[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a JUDr. Ing. Viery Horčicové v právní věci žalobce: V.M., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (původně: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké police), se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ze dne 26.1.2010, CPR-12404/ČJ-2009-9CPR-C241,
t a k t o :
Odůvodnění
Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno původní rozhodnutí Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Brno, Inspektorát cizinecké policie Brno (dále jen „Inspektorát“) ze dne 5.6.2009, č.j. CPBR-05491/CI-2009-064061. Rozhodnutím Inspektorátu dle ust. § 44a odst. 3 v návaznosti na ustanovení § 35 odst. 3a 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), nebylo vyhoveno žádosti žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem zaměstnání.
Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného z následujících důvodů:
1. Žalobce namítá, že správní orgán I. stupně jednal jako se zástupcem účastníka s osobou, která neměla plnou moc. Správní orgán činil v rámci správního řízení I stupně všechny úkony včetně doručování písemností vůči účastníkovi řízení prostřednictvím osoby, kterou tento správní orgán považoval za zplnomocněného zástupce účastníka řízení. Tato osoba však, jak vyplývá z plné moci ze dne 29.4.2009, nebyla vůbec oprávněna jménem účastníka řízení ve smyslu ustanovení § 33 a § 34 z.č. 500/2004 Sb., jednat v rámci správního řízení ve věci prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, neboť plná moc, která byla dne 29.4.2009 do spisového materiálu doložena, byla plnou mocí „ve věci podání a doplňování žádosti o povolení k přechodného pobytu na území České republiky, o prodloužení platnosti průkazu o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky, veškerým úkonům nezbytným pro změny adresy přechodného pobytu na území České republiky a pro změny osobních údajů, rodinného stavu a změny firmy“. Z této plné moci tak, podle názoru žalobce, vyplývá, že byla udělena účastníkem řízení pro správní řízení týkající se jeho přechodného pobytu na území České republiky a nikoli prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Součástí spisového materiálu plná moc ze dne 30.4.2009, která byla žalobcem udělena rovněž panu A.Ch., kterou žalobce zmocnil zmocněnce k tomu, aby jej „zastupoval ve správním řízení, aby vykonával veškeré úkony, přijímal doručované písemnosti, podával návrhy a žádosti, podával opravné prostředky a vzdával se jich, to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci“. Tato druhá plná moc je s ohledem na neurčitost jejího textu plnou mocí dle § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., přičemž pro tento druh plných mocí toto ustanovení správního řádu vyžaduje pro jejich platnost a účinnost, aby byla úředně ověřená a u správního orgánu musí být uložena do zahájení řízení. Tato plná moc požadavky uvedené tímto ustanovením nesplňuje, a tak na jejím základě nemohlo zmocněnci vzniknout oprávnění k zastupování účastníka řízení v rámci tohoto správního řízení. Podstatným však je, že dle sběrného archu vedeného k tomuto spisovému materiálu vůbec není zřejmé, kdy se tato plná moc ze dne 30.4.2009 stala součástí spisového materiálu. „Zastoupení účastníka řízení ve vztahu ke zvolenému zmocněnci tak mohlo vzniknout pouze na základě plné moci ze dne 28.4.2009.“
2. Žalobce uvedené skutečnosti namítal v rámci svého odvolání a žalovaný se vyjádřil toliko k tomu, že plná moc ze dne 30.4.2009 je plnou mocí dle § 33 zákona č.. 500/2004 Sb. a že osoba, která byla na základě této plné moci zplnomocněna pro jednání za žalobce, za tohoto jednala oprávněně. Žalovaný se však žádným způsobem nevypořádal s námitkou, že není zřejmé, kdy se tato plná moc stala součástí spisového materiálu, neboť ze sběrného archu vedeného v rámci tohoto správního řízení vyplývá, že součástí spisového materiálu byla pouze plná moc ze dne 28.4.2009, tedy plná moc k zastupování pouze pro řízení o přechodném pobytu žalobce. Vzhledem k této skutečnosti je tak napadené rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelným, neboť se nevypořádalo s podstatnými důvody uvedenými v odůvodnění odvolání žalobce.
3. Vzhledem k pochybnostem ve vztahu ke vzniku oprávnění zplnomocněného zástupce A.Ch. jednat za žalobce v rámci správního řízení ve věci prodloužení platnosti povolení dlouhodobého pobytu žalobce, tak řízení před správním orgánem I. stupně trpí procesní vadou, neboť právě z důvodu uvedené pochybnosti lze namítnout, že žalobci nebylo mimo jiné v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 z.č. 500/2004 Sb. umožněno, aby případně využil svého práva a vyjádřil se k podkladu pro rozhodnutí, neboť možnost uplatnit toto právo bylo písemně adresováno domnělému zmocněnému zástupci, který se rovněž sám dne 18.5.2009 v rámci tohoto úkonu ke správnímu orgánu I. stupně dostavil. Napadené rozhodnutí bylo doručováno taktéž pouze tomuto zmocněnému zástupci, který však dle výše uvedeného nebyl oprávněn jménem žalobce jednat či přebírat jakékoli písemnosti či rozhodnutí. Žalobci nebylo zákonným způsobem umožněno, aby se vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí dle § 36 odst. 3 z.č. 500/2004 Sb., což nebylo napraveno ani v odvolacím řízení..
Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal pouze obecně na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, v němž se žalovaný vyjádřil ke všem tvrzením uvedeným v žalobě.
Městský soud v Praze napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. bez jednání, neboť s tímto postupem obě strany sporu vyslovily souhlas.
Ze správního spisu vyplývají následující skutečnosti:
Dne 12.03.2009 byla podána na Inspektorátu cizinecké policie Brno, Oddělení povolování pobytu žádost žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem zaměstnání ve smyslu ustanovení § 44a odst. 1 zákona o pobytu cizinců. K žádosti byla přiložena plná moc ze dne 5.3.2009 zmocňující k zastupovaní žalobce advokáta Mgr. Sedláka.
V řízení bylo zjištěno (po obdržení kopie rozsudku od Městského soudu Brno) že žalobce byl odsouzen trestním příkazem Městského soudu v Brně č.j. 90 T 75/2008 ze dne 09.07.2008 za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky dle ustanovení § 201 odst. 1 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu odnětí svobody na dobu osmnácti měsíců. Současně mu byl uložen podle ustanovení § 49 odst. 1 trestního zákona trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou let. Trestní příkaz nabyl právní moci 18.07.2008.
Do správního spisu byla dne 29.4.2010 (dle potvrzení o přijetí písemnosti prap. C.L.) založena Plná moc ze dne 28.4.2009 zmocňující k zastupování žalobce pana A.Ch. „ve věci podání a doplňování žádosti o povolení k přechodného pobytu na území České republiky, o prodloužení platnosti průkazu o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky, veškerým úkonům nezbytným pro změny adresy přechodného pobytu na území České republiky a pro změny osobních údajů, rodinného stavu a změny firmy“.
Správní spis dále obsahuje Plnou moc ze dne 30.4.2010 (bez potvrzení o přijetí písemnosti), kterou žalobce zmocňuje rovněž pana A.Ch., aby žalobce „zastupoval ve správním řízení, aby vykonával veškeré úkony, přijímal doručované písemnosti, podával návrhy a žádosti, podával opravné prostředky a vzdával se jich, to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci“ .
Před vydáním rozhodnutí ve věci Inspektorát dne 05.06.2009 pod č.j. CPSR-05491/CI-2009-06406, oznámil v souladu s ustanovením § 36 zákona č.500/2004 Sb., správního řádu, žalobci prostřednictvím zmocněného zástupci pana A.Ch., že má možnost seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Oznámení bylo doručeno zástupci dne 12.5.2009 (dle doručenky). Dle záznamu ve spise ze dne 18.5.2009 se téhož dne dostavil zplnomocněný zástupce na Inspektorát, seznámil se s podklady soustředěnými v správním spise a současně uvedl, že se k věci vyjadřovat nebude.
Dne 5.6.2009 bylo Inspektorátem rozhodnuto o neprodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobého pobytu na území České republiky. V odůvodnění rozhodnutí Inspektorát uvedl, že podle ustanovení § 44a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb. se na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vztahuje § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a 7 a § 47 obdobně. Podle ustanovení § 35 odst. 3 citovaného zákona nelze prodloužit dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37). Následně podle ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) citovaného zákona policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. Z trestního příkazu Městského soudu v Brně č.j. 90 T 75/2008 ze dne 09.07.2008, vyplývá, že byl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, a proto Inspektorát dospěl k závěru, že bylo naplněno ustanovení § 44a odst. 3 s odkazem na ustanovení § 35 odst. 3 a 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců.
Rozhodnutí bylo doručeno zmocněnému zástupci panu A.Ch. (plná moc ze dne 30.04.2009 je součástí spisu) dne 11.06.2009.
Dne 16.6.2009 bylo Inspektorátu doručeno sdělení Mgr. Marka Sedláka o převzetí zastoupení žalobce, přílohou sdělení byla Plná moc ze dne 3.6.2009.
Dne 25.01.2010 bylo na základě výzvy doručeno odvolacímu orgánu odůvodnění odvolání, ve kterém zmocněny zástupce namítá, že správní orgán činil úkony vůči účastníkovi řízení prostřednictvím zmocněného zástupce, který nebyl oprávněn jménem účastníka jednat. Správní řízení je tak stiženo zásadní procesní vadou, která způsobuje nezákonnost celého řízení a rovněž i napadeného rozhodnutí a účastníkovi řízení nebylo zákonným způsobem umožněno, aby se vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí dle ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.
V žalobou napadeném rozhodnutí se správní orgán s touto odvolací námitkou vypořádal následovně: „K námitce nezákonnosti rozhodnutí z důvodu neplatnosti plné moci k zastupování v řízení před správním orgánem I. stupně odvolací orgán konstatuje, že správní orgán činil úkony ve správním řízení vůči zmocněnému zástupci panu Ch. na základě plné moci ze dne 30.04.2009 uzavřené ve smyslu ustanovení § 33 zákona č. 500/2004 Sb. Zmocněncem účastníka řízení pro správní řízení může být kdokoliv, kdo má procesní způsobilost, koho účastník řízení k zastupování zmocní a kdo toto zastupování přijme. Plná moc může být generální pro celé správní řízení bez omezení na úkony a podpis účastníka řízení na plné moci nemusí být úředně ověřen. K námitce, že nebyl úředně ověřen podpis, odvolací správní orgán uvádí, že tuto plnou moc správní orgán přijal jen do konkrétního řízení. Účastníku řízení byla zároveň dána v souladu s ustanovením § 36 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 18.05.2009 se na základě písemného oznámení na Inspektorát cizinecké policie Brno, Oddělení povolování pobytu, dostavil zmocněný zástupce pana M. a byla mu dána možnost nahlédnout do spisového materiálu a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Zmocněný zástupce uvedl, že se nebude vyjadřovat.“
O žalobních námitkách soud uvážil následovně:
V první žalobní námitce žalobce zpochybňuje možnost plné moci ze dne 29.4.2009 dokládat zastoupení v řízení o prodloužení platnosti povolení dlouhodobého pobytu, když v textu plné moci je namísto dlouhodobého pobytu uveden přechodný, v důsledku čehož osoba v plné moci uvedená nebyla vůbec oprávněna jménem účastníka řízení ve smyslu ustanovení § 33 a § 34 z.č. 500/2004 Sb., a dokládat zastoupení žalobce nemůže dle § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., ani plná moc ze dne 30.4.2009, s ohledem na neurčitost jejího textu plnou mocí, přičemž pro tento druh plných mocí toto ustanovení správního řádu vyžaduje pro jejich platnost a účinnost, aby byla úředně ověřená a u správního orgánu musí být uložena do zahájení řízení.
Žalobní námitka není důvodná. Správní orgán vycházel z plné moci ze dne 30.4.2009 a námitky vztahující se k jiné plné moci nejsou pro posouzení věci relevantní. Plná moc ze dne 30.4.2009, byť byla koncipována obecně, byla přijata do konkrétního a probíhajícího řízení, to znamená, že šlo o plnou moc ve smyslu § 33 odst. 2 písm. b) s.ř., a nelze na ní tedy aplikovat požadavky ust. § 33 odst. 2 písm. c) s.ř., z textu zmocnění uvedeného v plné moci se neuvádí, že by zmocňovala k zastoupení „pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu,…“.(citace z ust. § 33 odst. 2 písm. c) s.ř.- pozn. soudu). Z uvedeného vyplývá, že podpisy na plné moci ze dne 30.4.2009 nemusely být úředně ověřené.
Pokud jde o tvrzení, že žalovaný se v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí nevypořádal s námitkou uplatněnou v odvolání, v které namítal, že není zřejmé, kdy byla plná moc ze dne 30.4.2009 založena do správního spisu, soud zjistil, že tato námitka v odvolání skutečně uplatněna byla a žalovaný se opomněl s ní v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vypořádat, a jde tedy nepochybně o porušení procesního ustanovení dle § 89 odst. 2 věta druhá, podle kterého je správní orgán povinen se vypořádat se všemi námitkami uplatněnými v odvolání. Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného kvůli této procesní vadě a tvrdil, že jde o nepřezkoumatelnost rozhodnutí, v důsledku které by rozhodnutí mělo být zrušeno. O nepřezkoumatelnost se v tomto případě nejedná, nýbrž o procesní vadu spočívající v porušení ustanovení o řízení (§ 98 odst. 2 s.ř.). V správním soudnictví však podle ust. § 76 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) lze zrušit rozhodnutí správního orgánu pro porušení ustanovení o řízení pouze tehdy, mělo-li takové porušení za následek nezákonnost rozhodnutí. Ze správního spisu soud zjistil, že plná moc ze dne 30.4.2009 byla do spisu nepochybně doložena po podání žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu dne 12.3.2009. V sběrném archu je plná moc vedena jako příloha žádosti ze dne 12.3.2009 a je zažurnalizována i správního spisu jako příloha této žádosti, z čehož vyplývá, že jí Inspektorát obdržel v průběhu prvostupňového řízení. Žalobce netvrdí k jakému zásahu do jeho hmotných práv došlo v důsledku nevypořádání se s touto odvolání námitkou, a soud sám žádný možný zásah nezjistil, proto nemohl konstatovat nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí v důsledku této procesní vady.
Žalobce však především, pokud jde o námitky týkající se zplnomocnění pana Ch., netvrdil, že plnou moc zmocněné osobě v řízení neudělil vůbec a ani netvrdil, že podpis na plné moci ze dne 30.4..2009 není jeho. Jestliže žalobce mluví o pochybnostech ohledně zmocnění, soud musí konstatoval, že právě žalobce by měl vědět, zda-li pana Ch. v řízení zmocnil nebo ne, popřípadě jestli je podpis na plné moc ze dne 30.4.2009 žalobcův.
Třetí žalobní námitce s ohledem na výše uvedené soud rovněž nepřisvědčil, správní orgán postupoval dle plné moci ze dne 30.4.2009 založené do spisu v průběhu prvostupňového řízení. Poté co v rámci odvolání předložil plnou moc k zastupování Mgr. Sedlák, přičemž podpis žalobce na obou plných mocích je shodný, jednal s právním zástupcem. V době soustřeďování podkladů pro vydání prvostupňového rozhodnutí disponoval správní orgán plnou mocí ze dne 30.4.2009 a podle jí správně doručil oznámení o možnosti seznámení se se správním spisem zmocněnci panu Ch., který se dostavil k seznámení se se spisem, a také zmocněnci, jelikož stav v zastoupení žalobce se nezměnil posléze doručoval zmocněnci i prvostupňové rozhodnutí o žádosti. Žalobci bylo zákonným způsobem umožněno, aby se vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí dle § 36 odst. 3 z.č. 500/2004 Sb., a to prostřednictvím zmocněného zástupce. V rámci odvolání pak již nový zástupce žalobce mohl namítat věcně, pokud jde o skutečnosti vyplývající ze správního spisu s kterými případně nesouhlasil což se nestalo a ani v rámci této žalobní námitky neuvedl, co by namítal, kdyby žalobce nezastupoval zmocněnec, když důkazní stav vyplývající ze správního spisu se v době mezi seznámením se se spisem do zmocnění Mgr. Sedláka právním zástupcem nijak nezměnil.
Soud proto neshledal námitky žalobce opodstatněnými a žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. proto zamítl jako nedůvodnou.
Pokud jde o náklady řízení, soud opřel svůj výrok o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, náklady řízení mu však nevznikly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 18. prosince 2012
Mgr. Jana Brothánková, v.r.
předsedkyně senátu