Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobkyně obchodní společnosti ATL CZ, s. r. o., se sídlem v Hradci Králové, Kladská 916, zast. JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem se sídlem v Liberci 3, Měsíčná 256/2, proti žalovanému Katastrálnímu úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Hradec Králové, se sídlem v Hradci Králové, Collinova 481, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, t a k t o :
III. Žalobkyni se po právní moci tohoto usnesení v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou ze dne 6. dubna 2012 domáhala, aby krajský soud žalovanému zakázal nadále zasahovat do práv žalobkyně tím, že neprovedl záznam jejího vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální ½ na bytové jednotce č. 1445/113 v domě čp. 1443, 1444, 1445, 1446, 1447 a 1448 na pozemcích st. p. č. 3354, 3355, 3356, 3357 a 3358 a ideální ½ na spoluvlastnickém podílu na společných částech shora uvedeného domu a pozemcích o velikosti 7452/1355143, vše v kat. úz. Pražské předměstí. Uvedla, že z usnesení o příklepu, potvrzení o nabytí právní moci a usnesení soudního exekutora o rozvrhu podstaty vyplývá, že zmíněný spoluvlastnický podíl vydražila. Žalovaný vyzval, dle jejího názoru nikoliv důvodně, původní vlastníky bytové jednotky k doložení souhlasného prohlášení o vzniku podílového spoluvlastnictví ze zákona nebo jednostranného prohlášení jednoho z manželů, k doložení pravomocného rozsudku soudu o rozvodu manželství a potvrzení tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Žalovaný však zápis vlastnického práva záznamem odmítá provést s tvrzením, že v předloženém jednostranném prohlášení bývalého spoluvlastníka (jednoho z manželů) není bytová jednotka označena způsobem uvedeným v katastrálních předpisech. Přípustnost žaloby opřela žalobkyně o závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu uvedené v usnesení čj. 7 Aps 3/2008-98.
Pokračování 30A 21/2012
-2-
Žaloba nemohla být projednána a musela být jako podaná opožděně odmítnuta z následujících důvodů.
Soudní ochrany proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí se lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle ustanovení § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s."). Ustanovení § 84 téhož zákona určuje lhůtu pro podání této žaloby a její náležitosti. Dle jeho odstavce prvého musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. V souladu s ustanovením § 40 odst. 2 a 3 stejného zákona lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud žalobu odmítne, byla-li podána předčasně nebo opožděně.
Z listin předložených žalovaným bylo zjištěno, že mu bylo dne 1. 4. 2010 doručeno usnesení o příklepu ze dne 3. 3. 2010, čj. 131 EX 406/09-139, (žalovaným zaevidováno pod sp. zn. Z-4344/2010) a potvrzení o nabytí právní moci usnesení o příklepu a zaplacení nejvyššího podání vydražitele (tj. žalobkyně). Dne 8. 6. 2010 bylo žalovanému doručeno usnesení o rozdělení rozvrhové podstaty k uspokojení pohledávek čj. 131 EX 406/09-173. Z těchto listin je zřejmé, že vydražitel (žalobkyně) vydražila spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ na bytové jednotce č. 1445/113 v domě čp. 1443, 1444, 1445, 1446, 1447 a 1448 na pozemcích st. p. č. 3354, 3355, 3356, 3357 a 3358 a ideální ½ na spoluvlastnickém podílu na společných částech shora uvedeného domu a pozemcích o velikosti 7452/1355143, vše v obci Hradec Králové, kat. úz. Pražské předměstí. Vzhledem ke skutečnosti, že zmíněná bytová jednotka byla v katastru nemovitostí vedena ve společném jmění původních vlastníků – manželů R. Z. a ing. V. P., vyzval žalovaný nejprve soudního exekutora a pak oba manžele (následně i právního zástupce žalobkyně, jejímž jednatelem je R. Z.) k doložení souhlasného prohlášení o vzniku podílového spoluvlastnictví ze zákona nebo jednostranného prohlášení jednoho z manželů s náležitostmi souhlasného prohlášení, k doložení pravomocného rozsudku soudu o rozvodu manželství a potvrzení tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Po několika výzvách (k doplnění, příp. k opravě podání) mu byly předmětné listiny předloženy v požadované formě (ověřené kopie nebo originál), poslední požadovaná listina – jednostranné prohlášení R. Z. – byla předložena dne 9. 