16Ad 10/2013-11
U S N E S E N Í
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce Z. H., bytem P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 18.1.2013 proti blíže neurčenému rozhodnutí žalované o invalidní důchod,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Soud upozorňuje, že s účinností od 1.1.2003 je řízení upraveno soudním řádem správním (zák. č. 150/2002 Sb. v platném znění, dále jen s.ř.s.) a pro návrh na přezkoumání rozhodnutí je stanoven termín žaloba, účastníci jsou označováni jako žalobce a žalovaný.
Zdejšímu soudu byla dne 31.1.2013 prostřednictvím žalované doručena žaloba žalobce datovaná 18.1.20123 (pozn. soudu: správně 18.1.2013) nazvaná „Odvolání odebrání ČID“, v níž žádá o přezkoumání a posouzení zdravotního stavu, tělesného postižení (i duševního) znovu, neboť jeho zdravotní stav se neustále zhoršuje a stává se neúnosným, má problém zařadit se do společnosti a mezi občany s takovýmto onemocněním a rozšířeným omezením; k žalobě byly připojeny tři lékařské zprávy.
Žalovaná ČSSZ při zaslání uvedené žaloby dne 29.1.2013 soudu sdělila, že podání žalobce považuje za žalobu proti jejímu rozhodnutí č.j. X ze dne 28.11.2012, které nabylo právní moci dne 3.12.2012, a jímž byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí ČSSZ ze dne 4.9.2012 o odnětí invalidního důchodu; dále uvedla, že navrhuje přezkoumání zdravotního stavu žalobce u Posudkové komise MPSV, protože žalobce namítá výhradně posouzení svého zdravotního stavu.
Podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Dle § 64 s.ř.s. a § 103 o.s.ř. (občanský soudní řád – zákon č. 99/1963 Sb.) přihlíží soud kdykoliv za řízení k tomu, jsou-li splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Mezi ně patří mimo jiné i podmínka zákonem předepsaného způsobu zahájení řízení a náležitosti návrhu na zahájení řízení, jakož i včasnost podání žaloby.
V § 71 odst. 1 s.ř.s. jsou upraveny náležitosti žaloby tak, že žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2, 3) musí obsahovat mimo jiné označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci (písm. a); označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá (písm. c); žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (písm. d); jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést (písm. e) a návrh výroku rozsudku (písm. f). Dle § 71 odst. 2 s.ř.s. k žalobě žalobce připojí jeden opis (kopii) napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body žaloby omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě pro podání žaloby (tedy ve lhůtě dvou měsíců, jak vyplývá z ust. § 72 odst. 1 s.ř.s.).
Podle § 72 odst. 1 s.ř.s. lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Zmeškání lhůty nelze prominout (§ 72 odst. 4 s.ř.s.). Dle § 69 s.ř.s. je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla.
Správní soudnictví se opírá o dvě základní zásady (vedle řady dalších), a to zásadu dispoziční a zásadu koncentrace řízení. První z nich předurčuje nejen způsob zahájení řízení, ale také to, kdo vymezuje předmět řízení a kdo je tímto předmětem řízení oprávněn nakládat. Takovým subjektem je v soudním přezkumu správního rozhodnutí vždy navrhovatel, v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního s.ř.s. označovaný jako žalobce. V dispozici žalobce je pak nejen rozsah vlastního přezkumu ve smyslu výroku rozhodnutí, které napadá, a žalobních bodů, tedy důvodů, ze kterých výroky napadá, ale také výrok, jehož vydání od soudu vyžaduje. Podstatou v pořadí druhé koncentrační zásady řízení je obecné vymezení určitého časového úseku či fáze řízení pro provedení určitých procesních úkonů s negativním dopadem na účastníka řízení v případě, že takové úkony učiní později, nelze k nim již přihlédnout.
Žaloba datovaná 18.1.2013 a předaná k poštovní přepravě téhož dne byla sice podána včas ve smyslu § 72 odst. 1 s.ř.s., pokud směřovala proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 28.11. 2012. I když žalobce byl žalovanou v rozhodnutí o námitkách ze dne 28.11.2012 informován o možnosti soudního přezkumu (kopii tohoto rozhodnutí zaslala soudu žalovaná ČSSZ při zaslání žaloby), což využil, ale žalobu (podání) zaslal žalované a nikoli místně příslušnému (krajskému) soudu. Podaná žaloba je však pouze formální, neboť nesplňuje zákonem předepsané náležitosti, když zejména postrádá správné označení napadeného rozhodnutí datem a číslem jednacím, ale i označení důkazů, které žalobce navrhuje provést k prokázání svých tvrzení, návrh výroku rozsudku (čeho se žalobce domáhá) a nebyla připojena ani kopie napadeného rozhodnutí. Nedostatek základních náležitostí žaloby, jež je v zásadě vadou odstranitelnou, se však po uplynutí prekluzivní lhůty (dvouměsíční lhůta pro podání žaloby - § 72 odst. 1 s.ř.s.) stává vadou neodstranitelnou. Zdejšímu soudu byla předmětná žaloba doručena až ve čtvrtek dne 31.1.2013, tj. těsně před uplynutím dvouměsíční lhůty, která skončila v pondělí dne 4.2.2013, což byl poslední den lhůty pro podání žaloby dle § 72 odst. 1 s.ř.s. proti rozhodnutí ze dne 28.11.2012 a tudíž i pro doplnění žaloby či rozšíření žalobních bodů. Soud proto žalobce k opravě či odstranění vad žaloby nevyzval, neboť by k doplnění žaloby již nemohl přihlédnout s ohledem na § 72 odst. 1, 2 s.ř.s.
Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, pokud by tedy žalobce napadl správně rozhodnutí žalované o námitkách, jednalo by se o stav ke dni 28.11.2012.
Chybějící náležitosti žaloby a tudíž neznalost soudu, které konkrétní rozhodnutí ČSSZ označené datem a číslem žalobce napadá, neboť nepřipojil ani kopii napadeného rozhodnutí, z jakých skutkových a právních důvodů považuje předmětné rozhodnutí za nezákonné, jaké důkazy navrhuje provést k prokázání svých tvrzení a neuvedení návrhu výroku rozsudku brání nepochybně soudu v přezkumném řízení založeném na dispoziční zásadě, tudíž nezbylo než žalobu žalobce odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. (výrok I. usnesení).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., dle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta (výrok II. usnesení).
Žalobce však má bez ohledu na výsledek tohoto řízení možnost podat kdykoliv novou žádost o přiznání invalidity prvního až třetího stupně (do 31.12.2009 se jednalo o částečnou či plnou invaliditu) u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nejlépe po poradě s ošetřujícími lékaři, došlo-li v mezidobí ke zhoršení jeho zdravotního stavu (datum vzniku invalidity jsou oprávněni posudkoví lékaři stanovit zpětně (nikoli do budoucna) na základě zdravotnické dokumentace pojištěnce).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Plzni dne 18. března 2013
JUDr. Alena Hocká
samosoudkyně