22 A 64/2011 - 48 |
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce P. T., v řízení zastoupeného JUDr. Zdeňkem Kupkou, advokátem se sídlem Ostrava-Svinov, Tichá 1, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Opavě se sídlem Opava, Praskova 11, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.2.2011 č.j. ZKI-O-3/42/2011/60, ve věci opravy chyby v katastru nemovitostí,
t a k t o :
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoby zúčastněné na řízení nemají pro na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného
rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Ostrava, ze dne 30.11.2010 č.j. OR-293/2010-807/421, jímž katastrální úřad rozhodl, že v katastru nemovitostí zůstane geometrické a polohové určení pozemků parc. č. 1256/7, 1258/4, 1259/1, 1259/4, 1259/11 a 1259/12 beze změny, protože nebyl shledán důvod k opravě podle § 8 odst. 1 zák. č. 334/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrálního zákona), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kat. zák.“); beze změny tak zůstane v souboru geodetických informací zobrazení jejich hranic se sousedními pozemky parc. č. 1256/6, 1258/5, 1259/3, 1259/9, 1259/10, 1259/16, 1070/1, 1262/4 a 1259/13 s tím, že nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy podle oznámení č.j. OR-293/2010-807/25 ze dne 26.8.2010 se nevyhovuje.
Žalobce namítá, že se v r. 1995 na základě rozhodnutí o dědictví stal vlastníkem pozemku ve zjednodušené evidenci s původem v pozemkovém katastru[1]) parc. č. PK 1003/3 o výměře 1 09 95 m2, a to v hranicích uvedených v katastrální mapě. Polohu tohoto pozemku deklaroval žalobce geometrickými polohovými plány ze 7.3.1946 a z 8.2.1951, kde jsou hranice pozemku jasně a zřetelně vyznačeny. Žalobce (ani jeho otec) neměl žádnou informaci, že tento pozemek nebyl nikdy oddělen v mapách pozemkového katastru. Pokud v letech 1977-80 při místním šetření proběhlo technickohopodářské mapování, jednalo se o pozemek užívaný socialistickou organizací, proto vlastníci nebyli k řízení přizváni. Žalobce se o všem dozvěděl až v r. 2009 při projednání vytýčené hranice pozemku, kde s vytýčenými hranicemi nesouhlasil. Bez jeho vědomí tak byly provedeny změny v hranicích pozemku.
Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Ve svém obsáhlém vyjádření popisuje veškeré zeměměřické práce, které byly na předmětném místě prováděny. Zdůrazňuje, že v katastrálním území Polanka nad Odrou byla v r. 1981 vyhlášena platnost nového měřického a písemného operátu evidence nemovitostí, který byl vyhotoven na základě provedeného technickohospodářského mapování (dále jen „THM“). V rámci THM se vyšetřovaly a označovaly pouze všechny viditelné vlastnické a užívací hranice. Hranice pozemků a lomové body byly při THM zjišťovány a zaměřovány tak, jak byly při THM jednotlivými vlastníky a uživateli označeny. Tak se ovšem postupovalo jen v případě tzv. „reálných“ parcel evidovaných v evidenci nemovitostí. Parcely sloučené do větších půdních celků v užívání socialistické organizace (tzv. „hony“) nebyly předmětem šetření a jejich vlastníci proto nebyli ani k šetření při THM zváni. Při THM byl vyšetřen průběh hranice pozemku PK1003 s pozemky parc. č. PK1193/1 a parc. č. PK1182. Tyto pozemky byly do evidence nemovitostí zaneseny takto:
pozemek parc. č. PK1003 jako pozemek parc. č. 1259[2])
pozemek parc. č. PK1193/1 jako pozemek parc. č. 10702)
pozemek parc. č. PK1182 jako pozemek parc. č. 12622).
