61Ad 3/2012 - 9

 

 

U S N E S E N Í

 

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v  Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., ve věci žalobce: P. G., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti posouzení zdravotního stavu z důvodu podání námitek proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 15.11.2012, č.j. LPS/2012/636-NR-KRH_CSSZ,

 

t a k t o :

 

     I. Žaloba   s e   o d m í t á.

 

     II. Žádný z účastníků řízení   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Žalobou ze dne 10.12.2012 se žalobce domáhal soudního přezkumu údajného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Hradec Králové, ve věci odejmutí invalidního důchodu I. stupně. Žalovaným rozhodnutím mu žalovaná měla oznámit, že žalobce není invalidní. Žalobce nesouhlasil s postupem posuzující lékařky, která dle názoru žalobce nezhodnotila správně zdravotní stav žalobce, když chybně vyhodnotila lékařskou zprávu MUDr. P. V., Ph.D. Tuto lékařskou zprávu žalobce předložil soudu společně se žalobou a požádal soud o přehodnocení rozhodnutí žalované. V žalobě žalobce označil žalované údajné rozhodnutí číslem jednacím a datem vydání uvedeným v záhlaví tohoto usnesení. K výzvě soudu pak předložil zdravotní posudek vypracovaný posuzující lékařkou MUDr. A. ze dne 15.11.2012, č.j. LPS/2012/636-NR-KRH_CSSZ, z čehož tedy jednoznačně vyplývá žalobcova vůle napadnout správní žalobou právě tento úkon správního orgánu.

Soud o žalobě uvážil následovně.

Soud rozhodující ve správním soudnictví je před posouzením věci samé povinen zjistit, zda jsou splněny podmínky řízení, včetně toho, zda rozhodnutí nebrání překážky, jakými jsou res iudicata (věc rozsouzená), litispendence (zahájení řízení), zda se nejedná o návrh opožděný, předčasný, podaný osobou zjevně neoprávněnou či nepřípustný. Zjistí-li soud některou z těchto překážek posouzení věci samé a jde-li o překážku neodstranitelnou, žalobu podle § 46 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), odmítne.

          Dle ustanovení § 6 s.ř.s. z rozhodování soudů ve správním soudnictví jsou vyloučeny věci, o nichž to stanoví tento nebo zvláštní zákon. Jinými slovy řečeno, ne každý úkon správního orgánu je přezkoumatelný soudem, především pak soudnímu přezkumu nepodléhají ty úkony, které nejsou rozhodnutími, dále ty, které sice mají charakter rozhodnutí, ale jsou předběžné či podkladové povahy anebo napravitelné ještě prostředky uvnitř státní správy
 

 

pokračování                                                  -2-                                                       61Ad 3/2012

 

 

typicky rozhodnutí, proti nimž je přípustné odvolání či jiný opravný prostředek v rámci správního řízení), a řada dalších. Omezení soudního přezkumu pouze na některé úkony správních orgánů lze vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.

V daném případě soud dospěl k závěru, že byla podána nepřípustná žaloba /§ 46 odst.1 písm.d) s.ř.s./. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle § 70 písm. a) s.ř.s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Podle § 70 písm. d) s.ř.s jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

 

 Řízení ve věcech důchodového pojištění je upraveno zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zák. č. 582/1991 Sb.). Podle § 5 písm. a) bodu 1. zák. č. 582/1991 Sb. rozhoduje o dávkách důchodového pojištění Česká správa sociálního zabezpečení. Podle § 8 odst. 1 písm. a) téhož zákona okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob při zjišťovacích a kontrolních lékařských  prohlídkách, za tím účelem posuzují invaliditu a změnu stupně invalidity. Podle § 86 odst. 3 zák. č. 582/1991 Sb. orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, a datum tohoto posouzení. Posudek o invaliditě vydaný OSSZ v Pardubicích není ve světle citovaných zákonných ustanovení rozhodnutím (kompetenční výluka dle § 70 písm.a. s.ř.s.), ani sám o sobě nijak nemění právní postavení žalobce, pouze konstatuje jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní pokles jeho pracovní schopnosti z důvodu tohoto dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a stupeň invalidity (kompetenční výluka dle § 70 písm.d) s.ř.s.). Tento posudek slouží jako podklad, ze kterého následně vychází Česká správa sociálního zabezpečení, která na jeho základě vydá rozhodnutí, kterým závazně zasáhne do práv a povinností žalobce.

 

Z předloženého lékařského posudku, který žalobce napadá, vyplývá, že byl vydán z důvodu podání námitek proti rozhodnutí ČSSZ. Ohledně invalidního důchodu žalobce tedy již bylo rozhodnuto v prvním stupni a proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce námitky dle § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. Lékařský posudek tedy slouží jako podklad, na jehož základě bude (nebo již bylo) rozhodnuto správním orgánem II. stupně, a to tak, že buď bude prvostupňové rozhodnutí potvrzeno a námitky budou zamítnuty, nebo bude rozhodnutí (zcela či zčásti) změněno či zrušeno. Až bude takové druhostupňové rozhodnutí
 

 

pokračování                                                  -3-                                                       61Ad 3/2012

 

 

vydáno, pak teprve půjde o rozhodnutí, kterým bude zasaženo do práv žalobce a bude proti
němu možno podat žalobu dle § 65 a násl. s.ř.s. Pro žalobce je tedy stěžejní běh dvouměsíční lhůty pro podání případné žaloby proti rozhodnutí, kterým bude rozhodnuto o jeho námitkách.

Lhůta k podání žaloby dle § 72 odst. 1 s.ř.s. se počítá ode dne, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem.

 

Vzhledem k tomu, že žalobce napadl svou žalobou zdravotní posudek o invaliditě, který není správním rozhodnutím a není ani jiným správním úkonem přezkoumatelným soudem ve správním soudnictví, nezbylo soudu než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a), d)  s.ř.s. odmítnout.

O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s.ř.s., dle kterého  nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 

P o u č e n í :

 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

V Pardubicích dne 7. ledna 2013

JUDr. Petra Venclová, Ph.D., v.r.

samosoudkyně

 

Za správnost vyhotovení:

Vladimíra Píchová