33 Ad 6/2012 – 45
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Ďáskovou ve věci žalobce P. K. , bytem ……, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem
225 08 Praha 5, Křížová 25, o výši starobního důchodu, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 24.11.2011 výše uvedeného čísla jednacího bylo změněno rozhodnutí žalované ze dne 21.6.2011 stejné značky tak, že
I. Účastníku řízení se podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje od 4.3.2008 starobní důchod. Starobní důchod činí ….,- Kč měsíčně.
II. Od srpna 2008 se v souladu s nařízením vlády č. 211/2008 Sb. o druhém zvýšení důvodů v roce 2008, zvyšuje výše starobního důchodu účastníka řízení na částku …….,- Kč měsíčně. Od ledna 2009 se v souladu s nařízením vlády č. 363/2008 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2009, zvyšuje výše starobního důchodu účastníka řízení na částku ……,- Kč měsíčně. Od ledna 2011 se v souladu s nařízením vlády č. 281/2010 Sb., o zvýšení důchodů v roce 2011, zvyšuje výše starobního důchodu účastníka řízení na částku ….,- Kč měsíčně.
Své rozhodnutí žalovaná odůvodnila tím, že rozhodnutím ze dne 21.6.2011 zvýšila žalobci od 4.3.2008 starobní důchod na částku ……..,- Kč měsíčně podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění.
Žalobce s tímto rozhodnutím nesouhlasil, podal proti němu námitky ze dne 25.7.2011, kde uvedl, že doložené skutečnosti, na jejichž základě mu byl zvýšen starobní důchod, by se také měly promítnout i do výměry invalidního důchodu, který od roku 2000 pobíral. Žalobce se dále zmínil, že mu na základě rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě měla být započtena i mzda určená znaleckým posudkem. Namítal také, že byl od 8.7.1996 do 1.4.1998 veden v evidenci úřadu práce, přičemž hmotné zabezpečení mu bylo vypláceno od 1.9.1996 do 11.7.1997. Poté byl od 1.4.1998 osobou samostatně výdělečně činnou a od 5.1.1999 do 4.8.2000 pracoval u firmy ……... K potvrzení svých námitek připojil kopie potvrzení úřadu práce, živnostenského listu, rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Znojmo
o částečné invaliditě a další dokumenty.
Žalovaná na základě podaných námitek rozhodnutí ze dne 21.6.2011 změnila, jak je výše uvedeno.
Žalobce proti rozhodnutí ze dne 24.11.2011 podal žalobu ze dne 28.12.2011, kde požádal o přezkoumání napadeného rozhodnutí, neboť uplatňoval započtení doby přiznané rozhodnutím o smíru Okresním soudem ve Znojmě v návaznosti na znalecký posudek, vypracovaný pro tyto účely. Rozhodnutím okresního soudu mu bylo přiznáno prodloužení pracovního poměru o 52 kalendářních dnů a doplatek mzdy za tyto dny, a to …,- Kč + …..,- Kč, tj. celkem …….,- Kč čisté mzdy. Tato částka mu byla vyplacena. V dodatečně vystaveném evidenčním listě důchodového pojištění z 18.3.2011 bylo potvrzeno pouze …….,- Kč a doba zaměstnání mu nebyla započtena. Upřesnil, že ve sporném období v roce 1996 mu bylo vystaveno potvrzení pracovní neschopnosti od 10.5.1996 do 30.6.1996, schopen práce byl od 1.6.1996. Skončení pracovního poměru, uplatněné zaměstnavatelem, bylo 30.6.1996. V červenci 1996 mu byla proplacena část dovolené, současně s nemocenskými dávkami 8 dnů v částce …..,- Kč hrubé mzdy, pro účely důchodového pojištění bylo započítáno pouze …. Kč a doba 8 dní a bylo vyplaceno odstupné.
V evidenci úřadu práce byl od 8.7.1996 a dávky pobíral až od 1.9.1996. Žádá proto, aby mu byla započtena vyplacená částka, zvýšená o srážky a přiznaná doba 52 dní pro výpočet důchodu.
Dále požadoval zhodnocení zaměstnání v …….. v době od 5.1.1999 do 4.8.2000. Započtená mu byla doba od 1.1.2000 do 29.5.2000 jako náhradní doba pojištění. V tomto zaměstnání došlo 14.7.1999 k pracovnímu úrazu s dobou léčení do 30.8.1999. Tato doba byla započtena do celkové neschopnosti přesto, že měla být posouzena jako odpracovaná. Později byl zápočtový list opraven pro důchodové zabezpečení. Zároveň mu byla proplacena dodatečně dovolená v délce 13,5 dne v částce ….,- Kč. Žádá, aby doba od 1.1.2000 do 29.5.2000 mu byla změněna na dobu odpracovanou.
Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 20.1.2012 uvedla, že započetla žalobci veškeré doby i vyměřovací základy podle dokladů, které jsou založené v její evidenci. V rámci námitkového řízení ještě byla dodatečně započtena náhrada mzdy, přiznaná usnesením Okresního soudu ve Znojmě, ze dne 7.12.2004, č.j. 4 C 780/97-149. Další požadavky žalobce nebyly prokázány, odstupné se do vyměřovacího základu zaměstnance podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. nezahrnuje. Doba pracovní neschopnosti, byť i způsobené pracovním úrazem, je vždy náhradní dobou pojištění. Jako taková je dobou vyloučenou, v žádném případě ji nelze vykazovat jako dobu odpracovanou, neboť by rozmělňovala vyměřovací základ pojištěnce, když v té době neměl započitatelný příjem, ale pobíral pouze nemocenské dávky. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná trvala na svém rozhodnutí a navrhla zamítnutí žaloby.
Žalobce k vyjádření žalované ve svém podání ze dne 15.4.2012 uvedl, že s tímto vyjádřením žalované nesouhlasí, spornou dobou je zaměstnání u ……. …….. v době od 17.1.1994 do 30.6.1996 a zaměstnání u firmy ….. od 5.1.1999 do 4.8.2000 a následující pracovní neschopnost s přechodem do invalidního důchodu 3. stupně, uvedenými zaměstnavateli zřejmě nebyly evidenční listy důchodového zabezpečení vedeny dle skutečnosti v rozporu se zákonem, o čemž svědčí dodatečně vystavený list ….. Uvedená částka není doložena a neodpovídá usnesení soudu a znaleckému posudku. Proto na své žalobě trvá.
V řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s.ř.s. přezkoumává soud napadené rozhodnutí správního orgánu v mezích žalobních bodů a z těchto hledisek, které žalobce v podané žalobě uvede, přičemž soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 věta první s.ř.s.).
Soud ve věci nařídil jednání, kde žalobce uvedl, že v době, kdy pracoval v roce 1996 u …….., z osobního listu důchodového pojištění zjistil, že nebyla zhodnocena doba pojištění v délce 52 dnů v roce 1996, tj. doba od 1.1.1996 do 30.6.1996, v délce 182 dnů s vyměřovacím základem ……,- + ……,- Kč. V té době si však vydělával jiné částky a když si nechal soukromě přezkoumat výdělky mzdovou účetní, tak tato dospěla k závěru, že se tam nesrovnalosti vyskytují. Nesrovnalosti spočívají v tom, že nemá zhodnocenou dobu 52 dnů pojištění, jak výše specifikoval a v částce …….,- Kč, uvedené v evidenčním listu, mu měla být dle usnesení Okresního soudu ve Znojmo ze dne 7.12.2004, č.j. 4 C 780/97-149, vyplacena částka ……,- Kč s 21 % úrokem z prodlení od 10.7.1996 do zaplacení a dále částka …….,- Kč. Celkem požadoval částku ……,- Kč a obdržel pouze tuto částku, přestože žalovaná mu zhodnotila pouze částku ……,- Kč.
K době zaměstnání u ……. v roce 2000, tj. od 1.1.2000 do 29.5.2000, mu tato doba byla započtena jako náhradní doba pojištění, když přitom od 14.7.1999 byl do 30.8.1999 léčen kvůli utrpěnému pracovnímu úrazu. Pracovní úraz byl jako takový posouzen a byla mu doplacena rozdílná částka mezi nemocenským a mzdou, kterou by pobíral, proto trvá na tom, aby mu tato doba byla započítána jako doba odpracovaná.
Zástupkyně žalované poukázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že doba pracovní neschopnosti, byť způsobená pracovním úrazem, je vždy náhradní dobou pojištění, tedy dobou vyloučenou a nelze ji vykázat jako dobu odpracovanou. Dále poukázala na to, že nelze zhodnotit nic, co není uvedeno na evidenčních listech důchodového pojištění.