Od r. 1993 se operát evidence nemovitostí považuje podle § 29 odst. 1 kat. zák. za katastrální operát. Mapa evidence nemovitostí se tak stala mapou katastrální. I v ní však byl nadále evidován toliko pozemek parc. č. EN1259 (PK1003), nikoli z něj vydělené pozemky parc. č. PK1003/2, PK1003/3 a PK1003/4. Až v r. 1996 byly vyhotoveny geometrické plány, jimiž byly odděleny tyto pozemky, jimiž byl pozemek parc. č. EN1259 rozdělen, kdy dle vlastnictví tak vznikly m.j. pozemky katastru nemovitostí[3]) parc. č. KN1259/4, KN1259/9, KN1259/10, KN1259/11 a KN1259/12. Při digitalizaci souboru popisných informací (která proběhla v r. 1997) byl vyhotoven neměřický záznam pro rozdělení parcely parc. č. EN1256/1 podle vlastnictví, kdy v návaznosti na hranice určené shora uvedenými geometrickými plány byly vytvořeny m.j. pozemky parc. č. KN1256/6 a 1256/7. Pozemek parc. č. PK1003/2 byl do katastru nemovitostí doplněn až v r. 2007 neměřickým záznamem pro dělení parcel pozemkového katastru obvodem komplexní pozemkové úpravy, a to jako pozemek parc. č. KN1259/13, hranice byla stanovena opět v návaznosti na geometrické plány z r. 1996. Při digitalizaci byly doplněny i hranice pozemku parc. č. PK1003/3 jako pozemky parc. č. KN1258/4 a KN1259/1, pozemek parc. č. PK1003/4 byl doplněn jako pozemky parc. č. KN1258/5 a KN1259/16 (byl přitom rozdělen i pozemek parc. č. EN1262, z něhož vznikl m.j. pozemek parc. č. KN1262/4). V r. 2010 byl vyhotoven záznam podrobného měření změn, jehož součástí je vytyčovací náčrt a protokol o vytýčení, kdy předmětem vytýčení byly lomové body na hranicích pozemků žalobce. Z protokolu je zřejmé, že žalobce s vytýčením nesouhlasí, zatímco vlastník pozemku parc. č. KN1070/1 (odděleného dříve z pozemku parc. č. EN1070) s tímto vytýčením souhlasí.
Osoba zúčastněná na řízení Družstvo vlastníků Polanka nad Odrou (vlastník pozemků parc. č. KN1259/9, KN1259/3, KN1259/10, KN1259/16, KN1256/6 a KN1258/5) uvedla, že nesouhlasí s průběhem hranice tak, jak ji navrhuje žalobce, ale trvá na současných hranicích, jak jsou nyní vedeny v katastru nemovitostí. Upozorňuje, že v mezidobí od vydání napadeného rozhodnutí žalobce pozbyl vlastnické právo k pozemkům parc. č. KN1259/4, KN1259/11 a KN1259/12.
Osoba zúčastněná na řízení M. N. (spoluvlastník pozemku parc. č. KN1259/13) se k výzvě soudu vyjádřil, že nesouhlasí s průběhem hranice tak, jak ji navrhuje žalobce, ale trvá na současných hranicích, jak jsou nyní vedeny v katastru nemovitostí, jinak se však k žalobě nevyjádřil.
L. N. (spoluvlastnice pozemku parc. č. KN1259/13, která však do řízení jako osoba zúčastněná na řízení nevstoupila) se k výzvě soudu vyjádřila, že nesouhlasí s průběhem hranice tak, jak ji navrhuje žalobce, ale trvá na současných hranicích, jak jsou nyní vedeny v katastru nemovitostí.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce podal u katastrálního úřadu dne 19.8.2010 návrh na opravu chyby v katastrálním operátu, k němuž přiložil geometrický polohový plán z 9.10.1946, jímž byly určeny hranice pozemku parc. č. PK1003/3, a přetisk mapy pozemkového katastru do družicového snímku. Katastrální úřad po připojení kopie tohoto geometrického polohového plánu ze sbírky listin, mapy pozemkového katastru, výpisu z pozemkové knihy, protokolů z technickohospodářského mapování a náčrtů přitom vyhotovených, geometrických plánů z r. 1996, neměřického záznamu z 29.1.1997, protokolu o vyměření hranic pozemku z 12.11.2004, jakož i protokolu a měřických náčrtů z téhož dne, žalobci oznámením ze dne 26.8.2010 sdělil, že navrhovanou opravu neprovedl. V oznámení katastrální úřad argumentuje obdobně jako žalovaný ve vyjádření k žalobě. S tímto oznámením žalobce vyjádřil nesouhlas podáním doručeným katastrálnímu úřadu dne 20.9.2010, s argumentací jako v žalobě. Katastrální úřad v dalším řízení připojil další listiny, a to oznámení o provedeném zápisu rozdělení pozemků ze dne 7.2.2008 s