22 A 113/2010 - 52 |
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce A. Z., proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Opavě se sídlem Praskova 11, Opava, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22.4.2010 č.j. ZKI-O-23/74/2010/31, ve věci opravy chyby v katastru nemovitostí,
t a k t o :
I. Rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Opavě ze dne 22.4.2010 č.j. ZKI-O-23/74/2010/31 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2026,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov (dále jen správní orgán I. stupně) ze dne 4.1.2010 č.j. OR-529/2008-709-12, jímž bylo zastaveno řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí pro neodstranění vad žádosti.
Namítá, že jeho předchůdci získali do vlastnictví dům č.p. 19 s pozemky p.č.st. 41/1 a p.č. 12/1 v k.ú. H. včetně nynější sporné proluky kupní smlouvou na základě ohlašovacího archu č. 10-15 z roku 1906. Koncem 50. let se pracovník státního úřadu dopustil chybného zakreslení v bývalé mapě pozemkového katastru (zaškrtána slučka) a chyba byla převzata do evidence nemovitostí v roce 1964. Žalobce požaduje, aby podklady pro provedení opravy zajistil Katastrální úřad Prostějov, když v jeho dokumentaci je archivován dostatek věrohodných dokladů.
Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Rekapituluje celý průběh řízení a odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce podal v roce 2008 návrh na opravu chyby v katastrálním operátu – opravu chybného zobrazení vlastnické hranice mezi parcelami č.st. 40 a č.st. 41/1 v k.ú. H., když sporná proluka mezi domy je součástí parc.č.st. 40, ale podle žalobce má být součástí parcely č.st. 41/1 – má být zakreslena podle ohlašovacího archu 10-15 z roku 1906 s návazností na ohlašovací arch z roku 1894. K návrhu žalobce přiložil kopie listin – knihovní vložka 19 a 58, měřický náčrt z r. 1894 (vznik parcely č.st. 40), měřický náčrt z r. 1906 (vznik části parcely č.st. 41/1 z části parcely č.12/2) a kupní smlouvu z r. 1910 (prodej parcely č. 12/2). Správní orgán 1. stupně oznámil žalobci 15.1.2009, že opravu neprovedl, žalobce s tím nesouhlasil, takže bylo v únoru 2009 zahájeno správní řízení, v rámci něhož byl žalobce vyzván (po určitých procesních peripetiích) dne 13.10.2009 k dodání listiny (např. souhlasného prohlášení vlastníků nebo rozhodnutí soudu na základě návrhu na určení vlastnického práva ke sporné proluce) ve lhůtě 15 dnů s poučením, že jinak bude řízení zastaveno podle § 66 odst.1 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Žalobce doručil správnímu orgánu 1. stupně kopii rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 16.12.2008 č.j. 7 C 107/2004-222 o povinnosti žalované V.R. vyklidit pozemek p.č. 41/1 v k.ú. H. a předat jej žalobcům (mj. A. Z.). Správní orgán 1. stupně usnesením ze dne 4.1.2010 zastavil řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí podle § 66 odst.1 písm. c) správního řádu s odůvodněním, že ve stanovené lhůtě nebyla dodána listina, na základě které by bylo možno provést požadovanou opravu, takovou listinou není ani dodaný rozsudek soudu, protože jím bylo rozhodováno jen o vyklizení, nikoli o vlastnickém právu. Odvolání žalobce bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 22.4.2010, v jehož odůvodnění žalovaný zrekapituloval celý průběh řízení a zdůraznil, že správní orgán 1. stupně rozhodl o zastavení řízení, vydal tedy procesní rozhodnutí, nikoli rozhodnutí ve věci. Žalovaný souhlasil s postupem správního orgánu 1. stupně, neboť žalobce podle něj nepřiložil k návrhu (a ani později na výzvu) listiny, podle nichž by bylo možné požadovanou opravu provést. Dále se žalovaný (na str. 5-6 rozhodnutí) zabýval podmínkami pro opravu chyb podle § 8 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen katastrální zákon) a podle § 52 odst.3 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen katastrální vyhláška), s tím, že ohlašovací list nelze využít jako podklad pro opravu hranice pozemků, jiný výsledek zeměměřické činnosti nebyl předložen, nebylo doloženo souhlasné prohlášení vlastníků dotčených pozemků. Změny nelze provést ani na základě přiloženého rozsudku, protože jím nebylo rozhodnuto o určení vlastnického práva k nemovitosti.
