32Ad 13/2012-33
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně P. G., zast. JUDr. Pavlem Pokorným, advokátem se sídlem Veverkova 1343, 500 02 Hradec Králové, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách, pracoviště Hradec Králové, Slezská 839, 502 00 Hradec Králové ze dne 9.5. 2012, č.j. X, o invalidní důchod, t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 9.5. 2012 výše uvedeného č.j., jímž žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí žalované ze dne 21.3. 2012, č.j. X,
pokračování 32Ad 13/2012
-2-
kterým žalobkyni snížila od 22.4. 2012 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp) s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Hradec Králové ze dne 28.2. 2012 (dále jen OSSZ) je žalobkyně invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 45%.
V odůvodnění rozhodnutí o zamítnutí námitek žalovaná uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v celém rozsahu, odkázala na posudek o invaliditě vypracovaný Českou správou sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) dne 26.4. 2012, dle něhož je žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 2 písm. a) zdp, tj. pro invaliditu prvního stupně. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla tímto posudkem o invaliditě určena ve výši 45%. Žalovaná dále odůvodnila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 7b (poruchy osobnosti - středně těžké postižení) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-45%. Žalovaná uvedla, že lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti vzhledem k chronicitě postižení na horní hranici uvedeného rozpětí, tj. 45% s tím, že stanovená míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 cit. vyhlášky nezvyšuje. Žalovaná se v napadeném rozhodnutí vypořádala s námitkami žalobkyně, uvedla, že rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronické psychické onemocnění. Uvedla, že od minulého posouzení došlo při porovnání odborných nálezů ke zlepšení, funkční postižení proto lékař ČSSZ zhodnotil jako středně těžké, se zhoršenou sociální adaptibilitou, s narušením pracovního a společenského fungování, s opakovanými situačními dekompenzacemi. Lékař ČSSZ dále odůvodnil, že dle odborných nálezů se nejedná o těžké narušení výkonu běžných denních aktivit, není popsáno ani jiné závažné duševní onemocnění, a proto nelze funkční postižení hodnotit jako těžké. Ostatní zdravotní postižení (ortopedické, chronický páteřový syndrom) nemají dopad na pokles pracovní schopnosti. Žalovaná konstatovala, že tímto posudkem o invaliditě byl potvrzen závěr posudku OSSZ Hradec Králové ze dne 28.2. 2012.
V podané žalobě žalobkyně obdobně jako v námitkách brojila proti posudkovému závěru o posouzení svého zdravotního stavu. Uvedla, že není pravdou, že by se její zdravotní stav od doby, kdy jí byl přiznán plný invalidní důchod, jakkoli zlepšil. Kromě psychických problémů, které dokládá zprávou psychiatra MUDr. K. ze dne 4.6. 2012, má další zdravotní problémy, a to ortopedické, kdy trpí vrozenou luxací kyčelního kloubu, s krční páteří a stále se jí vrací problémy psychické. Zvýšený stres není schopna zvládat a je pro něj upoutávána na lůžko. K důkazu přiložila odborné lékařské nálezy z psychiatrie, ortopedie a neurologie z roku 2012 a zprávu Centra sociální pomoci a služeb. Uvedla, že pro psychické
pokračování 32Ad 13/2012
-3-
problémy a somatické potíže s kyčlemi a krční páteří nezvládá pracovní proces. Je přesvědčena, že napadené rozhodnutí vychází z neúplně a nesprávně zjištěných skutečností, pokud jí byla přiznána invalidita pouze prvního stupně. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalované k dalšímu řízení a přiznal jí náhradu nákladů řízení.
Krajský soud projednal žalobu při jednání dne 10. ledna 2013, přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s“), přičemž dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům.
Z lékařské dokumentace OSSZ Hradec Králové posudkem o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 28.2.2012 soud zjistil, že u žalobkyně byla zjištěna tato zdravotní postižení: přetrvávající změna osobnosti, posttraumatická stresová porucha v anamnéze, algický vertebrogenní syndrom bez kořenového dráždění s výraznější myogenní složkou, kloubní hypermobilita. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti na horní hranici 45% s přihlédnutím k chronicitě obtíží, která se ve smyslu § 3 a § 4 cit. vyhlášky nemění (tj. zvýšení horní hranice nebo snížení dolní hranice až o 10%). Dle učiněného závěru již žalobkyně není invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale je invalidní pro invaliditu prvního stupně.
V záznamu o jednání ČSSZ – Lékařské posudkové služby, pracoviště pro námitkové řízení, Slezská 839, Hradec Králové ze dne 26.4. 2012 (posudek o invaliditě) je uveden výčet rozhodujících podkladů – lékařských zpráv o zdravotním stavu žalobkyně, diagnostický souhrn onemocnění žalobkyně (zjištěn ve shodě s lékařem OSSZ) a výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Posudkový závěr byl učiněn shodně s posudkem OSSZ Hradec Králové ze dne 28.2. 2012 a je popsán výše v části popisující odůvodnění napadeného rozhodnutí.
V projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jen PK MPSV nebo PK nebo komise), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění.
Z těchto důvodů požádal krajský soud PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové o vypracování posudku, který byl vyhotoven po jednání komise konaném dne 25.10. 2012 za přítomnosti žalobkyně. Komise zasedala v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru psychiatrie, zdravotní stav žalobkyně hodnotila na
pokračování 32Ad 13/2012
-4-
podkladě spisové dokumentace OSSZ, spisové dokumentace ČSSZ - Lékařské posudkové služby, pracoviště pro námitkové řízení a odborných lékařských nálezů v nich obsažených, na podkladě zdravotnické dokumentace od ošetřujícího praktického lékaře, nálezů doložených žalobkyní (všechny citovány v posudku) a z přešetření žalobkyně při jednání komise. Po jejich vyhodnocení stanovila PK za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti těžkou smíšenou poruchu osobnosti. Odůvodnila, že žalobkyně je v dlouhodobé psychiatrické péči pro těžkou smíšenou poruchu osobnosti (paranoidní, emočně nestabilní, úzkostnou). Prodělala opakovanou psychoterapii v denním stacionáři, kdy i po této terapii přetrvávaly psychické potíže v rámci poruchy osobnosti. V únoru 2012 podstoupila i lázeňskou léčbu. V březnu 2012 podstoupila psychologické vyšetření, výsledky psychologických osobnostních testů dosahovaly extrémních nepříznivých hodnot. Bylo vyloučeno jejich záměrné zkreslování. Žalobkyně má dlouhodobé psychické problémy, které obtížně reagují na psychoterapeutickou intervenci a dle psychologa nelze očekávat zásadní příznivou změnu. PK uvedla, že z psychiatrického hlediska je pracovní potenciál žalobkyně výrazně snížen. Ostatní zdravotní postižení nejsou takové závažnosti, přičemž tělesné symptony jsou spíše i v rámci duševní poruchy somatizační. PK uzavřela, že zdravotní stav není dosud stabilizován. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovila podle kapitoly V, položky 7c (porucha osobnosti, těžké postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. na 70%. V posudkovém výroku PK uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp pro invaliditu třetího stupně.
Při jednání soudu zástupce žalobkyně setrval na podané žalobě. Přiklonil se k závěrům PK v Hradci Králové a navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalované k dalšímu řízení a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za 3 úkony právní služby a tři režijní paušály dle advokátního tarifu a DPH, když osvědčení o registraci DPH je založeno u zdejšího soudu.
Pověřená pracovnice žalované s ohledem na závěr posudku PK v Hradci Králové ponechala konečné rozhodnutí na úvaze soudu. Náklady řízení nežádala.
Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem (§ 77 odst. 2 s. ř. s.) a po provedeném dokazování v návaznosti na příslušná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je d ů v o d n á.
Soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:
Podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
V odstavci (2) cit. ustanovení je uvedeno, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
pokračování 32Ad 13/2012
-5-
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
Procentní míry poklesu pracovní schopnosti jsou uvedeny v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity).
Podle ustanovení § 2 odst. 1 cit. vyhlášky č. 359/2009 Sb., je pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (odst. 3 cit. ustanovení).
Rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na lékařském odborném posouzení. Soud, který sám nemá odborné medicínské znalosti, vycházel při hodnocení důkazů z provedených odborných lékařských posouzení zdravotního stavu žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí.
V projednávané věci byla žalobkyně poživatelkou invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně od 22.3. 2010 pro výše uvedené psychické postižení. Napadeným rozhodnutím ve spojení s prvoinstančním rozhodnutím žalované ze dne 21.3. 2012 jí byl invalidní důchod snížen tak, že od 22.4. 2012 jí náleží namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, a to na základě posudku OSSZ Hradec Králové ze dne 28.2. 2012. Stejný závěr byl potvrzen i v námitkovém řízení posudkem o invaliditě ze dne 26.4. 2012. V řízení před soudem bylo posudkem PK MPSV ze dne 25.10. 2012 prokázáno, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí nadále nepřetržitě invalidní pro invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp. Posudková komise svůj posudkový závěr odůvodnila skutečností, že zdravotní stav žalobkyně není dosud stabilizován. Soud proto své konečné rozhodnutí opírá o závěry posudku PK, který považuje za objektivní a přesvědčivý, posudek obsahuje analýzu zdravotního stavu žalobkyně, podrobně hodnotí rozhodující odborné lékařské nálezy a obsahuje náležité odůvodnění posudkového závěru.
Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že v řízení před správním orgánem tak došlo k vadám, pro které krajskému soudu nezbylo, než zrušit napadené
pokračování 32Ad 13/2012
-6-
rozhodnutí žalované včetně rozhodnutí, které mu předcházelo pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť soud zjistil skutkový stav věci jinak, než žalovaná ve správním řízení. Současně soud vrací věc žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.), v němž žalovaná bude vycházet z výsledků zjištěných krajským soudem, tedy, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí nadále nepřetržitě invalidní pro invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp. Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s. ).
Žalobkyně byla ve věci úspěšná, a proto má nárok na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s.ř.s). Její důvodně vynaložené náklady soudního řízení představují odměnu advokátovi za celkem 3 úkony právní služby, z toho za dva úkony po 500,--Kč (§ 11 odst. 1 písm. a/ a d/ ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2012 - převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby) a za jeden úkon právní služby ve výši 1.000,--Kč (§ 11 odst. 1 písm. g/ ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2013 - účast při jednání soudu dne 10.1. 2013) a náhradu hotových výdajů ke 3 úkonům právní služby celkem 900,--Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky). Náhrada nákladů řízení před krajským soudem by tak činila celkem 2.900,--Kč. Protože advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla podle § 57 odst. 2 s.ř.s. k tomu připočtena i 21% DPH, celková náhrada tak činí 3.509,--Kč. Soud zavázal žalovanou k úhradě nákladů řízení v této výši k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
pokračování 32Ad 13/2012
-7-
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 10. ledna 2013
JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.
samosoudkyně