46 A 16/2013 - 12
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Dalily Marečkové a JUDr. Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: J. M., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2012 sp. zn. SZ 144031/2012/KUSK/REG/VLK, čj. 172514/2012/KUSK,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 2. 2013 domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil usnesení Městského úřadu Dobrovice, odbor výstavby (stavební úřad), ze dne 10. 8. 2012, čj. Výst/2077/2012/Ti, sp. zn. Výst. 1755/2012/Ti. Tímto rozhodnutím stavební úřad obci Žerčice, IČO 00238953, Žerčice 23, 294 46 Semčice, přerušil stavební řízení na změnu stavby přístavby a stavebních úprav hasičské zbrojnice včetně společenského zázemí, Žerčice č.p. 92, na pozemku st. p. 39/2, 39/8, v katastrálním území Žerčice. Žalobce namítá, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabývá pouze procesním vztahem bez prozkoumání příslušných podkladů (tj. neplněním zákonných povinností). Postup projednávání a povolení výše zmíněné stavby se vymyká z běžných zvyklostí a stavební úřad nerespektoval zákonné normy potřebné ke kvalifikovanému podání k řízení o umístění stavby i k řízení o povolení stavby. Současně žalobce požádal o přiznání odkladného účinku předmětné žalobě, neboť případná realizace stavby bude příčinou škod těžko napravitelných.
Žalobce jako žalovaného označil obec Žerčice. Jak ovšem plyne z ustanovení § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni. Proto soud za jako se žalovaným jedná s Krajským úřadem Středočeského kraje.
Krajský soud v Praze přistoupil předně k hodnocení, zde je podaná žaloba přípustná a věcně projednatelná, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není, a nezbývá tedy, než žalobu odmítnout.
V dané věci je předmětem přezkumu rozhodnutí správního orgánu o přerušení stavebního řízení. Z koncepce soudního řádu správního vyplývá, že soud ve správním soudnictví nepřezkoumává každé rozhodnutí správního orgánu. Tzv. kompetenční výluky, tedy případy, kdy ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny určité úkony správního orgánu, jsou stanoveny v ustanovení § 70 s. ř. s., přičemž pod písm. c) je uvedeno, že ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Jak v tomto ohledu výslovně uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 30. 4. 2008, čj. 3 As 64/2007-62 (www.nssoud.cz), „přerušení řízení je v praxi správních soudů zcela jednoznačně považováno za úkon správního orgánu, jímž se upravuje vedení správního řízení. Na tom nic nemění skutečnost, že ve správním řízení lze podat proti rozhodnutí o přerušení řízení odvolání“.
Zdejší soud v projednávané věci neshledal důvod odchylovat se od výše nastíněného právního závěru, podle něhož rozhodnutí správního orgánu o přerušení řízení je vyloučeno ze soudního přezkoumání. Dospěl tedy k závěru, že podaná žaloba je podle § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ř. s. nepřípustná, a je tedy třeba ji odmítnout za užití § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. S ohledem na odmítnutí žaloby soud o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nerozhodoval.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že návrh byl před zahájením prvního jednání odmítnut, postupoval soud současně podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož soud za těchto okolností vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Žalobci se tedy vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč.
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 13. února 2013
Olga Stránská,v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost: Nešporová