78Ad 11/2011-37
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Bohuslavy Drahošové a soudců JUDr. Miroslavy Ježoviczové a JUDr. Petra Indráčka v právní věci žalobce: AuSil 3D s.r.o., IČ 29196833, se sídlem v Brně, Mlýnská 326/13, zastoupeného Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem v Brně, Dělnická 397/39, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem v Opavě, Horní náměstí 103/2, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24.10.2011 č.j. 2857/1.30/11/14.3,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I.
Žalobou ze dne 31.10.2011 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce č.j. 2857/1.30/11/14.3 ze dne 24. 10.2011 a zrušení rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě pod č.j. 3995/10.11-M/11/14.3 ze dne 2.8.2011. Uvedl, že rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě pod č.j. 3995/10.11-M/11/14.3 ze dne 2.8.2011, byla žalobci podle ust. § 25 odst. 1 a § 26 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005) Sb., uložena povinnost k peněžitému plnění ve formě pokuty ve výši 800.000,- Kč a povinnost k náhradě nákladů správního řízení dle § 6 odst. 1 vyhl. MV 520/2005 Sb. ve výši 1.000,- Kč. Rozhodnutím Státního úřadu inspekce práce č.j. 2857/1.30/11/14.3 ze dne 24. 10.2011 bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě.
Pod bodem II. žaloby žalobce uvedl, že považuje napadané rozhodnutí:
a) za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zejména stran odůvodnění naplnění skutkových podstat správních deliktů,
b) (nedostatečně) zjištěný skutkový stav neodpovídá subsumpci jednání žalobce pod jednotlivé správní delikty a ani neodráží správní uvážení při ukládané sankci,
c) za nezákonné stran nesprávné právní kvalifikace správních deliktů,
d) za nezákonné z titulu závažných vad v řízení zejména před správním orgánem prvního stupně,
e) za nezákonné z titulu nepřiměřenosti uložené sankce, v kontextu zneužití správního uvážení dle § 78 odst. 1 věta druhá SŘS, jejíž výše je zároveň nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů.
K tvrzení, že kontrolovaná osoba měla porušit § 141 odst. 1 ZP, neboť vyplatila zaměstnankyni M. l. mzdy za kalendářní měsíce červen 2010 až v měsíci srpnu 2010, tedy po termínu splatnosti a tímto překročila zákonný rámec pro výplatu mzdy (nejpozději v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vnikne právo na mzdu), uvedl, že správní orgán při řešení údajného porušování právních předpisů na tomto úseku konstatoval závěry předčasně a žádným způsobem se nezabýval jejich podstatou. Prodlení zaměstnavatele bylo způsobeno nedostatečnou součinností ze strany zaměstnankyně, která se v zákonem určeném čase nedostavila k výplatě mzdy, t.č. v hotovosti připravené k vyzvednutí na pokladně společnosti, přičemž zákoník práce tento způsob výplaty mzdy umožňuje. Jelikož nebyla zaměstnankyní mzda vyzvednuta a zaměstnankyně požádala zaměstnavatele o výplatu mzdy po stanoveném termínu, zaslal zaměstnavatel mzdu na své náklady a nebezpečí formou poštovní poukázky C. Takto poskytnutá mzda však nebyla vyzvednuta a vrátila se zpět zaměstnavateli. Zákoník práce v případech, kdy má zaměstnanec vážný důvod k nevyzvednutí mzdy, připouští ponechání mzdy v úschově, do doby než pomine tento důvod. Dovozoval, že zaměstnavatel neporušil žádné ustanovení zákoníku práce stran výplaty mzdy, jelikož splnil všechny zákonné povinnosti na něj kladené v této souvislosti a nadto mu ani není známa jiná reálná možnost výplaty mzdy.
K porušení § 327 ZP uvedl, že dohoda uzavřená mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jako dlužníkem nemá právní režim dohody o srážkách ze mzdy.
Namítal, že zmíněná dohoda je nepojmenovaná smlouva (resp. smíšený právní úkon), která umožňovala zaměstnancům čerpání a využívání nejrůznějších sociálních, ekonomických a jiných benefitů s nezanedbatelným leitmotivem solidarity osob se zdravotním postižením (plnění jedné strany - zaměstnavatele), přičemž protiplnění zaměstnanců (druhé strany dohody) bylo ryze pekuniárního charakteru. Zdůraznil, že dohoda o srážkách ze mzdy je oproti tomu zajišťovací právní instrument s výrazně sankčním charakterem, přičemž jde o pojmenovaný a typizovaný právní úkon, kde zásadně neexistuje reálné protiplnění jedné ze smluvních stran (odkázal na komentáře nakladatelství C. H. BECK na úseku pracovního a občanského práva.
Uvedl, že "Dohoda o srážkách ze mzdy (ust. § 327 ZP) je právním institutem zajištění pohledávky zaměstnavatele, která mu vznikla proti zaměstnanci z pracovněprávního závazkového vztahu. Předmětem dohody je ujednání o tom, že zaměstnavatelova pohledávka bude uspokojena srážkami ze mzdy zaměstnance, které budou vypláceny přímo zaměstnavateli. Dohoda o srážkách ze mzdy slouží nejen k zajištění pohledávky zaměstnavatele, ale současně též ke splnění dluhu (závazku) zaměstnance této pohledávce odpovídajícímu, nebude-li dobrovolně uspokojena jiným způsobem." Zaměstnavatel v žádném případě nemá žádnou vykonatelnou (ani jinou) pohledávku za zaměstnancem, kterážto je základním předpokladem k uspokojení formou srážek ze mzdy (vedle smluvní pokuty, zajištěním postoupení pohledávky, zástavní smlouvou, etc. - zajištění závazku věřitele) a nikdy tedy nezajišťoval (a ani nemohl) takový závazek byť jakýmkoliv instrumentem. Uvedl, že právní postup, respektive právní kvalifikaci správního orgánu je třeba razantně a zásadně odmítnout, neboť nemá jakoukoliv právní oporu či relevanci a v tomto smyslu jde o zjevně neoprávněné a protiprávní rozhodnutí správního orgánu. Navíc se jedná o zcela ojedinělé rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce. Poukázal na nejednotnost rozhodování a v důsledku této nejednotnosti porušování zákonného práva účastníka řízení na předvídatelnost rozhodování správních orgánů.
Konstatoval, že nadřízený správní orgán (SUIP) konstatoval v jiné právní věci, jež je účastníkovi známa, že takové závěry jsou mylné.
Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 25.1.2012 navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. K požadavku žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě uvedl, že navrhuje, aby žalobě nebyl přiznán odkladný účinek. Odkázal na zjištění provedená z vyjádření Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně ze dne 20.06.2011, dle kterých žalobci byly v průběhu roku 2010 poskytnuty státní příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve smyslu ustanovení § 78 zákona č. 435/2004 Sb. ve výši 9.408.200,- Kč a v 1. čtvrtletí roku 2011 ve výši 3.411.954,- Kč.
K námitkám žalobce žalovaný konstatoval, že žalobce své žalobní námitky v části II. žaloby pouze obecně formuloval v souladu s ustanovením § 37 odst. 3 s.ř.s., aniž by tyto blíže rozvedl (odůvodnil), aby bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné, jak mu ukládá § 71 odst. 1 písmo d) s.ř.s. Podanou žalobou žalobce současně opomíjí uvést důkazy, které k prokázání svých tvrzení navrhuje provést - viz § 71 odst. 1 písm. e) SŘS. Uvedl, že v rámci žalobních námitek (část II. žaloby) žalobce pod bodem 1. (nevyplacení části mzdy zaměstnanci) a bodem 2. vyjadřuje pouze nesouhlas se závěry rozhodnutí správních orgánů (obou stupňů), tj., že by se měl dopustit jednotlivých porušení zákonných povinností stanovených v ustanoveních § 141 odst. 1 a § 327 ZP, přičemž na svoji obranu, že dané povinnosti dle § 141 odst. 1 a § 327 ZP neporušil, uvádí stejné skutečnosti a používá stejnou argumentaci jakou použil v průběhu správního řízení před OlP a následně v rámci odvolacího řízení před SÚIP.
Žalovaný s ohledem na uvedený obsah žalobních námitek plně odkázal na odůvodnění rozhodnutí OlP a odůvodnění rozhodnutí SÚIP.
Zdůraznil, že při posuzování žalobní legitimace je třeba zdůraznit, že žalobce v podané žalobě neuvádí výslovně, že byl na svých právech krácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v přecházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen rozhodnutí'), aby se v souladu s ustanovením § 65 odst. 1 s.ř.s. vůbec mohl domáhat zrušení takového rozhodnutí. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pokud se někdo domáhá zrušení rozhodnutí správního orgánu, musí současně a výslovně tvrdit, že byl na svých právech zkrácen (viz. dále § 82 s.ř.s., čI. 90 Ústavy a čI. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 2 Afs 4/2011 - 64 ze dne 22. 2. 2011).
Pod bodem IV. vyjádření žalovaný uvedl, že je toho názoru, že žalobcem podaná žaloba je nedůvodná, když tato ani z hlediska formálních požadavků a náležitostí nesplňuje požadavky s.ř.s. pro soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu, který rozhodl v posledním stupni.
K návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby uvedl, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nabytých práv třetích osob, neboť v předmětném správním řízení se jednalo o uložení povinnosti (sankce) žalobci ve formě peněžitého plnění. Samotný odklad vykonatelnosti sankce nepovažuje za rozpor s veřejným zájmem a v neposlední řadě výkon nebo jiné právní následky žalobou napadeného rozhodnutí neznamenají pro žalobce nenahraditelnou újmu.
II.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 24.10.2011 č.j. 2857/1.30/11/14.3, jakož i obsahem připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího, vč. kontrolního spisu. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního), přičemž toto rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb. s. ř. s.) a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Provedeným dokazováním krajský soud zjistil, že:
- Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj dne 1.11.2010 sepsal protokol č.j. 9364/40/1352/10.33/10/15.2 o kontrole, která byla provedena dne 1.11.2010 inspektorem Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj právnické osoby AuSil 3D s.r.o. Kontrola byla zaměřena na dodržování pracovněprávních předpisů v roce 2010. Byly kontrolovány pracovní smlouvy zaměstnanců, dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužící k pokrytí zvýšených nákladů spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, mzdové listy rok 2010, evidence odpracované doby zaměstnanců rok 2010, výplatní pásky, pracovní řád společnosti, doklad o převzetí pracovního řádu zaměstnanci, žádost o zasílání mzdy na účet, doklady o převzetí mezd zaměstnanci, pracovní řád.
Pod bodem 1 zjištění je uvedeno, že zaměstnavatel zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance: D. V., I. M., M. B., P. J., P. A., T. H. Tito zaměstnanci jsou osobami se zdravotním postižením ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb. Zaměstnavatel ve snaze zajistit nadstandardní podmínky pro výkon práce osob se zdravotním postižením uzavřel s uvedenými zaměstnanci dohodu o finančním příspěvku zaměstnance, sloužící k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ve které se dohodli, že výše příspěvku zaměstnance bude stanovena dle zařazení zaměstnance do skupiny 1-3. V článku III. uvedené dohody, ve kterém je rozepsáno k pokrytí jakých nákladů slouží finanční příspěvek zaměstnance v souvislosti s jeho výkonem práce, je v bodě 6. uvedeno, že v případě, že zaměstnanec neúmyslně poškodí nebo zničí polotovar či materiál, svěřený mu ke zpracování, nebo vyrobí zmetek, firma tuto škodu uhradí za něj. V článku IV. uvedené dohody je uvedeno, že zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli, že příspěvek zaměstnance bude činit, dle zařazení zaměstnance do skupiny 1-3, přičemž u skupiny 3 - zaměstnanci, kterým je práce dovážena do místa bydliště, ale výsledky práce jsou méně kvalitní nebo nekvalitní bude činit příspěvek zaměstnance 3.874,-Kč. Zaměstnavatel tedy zařazením zaměstnance na základě kritérií popsaných v dané dohodě ukládá zaměstnanci postih za porušení povinností vyplývajících mu z pracovněprávního vztahu v podobě uhrazení částky za méně kvalitní nebo nekvalitní práci.
Tímto postupem zaměstnavatel porušil ust. § 13 odst. 2 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., podle něhož zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývajících mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá.
Pod bodem 2 zjištění je uvedeno, že zaměstnavatel porušil ustanovení § 141 odst.1 zákona 262/2006 Sb., podle kterého jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku, neboť bylo zjištěno, že zaměstnavatel zaslal zaměstnankyni I. M. mzdu ve výši 1.894,- Kč za měsíc červen 2010 v měsíci srpnu 2010. Ke kontrole byl zaměstnavatelem předložen doklad o vrácení uvedené částky z důvodu nepřevzetí ze strany zaměstnankyně. Dále byl předložen doklad ze dne 3.9.2010 o převzetí mzdy M. I. v hotovosti. Z toho plyne, že zaměstnavatel vyplatil této zaměstnankyni mzdu za měsíc červen 2010 po termínu splatnosti mzdy.
Pod bodem 3 je uvedeno, že zaměstnavatel porušil ustanovení § 313 odst.1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., když ke dni 31.8.2010 rozvázal pracovní poměr se zaměstnanci K. P., K. M. a J. M., přičemž těmto zaměstnancům vydal potvrzení o zaměstnání, ve kterém však neuvedl druh vykonávané práce.
Pod bodem 4 je uvedeno, že byla provedena kontrola mzdového listu níže uvedených zaměstnanců za měsíce červen až září 2010.Takto bylo zjištěno u zaměstnance D. V., nar. X (pracovní smlouva ze dne 10.06.2010), že čistá mzda za měsíc červen 2010 byla stanovena ve výši 4035,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy tohoto zaměstnance ve výši 15.19,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 činila 2516,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 tohoto zaměstnance byla stanovena ve výši 5876,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy uvedeného zaměstnance ve výši 2041,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 tohoto zaměstnance činila 3835,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 uvedeného zaměstnance činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnance ve výši 3374,- Kč, přičemž částka k výplatě za měsíc září 2010 zaměstnance činila 2500,- Kč. Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedené zaměstnance se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnance k pokrytí zvýšených nákladů dle čI. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ze dne 10.06.2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnanec souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čI. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy.
Kontrolou mzdového listu za měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnankyně l. M. (pracovní smlouva ze dne 10.06.2010) pracovní poměr trvá od 10.06.2010 dosud, bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 4035,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy této zaměstnankyně ve výši 2141,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 zaměstnankyně činila 1894,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnankyně ve výši 3374,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 uvedené zaměstnankyně činila 2.500,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 uvedené zaměstnankyně činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy uvedené zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 uvedené zaměstnankyně činila 2000,- Kč.
Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u uvedené zaměstnankyně se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnankyně k pokrytí zvýšených nákladů dle čI. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem ze dne 01.06. 2010. Součástí uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnankyně souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čl. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. V protokolu je dále uvedeno, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.
Kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnance M. B. (pracovní smlouva ze dne 01.06.2010, pracovní poměr trvá od 01.06.2010 dosud) bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 2874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 zaměstnance činila 3000,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5875,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy uvedeného zaměstnance ve výši 3422,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 zaměstnance činila 2453,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy uvedeného zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 uvedeného zaměstnance činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnance ve výši 1474,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 uvedeného zaměstnance činila 4400,- Kč. V protokolu je dále uvedeno, že srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedeného zaměstnance se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnance k pokrytí zvýšených nákladů dle čl. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ze dne 01.06.2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnanec souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čl. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z čehož vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.
Kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnance P. J. (pracovní smlouva ze dne 10.06.2010, pracovní poměr trvá od 10.06.2010 dosud), bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 4035,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnance ve výši 2641,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 zaměstnance činila 1394,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy uvedeného zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 zaměstnance činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 uvedeného zaměstnance činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 uvedeného zaměstnance činila 2000,- Kč. Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedeného zaměstnance se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnance k pokrytí zvýšených nákladů dle čl. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ze dne 10.06.2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnanec souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čl. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.
Kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnankyně: P. A. (pracovní smlouva ze dne 01.06.2010, pracovní poměr trvá od 01.06.2010 dosud) bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnankyně ve výši 2374,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 zaměstnankyně činila 3500,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5876,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnankyně ve výši 2670,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 uvedené zaměstnankyně činila 3206,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnankyně ve výši 2274,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 uvedené zaměstnankyně činila 3600,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnankyně ve výši 1174,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 uvedené zaměstnankyně činila 4700,- Kč.
V protokolu je uvedeno, že srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedené zaměstnankyně se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnankyně k pokrytí zvýšených nákladů dle čl. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem ze dne 01.06.2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnankyně souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čl. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.
Kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnankyně T. H. (pracovní smlouva ze dne 01.06.2010, pracovní poměr trvá od 01.06.2010 dosud) bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 uvedené zaměstnankyně činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5876,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy uvedené zaměstnankyně ve výši 3170,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 zaměstnankyně činila 2706,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy uvedené zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 zaměstnankyně činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 uvedené zaměstnankyně činila 2000,- Kč.
Dále je uvedeno, že srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedené zaměstnankyně se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnankyně k pokrytí zvýšených nákladů dle čl. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem ze dne 01.06.2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnankyně souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čI. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.
Je konstatováno, že tímto postupem zaměstnavatel porušil ustanovení § 327 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, neboť uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Termín k odstranění pro bod 1 až 4 - 31.3.2011. Kontrolované osobě se ukládá, aby ve lhůtě do 31.03.2011 na výše nadepsaný OIP zaslala písemnou zprávu o přijatých opatřeních k výše uvedeným nedostatkům.
- Přípisem ze dne 12.11.2010 požádal kontrolovaný subjekt AuSil 3D s.r.o. o přezkoumání protokolu vydaného OIP dne 1.11.2010 č.j. 364/40/1352/10.33/10/15.2. V žádosti o přezkoumání protokolu mimo jiné uvedl k porušení povinnosti dle ust. § 13 odst. 2 písm. f) zákona č. 262/2006 zákoníku práce, tedy bodu 1, že pokud kontrolovaná osoba uzavřela se svými zaměstnanci (specifikovanými v protokolu) dohodu o zajišťování nadstandardních sociálně-pracovních služeb, tyto dohody nemají v žádném případě právní povahu (resp. právní režim). Sankce za nekvalitní výsledky práce a v právní platformě diferenciace výše příspěvku nelze spatřovat rozlišení výše příspěvku dle kritéria, zda je práce kvalitní, méně kvalitní či nekvalitní. V každém případě je zaměstnavatel s to předmětné dohody upravit dodatky, či napadené pasáže dohody zcela vypustit.
K bodu 2 - porušení povinnosti dle ust. § 141 odst. ZP uvedl, že souhlasí se závěry OIP stran porušení povinnosti dle § 141 odst.1 ZP, neboť kontrolovaná osoba skutečně vyplatila mzdu uvedené zaměstnankyni s prodlením.
K bodu 3 - porušení povinnosti dle § 313 odst.21 písm. b) ZP uvedl, že si je nyní zaměstnavatel vědom chyby, avšak ta spočívá v systémové chybě softwaru, do kterého jsou údaje o zaměstnancích zapisovány. Zaměstnavatel bude neprodleně žádat nápravu po dodavateli onoho softwaru.
K bodu 4 - Porušení povinnosti dle ust. § 327 ZP uvedl, že dohoda v žádném případě nemá právní režim dohody o srážkách ze mzdy. Interpretace správního orgánu je zavádějící.
Uvedl, že dohoda o zajištění nadstandardních podmínek pro výkon práce je nepojmenovaná smlouva (resp. smíšený právní úkon), která umožňuje zaměstnancům čerpání a využívání nejrůznějších sociálních, ekonomických a jiných benefitů s nezanedbatelným leitmotivem solidarity osob se zdravotním postižením (plnění jedné strany - zaměstnavatele), přičemž protiplnění zaměstnanců (druhé strany dohody) je ryze pekuniárního charakteru.
Dále uvedl, že dohoda o srážkách ze mzdy je zajišťovací právní instrument s výrazně sankčním charakterem, přičemž jde o pojmenovaný a typizovaný právní úkon, kde zásadně neexistuje reálné protiplnění jedné ze smluvních stran. "Dohoda o srážkách ze mzdy (ust. § 327 ZP) je právním institutem zajištění pohledávky zaměstnavatele, která mu vznikla proti zaměstnanci z pracovněprávního závazkového vztahu. Předmětem dohody je ujednání o tom, že zaměstnavatelova pohledávka bude uspokojena srážkami ze mzdy zaměstnance, které budou vypláceny přímo zaměstnavateli. Dohoda o srážkách ze mzdy slouží nejen k zajištění pohledávky zaměstnavatele, ale současně též ke splnění dluhu (závazku) zaměstnance této pohledávce odpovídajícímu, nebude-li dobrovolně uspokojena jiným způsobem".
Sdělil, že zaměstnavatel v žádném případě nemá žádnou vykonatelnou (ani jinou) pohledávku za zaměstnancem, kterážto je základním předpokladem k uspokojení formou srážek ze mzdy (vedle smluvní pokuty, zajištěním postoupení pohledávky, zástavní smlouvou, etc. - zajištění závazku věřitele) a nikdy tedy nezajišťoval (a ani nemohl) takový závazek byť jakýmkoliv instrumentem.
- Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj dne 6.12.2010 vyrozuměl kontrolovanou osobu AuSil 3D o výsledku přezkoumání protokolu ze dne 1.11.2010 č.j. 9364/40/1352/10.33/10/15.2 se závěrem bod 1 zůstává v protokolu, neboť došlo ze strany zaměstnavatele k porušení ustanovení § 13 odst.2 písm. f) zákona č. 2162/2006 Sb., bod 2 zůstává v protokolu, neboť došlo ze strany zaměstnavatele k porušení ustanovení § 141 odst.1 zákona č. 262/2006 Sb., bod 3 zůstává v protokolu, neboť došlo ze strany zaměstnavatele k porušení ustanovení § 313 odst.1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a bod 4 zůstává v protokolu, neboť došlo ze strany zaměstnavatele k nedodržení ustanovení § 327 zákona č. 262/2006 Sb. Body č. 1 až 4 v protokolu č.j. 9364/40/1352/10.33/10/15.2 o kontrole ze dne 1.11.2010 zůstávají v platnosti.
- Přípisem ze dne 29.12.2010 podal zaměstnavatel AuSil 3D s.r.o. námitky proti přezkoumání protokolu ze dne 6.12.2010 sp.zn. 9897/1352/10.33/10/15.2. Uvedl, že námitky odůvodní ve lhůtě 14 dnů ode dne podání námitek.
- Přípisem ze dne 13.1.2011, který byl doručen OIP v Ostravě dne 14.1.2011 odůvodnil zaměstnavatel AuSil 3D s.r.o. námitky proti výsledku přezkoumání protokolu. K bodu 1. uvedl, že setrvává na předchozí argumentaci a uvádí, že se jedná o dohody o zajišťování nadstandardních sociálně-pracovních služeb. K bodu 2 uvedl, že prodlení zaměstnavatele bylo způsobeno nedostatečnou součinností ze strany zaměstnankyně, která se v zákonem určeném čase nedostavila k výplatě mzdy. K bodu 3 uvedl, že přislíbená náprava softwaru byla projednána a pochybení zhojeno. Porušením této povinnosti nebyla nikomu způsobena škoda. K bodu 4 uvedl mimo jiné, že setrvává na předchozí argumentaci. Konstatoval, že dohoda v žádném případě nemá právní režim dohody o srážkách ze mzdy.
- Vedoucí inspektorka Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj vydala dne 11.2.2011 č.j. 9897/1352/10.10/10/14.3 rozhodnutí o námitkách kontrolované osoby – AuSil 3D s.r.o. ze dne 29.12.2010 proti výsledku přezkoumání protokolu č.j. 9364/40/1352/10.33/10/15.2 ze dne 1.11.2011 inspektorem oblastního inspektorátu práce ze dne 6.12.2010 tak, že námitky se zamítají. V odůvodnění rozhodnutí se podrobně zabývá námitkami kontrolované osoby. V závěru rozhodnutí uvedla, že s výsledky přezkoumání v bodě 1. se plně ztotožňuje, když protokolem z kontroly vytýkané ukládání finančního postihu zaměstnancům při odvádění méně kvalitní nebo nekvalitní práce bylo doloženo prostřednictvím dohod uzavřených mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a mzdovými listy. Rovněž s výsledky přezkoumání protokolu v bodech 2,3,4 se plně ztotožnila. Uvedla, že kontrolní zjištění inspektora OIP obsažené v protokolu z kontroly č.j. 9364/40/1352/10.33/10/15.2 ze dne 1.11.2011 je v souladu s ustanovením § 8 písm. g) ZIP, dostatečně doloženo. Kontrolní zjištění a protokol byl proveden v souladu se zákonem. Námitky kontrolované osoby proti přezkoumání protokolu byly shledány neoprávněné a proto bylo nutné tyto zamítnout.
- Dne 25.2.2011 vydal Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj opatření č.j. 9364/40/1352/10.33/10/15.2 k odstranění nedostatků při prováděné kontrole dne 1.11.2010 s určením přiměřených lhůt k odstranění.
Pod bodem 1 zjištění uvedl, že zaměstnavatel zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance, které označil datem narození a datem uzavření pracovní smlouvy, a to: D. V., I. M., M. B., P. J., P. A., T. H. Vzhledem k tomu, že výše uvedení zaměstnanci jsou osobami se zdravotním postižením ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zaměstnavatel ve snaze zajistit nadstandardní podmínky pro výkon práce osob se zdravotním postižením uzavřel s výše uvedenými zaměstnanci dohodu o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ve které se dohodli, že výše příspěvku zaměstnance bude stanovena dle zařazení zaměstnance do skupiny 1 - 3. V článku III. výše uvedené dohody, ve kterém je rozepsáno k pokrytí jakých nákladů slouží finanční příspěvek zaměstnance v souvislosti s jeho výkonem práce, je v bodě 6. uvedeno, že v případě, že zaměstnanec neúmyslně poškodí nebo zničí polotovar či materiál, svěřený mu ke zpracování, nebo vyrobí zmetek, firma tuto škodu uhradí za něj. V článku IV. výše uvedené dohody je uvedeno, že zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli, že příspěvek zaměstnance bude činit, dle zařazení zaměstnance do skupiny 1 - 3, přičemž informace uvedené ke skupině 3 - zaměstnanci, kterým je práce dovážena do místa bydliště, ale výsledky práce jsou méně kvalitní nebo nekvalitní bude činit příspěvek zaměstnance 3874,- Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel zařazením zaměstnance na základě kritérií popsaných v dané dohodě ukládá zaměstnanci postih za porušení povinností vyplývajících mu z pracovněprávního vztahu v podobě uhrazení částky za méně kvalitní nebo nekvalitní práci.
Tímto postupem zaměstnavatel porušil ust. § 13 odst. 2 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá.
Pod bodem 2 zjištění uvedl, že kontrolou mzdového listu rok 2010 a dokladu o zaslání mzdy za měsíc červen 2010 poštovní poukázkou C zaměstnankyně l. M. bylo zjištěno, že zaměstnavatel zaslal výše uvedené zaměstnankyni mzdu ve výši Kč 1894,- za měsíc červen 2010 v měsíci srpnu 2010. Ke kontrole byl zaměstnavatelem předložen doklad o vrácení výše uvedené částky z důvodu nepřevzetí ze strany zaměstnankyně. Dále byl ke kontrole předložen doklad ze dne 03.09.2010 o převzetí výše uvedené mzdy paní M. l. v hotovosti. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel vyplatil výše uvedené zaměstnankyni mzdu za měsíce červen rok 2010 po termínu splatnosti mzdy. Zaměstnavatel uvedl, že zaměstnankyně měla mzdu připravenou v hotovosti v termínu výplaty mzdy na pokladně společnosti, jak je uvedeno v pracovním řádu společnosti, neměla však možnost tuto mzdu vyzvednout, proto zaměstnavatele požádala o možnost vyzvednutí uvedené mzdy po termínu výplaty mzdy, což však neučinila, proto zaměstnavatel zaslal mzdu poukázkou C, mzda jak je výše uvedeno byla po nevyzvednutí ze strany zaměstnankyně vrácena zpět zaměstnavateli a poté zaměstnankyni vyplacena hotově v září 2010.
V tomto případě zaměstnavatel porušil ustanovení § 141 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Pod bodem 3 zjištění uvedl, že zaměstnavatel ke dni 31.8.2010 rozvázal pracovní poměr se zaměstnanci: K. P., K. M. a M. J. Zaměstnavatel vydal uvedeným zaměstnancům potvrzení o zaměstnání, ve kterém neuvedl vykonávaný druh práce. Tímto jednáním zaměstnavatel porušil ustanovení § 313 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, neboť při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, druh konaných prací, dosaženou kvalifikaci, odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
Pod bodem 4 zjištění uvedl, že kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnance: D. V. bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 4035,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 15.19,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 2516,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5876,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 2041,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 3835,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 3374,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 2500,- Kč. Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedené zaměstnance se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnance k pokrytí zvýšených nákladů dle čI. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ze dne 10.06.2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnanec souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čI. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnankyně l. M. bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 4035,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 2141,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 1894,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 3374,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 2.500,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 2000,- Kč.
Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedené zaměstnankyně se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnankyně k pokrytí zvýšených nákladů dle čI. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem ze dne 01.06. 2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnankyně souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čl. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (§ 278 zákona Č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnance: M. B. bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 2874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 3000,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5875,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 3422,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 2453,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 1474,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 4400,- Kč.
Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedené zaměstnance se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnance k pokrytí zvýšených nákladů dle čl. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ze dne 01.06.2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnanec souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čl. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnance: P. J. bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 4035,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 2641,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 1394,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě za měsíc červenec 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 výše uvedeného zaměstnance byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedeného zaměstnance ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 výše uvedeného zaměstnance činila 2000,- Kč. Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedené zaměstnance se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnance k pokrytí zvýšených nákladů dle čl. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ze dne 10.06.2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnanec souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čl. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnankyně: P. A. nar. X (pracovní smlouva ze dne 01.06.2010) pracovní poměr trvá od 01.06.2010 dosud, bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 2374,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 3500,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5876,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 2670,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 3206,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 2274,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 3600,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 1174,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 4700,- Kč.
Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedené zaměstnankyně se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnankyně k pokrytí zvýšených nákladů dle čl. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem ze dne 01.06.2010. Součástí výše uvedené dohody
o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnankyně souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čl.IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Kontrolou mzdového listu měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnankyně: T. H., nar. X (pracovní smlouva ze dne 01.06.2010) pracovní poměr trvá od 01.06.2010 dosud, bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červen 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc červenec 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5876,- Kč, zaměstnavatel v měsíci červenci 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 3170,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc červenec 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 2706,- Kč, čistá mzda za měsíc srpen 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci srpnu 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc srpen 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 2000,- Kč, čistá mzda za měsíc září 2010 výše uvedené zaměstnankyně byla stanovena ve výši 5874,- Kč, zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy výše uvedené zaměstnankyně ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k výplatě v za měsíc září 2010 výše uvedené zaměstnankyně činila 2000,- Kč. Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u výše uvedené zaměstnankyně se dle sdělení zaměstnavatele týkají finančního příspěvku zaměstnankyně k pokrytí zvýšených nákladů dle čl. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem ze dne 01.06.2010. Součástí výše uvedené dohody o finančním příspěvku zaměstnankyně, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením je v článku VII. uvedeno, že zaměstnankyně souhlasí s tím, aby vyúčtovaný příspěvek za nadstandardně zvýšené náklady dle čI. IV. této dohody, za ten který měsíc, byl zúčtován ve mzdě za tento příslušný měsíc a příspěvek byl sražen ze mzdy. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel provedl srážky ze mzdy týkající se příspěvku za nadstandardní služby, přičemž uvedené srážky ze mzdy nebyly provedeny v souladu se zákonem, neboť srážky ze mzdy vedoucí k uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Tímto postupem zaměstnavatel porušil ustanovení § 327 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, neboť uspokojení plnění oprávněného, je-li jím zaměstnavatel, je možné zajistit dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (§ 278 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Termín k odstranění pro bod 1 až 4 - 31.3.2011. Kontrolované osobě se ukládá, aby ve lhůtě do 31.03.2011 na výše nadepsaný OIP zaslala písemnou zprávu o přijatých opatřeních k výše uvedeným nedostatkům.
- Přípisem ze dne 29.3.2011 adresovaným Oblastnímu inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj žalobce zastoupený JUDr. M. podal zprávu o přijatých opatřeních ke zjištěným nedostatkům. K bodu 1 (zaměstnavatel zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance specifikované v opatření správního orgánu, se kterými zaměstnavatel uzavřel dohodu o finančním příspěvku) uvedl, že ačkoliv zaměstnavatel nesouhlasí se závěry správního orgánu, je třeba uvést, že Valná hromada a vrcholný management společnosti rozhodl o upuštění od uzavírání podobných dohod se zaměstnanci a veškeré stávající dohody budou právně ukončeny bez náhrady, a to nejpozději do 1.7.2011. Pod bodem 2) uvedl, že kontrolou mzdových listů příslušných zaměstnanců bylo zjištěno, že zaměstnavatel vyplatil M. I. mzdu za měsíc červen 2010 až v měsíci září 2010, takže souhlasí se závěry OPI, když objektivně došlo k pozdnímu vyplacení mzdy jedné zaměstnankyni. K tomu bylo přijato opatření – směrnice č. 1/2011, jež ukládá manažerům střediska, aby všem zaměstnancům byla řádně a včas vyplácena mzda. Pod bodem 3) uvedl, že souhlasí se závěry OPI, pokud je uvedeno, že zaměstnavatel ke dni 31.8.2010 rozvázal pracovní poměr se zaměstnanci specifikovanými v opatření správního orgánu, přičemž v potvrzení o zaměstnávání neuvedl vykonávaný druh práce. Konstatoval, že v uvedených případech šlo o softwarovou chybu, která byla následně programově napravena, a předmětní zaměstnanci následně dostali řádné potvrzení o zaměstnání. Rovněž k tomuto pochybní bylo přijato opatření.
K bodu 4, tj. že zaměstnavatel měl údajně porušit ustanovení § 327 ZP, neboť uspokojení plnění oprávněného, je-li jim zaměstnavatel, je možné zajistit dohodu mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy a srážky ze mzdy prováděné na základě tzv. „dohod“ mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (§ 278 o.s.ř.) uvedl, že ona dohoda v žádném případě nemá právní režim dohody o srážkách ze mzdy a kontradiktornímu závěru správního orgánu nelze v žádném případě přisvědčit, neboť taková interpretace by byla zavádějící. Namítal, že je vyloučena ex definicionem.
Zdůraznil, že uzavřená dohoda, je nepojmenovaná smlouva (resp. smíšený právní úkon), která umožňuje zaměstnancům čerpání a využívání nejrůznějších sociálních, ekonomických a jiných benefitů s nezanedbatelným leitmotivem solidarity osob se zdravotním postižením (plnění jedné strany - zaměstnavatele), přičemž protiplnění zaměstnanců (druhé strany dohody) je ryze pekuniárního charakteru.
Poukázal na to, že dohoda o srážkách ze mzdy je oproti tomu zajišťovací právní instrument s výrazně sankčním charakterem, přičemž jde o pojmenovaný a typizovaný právní úkon, kde zásadně neexistuje reálné protiplnění jedné ze smluvních stran (odkázal na komentáře nakladatelství C.H. BECK na úseku pracovního a občanského práva). Uvedl, že zaměstnavatel v žádném případě nemá žádnou vykonatelnou (ani jinou) pohledávku za zaměstnancem, kterážto je základním předpokladem k uspokojení formou srážek ze mzdy a nikdy tedy nezajišťoval (a ani nemohl) takový závazek byť jakýmkoliv instrumentem.
Uvedl, že právní kvalifikaci správního orgánu je třeba razantně a zásadně odmítnout, neboť nemá jakoukoliv právní oporu či relevanci a v tomto smyslu jde o zjevně neoprávněné a protiprávní rozhodnutí správního orgánu. Z rozhodovací práce odvolací instance (Státní úřad inspekce práce se sídlem v Opavě) je účastníku řízení známo, že nadřízený správní orgán výše popsanou právní kvalifikaci opakovaně ve svých rozhodnutích odmítl.
- Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj rozhodl Příkazem ze dne 13.4.2011 č.j. 2873/10.11-B/11/14.3 sp..zn. 065/10.11/11 ve správním řízení s účastníkem řízení – právnickou osobou AuSil 3D s.r.o., se sídlem Brno pro správní delikt na úseku odměňování zaměstnanců dle § 26 odst.1 písm. i) a c) a na úseku dohod o pracích mimo pracovní poměr dle § 25 odst.1 zákona o inspekci práce tak, že právnickou osobu uznal vinnou ze spáchání správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců podle ust. § 26 odst.1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb. Tohoto správního deliktu se dopustil tím, že ve snaze zajistit „nadstandardní podmínky“ pro výkon práce osob se zdravotním postižením ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb (zaměstnanci D. V., M. I., M. B., P. J., P. A., T.H.) uzavřel s těmito zaměstnanci dohodu o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ve které se dohodli, že výše příspěvku zaměstnance bude stanovena dle zařazení zaměstnance do skupiny 1-3. Zaměstnavatel zařazením zaměstnance na základě kritérií popsaných v dohodě ukládá zaměstnanci postih za porušení povinností, vyplývajících mu z pracovněprávního vztahu v podobě uhrazení částky za méně kvalitní nebo nekvalitní páci. Tímto postupem zaměstnavatel porušil ust. § 13 odst. 2 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb.
Dále jej uznal vinným ze spáchání správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců podle ust. § 26 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., kterého se dopustil tím, že kontrolou mzdového listu za rok 2010 a dokladu o zaslání mzdy za měsíc červen 2010 poštovní poukázkou zaměstnankyni I. M., vyplatil zaměstnavatel mzdu za měsíc červen roku 2010 po termínu splatnosti mzdy.
Dále jej uznal vinným ze spáchání správního deliktu na úseku dohod podle ust. § 25 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., kterého se dopustil tím, že ke dni 31.8.2010 rozvázal pracovní poměr se zaměstnanci P. K., M. K. a J. M., přičemž sice vydal potvrzení o zaměstnání, avšak neuvedl vykonávaný druh práce a správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců podle ust. § 26 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., kterého se dopustil tím, že kontrolou mzdového listu za měsíce červen až září za rok 2010 zaměstnance D. V. bylo zjištěno, že čistá mzda za měsíc červen 2010 byla stanovena ve výši 4.035 Kč, zaměstnavatel v měsíci červnu 2010 provedl srážku ze mzdy uvedeného zaměstnance ve výši 1.519,-Kč, takže částka k výplatě za měsíc červen činila 2.516,-Kč. Čistá mzda za měsíc červenec 2010 byla stanovena ve výši 5.876,-Kč, přičemž zaměstnavatel provedl srážku ze mzdy ve výši 2.041,-Kč, takže částka k výplatě činila 3.835,-Kč; čistá mzda za měsíc srpen 2010 činila 5.874,-Kč. Zaměstnavatel provedl srážku ze mzdy tohoto zaměstnance ve výši 3.874,-Kč, takže částka k výplatě za měsíc srpen 2010 činila 2.000,-Kč; čistá mzda za měsíc září 2010 byla stanovena ve výši 5.874,- Kč. Zaměstnavatel v měsíci září 2010 provedl srážku ze mzdy ve výši 3.374,- Kč, přičemž částka k výplatě za měsíc září 2010 činila 2.500,-Kč.
Srážky ze mzdy provedené v měsíci červnu až září 2010 u uvedeného zaměstnance se týkají finančního příspěvku zaměstnance k pokrytí zvýšených nákladů dle čl. III. dohody o finančním příspěvku zaměstnance, sloužícímu k pokrytí zvýšených nákladů, spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dne 10.6.2010.
Stejným způsobem zaměstnavatel postupoval u zaměstnanců M. I., M. B., P. J., P. A., T. H. (výše čisté mzdy a provedených srážek za jednotlivé měsíce jsou konkrétně v rozhodnutí vyčísleny), za což byla uložena pokuta ve výši 1.000.000,- Kč s tím, že pokutu je účastník řízení povinen uhradit do 8 dnů ode dne doručení příkazu. Dále bylo rozhodnuto o povinnosti účastníka uhradit ve stejné lhůtě paušální částku nákladů správního řízení ve výši 1.000,- Kč. V odůvodnění rozhodnutí se OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj podrobně zabývá správními delikty, kterých se účastník dopustil.
- Přípisem ze dne 27.4.2011 podal právní zástupce účastníka řízení odpor proti příkazu OIP ze dne 13.4.2011, č.j. 2873/10.11-B/11/14.3, přičemž uvedl, že odpor odůvodní písemně ve lhůtě jednoho kalendářního měsíce.
- Přípisem ze dne 22.5.2011 právní zástupce AuSil 3D odůvodnil odpor proti příkazu OIP ze dne 13.4.2011 č.j. 2873/10.11-B/11/14.3. K porušení povinnosti dle ust. § 13 odst.2 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb. mimo jiné uvedl, že se jedná o dohody o zajišťování nadstandardních sociálně-pracovních služeb, nemající v žádném případě právní povahu (Dohoda o finančním příspěvku zaměstnance se zdravotním postižením nemá právní režim dohody o srážkách ze mzdy). Jde o nepojmenovanou smlouvu (resp. smíšený právní úkon), která umožňuje zaměstnancům čerpání a využívání nejrůznějších sociálních, ekonomických a jiných benefitů s nezanedbatelným leitmotivem solidarity osob se zdravotním postižením (plnění jedné strany – zaměstnavatele), přičemž protiplnění zaměstnanců (druhé strany dohody) je ryze pekuniárního charakteru. Zdůraznil, že dohoda o srážkách ze mzdy je zajišťovací právní instrument s výrazně sankčním charakterem, přičemž jde o pojmenovaný a typizovaný právní úkon, kde zásadně neexistuje reálné protiplnění jedné ze smluvních stran.
- Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na 7.6.2011, 22.6.2011 (účastník řízení se omluvil) a poté na 28.6.2011.
- Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Brně sdělil OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj dne 20.6.2011, že společnosti AuSil 3D bylo Úřadem práce ČR, Krajskou pobočkou v Brně ve smyslu ust. § 78 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti za I.-IV. čtvrtletí 2010 vyplaceno 9.408.200,-Kč a za I. čtvrtletí 2011 částka 3.411.954,-Kč.
- Dne 28.6.2011 byl sepsán v kanceláři pracoviště Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj protokol o ústním jednání ve správním řízení zahájeném pro správní delikty na úseku bezpečnosti práce dle § 26 odst.1 písm. i) a c) a § 25 odst.1 zákona o inspekci práce s účastníkem řízení AuSil 3D s.r.o. Bylo provedeno dokazování čtením listin označených pod bodem 1-63. Účastník další důkazy nenavrhoval.
- Přípisem ze dne 26.7.2011 OIP upozornil právního zástupce účastníka řízení, že došlo ke změně právní kvalifikace správního deliktu (v pořadí druhém příkazu), a to ze správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst.1 písm. i) zákona o inspekci práce na správní delikt na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst.1 písm. c) zákona o inspekci práce.
- Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě rozhodl dne 2.8.2011, č.j. 3995/10.11-M/11/14.3 pod bodem I. tak, že správní řízení s účastníkem AuSil 3D s.r.o. zahájené dne 20.4.2011 doručením příkazu Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě č.j. 2873/10.11-B/11/14.3, sp.zn. 065/10.11/11 ze dne 13.4.2011, ve věci správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst.1 písm. i) zákona o inspekci práce, zastavil.
Pod bodem II. rozhodnutí uznal účastníka řízení AuSil 3D s.r.o. v návaznosti na výsledky kontroly provedené inspektorem OIP dne 1.11.2010 vinným tím, že:
1) spáchal správní delikt na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst. 1 písm. c) zákona o inspekci práce, kterého se dopustil tím, že jako zaměstnavatel v rozporu s ustanovením § 141 odst.1 zákona č. 262/2006 Sb. zaměstnankyni M. I. vyplatil mzdu za měsíc červen roku 2010 po termínu splatnosti mzdy, když této danou mzdu vyplatil předáním v hotovosti až dne 32.9.2010;
2) spáchal správní delikt na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle ust. § 25 odst.1 zákona o inspekci práce, kterého se dopustil tím, že jako zaměstnavatel při skončení pracovního poměru zaměstnance porušil povinnosti stanovené v ustanovení § 313 odst.1 písm. b) zákoníku práce, když ke dni 31.8.2010 rozvázal pracovní poměr se zaměstnanci P. K., M. K., J. M., kterým sice vydal jednotlivá potvrzení o zaměstnání, avšak v nich neuvedl vykonávaný druh práce a
3) spáchal správní delikt na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst.1 písm. i) zákona o inspekci práce, kterého se dopustil tím, že v rozporu s ustanovením § 327 zákoníku práce provedl z mezd zaměstnanců vyšší srážky ze mzdy, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí (§ 278 zákona č. 99/1963 Sb.), když jako zaměstnavatele zaměstnancům zejména V. D. z čisté mzdy za měsíc červen 2010 ve výši 4035,- Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 1 519,- Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 2516,- Kč; z čisté mzdy za měsíc červenec 2010 ve výši 5876,- Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 2041,- Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 3 835,- Kč; z čisté mzdy za měsíc srpen 2010 ve výši 5874,- Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3 874,- Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 2 000,- Kč; z čisté mzdy za měsíc září 2010 ve výši 5 874,- Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3374,- Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 2500,-Kč.
M.I. z čisté mzdy za měsíc červen 2010 ve výši 4316,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 2 141,· Kč, přičemž částka k její výplatě činila 1 894,· Kč; z čisté mzdy za měsíc červenec 2010 ve výši 5874,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3374,· Kč, přičemž částka k její výplatě činila 2 500,· Kč; z čisté mzdy za měsíc srpen 2010 ve výši 5874,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3 874,· Kč, přičemž částka k její výplatě činila 2 000,· Kč; z čisté mzdy za měsíc září 2010 ve výši 5 874,- Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3 874,· Kč, přičemž částka k její výplatě činila 2000,· Kč;
B. M. z čisté mzdy za měsíc červen 2010 ve výši 5874,- Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 2874,· Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 3000,· Kč; z čisté mzdy za měsíc červenec 2010 ve výši 5875,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3422,· Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 2453,· Kč; z čisté mzdy za měsíc srpen 2010 ve výši 5874,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3874,· Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 2 000,· Kč; z čisté mzdy za měsíc září 2010 ve výši 5874,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 1474,· Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 4400,· Kč;
J.P. z čisté mzdy za měsíc červen 2010 ve výši 4 035,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 2 641,· Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 1 394,· Kč; z čisté mzdy za měsíc červenec 2010 ve výši 5874,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3874,· Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 2000,· Kč; z čisté mzdy za měsíc srpen 2010 ve výši 5874,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3874,· Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 2 000,· Kč; z čisté mzdy za měsíc září 2010 ve výši 5 874,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3874,· Kč, přičemž částka k jeho výplatě činila 2000,· Kč;
A. P. z čisté mzdy za měsíc červen 2010 ve výši 5874,·Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 2374,· Kč, přičemž částka k její výplatě činila 3 500,· Kč; z čisté mzdy za měsíc červenec 2010 ve výši 5876,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 2670,· Kč, přičemž částka k její výplatě činila 3 206,· Kč; z čisté mzdy za měsíc srpen 2010 ve výši 5874,· Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 2274,· Kč, přičemž částka k její výplatě činila 3 600,- Kč; z čisté mzdy za měsíc září 2010 ve výši 5 874,- Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 1174,- Kč, přičemž částka k její výplatě činila 4 700,- Kč;
H. T. z čisté mzdy za měsíc červen 2010 ve výši 5874,-
Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3 874,- Kč, přičemž částka k její výplatě činila 2000,-
Kč; z čistě mzdy za měsíc červenec 2010 ve výši 5876,- Kč provedl srážku ze mzdy ve
výši 3 170,- Kč, přičemž částka k její výplatě činila 2 706,- Kč; z čisté mzdy za měsíc srpen
2010 ve výši 5874,- Kč provedl srážku ze mzdy ve výši 3874,- Kč, přičemž částka k její
výplatě činila 2 000,- Kč; z čisté mzdy za měsíc září 2010 ve výši 5 874,- Kč provedl
srážku ze mzdy ve výši 3 874,- Kč, přičemž částka k její výplatě činila 2000,- Kč.
Za spáchané delikty byla uložena pokuta ve výši 800.000,-Kč a dále bylo rozhodnuto o povinnosti účastníka uhradit paušální částku nákladů správního řízení ve výši 1.000,- Kč, s povinnosti vše uhradit do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.
V odůvodnění rozhodnutí se OIP podrobně vyjádřil k jednotlivým správním deliktům, námitkám účastníka i výši uložené pokuty.
Proti rozhodnutí ze dne 2.8.2011, č.j. 3995/10.11-M/11/14.3 podal účastník řízení AuSil 3D s.r. dne 22.8.2011 odvolání.
- Dne 29.8.2011 OIP vyzval účastníka o odůvodnění odvolání proti rozhodnutí oblastního inspektorátu ze dne 2.8.2011.
- Přípisem ze dne 5.9.2011 účastník řízení odůvodnil odvolání proti rozhodnutí ze dne 2.8.2011, přičemž setrval na předchozí argumentaci. Navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí.
- Přípisem ze dne 21.9.2011 informoval OIP Státní úřad inspekce práce o tom, že předkládá spis k rozhodnutí o odvolání účastníka řízení. Připojil správní spis a kontrolní spis. Zároveň se k věci vyjádřil.
- Státní úřad inspekce práce rozhodl 24.10.2011 ve věci č.j. 2857/1.30/11/14.3, o odvolání účastníka řízení AuSiI 3D s.r.o., proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě č.j. 3995/10.11-M/11/14.3 ze dne 2.8.2011, kterým účastníkovi řízení byla uložena pokuta ve výši 800.000,-Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000,-Kč, tak, že odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil mimo jiné s odůvodněním, že rozhodnutí o uložení pokuty bylo vydáno za spáchané správní delikty, které byly zjištěny v souvislosti s kontrolou provedenou dne 1.11.2010 v kanceláři účastníka řízení Obránců Míru 44, Ostrava – Vítkovice. Kontrola byla provedena podle § 5 odst. 1 písm. a) v rozsahu stanoveném § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměřená na dodržování pracovněprávních předpisů v roce 2010.
V odůvodnění rozhodnutí Odvolací orgán poukázal na výsledky provedené kontroly které jsou shrnuty v protokolu č.j. 9364/40/1352/10.33/10/15.2 ze dne 5.11.2010. Dále poukázal na to, že žalobce využil svého práva a podáním ze dne 12.11.2010 požádal o přezkoumání protokolu. Inspektorka oblastního inspektorátu práce protokol přezkoumala a o výsledku přezkoumání vyrozuměla účastníka řízení přípisem ze dne 6.12.2010 se závěrem, že účastník řízení svojí žádostí nevyvrátil skutečnosti uvedené v protokolu o výsledku kontroly, a proto byl tento ponechán v platnosti. O následně podaných námitkách účastníka řízení ze dne 29.12.2010, vedoucí inspektorka oblastního inspektorátu práce rozhodla dne 11.2.2011 tak, že podané námitky účastníka řízení zamítla jako nedůvodné. Dne 25.2.2011 vydala inspektorka oblastního inspektorátu práce opatření k odstranění zjištěných nedostatků při provedené kontrole. V návaznosti na výsledky provedené kontroly oblastní inspektorát práce vydaným příkazem ze dne 13.4.2011 uznal účastníka řízení vinným ze spáchání správních deliktů na úseku odměňování zaměstnanců podle § 26 odst.1 písm. c) a i) a § 25 odst.1 ZIP a uložil účastníku řízení pokutu ve výši 1.000.000,-Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení. Proti vydanému příkazu podal účastník řízení odpor, kterým byl příkaz ze dne 13.4.2011 zrušen.
Oblastní inspektorát práce pokračoval ve správním řízení. Nařídil ústní jednání na 7.6.2011, které se na žádost účastníka řízení odročilo na 22.6.2011 a následně na 28.6.2011. Po provedeném řízení zhodnotil oblastní inspektorát práce shromážděné důkazy a dne 2.8.2011 vydal rozhodnutí č.j. 3995/10.11-M/11/14.3, kterým výrokem I. zastavil správní řízení pro jeden správní delikt podle § 26 odst.1 písm. i) ZIP, výrokem II. uznal účastníka řízení vinným ze spáchání tří správních deliktů podle § 26 odst.1 písm. c) a i) a § 25 odst.1 ZIP, za které mu uložil pokutu ve výši 800.000,-Kč a výrokem III. účastníku řízení uložil povinnost uhradit částku nákladů správního řízení ve výši 1.000,-Kč.
Proti tomuto rozhodnutí bylo podání blanketní odvolání, které doplnil podání ze dne 5.9.2011.
Odvolací orgán uvedl, že přezkoumal dle § 89 správního řádu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání předcházelo, s právními spisy. Zhodnotil veškerý shromážděný důkazní materiál a dospěl ke stejnému správnímu uvážení jako oblastní inspektorát práce.
Konstatoval, že oblastní inspektorát práce v rámci provedené kontroly shromážděnými důkazy, které objektivně posoudil a vzal je tímto jako podklady pro rozhodnutí, dostatečně prokázal spáchání správních deliktů. Ze strany účastníka řízení došlo k porušení právních předpisů a je tedy vinen ze spáchání správních deliktů na úseku odměňování zaměstnanců podle ustanovení § 26 odst. 1. písm. c) a i) ZIP a na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle § 25 odst. 1 ZIP. Odvolací orgán se plně ztotožnil s odůvodněním napadeného rozhodnutí tak, jak je zpracoval oblastní inspektorát práce. K námitkám účastníka řízení, uvedeným v jeho odvolání proti vydanému rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce, zaujal odvolací orgán toto stanovisko: - Provedenými důkazy bylo dostatečně prokázáno, že účastník řízení jmenované zaměstnankyni M. I., mzdu za měsíc červen 2010 ve výši 1.894,- Kč nevyplatil v řádném termínu splatnosti, neučinil tak ani nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém ji vzniklo právo na danou mzdu, tj. nejpozději v měsíci červenci roku 2010, i přesto, že jmenované zaměstnankyni odeslal její mzdu za měsíc červen 2010 prostřednictvím pošty dne 16.08.2010, že tato byla vrácena zpět pro nevyzvednutí, a že dané zaměstnankyni předmětnou mzdu předal v hotovosti až dne 03.09.2010.
Poukázal na ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce: "Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku" a ustanovení § 142 odst. 3 zákoníku práce: " Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-Ii dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty. Konstatoval, že pracovní smlouvou mezi účastníkem řízení a zaměstnankyní M. I., uzavřenou dne 10.06.2010 bylo sjednáno místo výkonu práce místo jejího bydliště. Jiná doba a jiné místo výplaty mzdy nebylo mezi účastníkem řízení jako zaměstnavatelem a jmenovanou zaměstnankyní vzájemně dohodnuto. Účastník řízení byl tedy povinen danou mzdu vyplatit ve lhůtě splatnosti, v pracovní době a na pracovišti, tj. v bydlišti zaměstnankyně. Odvolací orgán zdůvodnění účastníka řízení, že: "prodlení výplaty mzdy bylo způsobeno nedostatečnou součinností ze strany zaměstnankyně, která se nedostavila v zákonem určeném čase k výplatě mzdy, proto jí byla zaslána poštovní poukázkou C, která nebyla vyzvednuta a vrátila se zpět, tudíž ponechal mzdu v úschově, že jako zaměstnavatel neporušil žádné ustanovení zákoníku práce stran výplaty mzdy, a že nadto mu není známa jiná reálná možnost výplaty mzdy," považoval za irelevantní, neboť ze shora uvedeného je zcela jasné, že svým chováním porušil ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce, když mzdu za měsíc červen 2010 vyplatil až 03.09.2010, a tím se dopustil spáchání správního deliktu, podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.
Za nedůvodnou považoval námitku účastníka řízení, že u porušení povinnosti dle ustanovení § 327 zákoníku práce v případě dohody nejde o srážky ze mzdy, což nadřízený správní orgán ve svém rozhodnutí v jiné právní věci opětovně konstatoval. Odvolací orgán konstatoval, že "v jiné právní věci" jak poukazuje účastník řízení, šlo sice o totožný správní delikt podle § 26 odst. 1 písm. i) ZIP, ale účastník řízení se ho dopustil tím, že bez dohody o srážkách ze mzdy provedl jednotlivým zaměstnancům jiné než stanovené srážky, tedy šlo o jinou právní kvalifikaci porušení zákonných povinností. Ke spáchanému správnímu deliktu podle § 26 odst. 1 písm. i) ZIP, odkázal pak odvolací orgán plně na odůvodnění rozhodnutí oblastního inspektorátu práce č.j. 3995/10.11-M/11/14.3 ze dne 02.08.2011, str. 16 - 23, přičemž uvedl, že se s tímto ztotožňuje a považuje jej za zcela vyčerpávající. Při určení výše pokuty postupoval oblastní inspektorát práce v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 ZIP, kdy přihlédl k poměrům účastníka řízení, k závažnosti správního deliktu, ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a v neposlední řadě posoudil okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch účastníka řízení. Účastníkovi řízení byla rozhodnutím č.j. 3995/10.11-M/11/14.3 ze dne 02.08.2011 uložena také povinnost uhradit náklady správního řízení paušální částkou stanovenou podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, a to ve výši 1 000,- Kč. S ohledem na skutečnost, že účastník řízení neuvedl ve svém odvolání žádné nové skutečnosti a nenavrhl žádné nové důkazy, které by odůvodňovaly zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí, odvolací orgán rozhodl jak uvedeno výše.
III.
Podle ustanovení § 13 odst.2 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb. ve znění ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá.
Podle ustanovení § 141 odst. 1 z.č. 262/2006 Sb.-ZP mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Podle ustanovení § 313 odst.1 ZP při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm
a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání,
b) druh konaných prací,
c) dosaženou kvalifikaci,
d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
§ 327 ZP upravující dohodu o srážkách ze mzdy, dluh zaměstnance vůči zaměstnavateli je možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem; srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.
Podle ustanovení § 25 odst.1 zákona č. 251/2055 Sb. právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že
a) poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo
b) neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
Podle odst.2 téhož ustanovení za správní delikt podle odstavce 1
a) písm. a) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč,
b) písm. b) lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.
Dle § 26 odst. 1, písm. c) z.č. 251/2005 Sb. právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců tím, že neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku.
Podle § 26 odst.1 písm. i) z.č. 251/2005 Sb. právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců tím, že provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky.
Podle odst.2 téhož ustanovení za správní delikt podle odstavce 1
a) písm. a) a j) lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč,
b) písm. d), e), h) a k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč,
c) písm. b), c), f), g), i), l) a m) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.
IV.
Každý zaměstnavatel je při své činnosti povinen dodržovat řadu obecně závazných právních předpisů - zákonů, nařízení vlády a vyhlášek vydaných příslušnými ministerstvy k provedení zákonů. Na dodržování povinností vyplývajících pro zaměstnavatele z právních předpisů dohlížejí různé státní orgány. Významné místo mezi nimi zaujímají orgány inspekce práce. Zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost těchto orgánů, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností upravuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
Krajský soud se ztotožňuje se závěry žalovaného.
K námitkám žalobce soud uvádí, že žalovaný při projednání věci postupoval v souladu s příslušnými právními normami a dbal na zachování všech práv žalobce. Provedl všechny potřebné důkazy. Žalobce měl možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům, příp. navrhnout jejich doplnění. Jak vyplývá z dokumentů založených ve správním spise, žalovaný si opatřil potřebné podklady pro rozhodnutí, takže vycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Z obsahu správního spisu i z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl žalovaný veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě nichž rozhodoval. Skutkový stav, který správní orgán takto zjistil a na jehož základě rozhodoval, má v provedených důkazech postačující oporu. Soud v podrobnostech odkazuje na podrobné odůvodnění rozhodnutí žalovaného, s jehož obsahem se zcela ztotožňuje. Správní soud nejen přebírá od správního orgánu důkazní stav, ale přejímá i jeho právní hodnocení.
Krajský soud se proto neztotožňuje s tvrzením žalobce, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, ani s tím, že žalovaný použil nesprávné právní kvalifikace za zjištěné správní delikty. Konečně se krajský soud ani nedomnívá, že rozhodnutí je nezákonné z titulu nepřiměřenosti uložené sankce.
Soudní řád správní umožňuje správnímu soudu zohlednit hledisko přiměřenosti sankce jen v situaci, kdy je soud podle § 78 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce nadán pravomocí nahradit správní uvážení a výši uložené sankce moderovat a zároveň je správním orgánem uložená sankce zjevně nepřiměřená. Prostor pro zohlednění přiměřenosti ukládané sankce podle § 78 odst. 1 s. ř. s. by byl dán pouze tehdy, pokud by vytýkaná nepřiměřenost měla kvalitu nezákonnosti, tj. v případě, že by správní orgán vybočil ze zákonných mantinelů při ukládání pokuty, jeho hodnocení kritérií pro uložení pokuty by postrádalo logiku, správní orgán by nevzal do úvahy všechna zákonná kritéria, uložená pokuta by byla likvidační apod. V daném případě správní orgán nevybočil při ukládání pokuty ze zákonných mantinelů, uložená sankce se jeví přiměřená, nejedná se tedy o zneužití správního uvážení. Navíc soud zdůrazňuje zejména závažnost správních deliktů, význam chráněného zájmu, který byl správním deliktem dotčen, způsob spáchání správního deliktu, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán. Při posuzování konkrétní závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem skutková podstata deliktu, nýbrž především intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě.
V daném případě žalovaný v dostatečném rozsahu odůvodnil výši uložené sankce. Pokud tedy žalobce namítal, že sankce je nepřiměřená a zároveň nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů, pak soud konstatuje, že s tímto názorem žalobce nesouhlasí, přičemž odkazuje na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu 1. stupně i odvolacího orgánu).
Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud shledal žalobu žalobce jako nedůvodnou a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl, přičemž v této věci rozhodl bez jednání, v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovanému, jak vyplývá z obsahu spisu náklady řízení nevznikly (ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.).
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 11. ledna 2013
JUDr. Bohuslava Drahošová
předsedkyně senátu