9. 2011. Dle žalovaného však nebyly nemovitosti uvedené v tomto prohlášení označeny způsobem stanoveným ustanovením § 5 odst. 1 katastrálního zákona, proto podání vrátil dne 13. 9. 2011, pod čj. Z-15736/2011-602, k opravě tohoto nedostatku a k opravě stanovil lhůtu 30 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že pokud nebude zmíněný nedostatek opraven, bude u dotčených nemovitostí zrušena vyznačená plomba. Zástupce žalobkyně převzal tuto písemnost dne 14. 9. 2011. K jeho dotazu mu žalovaný dne 17. 10. 2011 zaslal vyjádření, ve kterém
Pokračování 30A 21/2012
-3-
znovu shrnul skutečnosti týkající se zápisu předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí, a zopakoval, že předložené jednostranné prohlášení R. Z. obsahově neodpovídá ustanovení § 5 odst. 1 katastrálního zákona, přičemž se jedná o poslední listinu, která brání zápisu vlastnického práva pro žalobkyni.
Žaloba ze dne 6. 4. 2012 byla soudu doručena dne 11. 4. 2012 (k poštovní přepravě byla předána dne 10. 4. 2012). V posuzovaném případě však konec dvouměsíční lhůty pro podání žaloby ode dne, kdy se žalobkyně dozvěděla o jí tvrzeném nezákonném zásahu spočívajícím v neprovedení záznamu, uplynul dnem 14. 11. 2011, neboť dne 14. 9. 2011 obdržel její zástupce poslední výzvu, resp. vrácení podání k odstranění nedostatku podání, ze kterého je patrné, že za dané situace (bez požadované listiny) záznam proveden nebude. Z obsahu žaloby přitom vyplývá, že žalobkyně má zato, že k dokládání požadovaných listin (naposled předmětného souhlasného prohlášení) nebyl ani důvod, neboť podle katastrálních předpisů je příslušný katastrální úřad povinen provést záznam vzniku vlastnického práva pro vydražitele, který zapíše na základě pravomocného usnesení o příklepu doloženého potvrzením exekutora o zaplacení nejvyššího podání. Sama žalobkyně pak zmiňovala v žalobě jako poslední faktický úkon žalovaného jeho vyjádření ze dne 17. 10. 2011 (dle razítka na listině je zřejmé, že toto vyjádření převzal její zástupce dne 19. 10. 2011), kterým dokumentovala odmítnutí provedení záznamu a setrvání žalovaného na tomto stanovisku i po upozornění, že v případě další nečinnosti bude podána správní žaloba. Toto vyjádření žalovaného rovněž přiložila jako přílohu žaloby. I kdyby tento úkon byl považován za rozhodný pro počátek běhu dvouměsíční lhůty pro podání žaloby, pak by tato lhůta uplynula dnem 19. 12. 2011. Žaloba však byla vyhotovena až dne 6. 4. 2012 (soudu doručena dne 11. 4. 2012). Z uvedeného je tak zřejmé, že žaloba byla podána po zákonem stanovené lhůtě, proto musel krajský soud žalobu dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítnout.
Na běh zmíněné lhůty neměla žádný vliv ani změna judikatury v otázce posouzení možnosti soudní ochrany proti neprovedení zápisu do katastru nemovitostí, neboť usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu čj. 7 Aps 3/2008-98, ve kterém tento soud dospěl k závěru, že soudní ochrany proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí se lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s. (na které ostatně i žalobkyně v žalobě poukázala), bylo vydáno již dne 16. listopadu 2010.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Podle ustanovení § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, žalobkyni se proto vrací 2.000,- Kč.
Pokračování 30A 21/2012
-4-
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz
V Hradci Králové dne 22. října 2012 JUDr. Jan Rutsch, v. r.
předseda senátu