Je třeba připomenout, že napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení. Přezkoumává-li soud zákonnost výroku rozhodnutí, jímž došlo k zastavení správního řízení z některého z důvodů uvedených v § 66 odst. 1 správního řádu, nemůže se v řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí zabývat ničím jiným, než posouzením otázky, zda zde byl či nebyl důvod pro zastavení správního řízení (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30.11.2011 č.j. 57 A 128/2010-56).
Podle § 66 odst.1 písm.c) správního řádu, řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.
Řízení o opravě chyb v katastru nemovitostí je řízením o žádosti (srov. § 8 odst.1 katastrálního zákona) a je v něm postupováno podle správního řádu (srov. § 27a katastrálního zákona).
Soud se proto dále zabýval tím, jaké náležitosti musí splňovat žádost o opravu chyb v katastru nemovitostí. Z § 8 odst.1 katastrálního zákona vyplývá, že musí jít o žádost písemnou. Z § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 správního řádu vyplývají další obecné náležitosti žádosti (identifikace žadatele, čeho se žádost týká, co se navrhuje, označení správního orgánu, podpis žadatele). Jak vyplývá z obsahu správních spisů, správní orgán nepožadoval po žalobci doplnění žádné z těchto náležitostí.
Postup podle § 45 odst. 2 správního řádu (výzva k odstranění vad), na nějž navazuje zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, je vyhrazen pouze pro případy nedostatků žádosti. Nelze zaměňovat náležitosti žádosti (tj. její bezvadnost) a důvodnost žádosti (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu – dále jen NSS - ze dne 19.10.2011 č.j. 1 As 84/2011-137). Ustanovení § 8 odst.1 a 2 katastrálního zákona a § 52 odst. 3 katastrální vyhlášky nestanoví náležitosti žádosti, nýbrž se věcně zabývají důvody pro opravu chyb. Jsou zde popsány skutečnosti, které musí správní orgán vyhodnotit, skutečnosti, na základě nichž lze opravu provést. Situace je zde tedy odlišná např. od požadavků v zákoně č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), který v § 86 odst. 2 písm. a) výslovně požaduje, aby žadatel o vydání územního rozhodnutí připojil k žádosti doklad prokazující jeho právo provést stavbu (s tím, že nepředložení takového dokladu ani na výzvu správního orgánu je důvodem pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c/ správního řádu – srov. rozsudek NSS ze dne 28.1.2010 č.j. 9 As 36/2009-78).
Pokud tedy správní orgán 1. stupně vyzval žalobce k doložení listiny - souhlasného prohlášení vlastníků nebo rozhodnutí soudu na základě návrhu na určení vlastnického práva ke sporné proluce, a poté řízení zastavil podle § 66 odst.1 písm. c) správního řádu, nesprávně použil postupu určeného pro odstraňování nedostatků žádosti k vyjasnění otázek meritorních. Jinak řečeno, žádost žalobce netrpěla podstatnými vadami, které by bránily pokračování v řízení. Správní orgán 1. stupně neměl řízení zastavit, ale měl rozhodovat meritorně, přičemž se měl vypořádat také se všemi žalobcem předloženými listinami (tj. i listinami přiloženými již k žádosti). Žalovaný pak tuto vadu neodstranil, naopak souhlasil s postupem správního orgánu 1. stupně. Na věci nic nemění ani skutečnost, že se žalovaný na str. 5-6 napadeného rozhodnutí zabýval věcně důvody, proč nelze žádosti žalobce vyhovět, protože tam předestřené úvahy žalovaného nejsou kompletní a neobstály by při soudním přezkumu (viz. holá věta bez jakéhokoli odůvodnění o tom, že ohlašovací list nelze využít jako podklad pro opravu hranice pozemků).
Krajský soud proto napadené rozhodnutí pro jeho podstatnou vadu podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. bez jednání zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z procesního úspěchu žalobce ve sporu. Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek 2.000,- Kč a poštovné za žalobu ve výši 26,- Kč. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.
O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 5 s.ř.s., když těmto osobám neuložil v řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení těmto osobám odůvodňovaly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Ostravě dne 13. prosince 2012
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu