady a současně předložil žádost o přerušení správního řízení
podle ust. § 64 odst. 2 správního řádu. Správní orgán I. stupně dne 28. 7. 2008 žádost

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]žalobce o povolení přechodného pobytu zamítl. Odvolání žalobce, v němž výslovně
argumentoval svou žádostí o přerušení řízen a povinností správního orgánu takové
žádosti vyhovět, bylo zamítnuto žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného, v němž
ten uvedl jen tolik, že žalobci byla poskytnuta přiměřená lhůta k odstranění nedostatků
žádosti.

Městský soud v Praze posoudil věc takto:

 Podle ust. § 64 odst. 2 správního řádu v řízení o žádosti přeruší správní orgán
řízení na požádání žadatele; jestliže je žadatelů více, může tak učinit jen za podmínky, že
s přerušením souhlasí všichni.

 V projednávané věci není pochyb o tom, že správní řízení, v němž se rozhoduje o
povolení k trvalému pobytu podle ust. § 87a a násl. zákona o pobytu cizinců, bylo
zahájeno na žádost žalobce. Vzhledem k tomu pak měl žalobce právo podat žádost o
přerušení řízení podle ust. § 64 odst. 2 správního řádu, když zákon o pobytu cizinců
použití této normy správního řádu v řízení podle zákona o pobytu cizinců nevylučuje.
Jestliže tedy žalobce nesporně podal u správního orgánu I. stupně žádost o přerušení
řízení, byl tento správní orgán povinen této žádosti vyhovět. Citovaná norma totiž
nedává správnímu orgánu na výběr, zda žádosti vyhoví anebo nikoliv, ale přímo a
výslovně stanoví, že správní orgán řízení na požádání žadatele přeruší. Jelikož
v projednávané věci správní orgán I. stupně takto nepostupoval, porušil tím práva
žalobce a své rozhodnutí zatížil vadou nezákonnosti. Pokud pak v odvolacím řízení
žalovaný správní tuto vadu neodstranil, ba naopak ji svým rozhodnutím aproboval,
dopustil se i on porušení zákona a žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné. Nemůže
přitom obstát argumentace žalovaného ve třetím odstavci na str. 3 napadeného
rozhodnutí, kde žalovaný reaguje na příslušnou žalobní námitku: otázka přiměřenosti
lhůty poskytnuté žalobci k odstranění vad a nedostatků žádosti o povolení k trvalému
pobytu je ve vztahu k povinnosti přerušit řízení na žádost podle ust. § 64 odst. 2
správního řádu bezpodstatná.

 Městský soud v Praze tedy pro přezkoumání věci dospěl k závěru, že napadené
rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, a proto je podle ust. § 78 odst. 1
soudního řádu správního zrušil a současně podle ust. § 78 odst. 4 soudního řádu
správního věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

 Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu
správního, když žalobce měl ve věci úspěch a jeho náklady řízení sestávají jednak ze
zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 2000,- Kč a jednak z odměny
advokátovi za dva úkony právní služby po 2100,- Kč, a ze související náhrady hotových
výdajů po 300,- Kč, zvýšené o sazbu daně z přidané hodnoty podle vyhlášky č. 177/1996
Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), v platném znění; náhradu v celkové výši 7760,- Kč je žalovaný povinen
zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce Mgr. Marka
Sedláka, advokáta.

 Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 51 odst. 1 soudního řádu
správního.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]P o u č e n í:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho
doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího
správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě
obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo
rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro
výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro
zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho
internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 30. srpna 2012

JUDr. Slavomír Novák
předseda senátu