U dalšího jednání žalobce upřesnil, že odkazuje na ust. § 6 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., kde řeší spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v otázkách důchodového pojištění Okresní správa sociálního zabezpečení. Setrval na tom, že dne 31.1.2005 obdržel částku …..,- Kč a dne 17.3.2008 doplatek …….,- Kč, celkem ……..,- Kč. Dále upřesnil, že částku, kterou požaduje v žalobě, činí …….,- Kč (v žalobě chybně spočetl částku na …..,- Kč, správná je částka ………,- Kč) a tu požaduje zhodnotit bez úroku z prodlení. Úroky z prodlení činily ….,- Kč a sám uvedl, že s touto částkou nelze počítat, aby byla zahrnuta do výpočtu. Částka ……,- Kč byla ve dvou částkách zaslána ……, a to 1) ve výši ….,- Kč + 21.077,- Kč (celkem ……. – ….= …….,- Kč, což jsou úroky z prodlení). Žalobce uvedl, že tyto skutečnosti již uvedl při probíhající kontrole na OSSZ ve Znojmě dne 28.3.2011 a také předložil stejné doklady, jak předkládá soudu, zejména výdajový pokladní doklad …… města ….. a podací lístek od převzetí částky …..,- Kč a příkaz k platbě v hotovosti stejné organizace na částku …….,- Kč a poštovní poukázku o převzetí této částky.
Dále žalobce předložil fotokopii přípisu OSSZ Znojmo ze dne 9.6.2008, kde bylo potvrzeno, že v souladu s ust. § 82 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, byla sepsána žádost o starobní důchod s požadovaným datem přiznání od 4.3.2008. Dále předložil fotokopii přípisu OSSZ Znojmo žalobci ze dne 1.3.2011, zn. 47015/010-4506-1.3.2011-21/ON, kdy OSSZ žádala po žalobci doložení dokladů, týkajících se výplaty náhrady mzdy u ….. města ……. v souvislosti s usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 7.12.2004.
Zástupkyně žalované dále u soudu sdělila, že na základě žádosti žalobce bylo zahájeno řízení podle § 6 odst. 4 bod 3 zákona č. 582/1991 Sb. o šetření ve sporu mezi občany a zaměstnavatelem o správnosti zápisu v evidenčním listu důchodového zabezpečení. Žalobce na základě své žádosti požadoval, aby doba od 8.7.1996 do 31.8.1996 v délce 55 dnů byla vedena jako doba zaměstnání, neboť za tuto dobu obdržel také náhradu mzdy. Pracovní poměr mu byl ukončen k 31.8.1996 a před tímto datem od začátku května byl v pracovní neschopnosti.
Soud provedl důkaz dávkovým spisem, z něhož bylo zjištěno, že si žalobce podal dne 9.6.2008 žádost o starobní důchod s požadovaným datem přiznání od 4.3.2008. Z osobního listu důchodového pojištění ze dne 14.9.2011 bylo zjištěno, že doba v evidenci úřadu práce od 8.7.1996 do 31.8.1996 byla uvedena správně, tzn. že 55 dnů byl uchazečem o zaměstnání. Co se týká doby zaměstnání v …… od 5.1.1999 do 29.5.2000 je vedena jako náhradní doba pojištění a v roce 1996, kdy pracoval u ………. ……., skutečně je vykázána doba pojištění od 1.1.1996 do 30.6.1996 v délce 182 dnů pojištění a je vykázán vyměřovací základ …..,- Kč a další doba od 8.7.1996 do 31.8.1996 je vykázána doba 55 dnů jako uchazeč o zaměstnání.
Z přípisu OSSZ Znojmo ze dne 4.9.2012, adresované ČSSZ, pracoviště Brno, bylo zjištěno, že byly kontaktovány ……města …….. a tento zaměstnavatel dopisem ze dne 5.3.2011 potvrdil, že žalobci byla vyplacena náhrada mzdy ve výši …..,- Kč + úroky z prodlení, celkem tedy …….,- Kč, přičemž částka ……,- Kč představuje hrubou mzdu (vyměřovací základ) ……,- Kč. Kontrolou bylo zjištěno, že příkaz k platbě ……..,- Kč byl zaměstnavatelem podán 19.1.2005.
Žalobce předložil OSSZ pouze kopii poštovní poukázky na částku …….,- Kč, kopii dopisu ze dne 17.3.2011, který adresoval Městskému úřadu ……., týkající se nesplněného usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 7.12.2004, včetně kopie reagujícího dopisu starostky města ……. Ing. L.
Z výše uvedeného vyplývá, že žalované ……. v pracovněprávním sporu byly žalobci povinny zaplatit kromě ….,- Kč s 21 % úrokem z prodlení ročně od 10.7.1996 do zaplacení též částku ……,- Kč. V odůvodnění uvedeného usnesení není objasněno, co tato částka představuje. …… města …….., s.r.o. také nebyly schopny v průběhu šetření v březnu 2011 s ohledem na skutečnost, že se jedná o několik let starou záležitost a z důvodu jejich nástupnictví, dohledat patřičné doklady. Na základě kontroly bylo zjištěno, že částka …..,- Kč byla zahrnuta do celkové vyplacené částky ……,- Kč a jevila se tato částka jako odstupné.
Úroky z prodlení při soudem přiznané náhradě mzdy z důvodu neplatně skončeného pracovního poměru nebyly ve smyslu ust. § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti, ve znění platném v roce 2005, vyměřovacím základem. Rovněž odstupné nebylo a není dle citované právní normy vyměřovacím základem. Z tohoto důvodu žalobci byl vyhotoven opravný evidenční list za rok 2005 s vyměřovacím základem …..,- Kč. Tento evidenční list byl žalobcem na oddělení kontroly OSSZ dne 22.3.2011 podepsán. Proti tomuto zápisu žalobcem nebyly vzneseny žádné námitky. Ovšem nebyl s ním na oddělení kontroly sepsán žádný zápis z jednání.
Z důvodu současného probíhajícího jednání u Krajského soudu v Brně s ohledem na tvrzení žalobce byly dopisem ze dne 13.8.2012 opět vyzvány …. města ……. s.r.o., aby se vyjádřily k doplatku ……..,- Kč z roku 2008 a k částce …….,- Kč, která měla být dotyčnému zaplacena současně s částkou 7.180,- Kč s 21 % úrokem z prodlení ročně od 10.7.1996 do zaplacení, v souladu s pravomocným výše citovaným usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 7.12.2004.
……. města ……. bylo dopisem ze dne 28.8.2012 sděleno, že 19.1.2005 byla odeslána částka …….,- Kč a tato platba zahrnuje částku ……..,- Kč jako doplatek mzdy dle znaleckého posudku, který obdržel Okresní soud ve Znojmě dne 1.9.2003, částku ……,- Kč, z toho ……,- Kč = doplatek odstupného, ……..,- Kč = doplatek náhrady mzdy za dovolenou, …….,- Kč = úrok z částky ……..,- Kč za 7,5 roku, 28.3.2008 byla odeslána částka ……..,- Kč = doplatek úroku za 1 rok. Na základě výše uvedeného oddělení kontroly OSSZ zajistí, aby ……… města …….., s.r.o., provedly opravu ELDP za rok 2005, vyhotoveného 18.3.2011. Na opravném evidenčním listu bude vykázán vyměřovací základ …….,- Kč, a to z důvodu, že vyměřovacím základem je v souladu s ust. § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění platném v roce 2005, hrubá mzda …..,- Kč (čistá mzda …..,- Kč + hrubá mzda ……..,- Kč, …..,- Kč doplatek náhrady mzdy za dovolenou, tj. celkem hrubá mzda …….,- Kč). Dále bude vyhotoven za rok 2008 evidenční list s vyměřovacím základem …..,- Kč, neboť úroky z prodlení, určené soudem k náhradě mzdy z důvodu neplatnosti rozvázání pracovního poměru zúčtované v roce 2008, jsou v souladu s právní úpravou citovaného zákona o pojistném, platném v roce 2008, vyměřovacím základem (částka …..,- Kč představuje vyměřovací základ ….,- Kč).
Ve smyslu výše uvedeného byly soudu předloženy evidenční listy důchodového pojištění, jednak za rok 2005, kde byl uveden vyměřovací základ 10.659,- Kč a jednak evidenční list za rok 2008 s vyměřovacím základem ……,- Kč. Tyto evidenční listy však žalobce nepodepsal a z přípisu ze dne 23.9.2012 žalobce uvedl, že s nimi nesouhlasí, neboť evidenční listy důchodového pojištění nemají předepsané náležitosti a částky na nich nejsou vypočtené podle usnesení Okresního soudu ve Znojmě, č.j. C 780/97-149, ze dne 7.12.2004, o náhradu mzdy za část výpovědní lhůty, ale podle pochybných závěrů soudního znalce, se kterým nesouhlasil. Požaduje, aby do vyměřovacího základu náležel úrok z prodlení z částky …..,- Kč, poněvadž povinnost uložená soudem byla splněna povinným až 28.3.2008, což bývalý zaměstnavatel potvrdil písemně v přípisu ze dne 19.9.2012. Z těchto důvodů žádá, aby do vyměřovacího základu byla započtena částka …..,- Kč, což je hrubá mzda z částky ……,- Kč – vypočtená podle předpisu pro výpočet mzdy v roce 1996, která mu byla přiznána soudním usnesením o smíru a úrok z prodlení z částky …..,- Kč za 3116 dní (denní úrok je 4,13 Kč, což je …….,- Kč). Poněvadž došlo k uzavření smíru, veškeré závěry soudního znalce nemají žádný právní význam. Proto trval na tom, aby bylo zahájeno řízení podle § 6 odst. 4 bod 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ukončené řádným rozhodnutím.