neměřickým záznamem podrobného měření změn č. 2194, výsledky komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Polanka nad Odrou s náčrtem zjišťování hranic č. 2479 část 2, zápisem o souhlasu vlastníků se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu a dalšími výsledky komplexní pozemkové úpravy, protokol o vytýčení hranic pozemků žalobce z 6.9.2010 a dalšími listinami, na podkladě kterých rozhodnutím ze dne 30.11.2010 rozhodl, že v katastru nemovitostí zůstane geometrické a polohové určení pozemků parc. č. 1256/7, 1258/4, 1259/1, 1259/4, 1259/11 a 1259/12 beze změny, protože nebyl shledán důvod k opravě podle § 8 odst. 1 kat. zák.; beze změny tak zůstane v souboru geodetických informací zobrazení jejich hranic se sousedními pozemky parc. č. 1256/6, 1258/5, 1259/3, 1259/9, 1259/10, 1259/16, 1070/1, 1262/4 a 1259/13 s tím, že nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy podle oznámení č.j. OR-293/2010-807/25 ze dne 26.8.2010 se nevyhovuje. V odůvodnění rozhodnutí argumentuje katastrální úřad obdobně jako žalovaný ve vyjádření k žalobě. Proti tomuto rozhodnutí katastrálního úřadu podal žalobce včasné odvolání zamítnuté napadeným rozhodnutím žalovaného. V jeho odůvodnění žalovaný argumentuje opět shodně jako ve vyjádření k žalobě.
Geneze postupu všech prací v lokalitě proběhla tak, jak popisuje žalovaný ve svém vyjádření k žalobě [krajský soud doplňuje, že při THM vznikly též pozemky parc. č. EN1256 (vyšetřeno při THM jako pozemek, na němž stojí sklad) a parc. č. EN1258 (jako část pozemku parc. č. PK1003 mezi skladem na pozemku parc. č. EN1256 a hranicí s pozemkem parc. č. EN1262); při THM hranice mezi pozemky parc. č. EN1258, EN1262, EN1070 a EN1259 odsouhlasili tehdejší uživatelé Obvodní národní výbor Ostrava 4 a Jednotné zemědělské družstvo „1. květen“ Ostrava 4 - Polanka n.O. Ze zápisu o zjištěném průběhu a označení hranic pořízeném při komplexní pozemkové úpravě v r. 2009 dále vyplývá, že žalobce s vytýčenými hranicemi nesouhlasí, Statutární město Ostrava-Městský obvod Polanka nad Odrou (vlastník pozemků parc. č. KN1262/4 a KN1070/1] však s těmito hranicemi souhlasí.
Dnešní stav katastrální mapy je zřejmý z následujícího otisku katastrální mapy, kde černě jsou zakresleny pozemky ve vlastnictví žalobce:
[OBRÁZEK][OBRÁZEK]
Podle § 8 odst. 1 kat. zák. na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly
a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru,
b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem.
Soudy rozhodující ve správním soudnictví se již opakovaně vyjádřily k povaze řízení o odstranění chyby v katastru nemovitostí, kdy ve své judikatuře jasně vyložily citované ustanovení kat. zák. a definovaly podmínky, za nichž lze opravu v katastru nemovitostí provést. Shrnující jsou v tomto směru rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2008 č.j. 1 As 40/2007-103 (Sb. NSS č. 2098/2010), ze dne 5.6.2008 č.j. 1 As 46/2008-134 a ze dne 31.3.2011 č.j. 8 As 4/2011-334. V nich Nejvyšší správní soud vyslovil, že
α) nelze souhlasit se závěry, že pokud stav pozemkových knih a pozemkového katastru nebyl převzat do evidence nemovitostí, jedná se zřejmě o důsledek selhání pracovníků orgánů geodézie při zakládání evidence nemovitostí, tedy zřejmý omyl. Střední občanský zákoník č. 141/1950 Sb. totiž zrušil konstitutivnost zápisů právních vztahů k nemovitostem v pozemkových knihách, kdy věcné vztahy k nemovitostem vznikaly nadále pouhou smlouvou, která nemusela být nikde zapsána. Nápravu přinesl až občanský zákoník č. 40/1964 Sb. a spolu s ním zák. č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ovšem účinností tohoto zákona byly zahájeny zcela nové práce komplexního zakládání evidence nemovitostí, a to bez přímé návaznosti na dřívější pozemkové knihy či pozemkový katastr. Tyto práce byly často ukončeny až v 70. a 80. letech. Nově zavedená evidence nemovitostí nemohla jednoduše převzít