Co se týče započtení dat u firmy …….., tato firma již neexistuje více jak 5 let a žalobce není schopen pátrat po potřebných dokladech, a proto se nároků po této firmě vzdává.
Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce požaduje upravit dobu pojištění za dobu od 8.7.1996 do 31.8.1996, v délce 55 kalendářních dnů, kdy pracoval u …….. města …….. a která je mu vykázána jako doba uchazeče o zaměstnání ve výši 55 dnů. Za tuto dobu na základě soudního rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě ze dne 7.12.2004 v právním sporu o náhradu mzdy mu byla touto organizací za toto období proplacena částka, která neodpovídá částce vykázané v původním evidenčním listu důchodového pojištění, tzn. že je vyšší než zde uvedená částka …..,- Kč. Na základě šetření u Okresní správy sociálního zabezpečení ve Znojmě byly vyhotoveny dva nové evidenční listy důchodového pojištění, a to za rok 2005 na částku vyměřovacího základu …..,- Kč a za rok 2008 na částku …..,- Kč. Je to částka vyšší, než požadoval v žalobě žalobce. V průběhu doby však tuto částku neustále mění, požaduje částku jinou.
Vzhledem k výše uvedenému, že skutečně bylo v průběhu řízení zjištěno, že žalobce v pracovněprávním sporu u Okresního soudu ve Znojmě byl úspěšný a za období výše specifikované mu byla doplacena mzda, je nutno tuto dobu opravit v evidenčním listu na dobu odpracovanou v délce 55 dnů. Co se týče výše proplacené náhrady mzdy a dalších částí náhrady mzdy, uplatněné u Okresního soudu ve Znojmě, je nutno provést další šetření a tuto částku vyměřovacího základu specifikovat v takové výši, která bude odpovídat skutečnosti.
Po zhodnocení výše provedených důkazů dospěl soud k závěru, že požadavkům žalobce vyhovět lze a žaloba je důvodná. Soud provedeným zjištěním zjistil skutkový stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, napadený výrok rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 s.ř.s.). Bylo zjištěno, že ze strany žalované došlo k nesprávnému výpočtu vyměřovacího základu za období v roce 1996, tj. od 8.7. do 31.8., kdy mu byla později proplacena náhrada mzdy. Tato náhrada mzdy má být zohledněna ve výši, která byla skutečně vyplacena a o výši vyměřovacího základu má být upraven i starobní důchod žalobce, tak jak požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval, aby byl ve smyslu ust. § 6 odst. 4 bod 3 zákona č. 582/1991 Sb. vyřešen spor mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnosti zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění, soud napadené rozhodnutí zrušil, neboť dosavadní výsledky šetření nebyly provedeny v souladu s požadavky žalobce. Zruší-li soud napadené rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací žalované k dalšímu řízení a právním názorem, který soud vysloví ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 1, 4, 5 s.ř.s.).
V novém řízení pak žalovaná opětovně posoudí skutečně proplacenou výši náhrady mzdy, včetně úroků za dlužnou mzdu a poté provede opětovně nový výpočet starobního důchodu, kdy posoudí všechny skutečnosti, získané na základě šetření dle § 6 odst. 4 bod 3 zákona č. 582/1991 Sb. Zatím účelem soud zasílá veškeré podklady shromážděné u soudního řízení. Po posouzení všech zjištěných skutečností ve věci žalovaná znovu rozhodne.
Vzhledem k tomu, že žalovaná nepostupovala v souladu s platnými právními předpisy, soud napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s.
Žalobce měl ve věci úspěch, na náhradě nákladů řízení požadoval cestovné 3x z místa bydliště Pravice do Brna a zpět v celkové výši 1.884,- Kč a poštovné, které vyúčtoval ve výši 157,- Kč, celkem tedy na nákladech řízení požadoval 2.041,- Kč, soud v souladu s ust. § 60 s.ř.s. tyto náklady řízení přiznal a zavázal žalovanou, aby je žalobci proplatila ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci rozsudku, k rukám žalobce (§ 60 odst. 1 a 2 s.ř.s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 8. října 2012
JUDr. Jarmila Ďásková, v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Barbora Zachovalová