stav pozemkových knih a pozemkového katastru, neboť právní vztahy jim po často několika desetiletích nemusely odpovídat. Prováděcí vyhl. č. 23/1964 Sb. k zákonu o evidenci nemovitostí proto stanovila v § 4 odst. 2, že zápisů v pozemkových knihách a v pozemkovém katastru bude využito toliko podpůrně, přičemž do evidence nemovitostí bude jako oprávněný či povinný zapsán ten, kdo je jím podle výsledku vlastního šetření orgánů geodézie. Nebyly-li tedy zápisy z pozemkových knih a pozemkového katastru do evidence nemovitostí převzaty, mohlo se jednat o výsledek šetření skutečného stavu věci, nikoli tedy o omyl;
β) katastrální úřad může přistoupit podle § 8 odst. 1 kat. zák. k opravě chyby spočívající v nesprávně zakreslené vlastnické hranici jen v případě, že budou naplněny současně všechny následující podmínky:
1) hranice byla zakreslena v důsledku zřejmého omylu pracovníka katastru (příp. býv. evidence nemovitostí) v rozporu s podkladovou listinou;
2) vlastníci hraničících pozemků průběh hranice nezpochybňují; a současně
3) vlastníci hraničících pozemků v minulosti průběh hranice neměnili;
už i jen v tom případě, že je průběh hranice sporný, katastrální úřad opravu chyby provést nemůže;
γ) omylem není záměrná činnost pracovníků katastru nemovitostí (evidence nemovitostí) v souladu s podkladovými listinami či s původními výsledky zeměměřických činností.
Krajský soud uvedenou judikaturu Nejvyššího správního soudu plně respektuje, ztotožňuje se s ní a v nyní posuzované věci neshledal důvody, pro které by se od ní odchýlil.
V posuzované věci je zřejmé, že veškeré hranice pozemků žalobce s pozemky jiných vlastníků jsou mezi vlastníky hraničících pozemků sporné. Vyplývá to:
Již jen tato skutečnost představuje důvod, pro který katastrální úřad nemohl opravu v katastru nemovitostí provést. S ohledem na to, že rozhodnutí žalovaného je vystavěno na jiných argumentech, považuje soud přinejmenším za vhodné vyjádřit se i k otázce, zda k zanesení hranic předmětných pozemků do evidence nemovitostí a katastru nemovitostí došlo omylem.
Hranice mezi pozemky parc. č. PK1003 (EN1259, EN1256 a EN1258, dnešní relevantní část představují pozemky parc. č. KN1259/1, KN1256/7 a KN1258/4), PK1193/1 (EN1070, dnešní relevantní část představuje pozemek parc. č. KN1070/1) a parc. č. PK1182 (EN1262, dnešní relevantní část představuje pozemek parc. č. KN1264/4) byla stanovena na základě výsledků šetření orgánů geodézie při technickohospodářském mapování, jak vyplývá z protokolů o místním šetření z r. 1977 schválených a podepsaných tehdejšími uživateli těchto pozemků. Jedná se tedy o výsledek tehdejšího vlastního šetření orgánů geodézie, kdy právě takový výsledek měl být podle § 4 odst. 2 vyhl. č. 23/1964 Sb. zapsán do evidence nemovitostí (zápisy pozemkového katastru měly být užity toliko podpůrně). Nejedná se tak o omyl pracovníků geodézie či katastru, ale o záměrný výsledek činnosti pracovníků geodézie při technickohospodářském mapování provedeném podle tehdy účinných právních předpisů. Tyto hranice žalobcových pozemků byly navíc zjištěny i jako výsledek komplexních pozemkových úprav v 90. letech, a byly tedy tímto způsobem v souladu s § 15a kat. zák. pro účely katastru nemovitostí závazně určeny. I z tohoto důvodu se jedná při stanovení těchto hranic o záměrnou činnost pracovníků katastrálního úřadu prováděnou v souladu s účinnými právními předpisy, nikoli o omyl.
I severní hranice žalobcových pozemků [hranice mezi pozemky parc. č. PK1003/2 (KN1259/13) a parc. č. PK1003/3 (KN1259/1)] byla zjištěna jako výsledek komplexních pozemkových úprav v 90. letech, a byla tedy tímto způsobem v souladu s § 15a kat. zák. pro účely katastru nemovitostí závazně určena. I v tomto případě se jedná při stanovení této hranice o záměrnou činnost pracovníků katastrálního úřadu prováděnou v souladu s účinnými právními předpisy, proto nelze uvažovat o omylu při správě a vedení katastru.
Západní hranice pozemků žalobce, t.j. hranice mezi pozemky parc. č. PK1003/4 (KN1259/4, KN1259/11 a KN1259/12) a parc. č. PK1003/4 (KN1259/9 a KN1259/10) byla poprvé stanovena geometrickými plány z r. 1996, které jsou podle § 18 odst. 1 a § 19 odst. 1 kat. zák. měřickým podkladem pro provádění změn v souboru geodetických informací platného katastru, obnovu souboru geodetických informací a vytyčování hranic pozemků. Byla-li tedy do katastrální mapy zanesena hranice těchto pozemků tak, jak byla stanovena uvedenými geometrickými plány, jedná se opět o záměrnou činnost pracovníků katastrálního úřadu prováděnou v souladu s účinnými právními předpisy, nikoli o omyl při správě a vedení katastru.
Další stanovení západní hranice pozemku parc. č. PK1003/3 (KN1259/1, KN1256/7 a KN1258/4) proběhlo sice neměřickými záznamy, ty však toliko navázaly na hranici určenou geometrickými plány z r. 1996 (jejím prodloužením přes dosud „vlastnicky nevypořádané“ pozemky, a to při obnově katastru přepracováním (tzv. digitalizací“) podle § 15 a § 13 odst. 4 kat. zák. I zde jde evidentně o záměrnou činnost katastrálního úřadu prováděnou podle účinných právních předpisů, proto ani zde není možno uzavřít, že by se jednalo o omyl při správě a vedení katastru.
Krajský soud uzavírá, že ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
Krajský soud pro úplnost dodává, že z důvodu pouhé evidenční povahy katastru nemovitostí vyplývá, že byly-li příslušné evidenční práce provedeny v souladu s právními předpisy, není možno opravu v katastru nemovitostí provést. Z evidenční povahy katastru nemovitostí však současně plyne, že řízením o opravu chyby nelze řešit spor o existenci či obsah vlastnického práva, tzn. opravou geometrického a polohového určení vlastnické hranice, ani jejím příp. nesprávným zobrazením, nelze zasáhnout do vlastnického práva. Spory o průběh vlastnické hranice nemohou být řešeny katastrálním úřadem (ani návazně žalovaným či správním soudem), jelikož se jedná ve své podstatě o spor o vlastnictví. Jeho řešení náleží do pravomoci příslušného obecného soudu pravomocnému rozhodovat v občanském soudním řízení (v posuzovaném případě je takovým soudem Okresní soud v Ostravě).
Pro úplnost soud dále dodává, že v posuzované věci je irelevantní, že žalobce ke dni rozhodování soudu již není vlastníkem pozemků parc. č. KN1259/4, KN1259/11 a KN1259/12, neboť stále zůstal vlastníkem pozemků parc. č. KN1256/7, KN1258/4 a KN 1259/1, proto jeho aktivní legitimace k podání žaloby nezanikla; soud proto i dále vychází ze skutkového stavu, který tu byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Z tohoto důvodu soud též zamítl návrh osoby zúčastněné na řízení Družstva vlastníků Polanka nad Odrou na doplnění dokazování čtením aktuálních výpisů z katastru nemovitostí.
O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.
O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 5 s.ř.s., když těmto osobám neuložil v řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení těmto osobám odůvodňovaly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
V Ostravě dne 29. listopadu 2012
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu
[1]) pro tento způsob evidence bude soud nadále používat zkratku „PK“, t.j. např. pozemek evidovaný v pozemkovém katastru pod parc. č. 1003/3 bude v tomto rozsudku nadále označován jako pozemek parc. č. „PK1003/3“)
[2]) krajský soud dále u těchto nových čísel pro přehlednost uvádí vždy zkratku „EN“, t.j. např. pozemek evidovaný v evidenci nemovitostí pod parc. č. 1259 bude v tomto rozsudku nadále označován jako pozemek parc. č. „EN1259“
[3]) zde soud pro přehlednost užívá u parcelního čísla nadále zkratku „KN“, např. pozemek katastru nemovitostí parc. č. 1259/1 je označován jako pozemek parc. č. „KN1259/1“